Emma z umírajícího města

S ročním odstupem je tu další „okénko“ do oggerdovského světa. Tedy, přesněji, těsně (cca o 70 let) předoggerdovského. Vladimír Šlechta zrecykloval a poněkud doplnil soubor notně letitých povídek o Emmě Richter a předkládá je v uceleném souboru čtenářské veřejnosti.

Emma

Apokalypsa, známá z předchozích příběhů též jako „druhá energetická válka“ jakýmsi zázrakem minula prakticky nepoškozené, blíže nespecifikované evropské město. Jeho obyvatelům se sice podařilo zachovat civilizaci alespoň na úrovni počátku 21. století, přesto však řada znalostí a technologií zmizela v propadlišti dějin. Co se ale postupně vytratilo též, byla mužská plodnost obyvatel Města.

S Emmou se seznamujeme v průběhu in-live hry, prakticky války gangů v opuštěných čtvrtích Města. Kdysi, v předchozích kampaních šlo možná o hru, ale postupně se přitvrdilo od paintballu k ostrým a v ruinách teče krev proudem. Parťákovi na hlídce připadá Emma, přesněji obsah jejích kalhotek, zajímavější, než strážní služba a to se jim málem stane osudným. Útok konkurence bohužel následuje snaha městské rady „udělat pořádek“ za použití bojových plynů a Emma přežívá jen s notnou dávkou štěstí. Aby přežila, stává se součástí systému – policajtkou. Bohužel – příliš zvědavou a šťouravou na místní poměry.

Postapokalyptické Město je velice specifickým prostředím. Uchovává si systém a pravidla, žije z uchráněných technologií a starých zásob, vyhledávaných prospektory v někdejších průmyslových čtvrtích, a čerstvých potravin a energie, dodávaných ze zachovalých farem a elektrárny v okolí města. Výraznou roli hraje i recyklace, což by bylo fajn, kdyby obyvatelstvo nevymíralo na mužskou neplodnost. Plán prvních správců na snížení populace na únosnou (uživitelnou) míru byl díky tomu výrazně překročen, a tak se z aktivního spermatu stalo ceněné zboží. Zároveň se kolem problémů s plodností točí řada intrik a nejrůznějších, povětšinou tajných projektů – veřejných i privátních. Postupně se objevuje řada podivných souvislostí mezi správou města a nejrůznějšími, zdánlivě náhodnými událostmi.

Pět chronologicky řazených příběhů nás prostřednictvím Emmy seznamuje se specifickou postapokalyptickou společností a prostředím. Přes notnou drsnost a solidní míru akce i sexu je z celkového stylu znát, že je výrazně letitější, než klasické oggerdovské příběhy. Jednodušší zpracování, jistá porce nekonkrétnosti a relativní jednoduchost příběhů i přes úpravy a jistou modernizaci dávají najevo, že v základu jde o Šlechtovy rané texty, teprve dodatečně „dopasované“ do světa, jehož konkrétní podoba se rozvinula někde jinde. Svého času průrazné (1995), až šokující příběhy se změnami v nabídce témat a preferencích čtenářů přišly o notnou část své výlučnosti, stále mají ale co nabídnout.

Máme tedy před sebou zajímavý literární artefakt – kousek historie akční sci-fi nabídky tuzemského původu. Je jiný, než jsme zvyklí. Nejspíš bude označován za slabší, než je obvyklý Šlechtův standard, ale to se u restaurovaných prvotin stává. I přes to jde o velmi slušné čtení a nebylo by dobré ho nechat ležet na pultech.

Redakční práce je odvedena v pro Brokilon obvyklé normě, obálka Michala Ivana ladí s obsahem, byť po moha stránkách nepatří mezi jeho špičku. Autorské slovo závěrem objasňuje peripetie vzniku knihy a zařazuje ji do kontextu oggerdovského cy­klu.

Vladimír Šlechta Emma z umírajícího města

Jazyková redakce Jiří Popiolek

Odpovědná redakce Robert Pilch

Obálka Michal Ivan

Vydání první

Vydalo nakladatelství Robert Pilch – Brokilon; Nuselská 1418/51, 140 00 Praha 4 roku 2013 jako svou 266. publikaci

Počet stran 338

Cena 248,– Kč

ISBN 9788074561658

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď

Emma z umírajícího města

Začátek 23. století. Totální válka vrátila svět zpátky do doby kamenné. Ve vylidněné Evropě přetrvala jediná civilizovaná enkláva, Město. Od Apokalypsy už uplynulo sto třicet let, následky války se však stále……

Začátek 23. století. Totální válka vrátila svět zpátky do doby kamenné. Ve vylidněné Evropě přetrvala jediná civilizovaná enkláva, Město. Od Apokalypsy už uplynulo sto třicet let, následky války se však stále projevují. Město umírá. * V těchto časech si ve Městě hledá své místo i tvrdohlavá a impulzivní Emma. Odkrývá tajemství, schovaná pod povrchem. To jí většinou není ku prospěchu, ale ona s tím stejně nedokáže přestat. * Kniha spadá do takzvaného „oggerdovského“ cyklu. Popisuje Oggerdův svět, ale nikoliv jeho dobu.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Kdy se dočkáme dalšího nového příběhu z Pohraničí (nemyslím nové vydání Plotů z kostí)?

  2. to mirom
    na brokiloních stránkách píšou, že ebook vyšel ještě dřív než papírová kniha 🙂
    A na tohleto se hrozně těším 🙂 ukázka je super

  3. Pro Svářeče a další, které by to mohlo zajímat: na svých stránkách – krvavepohranici.cz – jsem v sekci “Pokec” vypsal plány do budoucna (pochopitelně plány týkající se dalších knížek)

  4. To VŠ:
    Otázka na VŠ: Takže je to porno ako bolo avizované v posledných knihách?

  5. Tak na tohle se těším! Příběhy z oggerdovského cyklu patří k tomu nejlepšímu, co lze v české sci – fi najít.

  6. Pro Alfiho: o “Emmě” říkám – a píšu – že je to “postapokalyptická pornografie”, což je nadsázka, ale pár “explicitních” scén se tam najde. Na stránkách časopisu XB-1 je dlouhá ukázka a každý si může udělat představu.

    Pro Kulagina: díky za pochvalu, ale v “Emmě” (i když je zasazená do “oggerdovského” světa) Oggerda nenajdete. Ani nikoho z jeho party.

  7. divný železo
    Ta kombinace kvéru se sbíječkou je “úchvatná”, uživateli by to v reálu muselo při výstřelu epesně přeformátovat ksicht (pokud to není airsoftka). A přitom je to sestavený z řady běžně dostupných komponent. Navíc to chudák holka drží jako prase kost levou zadní.
    Zbytek (text) posoudím, až mi to dorazí domů.

  8. odpad..
    Docela dlouho jsem byl obdivovatelem tvorby páně Šlechty. Jeho tvorba byla sice docela svérázná, ale na české poměry originální a nápaditá, rozhodně stojící za přečtení. Ale co předvedl ve svém posledním kousku, nad tím zůstává rozum stát.
    Zatímco se o jisté jiné (odstíny šedi se zabývající) knížce mluví jako o “pornu pro matky”, tak tohle není nic jiného, než “porno pro geeky”.
    Nemám nic proti sexuálním scénám v knížkách, pokud nejsou samoúčelné, což zde téměř a výhradně je. Navíc tomu chybí jakýkoli erotický nádech, styl. Raději nechci ani vědět, v jakém rozpoložení byl autor, když tahle věc vznikala.. :/
    Řada motivů a chování postav postrádá elementární logiku, příběh prostě není ani uvěřitelný, ani fantaskní. Celé to připomíná “dračákovská vyprávění” pro pubertální mládež. Pokud jim je knížka určena, zcela určitě splnila svůj účel.

  9. to Almi
    Tos mě trochu zaskočil… Opravdu ti to v porovnání s ostatními knihami VŠ připadá tak špatné? Já tedy doufám, že nebude tak zle…

  10. Pro Almiho: díky za komentář (bez ironie).

    Nemůžu říct, že by mě Vaše zklamání těšilo, na druhou stranu jsem takovéhle reakce čekal. “Tahle věc” vznikla v polovině devadesátých let jako experiment a dvě povídky (Replay a Emma č.-1) jsem tenkrát pro jistotu vydal pod pseudonymem. Už tenkrát jsem zaznamenal (v několika případech) podobnou odezvu… Měl jsem za to, že dneska už tenhle typ literatury zevšedněl – ale asi ne. Samozřejmě jsem při přepisování a dopisování mohl “šlápnout na brzdu” a pár explicitních scén vynechat, ale mám pocit, že právě ta explicita vyjadřuje dekadenci společnosti, která rychle směřuje ke svému zániku.

    “Porno pro geeky” se mi líbí.

  11. Já mám za sebou zatím jen Replay (a spokojenost, asi jsem ten geek či co :)), ale trochu mě zklamal vzhled knihy. V porovnání s obálkou tady je jaksi žlutější, světlejší, nevím přesně jak to popsat. To tmavší tónování jako jek vidění tady je podle mého atmosferičtější. Tak to jen jako postřeh do budoucna případně 🙂

  12. kedze mam rad ceskych autorov (slovenskych nemam mat rad ako lebo nie su – az na Cervenaka) celkom som sa knihe potesil.
    Oedgerov svet mam rad – takze som si to precital a som spokojny je to taka ina oddychovka a VS sa trocha odviazal 🙂

    Je vsak pravda ze miestami som mal pocit nelogickosti – ak vam klesne populacia tak zacnete mat problemy so sluzbami (pitna voda kanalizacia odpady…) aj pri neviem akych technologiach
    -a ak by bol az taky nedostatok spermatu tak za nejaky vymenny obchod lieky – sperma by domorodcov lahko ukecali (najma ak by mali take vsetkeho schopne dobrovolnicky…)
    divosi su polnohospodari tj su usadeny – za semena, hnojiva nastroje by mali by ochotny menit veci….
    -udrzal v chode skoro 100 rokov letku vrtulnikov to mi uz ale pride nadsadene – na to uz naozaj treba aj nejake vyrobne kapacity…
    na druhej strane rozumiem tomu primaciemu ritualu ten mal logiku
    bude zaujimave ci VS spoji Oedegarov svet s tymto – ak si spominam ten ma opacny problem sterilitu zien…

  13. Tož dočteno. Resultát vidím asi takhle: nic převratného, ale pořád velice solidní počtení. Na škále tvorby lepší než Střepy Apokalypsy nebo Ostří ozvěny, k Pohraničí si Emma samozřejmě nemůže ani čuchnout. Výsledek: spokojenost, nelituju času ani peněz a nebránil bych se pokračování, pokud by prospělo dalšímu vykreslení oggerdovského světa.

  14. to all
    Mně se velice líbila pouze jediná kniha od pana Šlechty a sice Šílený les. Hořící přízraky ještě taky ušly, ale zbytek kdybych nečetl o nic bych nepřišel. Např. Kyborgovo jméno jsem ani nedočetl a odradilo mě od čehokoli dalšího z Oggerdova světa. Na druhé straně povídky o Havranovi byly a jsou perfektní.

  15. Škočdolouky: Doporučuji zejména knihy Válečná lest a Nejlepší den pro umírání.

Zveřejnit odpověď