Dobrodruh 4 – Ďáblova obrazárna

  • Autor:
  • Nakladatelství: Straky na vrbě
  • Cena: 340 Kč
  • ISBN: 978-80-87364-67-3
  • Vyšlo: 17. 4. 2017
  • Žánr: fantasy
  • Provedení: brož.
  • Autor obáky: Jana Šouflová
  • Počet stran: 544

Říká se, že dobrý obraz ukáže víc než zrcadlo. Také se říká, že každý malíř alespoň jednou v životě namaluje obraz pro potěchu Ďábla. A Ďábel prý takové obrazy schraňuje v pekelné obrazárně, ale kdo se jich zmocní dřív než on, přinutí jej, aby mu výměnou za ně sloužil… A je rovněž známo, že malíř Adrian Fuchs, zvaný Portaletto, ke konci života přidělával na vlastní díla mříže. Dobrodruh Franta Franta – a s ním i mnozí jiní – tentokrát zjišťuje, že obrazy mohou být i něčím víc než pouhými předměty, které si pověsíte na stěnu.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

16 komentářů

  1. Konečně!!!!!!!!!!!!!!!!! I když na poctivé řemeslo se vyplatí čekat! Díky!!!!

  2. Do tohodlenctoho tedy jdu! Od Medka vždy čekám něco originálně českého a to já rád.

  3. to KarelC: pokoušel jsem se kdysi číst ten první díl, ale vůbec mě to nebavilo. A ještě ke všemu se hlavní hrdina jmenuje Franta Franta. To nemůže mít nějaké normální jméno? Třeba Ignat Kratkodolnorukij, Jelizev Pankratič nebo Kuzma Lebedějič?

  4. No, milý Podchaljuzine, jména jsou různá. Jednal jsem kdysi se Semjonem Zamotorinem, a samozřejmě … na téma motory. Ale ne vždy se to takhle povede. Von ten Franta za to nemůže. Jen má …ehmm…. rodiče. Holt takový major Major Major či bývalý rakouský ministr Lacina … pochopitelně financí … se rodí málo.

  5. Díky jazykové lokalizaci příběhů je už dnes hlavní hrdina daleko častěji nazýván Señor Franta, Monsieur Franta, případně François.

    A první Dobrodruh vyšel 2. června 2004. Člověku se mezitím mohl poněkud posunout čtenářský vkus. 🙂

  6. to Michael Bronec: Ne tak u nás na vsi! My se svých pevných zásad držíme! Car, vodka a svatý Kuzmič, jiného netřeba!

  7. Zrovna v tomhle díle je zmínka o tom, že jeden kolumbijský president se jenoval Restrepo y Restrepo (a toho jsem si nevymyslel). Plus ostatně už dávno jeden recensent těch předchozích dílů zmínil, že asi nejslavnější Čech počátku devadesátých let se jmenoval Pavel Pavel… Na podchaljuzinovské vsi se ovšem svých zásad držte. A nepřibližujte se k ostnatým drátům, pakliže zrovna funguje elektrárna, jsou pod proudem.

  8. to Podchaljuzin: Já to taky nečetl naráz. Ten první díl jsem dočítal asi po roce. Ale druhý díl jsem četl jedním dechem. (To byl taky ucelený román.) A třetí díl zase pěkně zvolna, sem tam povídku. Takže já byl spokojený, bylo to příjemné, nenáročné čtivo. Ideální odpočinková záležitost. Každopádně je to doma, vedle Ladislava Pohrobka od Papajíka.

    Ta jména mi nevadí. Samozřejmě mohl se jmenovat ještě líp! Třeba Karel Franta, pochopitelně. No ale co už…

    to Tlustý zlý strýc Leonard : Ale tu jeho Velikonoční teorii ve světě prý moc neuznávají. Potažmo ji vůbec nezmiňují. Dál se drží jakýchsi mohutných saní a „pukao“ byl nasazován pomocí jakéhosi mohutného náspu.

  9. Karlovi C.: Ano, posléze odbourané náspy jsou pořád oblíbené (viz např. egyptské pyramidy). Nicméně, pamatuji-li se dobře, P. P. tehdy svou vizi prakticky dokázal… Což se v dějinách povedlo málokterému teoretikovi.
    Ale, jak jsem uvedl výše, tahle paralela není múj vynález. A jak už jsem zmínil jindy a jinde, jméno Franta Franta vzniklo víceméně samovolně, jen napůl mým přičiněním. (Ano, já vím, už jsem předtím měl Karla Kamila.. K tomu ovšem vedly jiné důvody, německá slůvka „kerl“ a „kamel“… Být to jen o maličko jinak, F. F. by dostal jiné příjmení, pravděpodobně Kacíř.)

  10. P. P. dokázal leda pár metrů po rovině kývat nejmenší sochou. Byli jste holoubkové někdy na Velikonočním ostrově? Já taky ne, ale stačí pár fotek a mapa, a je jasné, že takhle to prostě nebylo. Saně jsou také nesmysl, z téhož důvodu. Domorodci jasně říkali, že sochy šly samy. A některé nedošly, protože ztratily svou „sílu“. Kdo se o tohle zajímá, a není zaslepený rozumářstvím současných pseudovědců, tomu doporučuji tuto knihu http://www.databazeknih.cz/knihy/kdo-byli-inkove-144359 Je v ní i kapitola o Velikonočním ostrově. Velmi zajímavé a poučné!

  11. No knihy jsem četl, protože mi je KarelC půjčil a já mu řekl, že jsem je četl a on měl radost, že jsem je četl, tak bych mu nerad kazil radost konstatováním, že jsem je nikdy nedočetl.

    Na VO jsem taky nikdy nebyl, ale jednou jsem vlekl narvanou popelnici a byl to podobný pocit. Tak nějak na to asi PP přišel.

  12. to Špilas: A teď si představ, že by ta popelnice byla desetkrát větší a musel bys jí vléct do kopce, pak zase z kopce, přes lávové vyvřeliny… Kdepak, bylo to jinak. Taky si všimni, že ty nejstarší památky jsou skoro vždy na mnohem lepší technické úrovni, než to, co bylo postaveno později! (Pyramidy, Puma Punku, Cuzco…). A nejlepší je Nan Madol! To ať zkusí nějaký vědátor vysvětlit 🙂 https://www.youtube.com/watch?v=Wtrt_HgyaBA

  13. to Podchaljuzin: Díky za tip! Dokonce jsem ji měl doma. Kdysi dávno mi ji věnoval jeden bláznivý právník, kterému jsem poděkoval, aby měl radost, ale potom jsem knihu odhodil, neboť mé zkušenosti se současnou záhadologickou literaturou jsou více než špatné. Často je to rozmělněná kaše psaná vyloženě na kšeft. Nicméně, tuhle jsem tedy znovu objevil a dal se do čtení! A musím ti poděkovat za tip a Špilasovi ještě jednou za dárek. Je to velice zajímavá kniha.

    Osobně mi ta Pavlova teorie vždy přišla spíš jako taková nedělní hříčka ke kávě, než jako použitelná praxe. To že tam chvilku hrkotal se sochou k velkému zděšení místních obyvatel, zda ten kráme nespadne, nedokazuje vůbec nic.

    Máš ještě nějaký podobný tip na knihu, nebo video?

  14. Eh, pardon, že ruším, ale máte někdo toho Dobrodruha 4 přečteného ? Mám to objednané (a zaplacené), tak se táži: mám se těšit nebo děsit ?

  15. to KarelC: Takových knih je hodně, ale mnozí „záhadologové“ se chovají stějně jako „vědátoři“ ohýbají pravdu tam, kde se jim to hodí. Ale v poslední době mě zaujala kniha: Agartha – Ztracená podzemní říše. Řekl bych, že existence takového místa by leccos z historie země mohlo řádně osvětlit. Mimochodem, víš, že v Tibetu a okolních zemích prý pozorování „UFO“ nikterak místní obyvatelstvo neznepokojuje? Takový Tibeťan jde, vidí UFO, pokrčí rameny, řekne: Inu, co, to je Znamení Šambaly. A pak si jde zase po svém…

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *