V pořadu České Televize Salon byla reportáž o divadelní podobě Soudných sester. Reportáž se mi podařilo zachytit a tak Vám ji přináším alespoň v textové podobě. Monology byly doplněny ukázkami z představení a musím uznat, že je to skutečně kvalitka.
Hana Burešová, režisérka: “K inscenování Pratchetta nás vlasně přivedl náš syn, protože od jánevim jedenácti let byl vášnivým čtenářem Pratchetta a všechnu tu literaturu má doma. My jsme to samozřejmě s ním čas od času četli a pak když jsme zjistili, že opravdu existuje dramatizace Soudných sester, který se nám líbily už jako román, tak jsme si teda řekli, že by to mohl být docela dobrý pokus tohleto předvést našim divákům.”
Štěpán Otčnášek, dramaturg: “V našem repertoáru se snažíme pravidelně střídat, my tomu říkáme lehké a těžké doby, to znamená komedie a věci vážné. Soudné sestry tedy hrajeme jako komedii a zároveň jako rodinné představení, teda představení pro nejširší věkové vrstvy. Podobně zaměřených představení máme víc, ale tentokrát jsme se poprvé pokusili dostat na jeviště takový žánr, jako je žánr fantasy.”
Názory diváků:
-“Myslím si, že je to jako dost těžký, když člověk zná tu knížku, jako ztvárnit to na divadle, myslím si že se jí to docela povedlo…”
– “Docela se mi to líbí, já to teda moc neznám, ale syn má všechny Pratchettovy knížky a čte to už hodně dlouho…”
-“Je to jako moc pěkný, ale když už to člověk čet´ pětkrát, tak už se zase tolika fórům nezasměje.”
Hana Burešová: “Terry Pratchett, tak jako někteří postmodernisté používá ve svých románech řadu citátů a odkazů na známé literární a divadelní a filmové útvary, takže tady v té hře je to například Hamlet, Macbeth, ale i rozličné další věci, včetně třeba právě parodických citátů třeba jakoby z amerických filmů.
Soudné sestry byly poprvé dramatizovány v Anglii Stephenem Briggsem. Má takové amatérské divadlo v Oxfordu, kde to poprvé hráli. My jsme si upravili tu výchozí Briggsovu dramatizaci trošičku zpátky k tomu románu, takže si myslím, že jsme se posunuli spíš k tomu autorovi, čili právě k tomu jeho filmovému vidění.”
Jana Machalická, publicistka: “Je to inscenace, která je neobyčejně hravá a velice zajímavým způsobem umocňuje Pratchettův humor, který je sám o sobě velice zvláštní. Říká se, že je inspirovaný Monthy Pythonem.”
Hana Burešová: “Autor scény je obeznámen s Pratchettem dávno, je to takový Pratchettovec, dalo by se říci. Takže ten docela rychle přišel na způsob, jakým tu scénu udělat. Inspiroval se hojně jak komiksy, tak počítačovými hrami.”
Samiha Malehová, výtvarnice kostýmů: “To je pohádka a to je vždycky efektní a velmi zajímavý a mě ta spolupráce vždycky velmi bavila. Inspiroval mě jak Pratchett tak Hanka a musím říct, že i samotní herci, protože tady v té Dlouhé mají přístup takový, že ten kostým dál rozehrávají, nebo prostě opravdu s ním zachází. Není jim jedno, co na sobě mají.”
Hana Burešová: “Pratchettova reakce byla velmi povzbudivá, protože spontáně na tom jevišti sám řekl před diváky, že to byla nejlepší inscenace jeho románů – zdramatizovaných. Takže to nás velice potěšilo, samozřejmě.”
Jana Machalická: “Domnívám se, že co se týče režijní práce i té herecké, že je to inscenace spíše nadprůměrná.”
Terry Pratchett
Soudné sestry
dramatizace: Stephen Briggs
hudba: Jan Vondráček
režie: Hana Burešová
dramaturg: Štěpán Otčenášek
návrh scény: Karel Glogr
výtvarnice kostýmů: Samiha Malehová
reportáž (c) Česká Televize, pořad Salon, scénář a režie Petr Kaňka
snažil jsem se zachytit přesné znění, ale malé odchylky nejsou vyloučeny
Velice zdařilý článek. Zvláště proto, že zde byl uveden můj citát, který byl díky České televizi zařazen mezi názory diváků. 🙂