Modely pro scifisty #52: Kolový tank Lebeděnko

Naše pravidelná a oblíbená rubrika se scifistickými modely si pro vás ve vánočním čase zásluhou Michaela Střelce Pešťáka a Petra Šimčíka připravila něco opravdu unikátního – model kolového tanku Lebeděnko z dosud nevydané 18. mise Agenta JFK Františky Vrbenské, který si můžete stáhnout a podle podrobného návodu sestrojit. Autoři pro vás rovněž napsali i tradiční příběh. Pokud se pustíte do díla, přejeme jistou ruku, trpělivost a hodně štěstí! Fotky modelu nám pak můžete poslat na redakční mail. 🙂

Obrněnec1
Obrněnec2
Obrněnec3
Obrněnec4
Obrněnec5

Klenotem „broněotrjada“ krvavého barona byla „železná věž“. Místní obyvatelstvo tak nazývalo „kolový tank Lebeděnko“.

Čtyřicetitunové pancéřové monstrum připomínalo svým vzhledem cosi z Hvězdných válek. Jeho vzhledu dominovala dvě obrovská bicyklová kola o průměru 9 metrů, za nimiž byl na příhradové konstrukci uchycen vlastní trup stroje. Ten v půdorysu připomínal hranaté písmeno „Y“. Příhradové rozvidlení drželo kola, pancéřovaná spojovací příčka mezi nimi obsahovala motory, bojové prostory a stanoviště řidiče. Nožku písmene „Y“ tvořila pancéřová opěra s otočnou soustavou řídících kol na konci a vstupem do stroje. Soustava řídících kol tvořila jakýsi válec.

Výzbroj monstra tvořily dva kanóny ráže 37 mm, umístěné v kasematech na koncích pancéřové příčky, a dva kulomety – jeden (maxim) v jednoduché otočné věži uprostřed „příčky“, druhý (Madsen) mohl pálit vpřed a pod stroj z výstupku pod centrální sekcí. Původní varianta tanku Lebeděnko měla uprostřed dvě pevné věže (horní a dolní) se střílnami pro kulomet, Sternbergova verze ale (díky ztrátě původních dílů při transportu) využila výhodnější technické řešení.

Pohon monstra obstarávaly dva letecké motory Liberty o výkonu 400 koní (původně měl dva Maybachy po 250 koních, ty byly ale zničeny při prvních pokusných jízdách pod Moskvou) – každý z nich roztáčel přes speciální třecí převody jedno kolo.

Baron von Ungern-Sternberg v mládí četl Verna a svůj „tank“ dílem ukradl a dílem vytvořil podobně jako kapitán Nemo svůj Nautilus. Lebeděnkův projekt znal nejprve z různých zkazek, kolujících mezi důstojníky. Jat zvědavostí, seznámil se s detaily a neopomněl při tom „pro strýčka Příhodu“ zkopírovat některé výkresy. Megalománie mu nebyla cizí, a tak mu projekt vzhledem i rozměry učaroval. Přeložení na Dálný Východ mu umožnilo vyzvednout poklad po dědečkovi – pirátovi a zaplatit rozebrání a přesun zajímavé technické „hračky“, důležité pro jeho další plány. Demontáž opuštěného monstra v podmoskevských lesích i transport do nového působiště si vybraly svou daň – po náročném transportu řada dílů chyběla. Objednal si tedy u různých zahraničních výrobců potřebné komponenty. Zatímco bojoval s bolševiky, „železná věž“ se po částech scházela ve Vladivostoku. „Stavebnici“ nechal zkompletovat mechaniky svého „broněotrjada“ krátce před památným tažením do Mongolska. Utajení celé akce, doprava dílů do pustin a následná montáž v polních podmínkách byly noční můrou a důkazem nebývalého technického i politického umu, moment překvapení ale za tu cenu stál…..

Parametry:

výška – 9m
šířka – 12m
délka – 18m
váha – 40 tun
posádka – asi 12 lidí
výzbroj – dva kanóny 37mm, dva kulomety
pancéřování – 8mm svislé, 6mm spodní plochy, 4mm horní plochy
pohon – dva motory Liberty po 400 koní, rychlost 17 km/h
dojezd – ?

Model si můžete stáhnout z této adresy:

www.petrsimcik.cz/…ebedenko.pdf

Pár tipů, než se pustíte do práce:

Model stáhněte a vytiskněte na papír v kvalitě kladívkové čtvrtky (nebál bych se ani vytisknutí archů na běžný papír a jejich podlepení čtvrtkou, ten bílý model tak dělaný je). Výsledná velikost je na vás – pokud se vejdete na formát stránky A4, bude model zhruba v měřítku 1/72. V tomto měřítku by průměr hlavních kol odpovídal CDčku (což je pro fajšmekry přínos – můžete průhledné CD použít jako výplet kola). Doporučuji vybrat papír, který se nebude při rýhování a ohýbání na povrchu trhat. Pro jistotu si stroj vytiskněte dvakrát pro případ, že by se na první pokus něco nepovedlo.

Lepit je možno hustým disperzním lepidlem (herkules) a některé díly (kola) též řídkým vteřinovým lepidlem. Lepit je nutno opatrně – náchylné k deformaci jsou hlavně kompletní nosníky kol a jejich uchycení. Problematická na udržení správné geometrie při sestavování je ale opěrná noha – má tendenci se kroutit.

Návod na sestavení:

Nejdříve se vrhneme na list A. Obsahuje několik dílů pro různé okrajové části tanku.

Boční otočné střílny:

Střílny děl nejprve vytvarujeme, slepíme obvodový plášť a zalepíme jeden vrchlík. Vzhledem k prořezu pro děla je nutno díly tvarovat opatrně!
Slepíme vnitřní válec s proříznutým kulatým otvorem pro dělo a jeho okraje vyztužíme nalepením papírových pásků (slouží také k lepšímu otáčení děla). Po zaschnutí vložíme válec do kasematy tak, aby otvor pro dělo „zíral“ z prořezu v plášti. Vnitřní díl musí zůstat otočný!
Děla zhotovíme z dvojic krátkých kulatin (plastové trubičky, obroušená kulatá párátka) – horní kulatina (v ideálním případě s otvorem v ústí – hlaveň děla) by měla být o cca 1–2 mm delší než spodní díl (brzdovratné zařízení). Děla natřeme na černo a vlepíme do otvorů v pohyblivých částech kasemat (ideálně lepíme zevnitř). Pak opatrně zalepíme dosud otevřený vrchlík.

Zhotovíme řídící systém:

Nosnou konstrukci válce naohýbáme a polepíme dle návodu výztužemi. Slepíme krabici mezikusu řízení a nalepíme ji na nosný rám.
Slepíme řídící válec a jeho osu, kterou protáhneme předem proříznutými otvory v jeho bočnicích. Osu k válci nelepíme, otáčí se kolem ní, nikoli na ní. Vlepíme válec s osou mezi bočnice. Obvod nosného rámu válce polepíme výztužnými pásky stejným způsobem jako obruče na kola (na kostru na tupo vteřiňákem, vnější potah disperzí, viz „list D“ níže). Pásky jsou delší, jejich délku přizpůsobíme podle příslušného dílu.

List B

Nosníky hlavních kol:

Nyní vystřihneme a vytvarujeme nejsložitější díly – nosníky kol.
Nejdříve vystřihneme a slepíme obě poloviny ramen a necháme proschnout pod zátěží, aby se nekroutily. Po proschnutí prořízneme všechny naznačené trojůhelníkové prořezy v mřížoví (to je volitelné, můžete je nechat modré). Slepené a prořezané mřížoví podle obrázků polepíme výztužemi a pak naohýbáme podle obrázku.
Dále slepíme základny které slouží k uchycení ramen. Pouze zadní plochu, tak aby základna držela tvar, ale přesto byla ze stran otevřená. Naohýbáme nosníky kol a vlepíme je do základen. Následně slepíme tvarově náročné bočnice. V návodu s červenými chlopněmi. Nosníky kol vyztužíme po obvodě papírovými pásky stejně, jako jsme to udělali u nosníků řídícího válce.

List C

Trup:

Postupně podle obrázkového návodu slepíme jednotlivé díly trupu – středový hranol s otvorem pro uchycení věže a otočně uchyceným spodním dílem věže (8c), spodní kulometný výstupek, ke středu přilehlé boční díly a opěrnou nohu se vstupem. Zde je nutná opatrnost při lepení, aby nedošlo ke zkroucení „nohy“. Nesmíme zapomenout udělat otvory pro osu řídící části!
Nejprve slepíme horní část a instalujeme výztužné přepážky a podle obrázků slepené dveře s bočnicemi. Koncovou partii předem zakroužíme pomocí nějakého kulatého předmětu do oblouku a slepíme k sobě chlopní, do půlkulatého zakončení stropu dílu prořízneme naznačený ovtor pro kloub a začistíme podle použitého kloubu (ideální je ušošťouch, dá se po slepení modelu zkroutit nad zapalovačem a nebude vypadávat). Pak nohu uzavřeme spodním dílem. Mezi obloukem a půlkulatým vrchním a horním krytem musí zůstat skulina pro vložení dílu, který je nalepený na zadní nápravě.

Nyní z jednotlivých sekcí slepíme trup. Na středový hranol nalepíme boční díly, na ně základny kol s nosníky a na závěr dělové střílny. Po proschnutí lepidla na spodek centrálního hranolu nalepíme střílnou dopředu kulometný výstupek, na zadní stranu pak opěrnou nohu.

Věž:

Než vše uschne, vystřihneme a zkompletujeme horní část kulometné věže. Slepíme obvodový plášť (11c), do horního víka nalepíme výstupek ve tvaru komolého kužele (lepený z pláště 9c a víka 10c). Nalepíme horní víko věže na plášť. Zhotovíme věžový kulomet (Maxim – opět z vhodné kulatiny – viz níže) a osadíme ho do výřezu. Po zaschnutí vše slepíme se spodním víkem, umístěným na středovém hranolu věže. Na trup zezadu podle kresby nalepíme výztužné mřížoví.

List D

Kola:

Slepte k sobě oba díly kola a nechte je důkladně proschnout.
Na proschlá kola po obvodu nalepíme segmentové díly kování obruče a pak budeme pokračovat obručí. Vlastní obruč má čtyři vnitřní a čtyři vnější díly. Vnitřní díly obruče lepíme „na tupo“ na vnější obvod kola vteřiňákem tak, aby hrana kola seděla na uprostřed naznačené „drážce“. Následně disperzí nalepíme vnější díly obruče. Slepíme válcový náboj kola, provlečeme ho středovým výřezem (nelepíme ho ke kolu!) a zvenčí ho zajistíme kuželovitými „puklicemi“. Takto zpracujeme obě kola. Vytvarujeme (pomocí tužky) hlavní osu kol a slepíme ji. Vezmeme připravená kola a vlepíme je za osy mezi nosníky, následně nosníky propojíme vlepením hlavní osy. Instalujeme otočný pant řídícího válce. Po zaschnutí lepidla stroj srovnáme na rovné podložce, podložíme opěrnou nohu tak, aby horní plochy trupu byly vodorovné, a na otočný díl na konci nohy přilepíme řídící válec (lze si vypomoci vteřiňákem).

Dodělávky:

Z kusu drátku nebo slabé kulatinky vyrobíme hlaveň spodního kulometu (Madsen – je delší a tenčí než Maxim) a vlepíme ji do střílny v kulometném výstupku na spodku stroje. Z dalších kousků kulatiny můžeme na zadní stěně nosných dílů kol napodobit výfuky. Pomocí vhodně namíchané barvy či fixů zaretušujeme hrany papíru a případná poškození.

Impozantní obluda do sbírky je hotová!

