- Autor: Schink Petr
- Nakladatelství: Epocha
- Cena: 299 Kč
- ISBN: 978-80-7425-270-9
- Vyšlo: 25. 11. 2015
- Žánr: fantasy
- Provedení: brož.
- Autor obáky: Jan Doležálek
- Počet stran: 392
Kniha je podepsaná autorem.
Svět monstrózních plechových korábů a kráčejících parních strojů, ale i nebetyčných věží mistrů metafysiky a temných pralesů obydlených mytickými monstry. Svět městských slumů zalidněných tisícihlavou hydrou chudoby. Svět, který na svých bedrech drží trolí otroci – zrůdné produkty průmyslových laboratoří Líhně. V takovém světě potřebujete na obranu před zlem profesionála. Někoho jako je Fastynger van Hauten. Znáte ho jako floutka, pistolníka a tak trochu lumpa z knihy Století páry. Teď však chce Fasty jen přežít další den, vydělat trochu peněz a ochránit děcko, které je možná něco víc, než jen další válečný sirotek. Ozvěny našich činů se nám vrací. Někdy jim to trvá vteřiny, jindy celá staletí. To má zjistit Fastynger i jeho svěřenec. Z hlubin staletí i z dob ne tak vzdálených se sbírají síly, které hrozí rozmetat na kusy křehkou rovnováhu, do které se na kratičký okamžik usadily šíleně rozhoupané misky vah osudu. Kdo a proč chce zabít malého kluka? A nebylo by nakonec lepší, kdyby se mu to povedlo? Fastynger si to nemyslí a věřte mi, jeho nechcete naštvat.
Schink je prostě grafoman.
grafoman
“Grafomanie (z řeckého grafein – psát, mania – touha) je chorobná touha psát. V lékařském smyslu jde o chorobný stav mysli, pro nějž je typické psaní nesmyslných, nesouvislých shluků slov, v obecnějším slova smyslu termín označuje chorobné nutkání psát texty literárního charakteru, většinou bez ohledu na jejich kvalitu, případně slouží jako pejorativní označení pro autora málo kvalitních děl.”
Petr Schink vydal pouze pět knih (za celkem 10 let) a jejich průměrné hodnocení (recenze + čtenáři) je 76,428% – takže ne, Schink prostě není grafoman.
Bemiurg nepochopil vtip. 🙂
to isaac
Tady zazněl nějaký vtip?
Domnívám se, že žádný z našich autorů si nezaslouží označení grafoman. I kdyby byl, tak mu to stejně nebudou tak často vydávat. To by musel publikovat třeba jen na netu.
Podle mě měl svého času na grafomana fantastiky našlápnuto Martin Moudrý. Ale přestali ho vydávat, než se mohl plně rozvinout.
Z těch zahraničních bych za grafomana označil nejspíš Harryho Turtledove a Philipa José Farmera.
Co se týče fantastiky. Mezi autory detektivek by se jich pár taky našlo.
2 KarelC
A co Heteša? Ten taky chrlí knihy jak na běžícím pásu 🙂
to Matob:
Podívej se kolik knih napsal třeba Robert B. Parker. A nikde jsem o něm nečetl, že by byl označován za grafomana. Já osobně vidím literární grafomanství zejména v chrlení nudných, odnikud nikam se táhnoucích sérií, jako zplodil třeba zmíněný Turtledove, nebo Farmer.
I Erikson má svoje máslo na hlavě, ale mám ho rád… 🙂
U toho Heteši – něco vyšlo rozdělené do dvou svazků, něco vyšlo v jednom svazku, ale pomocí hrátek se sazbou nafouknuté do maloformátového špalku, něco vyšlo pouze jako e-book a zbytek je projekt Minecraft – je mu přáno. Každý musí jíst. Když to spočítám, víc jak patnáct plnohodnotných knih za celý jeho život, to nebude.
To Schramm
Mám pocit, že to označení grafoman se asi vztahovalo spíš k tomu “s podpisem autora”, než k samotné knížce. Protože kolik toho asi musel podepsat, aby se to vyplatilo inzerovat na na FP? Uznávám, že to od Franty asi nijak extra vtipný vtip nebyl, ale rozčilené reakce Bemiurga a KarlaC byly víceméně zbytečné.
Já se nerozčiluji. Jenom plodně diskutuji…
rozčilené reakce
Proč hned rozčilené reakce? Můj komentář je prost vulgarit a dokonce i vykřičníků. Pokud to bylo myšleno jako vtip a ne jako urážka, pak stačilo dát za konec věty smajlíka. 😉
Jinak kniha se mi četla o něco hůř než Století páry, chtělo to asi ještě trochu doladit.
Možná lehce mimo otázka. Ale tak nějak mi vrtá hlavou po četbě různých scifíček. Je možné vyrobit umělé oko a namontovat ho člověku? Když jde digitální foťák aproe to nikde není? A je nožný vypstovat dítě uměle úplně mimo matku, jako?
Já vím že to asi smáznete alw vtdycky me to zajimalo.
Tahle knížka je super. Moc fajn čtení,jen místy slabší spád.
Mělo by se tu zavést téma: Šťouravé otázky čtenářů fantastiky.
to Nobi: Ještě by jsi měl uvést stupeň sečtělosti, ať vím, jak moc podrobně ti odpovědět.
Zcela jednoduše pro potřeby literární fantastiky – ani jedno není za současných znalostí biologie a medicíny možné.
Přesně řečeno – technicky vyrobit umělé oko lze. Kameru narveš i do propisky. Ale neexistuje způsob, jak to propojit s tím optickým nervem. To neumíme. Dokážeme nerv nasondovat, změřit na něm potenciál a vyslat do něj impuls, který podráždí nějaký centrální gangliom (dekapitovaná můra zamává křídlem), ale zpětně to nefunguje. Navíc to nervové vlákno, pokud se přetrhne či přetne, tak odumřou v krátké době obě jeho části.
Ale jakmile se ona “neurosyntéza” zvládne a dokážeme propojit nervové vlákno s nějakým vodičem tak, aby vedl vzruch i zpětně a mozek si ono připojené zařízení detekoval, potom výrobě umělého oka nebude nic stát v cestě. (Já si zamlouvám Nikon)
U umělé dělohy je podobný problém. U placentárních savců je zárodek s tělem matky propojený pomocí placenty, přichycené na stěně dělohy. Musel bys technologicky vyřešit, jak donutit placentu ke splynutí s umělým okolím. To bohužel taky nedokážeme.
Budeš-li na tomto poli experimentovat – doporučuji začít u myší. Za pokusy vytvořit homunkulus tě sice v dnešní době neupálí, ale nejedna etická komise by tě hnala minimálně k trestnímu soudu. .-)