Castlevania – Lords of Shadow: Ve jménu boha a lásky až do země stínů

Časy jsou temné a spojení mezi pozemským světem a nebesy bylo narušeno. Gabriel Belmont před sebou má proto nelehkou cestu, na jejímž konci porazí zlo, zachrání svět a snad se i shledá se svou milovanou ženou. To je stručná verze příběhu hry Castlevania: Lords of Shadow, která sice vyšla již pár let nazpátek, ale současnému hráči má stále co nabídnout.

Castlevania - Lords of Shadow

Příběh hry začíná roku 1047 v blíže nespecifikované evropské zemi. Gabriel Belmont je členem Bratrstva světla, řádu elitních rytířů bojujících ve jménu Boha proti nadpřirozeným stvořením temnot. Právě jedno takové stvoření nedávno zabilo jeho ženu Marie a Gabriel se tudíž vydává za pomstou. Ukazuje se však, že je mnohem větším hráčem, než by čekal. Vládci Stínu (Shadow Lords) vyvolali mocné kouzlo, jímž odřízli pozemský svět od nebes. Duše zesnulých tak zůstávají uvězněné v limbu a do světa smrtelníků pronikají vražedné nestvůry rozsévající smrt a hrůzu. Naštěstí existuje věštba, která slibuje příchod rytíře s čistým srdcem schopného Vládce Stínu porazit a uzmout jejich moc, aniž by ho ovládla temná strana síly. Gabriel se dozvídá, že tím vyvoleným je nejspíš on a že existuje možnost, jak Marie navrátit zpět mezi živé. S pomocí starého rytíře Zobeka a boha Pana se tak z jeho cesty za pomstou stává cesta za záchranou světa a milované ženy. Jenže kdyby Gabriel tušil, kolik věcí je jinak, než jak se na první pohled zdá, a jakou cenu bude muset za vše zaplatit, nejspíš by tolik nechvátal…

Bylo nebylo…

Japonská herní série Castlevania je stěžejním počinem produkční společnosti Konami a má za sebou dlouhou historii. První díl prostě pojmenovaný Castlevania byl vydán roku 1986 a od té doby světlo světa spatřilo přes 40 herních titulů. Zahrát si je všechny ovšem znamená vypořádat se s celou řadou platforem, pro něž byly napsány. Jmenujme například Nintendo Entertainment System, Game Boy, Playstation, Xbox a nakonec i Microsoft Windows.

Od samého počátku se Castlevania soustředila na rod Belmontů, který si za povolání zvolil hubení upírů a jiné nadpřirozené chamradi. Jejich největším nepřítelem byl slavný hrabě Dracula, jemuž skvěle sekundovala i mnohá další monstra z různých inspiračních zdrojů. Po více jak dvaceti letech však začaly prodeje nových titulů upadat, a proto se Konami rozhodla pro restart. Vzali to přitom pěkně z gruntu. Nová série Lords of Shadow (Vládci Stínu), na jejímž prvním díle se jako producent podílel i Hideo Kodžima (Metal Gear), se odprošťuje od původního kanonu a přichází s novou verzí příběhu Belmontů a hlavně samotného Draculy. Byť si tím Konami od skalních fanoušků vysloužila jistou kritiku, v zásadě se podařilo dosáhnout toho, o co jim od začátku šlo – o obnovení a rozšíření fanouškovské základny série. V současné době si můžete zahrát dva díly a několik DLC a nezbývá než doufat v další pokračování.

Herní rozhraní aneb na co budeme koukat

Teď však od nudné historie zpět ke hře! V herní terminologii by se dala popsat jako 3D akční adventura z pohledu třetí osoby. Po celou dobu ovládáte postavu Gabriela Belmonta a postupujete uzavřenými lokacemi kupředu. Překonáváte překážky, šplháte, skáčete z plošiny na plošinu, občas si vyřešíte nějaké puzzle. Ztratit se moc není kam, leda můžete něco minout. Život vám komplikuje statická kamera, která se na základě vaší pozice překlápí podle naprogramování. Občas kvůli tomu hůře hledáte věci nebo si skočíte přímo do propasti, protože se vám v půlce skoku změní pohled. Takové situace jsou naštěstí vzácné a kameru brzy přestanete řešit.