Pár poznámek k modelu:

Model na fotografiích je jeden z prototypů, některé detaily ve vystřihovánce jsou na základě zkušeností z jeho stavby nově řešeny. První prototyp byl černobílý a sestavil si ho Petr Šimčík, aby zjistil, jak to jde dohromady (byl docela zvědavý, protože stroj vznikal po částech, jak ho kreslil). Střelec osobně lepil druhou (už barevnou) variantu stroje bez návodu a znalostí specifických Petrových vychytávek, takže se žádoucí výsledek dostavil až na druhý pokus. Pokud něco nesedělo nebo scházelo, řešili jsme to za pochodu – ať již šlo o povrchovou úpravu, ujeté rozměry nebo jiné technické řešení některých dílů. Výsledek máte nyní před sebou a doufáme, že si s ním poradíte.

Stroj je překvapivý nejen konstrukcí, ale i rozměry. Na jedné z fotek ho můžete porovnat se standardními obrněnci ve stejném měřítku – velikost prapůvodní předlohy opravdu odpovídala solidnímu dvoupatrovému domu.

Autoři:

Nápad, podklady a pokusný králík č. 1: Michael Střelec Pešťák
Realizace vystřihovánky: Petr Šimčík

Praktické použití: Františka Vrbenská – Agent JFK 18: Naganty a vlčí máky (připravuje se)

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

13 komentářů

  1. Reaálný tank
    Však taky ty informace v první části jsou reálné a pravdivé.

  2. Předloha
    Když jsem skoro před dvěma a půl lety tu obludu ukázal Františce v encyklopedii ruský obrněný techniky, bylo vybráno. Bohužel – rozsah textu je omezený a tak se z obludy stala víceméně epizodní záležitost…. Nahrálo nám, že opuštěný poškozený prototyp de facto zmizel, tvrzení o seštotování bylo jen jednou z možností likvidace.

  3. Existuje to i jako reziňák v 1:72 i 1:35. Dělával to (a snad ještě dělá) Koraba (KORA Models). Kvalita i sestavitelnost slušná,cena odpovídající-dvaasedmu jsem pořídil před x lety ve slevě za 1000,- pětatříca bude as dost mastná…

  4. odlitek
    Odlitek od Kory se pohybuje kolem 1700,- ve dvaasedmdesátině a podle posledních uváděnejch technickejch dat je poněkud mimo jak výzbrojí, tak rozměrově (připadal mi větší), což by šlo ale upravit. Za litr už bych váhal, momentální cenu ale solit nehodlam. Navíc kombinace odlitky – lepty nejsou pro začátečníky, naší subvariantu zvládne nejpozději na třetí pokus každej a možná časem bude i upgrade na původní verzi z naší reality.
    Budu se ale muset připomenout dovozci polskejch odlitků – polskej dodavatel jim slíbil prvoválečný dvaasedmdesátiny od Modelkraku a pak odpad….

  5. odlitek II
    Takže je hůř – odlitek od Kory ve dvaasedmdesátině momentálně stojí přes 2700,- podle ceníku Modelimexu.

  6. To: Jackvéz / vyplejtaný kola
    To by zas nemusel být takovej problém, buď si pohrát s drátkama a nebo a to jsem u jednoho kola zkoušel – použít průhledné CD z balení po víc kusech, je tam proti poškrábání a výplet na něj namalovat tenkou lihovkou.

  7. 2 Šimi
    Jo, to jsme probírali. Taky možnost, ale furt tam bude vidět to “sklo”. Depadepa, pěkně drátky nebo vlasec!:-))

  8. 2 Jackvéz
    Tak leda ty drátky – podle mě by bylo supr vymotat je ze starýho elektromotorku jak byly v autodráhách klást přes sebe a spájet veprostřed aby vznikla hvězda. Tu pak oblepit tím papírovým kruhem i tím vnitřním a nakonec vyříznout ten pájenej prostředek, to by zas tak těžký bejt nemuselo.

  9. 4 Hec cup
    Toho Mendělejeva dělá Kora taky…Ale vysochat ho z papíru by as taky nebylo tak těžké-ten pojezd není moc vidět a jinak je to krabice s válcovou věžičkou…Car-tank je daleko složitější.

  10. běžné obrněnce
    Agamáci snad v průběhu ledna dovezou běžné prvoválečné obrněnce 1/72 od Modelkraku (zatím nabízeli pětatřicetiny od Armo), takže se toho pod koly obludy bude “hemžit” trošku víc.

Zveřejnit odpověď