Detail knihy Zpráva z Hádu

Anotace

Kosmická loď Proserpina je už takřka u cíle své cesty, ve sluneční soustavě delty pavonis, kde doufá nalézt planetu vhodnou ke kolonizaci. Třicet tisíc cestujících se probouzí z kryospánku, aby byli vzápětí postaveni před strašné zjištění – jejich loď je na kolizním kurzu s obří kometou a srážka je neodvratná. * Waco Teirange, navigátor a z nutnosti i kapitán lodi má před sebou nelehký úkol zachránit Proserpinu, osadníky i misi. Než dorazí k vysněné planetě, musí přežít ledové peklo zvané Hádes. * Napínavá a skvěle napsaná sci-fi nadané mladé autorky Edity Dufkové v sobě spojuje to nejlepší z klasiky žánru a moderních trendů. Příběh nepostrádá důmyslnou zápletku, poutavé lidské osudy, zajímavé technické poznatky a fundovaná řešení problémů.

Úryvek z knihy

Nejdřív to vypadá jako statická fotka. Bělavý půloblouček Hádu, připomínající přeexponovaný pozemský Měsíc, a nad ním mrňavé nevzhledné vajíčko Proserpiny. Loď se zvětší a zároveň začne stoupat nad ledovou pustinu. Působí to příznačným dojmem, ale jakmile se přidají záznamy z ultrafialové části spektra, ze zádi jí vyroste tenký, bílo-růžový sloup ohně. Pohled z boku. Samotná loď napíchnutá na jehle tryskového plamene. Hádes nikde, přestože se zdál tak blízko. Při dalším záběru zepředu se zakřivení planetky vyrovná a plavidlo se vznáší nad nekonečnou bílou plání. Chvíli to vypadá, že loď stojí a pod ní kypí, rostou, nadouvají se a nafukují bílé hory, ledové bloky se derou na povrch a ubíhají do stran, aby uvolnily místo dalším ledovcům. Před okamžikem hladká plocha se ježí ostrými krystaly, cení mrazivé zuby a sápe se po Proserpině.

Krátký střih a pohled z boku uvede všechno do nových souvislostí a vtiskne věcem skutečné měřítko. Nepatrné šedivé smítko, navlečené na bílé a růžové nitce, se řítí proti zakřivenému ledovému srázu. Kdesi nesmírně hluboko udeří nitka do bílého okraje a vyloupne z něj nepatrné obláčky mlhy. Kamera prudce najede na detail. Planina Hádu se vyrovnává a přibližuje, ale loď se dlouhou dobu zdá být stejně nepatrná, než se konečně objeví podrobnosti. Jizva, kterou do ledového povrchu vyryly trysky, je už dlouhá několik desítek kilometrů.

Hádes se blíží. Je možno rozeznat bíle svítící obliny hor. Zarovnané okraje kráterů. Rozlámané bloky ledu, poprašek sněhové drti, modré a černé pukliny. Hory jsou vyšší než sama loď a když je přejede tenká linka plazmového ohně, mizí. Rozpadají se na jemnou mlhu a chvějivou tříšť, která se vytratí dřív, než začne padat zpátky k zemi. Kopce jsou odfouknuty, rozpouštějí se do zuřivě bublajícího moře, které vzápětí zamrzá. Vyrvaný led letí kolmo vzhůru. Oproti pohybu lodi stoupá neskutečně pomalu, zůstává daleko za plavidlem, které se řítí vstříc povrchu.

Loď náhle ožije. Porůznu se na jejím povrchu rozzáří matné plamínky manévrovacích trysek a osvítí každý detail orvaných a poďobaných štítů. Proserpina se zhoupne a namíří ústí trysek přímo před sebe. Až doteď se šplhala na správnou dráhu, ale ze své rychlosti neztratila takřka nic. Brzdný manévr začíná právě teď.

Kosmická loď se prořítí pět kilometrů širokým údolím, které vytavila brzdným ohněm, a namíří ocas plazmy do vesmíru. Z jeho barvy se vytratí chladnější narůžovělé okraje a přenechají místo čistě bílé. Oslnivě zářící, dokonalý kužel plynu. Ze spodní části vyrazí protimeteorické lasery a zabodnou se do ledu daleko před lodí. K černému nebi vyrazí snopy páry a ledové tříště. Vzápětí se rozptýlí a zmizí, ale přece jen je nakrátko vytvořená atmosféra Hádu natolik hustá, aby se třením o ni mohla loď zpomalit. Zdánlivě bezdůvodně se štíty kolem zádi zachvějí, odpadnou z nich drobné úlomky a začnou nabývat temně rudé barvy. V témže okamžiku po celé lodi vybuchnou patrony s deformační pěnou, která vyplní všechny myslitelné skulinky v trupu a trhlinami v prvním štítu unikne ven v podobě ostře zelených chomáčků.

Loď svítí rudě a zeleně a je už tak nízko, že se občas ztratí za ledovou horou. Nakrátko zahoří korekční trysky a brzdný plamen potemní. Část laserů střílí přímo pod loď a vyrábí ledovou skluzavku, zbytek srovnává led v předpokládané dráze letu.

Kontakt.

V jediném okamžiku se příď Proserpiny zmuchlá jako papírový pytlík. Štíty se roztaví a vypaří, trup pod nimi se promáčkne a vychrlí zelené kusy pěny. Úlomky lodi se rozletí do okolí a jako šrapnely se zaryjí do ledu, některé navždy zmizí v kosmu. Z místa přistání se šíří vlny bublající vody a tryskový plamen přerovnává planinu Hádu daleko před sebou. Trup lodi svítí višňovým žárem, kroutí se a rozpadá. Na hřbetě Proserpiny pak planou namodralé plamínky korekčních trysek a snaží se udržet tříkilometrový kolos v ose. Všechno se chvěje v odstínech bílé, modré a růžové.

Po neskutečně dlouhé době se Proserpina s Hádovou náručí rozloučí a vyrazí zpět do kosmu. Pootočí se, takže odhalí kamerám děsivou jizvu na trupu, a trysky se opět rozhoří na plný výkon. Tentokrát vší silou tlačí loď do náručí ledové planetky, vstříc vodní tříšti, kterou vyrábějí lasery. Dlouhá trhlina zarůstá pěnou jako mechem, který vzápětí černá a odpadává.

Když se Proserpina opět přiblíží k věčně zmrzlému světu, znovu se natočí a začne brzdit o led. Největší demolice teď postihuje střední část trupu. Obrovské trhliny se zakusují do štítů a rvou je na kusy. Manévrovací trysky se snaží udržet motorovou sekci mimo led, ale stejně v jednom okamžiku mezi troskami štítů zasvítí jemné pletivo fúzního reaktoru. Oproti zlatě zářícímu povrchu lodi je temně rudé.

Led, na který dosedá, se mění v páru a Proserpina se protavuje stále hlouběji k ledovému srdci Hádu. Z bočního pohledu se ztratí za valy ledu, vody a mrazivé tříště, aby se z nich nakrátko vynořila ke své poslední cestě vesmírem. Tryskový oheň ztmavne do odstínu sladce růžové a chvílemi je temnější než rozžhavený trup lodi, ta zmuchlaná a nesoudržná masa kovu, pěny a stěží identifikovatelných trosek.

Z protimeteorických laserů zbyly tři, ale dál zarputile taví led v místě dopadu.

Chuchvalec kovu, který býval kosmickou lodí Proserpina, narazí do ledu potřetí a naposledy. Krátce poté dojde mezihvězdným motorům palivo. Loď se zachvěje, ale zbytky manévrovacích trysek ji dokáží udržet v ose. Ještě několikrát projeví záškuby života plaménky trysek či zábleskem laserů a pak už jen klouže zmrzlou pustinou. Žene před sebou rázovou vlnu vody a páry, řítí se malým světem a zanechává po sobě brázdu trosek a ztuhlých vln, a stále zpomaluje. Trvá to nekonečně dlouho, ale nakonec se rozpálený, k nepoznání zmrzačený trup zastaví a strne uprostřed syčícího a bublajícího jezera.

Proserpina přistála na Hádu.

Související články

Komentáře

Slavo - 14. 2. 17:13 Na českú autorku dosť nezvyčajné téma, to je nejaká space opera?

edita - 14. 2. 17:38 Áno, to je nějaká space opera. Nebo též hard sci-fi. Co by podle tebe měly české autorky psát, zamilované fantasy s jednorožci? ;-))

Ladicek - 14. 2. 22:50 Je to výborná space opera, abychom byli přesní :-)

Já bych to rozlišoval Jan Vaněk jr. - 15. 2. 00:13 Ne space opera (velkolepé konflikty), nýbrž, jak je zřetelné z anotace, ambiciózní science fiction, operující technickými detaily.

ženské autorky v hard SF Slavo - 15. 2. 07:47 Ok, presvedčili ste ma – kupujem, ale len keď tam nebudú kozorožce :) A ako pozerám na légii, Edita má slušné technické vzdelanie, takže to som vážne zvedavý. Chceš povedať, že technologickú SF píše ešte nejaká iná autorka z našich republík? Ak áno, tak ktorá?

edita - 15. 2. 10:16 Kozorožci, jednorožci ani jiná havěť tam vážně není. Ale je tam plyšová ovečka a led typu dvacet devět ;-) Co se týče autorek – sci-fi píšou, na pár dobrých povídek bych si vzpomněla, ale hard sci-fi román od jiné ženské mě teď nenapadá. Což ovšem jenom znamená, že jsem ho nečetla, ne že ho žádná nenapsala.

Jan Vaněk jr. - 15. 2. 12:30 Co Julie Nováková: Tichá planeta? V exobiologicko-prvokontaktních aspektech mi ji Zprávy z Hádu připomněly; i když by se dalo tvrdit, že rozsahem je na hranici novely.

edita - 15. 2. 20:32 to Vaněk jr.: je to Zpráva z Hádu, jednotné číslo… Julču jsem zatím žádnou nečetla, tož nevím, jak moc je vlastně hard. to Slavo: ono těch chlapů, co píšou poctivou hard sci-fi, také žádné velké zástupy u nás nejsou, v tomhle si nemají s ženskejma co vyčítat. Ale tu a tam se něco urodí ;-) Příjemné počtení!

Slavo - 16. 2. 11:38 Presne tak, neviem, či si čítala výmenu názorov pod Erikonom na tému SFvF – tam sme sa nevedeli dohodnúť čo je náročnejšie na napísanie. Do knihkupectva sa dostanem asi az o tyzden, ale potom sa do čítania s radosťou pustím. BTW – až na jednu výnimku to bude prvá kniha od domáceho autora za posledné roky čo si kúpim ;)

Přidat komentář

Předmět:
Jméno:
E-mail:
Chcete-li, knihu můžete ohodnotit i hvězdičkou.
Citaci provedete předsazením > před každý řádek citovaného textu (např. z jiného příspěvku).
Antispam: 1 + 2 =