Video sekvence vám zpočátku také budou trochu pít krev. Je jich mnoho. Na začátku hry by se dalo říci až příliš. Postupem času si ale na tento přístup zvyknete, video sekvencí ubyde a hlavně přijdete na chuť vychytávce s nimi spojené. Díky pohotovým akcím, tzv. quick-time events, se vám totiž většina videí změní v interaktivní podívanou, kterou musíte projít správně, abyste se dostali dál. V době, kdy s ovládáním ještě trochu zápolíte, to může být poněkud depresivní, neboť při sledování dění buď zaspíte, nebo zazmatkujete. Jakmile se vám však ovládání dostane do krve, zvládnete věnovat pozornost videu i případným pokynům. Díky tomu se vám dostane velkolepých sekvencí, na které by běžné herní rozhraní nestačilo, a zároveň máte věci stále pevně v rukou.

S ovládáním se pro vlastníky PC pojí další nevýhoda. Hra je dělaná prioritně na konzole a na ovládání je to velmi znát. Byť si s klávesnicí poradíte, v některých momentech vás čeká vyloženě peklo, než se vám povede to, co od majitelů herních ovladačů nevyžaduje prakticky žádné úsilí. Rozhodně tedy doporučuji si nějaký gamepad pořídit. Výsledek stojí za to a zařízení se bude hodit i u dalších her.

Za zmínku stojí také soundtrack a dabing, protože obojí je na jedničku. V anglické verzi v roli Gabriela Belmonta uslyšíte skvělého Roberta Carlylea (Rumpelstiltskin z Bylo nebylo), Zobeka ztvárnil Patrick Steward (kpt. Picard ze Star Treku), Marie zase Natascha McElhone (Californication) a v menší roli se vyskytne i Jason Isaacs (plukovník Tavington z Patriota). Studio si dalo záležet a nejelo na první dobrou, takže k nám protagonisté promlouvají nejen osobitými hlasy, ale i věrohodným tónem. Stejně dobrou práci odvedl při tvorbě soundtracku i Óscar Araujo se svým 120členným orchestrem, díky nimž máte při hře pocit velkoleposti a skvěle vytvořené atmosféry.

Castlevania - Lords of Shadow 3

Příběh, který se tak trochu ztratil

Nejslabší stránkou celé hry je jednoznačně mizerné podání jinak skvělého scénáře. Přitom stačilo málo a místo rubačky spojené s překonáváním překážek jste se mohli dočkat něčeho mnohem většího. Gabriel Belmont a jeho cesta za pomstou je jeden z nejlepších herních příběhů, s nimiž jsem se setkala. Někde tam na pozadí se odehrává dechberoucí drama a psychologicky propracovaná radikální změna charakteru, která z láskyplného a Bohu oddaného muže udělá… něco naprosto jiného. Jenže tvůrci hry nebyli schopni onen příběh zprostředkovat a k nám doznívá jen ozvěna.

Částečně za to může rozsegmentování hry na dvanáct kapitol, z nichž každá má dvě až devět podkapitol. Těmi postupně procházíte, a dokud oblast nedokončíte, nedostanete se dál. Pokud ale chcete kolo dokončit lépe nebo jste něco zapomněli, můžete se kdykoliv vrátit a odehrát kolo znovu. Nicméně i se všemi nepřáteli a videosekvencemi. Skvělá věc, pokud potřebujete rychle přeskakovat sem tam, kontinuita příběhu tím na druhou stranu značně trpí.

Největší vinu však nese rozhodnutí děj podávat prakticky jen skrze Zobekem čtené úvody na začátku kapitol. Ty jednak nedokáží upoutat dostatek pozornosti, ani správně vyvolat emoce, a navíc máme z druhé ruky něco, co bychom mohli mít z ruky první. Přestože má hra celou řadu video sekvencí, na prstech jedné ruky by se daly spočítat ty, v nichž Gabriel mluví a přímo jedná. Situaci zachraňuje až samotný konec, kde konečně vše pracuje, jak má. Celou hru to ovšem nespasí.

