Repello: Matematicko-fyzikální mutace dámy

Každý z nás v určitém věku s údivem objevoval vlastnosti magnetů. Opačně polarizované nechával rejdit oboustranně po kartonu, naopak pomocí stejných pólů pronásledoval jeden druhým na stole, a někteří dříve narození se možná účastnili závodů autíček založených na tomto principu. S Repellem je možné se k této zábavě vrátit a ještě se tvářit dospěle!

Herní plochou je „šachovnice“ o rozsahu 13 x 13 polí. Na každém čtverci je číslo od jedné do šesti, a některá pole jsou navíc barevně označená; na ně patří jeden zlatý, čtyři stříbrné a čtyři běžné žetony, které tak tvoří základní postavení hry. A pak už se ke slovu dostává matematika a fyzika.

Odpudivá síla

Každý hráč má svůj zásobník, což je chytře vymyšlená figura a skutečně zásobník žetonů v jednom. Ten se může ze svého pole pohnout libovolným směrem, ovšem pouze o tolik polí, kolik určuje číslo na prvním čtverci v daném směru, a v cestě nesmí mít žádný žeton ani zásobník protihráče. Účelem je zastavit se v těsné blízkosti jednoho nebo více žetonů, neboť jakmile se tak stane, nadchází magnetická (nikoliv magická) chvíle.

Žetony ani zásobníky spolu nesmějí v této hře sousedit. Proto ten hráč, kterému se je podařilo sblížit, je musí zase rozdělit, tedy libovolného účastníka konfliktu posunout o jedno pole směrem pryč – a nejlépe úplně z herní desky. Kdo nějaký kámen vyhodí z kola, totiž ze čtverce ven, ponechá si jej a na konci za něj obdrží patřičné body.

Takto lze vyšoupnout i protivníkův zásobník, za což máte také o kolečko víc.

O živých repellentech

Důležitým aspektem téhle hry jsou právě zásobníky. Tvoří je štanglička, na které jsou nacvaknuté herní žetony, a na začátku každého tahu zůstane vždy jeden anonymní žeton na místě, odkud hráč odtáhl. Žetovnice – podle vzoru šachovnice – se tak postupně plní kolečky. (Nám se alespoň plnila; možná, že když hrají profíci, vyšťouchávají žetony rychleji, než je na herní ploše zanechávají, ale o tom můžeme jen spekulovat. Živého repellenta, nebo jak se říká hráčům Repella, dosud nikdo z nás neviděl…)

Ale vraťme se k tomu, že na ploše žetonů stále přibývá. Logicky, a jakmile se to trochu naučíte, tak dokonce úmyslně, tedy dochází k tomu, že žeton odsunutý od vašeho zásobníku se dostává do sousedství druhého, a jeden z těch dvou musí být opět posunut, čímž se dostane do blízkosti zase jiného, a tito musejí být opět rozděleni… A řetězové akce a reakce se rozbíhají, a atomy narážejí jeden do druhého a uvolňuje se spousta energie a hřiby stoupají k obloze a obyvatelé Země vycházejícího slunce uvažují o změně názvu na Zemi vycházejících sluncí…

Ehm, dobře, to byl nukleárně-nekorektní vtip, ale na podstatě nic nemění: prostě kdo dokáže spustit víc efektivních reakcí, má větší šanci vystrkat víc žetonů přes okraj – mnohdy více, než sám čekal a/nebo plánoval.

Střelba do opilců

Partie pro hráče končí, když mu dojdou žetony v zásobníku. Kvůli principu trestného placení protihráči, který vás vyšoupl z herní plochy, mohou různí účastníci skončit po různém počtu kol, protože platí sympatické pravidlo, že dokud máte kolečka, jedete. Jakmile dojezdí všichni, přepočtou se kolečka různých barev na body a ten nejmajetnější vyhraje.

Jaké tedy je Repello? Abstraktní, jednodušší než šachy, pestřejší než dáma, hravější než piškvorky, strategicky volnější než Othello. Dokonce se nám několikrát stalo, že hráč se stylem „nazdařbůh“ porazil své přemýšlivější kolegy, protože ti nedokázali svým taktizováním přemoci tu třikráte prokletou megeru náhodu.

Samozřejmě čím více hráčů, tím větší babylon nastane v pozdějších fázích hry, a kolečka při každém tahu lítají, jak když střelíte do hejna – hus ne, ty vědí, co činí, ale jako když střelíte do hejna opilců. Pro taktičtější formu hry tedy doporučujeme spíše méně hráčů a pořídit (si) ji pro dvojici rozhodně ničemu neublíží.

Zelená vdova

Mechanismus hry asi nebude ideálem pro každého, ale nikoho neurazí, a tak se nemusíte bát vzít tuhle zelenou škatuli do společnosti. Ovšem pozor, pozor na to, když budete hru rozkládat či skládat! Když jsme plán chtěli po teprve pár partiích sbalit a zvedli jsme ho za jednu stranu, druhá polovina jen svou vlastní vahou přefikla spoj jak gigolo zelenou vdovu a dopadla zpátky na stůl…

Detailním zkoumáním jsme zjistili, že jednotlivé části kartonu u sebe držel pouhopouhý nepodlepený papír, a od té doby máme desku více rozkládací, než jsme chtěli. Zatím se nám nepodařilo ověřit, zda je tomu tak ve všech případech, nebo nám jenom počtvrté prokletá náhoda podstrčila oslabený kus, ale každopádně si dejte bacha.

Arne Holmström: Repello

Počet hráčů: 2 – 4

Doba hry: 30+ min.

Doporučený věk: 8 let

Čeština: pravidla ano, materiál bez textu

Vydal: Piatnik Praha s.r.o.

Cena: 699 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď