Jak si pravidelné čtenáři naší fantastickomodelářské rubriky již dávno všimli, nezabýváme se tady pouze žánrově čistými, čili fiktivními záležitostmi, ale dochází k určitému přesahu do reálné historie. K tématu vesmírných letů, či tzv. „real space“, jsme se doposud nedostali, ačkoliv kosmické lety neoddiskutovatelně patří mezi základní pilíře a inspirační zdroje žánru sci-fi. V dnešním díle se proto podíváme na kosmickou loď, v jejímž osudu se za tragických okolností symbolicky protnula realita s fantazií. Včera tomu bylo rovných 10 let, kdy při návratu ze své poslední mise havaroval raketoplán STS Columbia.
Dne 1. ledna 2003 obletěla svět zpráva, že byl při návratu z vesmírné mise ztracen americký raketoplán Columbia. Díky závadě na tepelné izolaci levého křídla, která byla poškozena už při startu zásahem odtrženého kusu tepelné izolace nádrže, se raketoplán rozpadl při vstupu do atmosféry ve výšce 63 km. Nikdo ze sedmičlenné posádky neměl nejmenší šanci na přežití. Zatímco západní svět truchlil, muslimské země slavily. Katastrofa Columbie byla sledována o to pozorněji, že jedním z členů posádky byl i první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Podezření o teroristickém útoku bylo nasnadě, ale nakonec se nepotvrdilo. Samotný průběh havárie je dost obšírně popsána na http://cs.wikipedia.org/…ánu_Columbia.
Bývá zvykem, že každý kosmonaut si může vzít do vesmíru jeden předmět podle vlastního uvážení. Ilan Ramon s sebou vezl faksimili nevelké kresby, znázorňující měsíční krajinu, nad jejímž obzorem vychází planeta Země. Svět se tak měl dozvědět jméno, které do té doby znal jen málokdo: Petr Ginz.
Petr Ginz se narodil 1. února 1928 jako syn pražského židovského úředníka a české matky. Již jako chlapec udivoval šíří svých zájmů, zajímal se o vědu a techniku, historii, malířství, zeměpis, humanitní obory. Byl velkým obdivovatelem díla Julese Verna. Pravděpodobně to byl Verneův román Ze Země na Měsíc, který se stal inspirací k jeho nejslavnější kresbě měsíční krajiny. Ta vznikla v terezínském ghettu, kam byl Petr Ginz na základě rasových zákonů umístěn ve svých čtrnácti letech. Po dvou letech byl transportován do Osvětimi, kde 28. září 1944 zahynul v plynové komoře. V den havárie Columbie by mu bylo rovných 75 let. Ginzova pozůstalost se dochovala a je umístěna v Izraeli v památníku holocaustu Jad Vašem. O mnoho let později si kresbu s názvem Měsíční krajina vyžádal kosmonaut Ilan Ramon před svým prvním letem, aby tak alespoň symbolicky splnil Ginzův sen o vesmíru. Tak se stalo, a ačkoliv v pořadí 107. mise raketoplánu skončila tragédií, jak poznamenali někteří komentátoři, „Petr Ginz zůstal na obloze“.
Model amerického raketoplánu STS (space transportation systém) je dostupný hned v několika provedeních. Plastikoví modeláři mohou sáhnout po dvaasedmdesátině firmy Revell nebo starším (a podle mnoha referencí lepším) modelu od firmy Monogram. V měřítku 1/144 je k mání model od Airfixu i od Revella, v měřítku 1/288 od firmy Academy.
Příznivci papírových modelů mohou stáhnout jednoduchý model Columbie s podstavcem připomínajícím poslední let na stránce http://www.delta7studios.com/columbia.htm. Stavba je nezáludná a při troše pečlivosti výsledek příjemně překvapí.
Jan Jackvéz Borůvka (redaktor)
Přečtěte si i další díly scifistických modelů.
abc model
Sveho casu byly papirove modely Challengeru a Buranu v ABC. Byly narocnejsi, ale vysledek stal za to.