Castlevania - Lords of Shadow 4

Ty po mně tesákem, já po tobě křížem

Ta rubací stránka hry je naštěstí provedená na jedničku s hvězdičkou. Vašimi nepřáteli bude celá plejáda menších stvoření napříč evropskou mytologií. Převažují upíři, vlkodlaci a nemrtví doplnění o různé troly, gobliny, obří pavouky a vlky, které si můžete dočasně ochočit, najády a mnoho dalších. A pak jsou tu nepřátelé s velkým N, kteří vás čekají na konci kapitol. Ti jsou mnohem zábavnější (nebo zničující, záleží na hráči). Žádného z nich totiž nelze zabít stejně jako předchozího. S prvníma dvěma třeba vůbec nebojujete, jen jim šplháte po těle ke slabým místům a snažíte se udržet. Jinde zabíjíte podřadnější nepřátele a čekáte, až boss spustí sekvenci, během níž je zranitelný (obvykle jen jedním způsobem). A do dalších sice mlátíte hlava nehlava, jak vám situace umožňuje, avšak když ve správnou chvíli neuděláte správnou věc, opět si doplní zdraví a můžete jet znovu. Každý větší nepřítel je proto něčím zvláštní.

Samo mlácení do nepřátel je rozhodně zábavné, a pokud chcete, můžete si z každého boje udělat přehlídku útoků. Gabrielovou hlavní zbraní je bojový kříž s vysunovacím řetězovým bičem a dvěma typy základních útoků – jeden pro boj zblízka a druhý plošný. K tomu časem naberete dva druhy magie – magii světla (Light magic) doplňující životy a magii stínu (Shadow magic) zvyšující udělené poškození – křídla umožňující dvojskok a rukavice a boty zvyšující sílu a rychlost. Spolu s krytím tak propojením všech výše zmíněných věcí můžete dosáhnout až 40 útočných kombinací, které si skrze nasbírané zkušenostní body postupně odemykáte. A pokud by vám to přišlo málo, máte k dispozici i čtveřici předmětů, jimiž můžete boj prokládat.

Castlevania - Lords of Shadow 2

Když chcete být tím nejlepším… nebo se nudíte

Hra nabízí dva typy dokončení. Buď můžete jednotlivými kapitolami svižně proběhnout až na samý konec a užít si jen příběh, nebo se hru můžete pokusit splnit se vším všudy.

V každé lokaci máte rozesety mrtvoly rytířů ukrývající svitky s nápovědami nebo jeden ze tří typů krystalů. Skrze ně si postupně navyšujete množství obou magií a životní síly. Dále můžete narazit na místa, kde vylepšíte svou základní zbraň a otevřete si tak další možnosti k překonávání překážek, či na archy, které vám zvedají množství předmětů v inventáři. Po dokončení každého kola se vám také otevře možnost ho projít znovu a tentokrát splnit speciální výzvu. Někdy musíte zabít třicet goblinů, jindy si nesmíte obnovit životy nebo musíte porazit nepřítele v časovém limitu.

Pokud chcete splnit hru na 110 %, musíte najít všechny svitky i vylepšení, sesbírat veškeré krystaly, splnit všechny výzvy a odehrát každé kolo na nejvyšší obtížnost. Pokud jste hráč, který takové úkoly rád plní, poskytne vám hra zábavu na celou řadu hodin.

Závěrem

Lords of Shadow je rozhodně nadprůměrná hra. Bohužel nedosáhla takové kvality, jaké by mohla, a tak v závěru zůstává v ústech trocha hořké pachuti zklamání. Příběh budete chvílemi postrádat a některé neobratně provedené technické záležitosti vás možná donutí skřípat zuby. Pokud však rádi bojujete, ochotně to všechno přehlédnete, jen abyste se opět mohli ponořit do smrtícího baletu, který Gabriel pod vašima rukama předvádí. Dobrou zprávou pro angličtinou nepolíbené fanoušky je, že se koncem ledna hra konečně dočkala i češtiny. Na svědomí ji má Folkemon (http://www.folkemon.websnadno.cz), autor několika dalších velmi dobře hodnocených projektů. A váháte-li nad druhým dílem, věřte, že má tato série vzestupnou kvalitu. Lords of Shadow 2 napravuje chyby jedničky a ponechává, co se povedlo. Nejen skvělá akce, ale i skvělý příběh. Směle tedy do toho!

(Pozn. autorky: Použité překlady jsou mé vlastní a nemusí se shodovat s Folkemonovými.)

 

Vydavatel: Konami

Vývojáři: MercurySteam, Kojima Productions

Režie: Enric Álvarez

Hudba: Óscar Araujo

Datum vydání: říjen 2010

Platformy: PlayStatio 3, Xbox 360, PC

Žánr: Akční adventura pro jednoho hráče

Hodnocení: 75 %

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

  1. Pěkná recenze, oceňuji vypíchnutí hlavních chyb. Celkově mne na hru navnadila.

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *