Modely pro scifisty #72: Batgyro

Během letošního léta přišel do kin zatím poslední film o Batmanovi. V dnešním díle modelárny se zkusíme vrátit na samý počátek batmanovské ságy. Batmanovy počátky byly skromné. Málokdo by věřil, že už je to 73-letý stařík.

Batrygo

Jednou z legendárních postav superhrdinského komiksu je tajemný mstitel a bojovník proti zločinu, objevující se s netopýří maskou na obličeji, známý jako Netopýří muž – Batman. V civilu výstřední milionář Bruce Wayne byl obyčejný člověk, který na rozdíl od jiných superhrdinů nedisponoval zázračnými vlastnostmi. Svůj handicap v boji s organizovaným zločinem musel proto dohánět technologickou převahou. Jako výstřední milionář, disponující vlastními tajnými laboratořemi a značnými prostředky, měl možnost používat to nejlepší, co bylo v dané době k dispozici, a omezen byl pouze fantazií svých tvůrců.

Postava Batmana se zrodila v květnu roku 1939. Velmi záhy se v sešitových komiksech objevil první zvláštní dopravní prostředek, kterým kupodivu nebyl automobil – či tzv. batmobil, ale letadlo. Stalo se tak v září 1939 v časopise Detective Comics č. 31. Na dvou panelech je znázorněn zvláštní stroj připomínající helikoptéru s netopýřími křídly a motorem s tažnou vrtulí, nazývaný nejprve Batgyro, v dalším panelu pak Batplane, kterýžto název už Batmanovým letadlům zůstal po šedesát let – až do roku 1989, kdy v Burtonově filmovém Batmanovi s Michaelem Keatonem, Jackem Nicholsonem a Kim Basingerovou poprvé zazněl název Batwing. Batgyro se objevilo v několika číslech Detective Comics, v č. 33 dokonce svedlo vzdušnou bitvu, než ze stránek časopisu nadobro zmizelo, když Batman přezbrojil na modernější techniku.

Už sám název Batgyro dává tušit, co je tajemný stroj zač. Zatímco vývoj vrtulníků byl v roce 1939 ještě v plenkách, značného rozšíření se těšil přímý předchůdce vrtulníku, nazývaný vírník. Lze se setkat s termínem autogyro či autogyra, ve starší české literatuře též ve formě autožíro. Jedná se o letadlo těžší vzduchu s rotujícími nosnými plochami, fungujícími na principu autorotace. Na rozdíl od vrtulníku není rotor poháněn motoricky, ale roztáčí se aerodynamickými silami, vznikajícími při dopředném pohybu. První vírník byl sestrojen v roce 1923 a jeho otcem je španělský konstruktér Juan de la Cierva. Princip je geniálně jednoduchý. Většina pokusů o sestrojení funkčního vrtulníku selhala kvůli nestabilitě způsobené rozdílnými aerodynamickými silami na pevně zavěšených listech otáčejícího se rotoru. Při pohybu vpřed působí na list pohybující se dopředu větší síla, než na list ubíhající dozadu. Názorně je to popsáno na Youtube, viz odkazy pod článkem. De la Cierva zkonstruoval svůj stroj s hlavním rotorem unášeným, přičemž jednotlivé listy nebyly zavěšeny pevně, ale měly dva stupně volnosti. Mohly se tak přizpůsobit momentálním aerodynamickým silám bez ztráty stability. Unášený rotor rovněž nevykazoval žádný kroutící moment, který by bylo nutné kompenzovat pomocí vyrovnávacího rotoru, což celou konstrukci zjednodušilo. Ovládání prvních vírníků bylo řešeno aerodynamicky klasickými kormidly. Později, po vynálezu naklápěcí rotorové hlavy umožňující řízení pomocí cykliky, zmizela pomocná křídla a zůstaly pouze ocasní plochy. Vírníky byly schopné létat extrémně nízkou rychlostí a k přistání stačil i velmi omezený prostor. Později byla vynalezena roztáčecí tyč, přes kterou byl hlavní rotor roztáčen tažným motorem. To výrazně zkrátilo plochu nutnou ke vzletu a umožnilo pro vírníky později tak charakteristický „start skokem“ (Jump take-off), při kterém pilot roztočil hlavní rotor při nulovém úhlu náběhu rotorových listů, aby v jeden moment prudce zvýšil úhel náběhu a současně odpojil převod od motoru kvůli eliminaci kroutícího momentu.

Vírníky byly velmi populární v meziválečném období. Dva kusy létaly dokonce v Československu – jeden u firmy Baťa, druhý v roce 1936 používala armáda ke zkouškám možnosti využití vírníku pro dělostřelecké návodčí. Během 2. světové války se vírníky uplatnily jako pozorovací stroje, mimo jiné na německých ponorkách, RAF je používala ke kalibraci radarů. Nástup univerzálnějších vrtulníků s lepšími vlastnostmi znamenal konec slávy vírníků. Vírník sice umí létat velmi pomalu, ale na rozdíl od vrtulníku potřebuje pro start a přistání určitou, byť minimální dopřednou složku rychlosti a ačkoliv může být za určitých okolností schopen přistávat kolmo, není schopen visu. Z těchto důvodů se vrtulník ukázal jako perspektivnější.

Proto onen obrázek z komiksu, na němž Batman „zaparkuje“ své Batgyro ve vzduchu a po provazovém žebříku se vydá prohnat pár zločinců, je z technického hlediska nesmyslný. Je ovšem třeba si uvědomit, že se pohybujeme v rámci žánru superhrdinského komiksu, ve kterém jsou přírodní, fyzikální i jiné zákony považovány pouze za jakási nezávazná doporučení. To platí jak pro autory příběhů, tak pro výtvarníky, takže se lze setkat s tím, že jeden a tentýž stroj se na různých obrázcích tvarově či některými detaily liší, někdy dosti podstatně. Ale kdo by se v tom šťoural…

Model Batgyra je prakticky beze zbytku postaven z recyklovaných vraků. Základem je trup stíhačky Boeing P-12 Peashooter (1/72, Revell), zbavený hřbetního pylonu. Pouze na kryt motoru přibyly charakteristické „uši“, vytvářející dojem netopýří masky u většiny Batmanových letadel až do nadzvukové éry. Křídla jsou nová, vyřezaná z plastikové destičky, podvozek je z blíže neurčeného dvouplošníku, pylon z tvrdého kartonu nese hlavní rotor z jakéhosi vrtulníku. Vše samozřejmě ve slušivé černé barvě, jak se na netopýra sluší. Výsledkem je sice zajímavě tvarovaný černý flek, který nicméně představuje ve sbírce konvenčních letounů vítané zpestření.

http://ourworlds.topcities.com/…atplane.html – velmi pěkně zpracovaná stránka věnující se Batmanovým letadlům
http://www.youtube.com/watch?… – historie vírníků z History Channelu, s názorně vysvětleným principem fungování
http://www.youtube.com/watch?… – dobový filmový týdeník, ukazující použití vírníku jako sanitního letadla
http://www.youtube.com/watch?… – záběry vypuštění německého vírníku Fa-330, používaného jako pozorovací kluzák na německých ponorkách (nižší kvalita)

Jan Jackvéz Borůvka (redaktor)

xBoruvkaJ@seznam.cz

Přečtěte si i další díly scifistických modelů.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

Zanechat odpověď