Pragocon 2002 očima…

Minulý víkend se uskutěčnil tradiční Pragocon. Jak se akce vydařila se svěří hned několik lidí.

O nesporných kvalitách, které mohl tento con nabídnout všem příznivcům sci-fi, fantasy, hororu, her a záhad všeho druhu, svědčí nejen rozsáhlé prostory ZŠ Benita Juaréze, množství programů, přednášek, bloků, ale také dobrá nálada, kterou si návštěvníci přivezli sebou.

Pragocon začal již v sobotu v brzkou dopolední hodinu. Přichozí návštěvníci zaplatili průměrný poplatek 150 Kč (míra inflace oproti minulému Pragoconu byla nulová), obdrželi program conu, všemožné informační letáky a sbírku nejlepších povídek O cenu barda Marigolda nazvanou Černá vdova.

Pak se návštěvníci odebrali do hlídaných šaten, kde zanechali přebytečné svršky a pak mohli začít vesele pátrat po místnostech, kde se conaly jimi vybrané přednášky.

Je čas nastínit vám, z čeho jste mohli na Pragoconu 2002 vybírat.
Prvním blokem v programu byla světoznámá Manga a Japonsko. Fanoušci si mohli vyslechnout několik přednášek, ale hlavní náplní tohoto bloku zůstalo promítání krátkých filmů.

Pro fanoušky sci-fi byl také začleněn zajímavý program obsahující hlavně přednášky, nejenom známých osobností české fantastiky (F. Vrbenská, O. Neff), ale též dražba, literární workshop a tombola.
Futurologický kongres byl vystavěn spíše na diskuzích o současných trendech a problémech vědy a jejím vývoji v nejbližší budoucnosti.

Do fantastiky se vloudilo vše od sci-fi (Dílo Isaaca Asimova od Gudrun a Grora), přes fantasy a její dějinné souvislosti (hony na čarodějnice, šerm), až po zeměpis (Indický blok). Samozřejmě se zde vyskytla i nezbytná propagace Euroconu v podání Vaška Pravdy. Nakonec zde proběhlo vyhlášení soutěže O cenu barda Marigolda.
Zajímavé místo bylo i 2. mezipatro, kde probíhalo hraní všemožných RPG her. Zejména Dračího Doupěte.

Pro cony je typická velká návštěvnost odštěpku fanů zajímajících se o televizní seriály. Proto zde nechyběly bloky Star Trek a Babylon 5 a Star Wars.
Do podvědomí lidí se samozřejmě nezapomněl vloudit i v poslední době velice populární Harry Potter.

Dále na Pragoconu běželo několik vedlejších programů, které zabíraly povětšinou jen pár hodin. Jmenovitě: Výtvarný workshop Jany Šouflové, Neviditelná univerzita členů Prague by Night, Šerm – realita vs. fikce v podání skupiny historického šermu Scatach, Turnaj ve famfrpálu, Mexiko s průvodcem Silverem a skutečným Mexičanem Marcelem a AD&D s Jaroslavou Štefánkovou.

K dispozici byl také proslulý bar “U Vočka“, kde se bohužel (nebo bohudík) nečepoval ani nenaléval žádný alkoholický nápoj. Zákaz konzumace alkoholu, kouření a používání psychotropních látek v prostorách školy je zajisté dobrý nápad. To vše si fanové museli nechat na večer v nějaké příjemné putyce. Navíc jste v baru kromě jídla, nealka a Trollíků (členů SFK Trollík – pozn. redakce) s pašovaným pivem mohli najít televizi, na které běžel Červený trpaslík a Simpsonovi.

Jak vidíte, letošní Pragocon byl velice bohatý na informace, ale i to mělo svoji stinnou stránku! S tolika bloky musel člověk velice pečlivě vybírat a volit, jaký program navštíví. Mě se to absolutně nedařilo a byl jsem z toho značně zklamaný, naštěstí ty programy, které jsem navštívil stály za to.

Jan Pechanec, “Guru Pechy”

Pragocon očima… Pagiho
Od technologie po magii, od Mohendžodára k internetu, od karetních her k literární kritice – a k tomu ještě řada dalších pořadů, programů a projekcí. To všechno byl letošní Pragocon, rekordní co do počtu programů i co do počtu návštěvníků.

Prostory vynikající meziválečné architektury – kdysi Francouzského gymnázia, nyní Základní školy Benita Juáreze, v dejvické Bílé ulici – se o tomto víkendu staly útočištěm pronároda scifistického. Pořadatelé Pragoconu – SFK Terminus, Vašek Fořtík a řada dalších – do prostor školy poskládali osm hlavních a šest vedlejších programových bloků s nějakými stodvaceti pořady v záběru od úvah o blízké budoucnosti přes klasickou SF, Harryho Pottera či Dračí doupě až po Indii, šerm či mangu. V tomto směru patří letošní Pragocon k historicky nejobsažnějším akcím, které jsme kdy mohli navštívit. Také počet návštěvníků je rekordní – tisíc sto padesát je počet, který je výjimečný a – pokud vím – tak jen připravovaný letošní Eurocon je organizačně dimenzován na větší počet přítomných.

Klasická hard SF patřila k jednomu z mnoha programových proudů – byla trochu promísená s blokem Futurologického kongresu, vždyť úvahy o budoucnosti internetu či další témata jsou pro autory technologicky orientovaných textů zajímavou inspirací – ostatně i přednáška Ondřeje Neffa se tohoto tématu dotýkala. Samozřejmě fungovaly bloky ST a SW, a tak jste mohli vidět imperiálního důstojníka, jak sestupuje po schodech k bufetu zavěšen do sličné členky posádky Enterprise.

V letošním programu se jako samostatný blok objevilo téma RPG – v rámci SF akcí to bylo poprvé, kdy zájemci o tento typ her měli pohromadě soustředěno takové množství informací od těch nejzákladnějších (RPG – co to je?) přes informace o některých konkrétních hrách či o LARPech a dřevárnách až po noční hraní Vapyre: The Masquerade.

Sobotní přednáška o šermu a jeho vývoji byla sice bez ukázek (ty byly v programu zařazeny na nedělní dopoledne), ale přednášející Mirek Khun znal řemeslo a dokázal velmi poučeně odpovídat na zvídavé otázky z pléna. Neviditelná univerzita – pro kterou je prostor okolo Mensy a SFK Terminus víceméně domovským – tu pořádala opět zkoušky. Už jsem si na jejich pořad zvykl, a tak jsem nebyl nijak překvapen, když mne jeden z fanů přepadl se žádostí, jestli jsem neviděl v prostorách conu nějakého psa, kočku nebo nějaké jiné zvíře.

Velmi specifickým pořadem byla přednáška Ivana Adamoviče Třináctero přikázání literární kritiky. Ivan opět prokázal, že – na rozdíl od nás ostatních „praktikujících“ kritiků – má také důkladné teoretické znalosti a šíři záběru zdaleka přesahující žánr SFFH. Jeho povídání si budete moci přečíst v dubnové Ikarii – a vřele ho doporučuji všem, kdo se točí okolo SFFH tvorby – kritikům, autorům i čtenářům.

Pragocon očima… Jardy Houdka
Při pohledu na program conu by se stěží někdo nadál, jak moc bude celá akce prosycena diskusemi intelektuálů. Nečekaně velká část přednášek se totiž zvrhla do diskusí „o nesmrtelnosti chrousta“ a leckdo se snažil ostatní ohromit svým originálním názorem, často jen okrajově souvisejícím s tématem přednášky. Já také. Prostě jsem se nechal tou báječnou atmosférou unést. Tohle se týká především akcí konaných v horní tělocvičně (místnost věnovaná Sci-fi) a učebně chemie v druhém mezipatře (Futurologický kongres). Částečně pak také bloku fantastiky, umístěnému v prvním mezipatře.

Na své si přišli příznivci téměř všech oblastí fantastiky. Samostatné bloky byly věnovány Star Treku a Babylonu 5, Star Wars, Harrymu Potterovi, RPG a příznivcům stále populárnějšího japonského umění Manga. Koho by snad nelákaly intelektuální diskuse, ani akce věnované seriálovým sektám, mohl se dobře pobavit na akcích doprovodných. Silver v nealkoholickém baru „U Vočka“ ukazoval živého mexičana, před školou se historicky šermovalo, fungoval výtvarný workshop (vznešený to název pro výuku výtvarné výchovy pro starší a pokročilé), hrály se různé společenské hry (kromě her karetních a RPG i Famfrpál, nemohu však podat bližší informace, nezúčastnil jsem se). Kdo toužil po akademickém titulu Ctrl. (Chytrolín), mohl jej získat na Neviditelné univerzitě. Zkoušky úspěšně složil i Ctrl. Guru Pechy. Když mi potom vyprávěl, jak těžké byly, zježily se mi vlasy po celém těle. I ty nagelované!

Tento skvělý program způsobil, že na některých přednáškách bylo přímo přeplněno. Pokud nechtějí pořadatelé v příštím roce zorganizovat program řádově horší, měli by se poohlédnout po větších prostorách. To je ale jen můj soukromý názor, někdo jiný možná ten dojem neměl.

Moje další postřehy z conu? V Praze prý probíhá výcvik rytířů Jedi (svěřila se mi Jedi Eliška). Prý to stojí za to. Boromir má tři ruce a po Hobitíně jezdí bílá dodávka (jak vidno z filmu Pán Prstenů). Chcete-li jít s dobou, musíte před vypitím každého panáka vodky hlasitě deklamovat: „Isildur, destroy it!“. Když koukáte na srdceryvný film, jako je Hrob světlušek, nerušte prosím ostatní cynickými poznámkami typu: „Tak a teď pochcípaj!“ Z neověřených zdrojů také vyplývá, že někteří členové SFK Trollík plánují fúzi svého klubu s nechvalně proslulou Zarkonistickou sektou. Želví nindžové jsou ve skutečnosti obyčejní vodníci a kočky jsou chytřejší než neviditelní psi.

Pragocon očima… Guru Pechyho
V pátek to byla návštěva u Silvera (za kterou velice děkuji) a sledování videa. Ráno honička, kvůli propagačním materiálům na Opatcon a na Pragocon jsem se dostal až kolem poledne. Pak nastalo vyřizování všech schůzek, které jsem si neprozřetelně naplánoval. Nakonec jsem stejně nestihl poklábosit se všemi přáteli, za což se jim tímto omlouvám. Ve dvě odpoledne Silver začal povídat o Mexiku z jeho pohledu. Měl připravené zajímavé fotky, mapy a diáky, ale bohužel právě u nich zklamala technika. Kdo nezklamal byl dovezený Mexičan Marcel a Silverova tákhle dlouhááááááááááá a tákhle ostráááá mačeta.

Pak jsem se čirou náhodou ocitl na přijímači NU. Tři hodiny pekelného soustředění 10ti soutěžících a zábavy přihlížejících. Akce, která mi vynesla titul chytrolína (Ctrl. jak naznačil Jarda Houdek) trvala až do šesti hodin večerních a byla proložena striptýzovou vložkou. Vlastně striptýz není správný výraz, když jsem s jEMNYm přišli už odhaleni…

Marcel, který mi dobře při zkouškách posloužil a nahradil mnou hledané zvíře (krucix nějak se mi to vymyká), byl brzy domáhán kanibalem Silverem. Nakonec jsem Marcela vrátil, opustil zajímavý večerní program a odebral se do hospody Skanzen, kde mělo dostaveníčko mnoho důležitých fanů.
Kolem půlnoci jsme skončili u Silvera (Já, jEMNY a Jarda), který má u nás vroubek, že si dovolil jako hostitel ujet a doufat, že si nevzpomenu na cestu. Skoukli jsme půlku Johny Mnemonica a začali se hádat o změnách na ScifiWorldu. Já jsem se brzy ocitl indisponován mimo.

Ráno jsme postupně zneužili Silverovu koupelnu a vydali se zpět na Pragáč. V deset hodin (cca 10:40) jsem dorazil na přednášku Zdeňka Žemličky Hony na čarodějnice. Dozvěděli jsme se o tomto nepříjemném faktu našich dějin absolutně vše a ještě něco navíc. Ve 12:00 hodin jsem se nechal přesvědčit, že chyby ve filmu Pán prstenů je to pravé ořechové. Když jsem spatřil třídu naplněnou hordou lidí a jiné havěti, ucítil zápach potu. No, prostě jsem se otočil a nahlédl na Křty knih spisovatele Ing. Václava Semeráda a doprovodnou přednášku Věda a současnost v podání Jita. Jelikož se sešlo celkem asi 5 lidí, mohl jsem se více ptát a nakonec jsem byl rád, že jsem se seznámil s tímto českým spisovatelem.

Odebral jsem se do tělocvičny na přednášku Františky Vrbenské Kyberprostor smrti a technologické vzkříšení. Byl jsem už unaven a přednáška se začala ihned zvrhávat v bouřlivou diskuzi, tak jsem dobrovolně odešel, protože jsem se od Františky přes narůstající hluk nemohl skoro nic doslechnout.
V 15:00 jsem zašel na vyhlášení výsledků soutěže O cenu barda Marigolda. Tropil jsem tam rozruch a dožadoval se chutných cen. Také po očku sledoval sličné to dámy včetně sester Lukačovičových.

Pragocon pro mě skončil. Ještě jsem s několika přáteli na chvíli skočil do hospůdky a pak pelášil na vlak (ve stavu oblouznění krásou našich žen nebo pivem…).

Shrnutí aneb Pragocon očima… Ondřeje Jireše
Pragocon se právem řadí mezi velké cony. Nejen svým obsáhlým programem a počtem návštěvníků, ale i kvalitou. Většina diváků musela být spokojena. Bylo z čeho vybírat, bylo čím se bavit. Nepřítomnost baru s alkoholickými nápoji se však ukázala spíše jako nevýhoda. Většina návštěvníků conu se totiž v sobotu navečer odebrala do pražských hospůdek a barů a chodby školy se vylidnily. Například loňský Parcon se konal přesně nastejném místě a bar (dokonce velmi exkluzivní) se nacházel hned na dvoře, kde probíhala bujará zábava (zatímco spáči mohli klidně v tichu školy pochrupovat).

Ač názvem Pragocon, překračuje tato akce hranice Prahy. Škoda jen, že nepřekročila hranice státu. Nějaký zahraniční host by tomuto conu slušel. Například na Bratislavském Istroconu, který je vůbec celkově pojatý daleko megalomanštěji (poměrně luxusní hotel se nedá se školou srovnávat), je pokaždé přítomen zajímavý zahraniční host. Posledně to byl Harry Harrison. Uvidíme, jak se vydaří Pragocon 2003. Anebo budeme raději doufat, zda vůbec nějaký bude.

Zdroj: SCIFIWORLD, SARDEN

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Zahraniční host
    Zapoměl jsi na jedhoho hosta, který byl dokonce z jiného kontinentu…

  2. Re: Zahraniční host
    No jo, vlastne :o) Vzdyt tam byl ten Mexican. Ovsem jako hlavni zahranicni host nevypadal. :o)

Zveřejnit odpověď