Mars: Teraformace čili Jak to bude doopravdy

Mars. Rudá planeta. Podle spisovatelů a filmařů odtamtud přijdou nenávistné obludy s velkou hlavou a/nebo s ještě mnohem většími třínohými stroji.

Naopak ze Země tam přijde týpek s velkou hlavou a ještě mnohem většími svaly, protože se mu o něm zdá. (Zatímco nám se svého času zdálo o ženě se třemi ňadry, kterou tam potká, ale to nechme stranou.) A tento výčet by byl ještě mnohem delší – jenže to všechno je sci-fi; mnohem víc „fi“, než „sci“. Realita je jiná: suchá, prašná, dusivá a neobyvatelná.

 

O malé matičce, velkých úkolech a dlouhých generacích

Aby se to změnilo, je váš úkol. Píše se totiž dvacáté čtvrté století a čtvrtou planetu sluneční soustavy je nutno připravit na příchod mnoha přistěhovalců ze Země. Jo jo, odpusť, už jsi nám, matičko, malá, jak napsal další autor.

Pro život na Marsu mimo habitaty je zapotřebí, aby voda tvořila 9 % povrchu planety, kyslík 14 % vzduchu a aby průměrná roční teplota na rovníku byla 8 stupňů Celsia. To jsou hodnoty, jejichž dosažením hra končí. Hráči tedy zdánlivě spolupracují, fakticky ale každý představuje jednu korporaci, a ty, jak známo, nespolupracují vůbec. Naopak se snaží urvat co největší podíl dotovaných zakázek a tím i vítězných bodů, o které zase jednou jde.

Pro první hru jsou určeny korporace se stejnými podmínkami, časem si budete moci vybrat z dalších, různě zvýhodněných. Deska hráče zajišťuje a současně zaznamenává množství a produkci peněz, kovů, rostlin, energie a tepla. Za peníze si lze koupit karty projektů i skoro všechno ostatní, k některým kartám vám pomůžou i oba kovy (ocel a titan), a také energie je svébytným platidlem. Dostatek rostlin vám umožní umístit na Mars destičky zeleně a tím zvednout produkci kyslíku, a teplem lze trochu přihřát celou planetu.

Nicméně jak už bylo řečeno, nemusíte rostliny pěstovat, můžete je také „pouze“ koupit a vysadit, a podobně si můžete zaplatit i oteplení, zavodnění, a hlavně výstavbu měst na planetě. Jenže pozor, zaplatit potřebujete i karty projektů a nemalé – a občas zatraceně velké – peníze stojí také jejich vyložení, takže rozházet všechnu hotovost za to, co můžete získat svépomocí, není rozhodně nejlepší nápad. Tím spíš, když projekty potřebujete, aby vám pomáhaly se rozvíjet pro lepší rozvoj Marsu.

Vše je tu krásně, snad dokonale pospojované a provázané, přičemž to současně nechává hráčům mimořádně volnou ruku, a navíc bez pocitu nedostatku. Jistě, ani zdaleka nemáte na všechno, co byste si chtěli koupit, jenže u toho chybí ten občas zažívaný dojem, že nedostatek toho či onoho vás přímo nutí k nějaké konkrétní strategii, nebo že sotva jste se trochu rozjeli a připravili si malinké impérium pro expanzi, hra končí.

Nic takového – můžete si dělat, co chcete, s čím chcete a tak dlouho, dokud chcete. Jinými slovy, není omezen počet karet v ruce ani počet tahů v kole neboli za generaci, na které se Teraformace počítá. Ve vesmíru holt neexistují malé vzdálenosti, prostorové ani časové.

 

Každá karta eso

Ani balíček karet projektů se nemíchá nijak složitě a neskládá se na sebe podle jednotlivých etap – prostě se jeden celý zamíchá a hotovo, maximálně se oddělí karty pro pokročilé. Každá karta proto pro vás může být důležitá; záleží na vaší momentální situaci a strategii, nikoliv na jejím druhu. To, kdy přijde konkrétní karta do hry, vymezil autor pouze podmínkou pro její vyložení, ale vy zase můžete ovlivnit, jak rychle bude daná podmínka splněna…

A výčet možností stále ještě není úplný: můžete také získávat čestné tituly za to, že budete mít něčeho nejvíce a/nebo nejrychleji, sponzorovat soutěže de facto o totéž – a na všem ve finále nahonit nějaké body.

Akčními kartami lze rovněž zaškodit soupeřům, ale nakolik jsme zatím zvládli vyzkoušet, nikdy to nebylo nic fatálního. Je ovšem pravda, že ti, kterým náhoda nedopřála během hry ani jedinou kartu, kterou by to mohli některému z protihráčů oplatit, trochu brblali. Ale je také pravda, že ti, již vyhráli, přestože jim náhoda nedopřála a tak dále, brblali výrazně méně.

Jelikož může každý hráč ve svém tahu provést maximálně dvě akce a soupeři mají zájem na tom, aby sledovali dění na stole a upravovali podle něj svou taktiku, nikdo se nenudí, než na něj přijde řada. O komplexnosti a svobodorozhodovatelnosti téhle hry už řeč byla, a tak je jen tímto podtrhněme.

 

Zlato, stříbro, měď

Má tedy Teraformace Marsu nějaké zápory čili minusy? Ale jo, něco málo jsme našli. Jednak je značka megakreditů použita v návodu dříve, než je vysvětlena, a druhak je výstelka krabice sice hezká, ale holá, bez oddílů pro různé druhy herního materiálu. A také si dejte pozor na stůl – drcnete-li do něj, tak jen doktor Sheldon Cooper dá zpětně dohromady, která kostička byla kde na různých počítadlech a stupnicích, kterých je 3 pro hru a 6+1 na každého hráče…!

Toť ovšem jen námitky dokazující, že nás MINDOK neplatí (ale může, číslo konta sdělí redakce na požádání) a že naše nadšení ze hry je upřímné, nicméně nezaslepující. A lze se nám divit? Vizuál hry je krásný a stylový, přes dvě stě karet projektů každá jiná a kostičky zdrojů mají krásnou měděnou, stříbrnou a zlatou barvu! Princip hry velmi dobře slučuje deskové a karetní mechanismy a navíc se snaží vycházet ze skutečnosti, takže i to „sci“ a „fi“ jsou tu celkem v rovnováze. (O pohledné desce zobrazující část skutečného povrchu Rudé planety nemluvě.)

Mars: Teraformace prostě vypadá stejně bezvadně, jak bezvadně se hraje, a jestli jednou bude skutečné dobývání Marsu alespoň způlky taková zábava, tak chceme být u toho.

 

Mars: Teraformace
Autor: Jacob Fryxelius
Vydal: MINDOK s.r.o.
Počet hráčů: 1 – 5
Doporučený věk: 12+
Doba hry: 90 – 120 min.
Čeština: kompletně lokalizováno
Cena: 1079 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *