Prachožrouti

Prachožrouti
  • Autor:
  • Nakladatelství: Albatros
  • Cena: 299 Kč
  • ISBN: 978-80-259-0224-0
  • Vyšlo: 15. 8. 2013
  • Žánr: Sci-fi
  • Provedení: váz.
  • Autor obáky: Milan Malík
  • Počet stran: 254

Paolo Bacigalupi příjemně překvapil české čtenáře sbírkou povídek z hlubin 21. století s názvem Čerpadlo 6 stejně tak jako románem Dívka na klíček. I v tomto napínavém románu rozvíjí autor své originální vize světa bez fosilních paliv a minerálů, kde život pro většinu lidstva představuje každodenní krutý boj o přežití. Z dnešního pohledu to však není budoucnost přespříliš vzdálená…

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Obávám se, že to bude stejná zelená propaganda jako Dívka na klíček.

  2. No jsem za půlkou a propaganda to určitě tentokrát není 🙂

  3. *dívka na klíček* jako zelená propaganda? hm, asi jsem četl jinou knihu 🙂

    jsem zvědav, jak kam se paolo bacigalupi se svou tvorbou posunul. doufám, že to nebude z kopce 😉

  4. Nevím jakou knihu jste četl ale pokud jde o Dívku na klíček tak jistě jde o velmi dobře a čtivě napsaný příběh ale taky je to extrakt většiny pověr, které dnes sloužících zeleným ke strašení populace – globální oteplování, vyčerpání zásob fosilních paliv, hysterie kolem GMO, ďábelské korporace usilující pouze o zisk.

  5. extrakt pověr? zajímavé. globální oteplování je fakt, otázkou zůstává, je-li to převážně v důsledku lidské činnosti (což není můj názor). fosilní paliva jsou skutečně vyčerpávána, nevšiml jsem si, že by přibývala (krom objevů nových nalezišť a metod jejich získávání). GMO tak, jak to podávají ochranáři, je skutečně z valné většiny nesmyslná směs nedovzdělanosti a stádní hlouposti (terminus technicus), nicméně se s GMO pojí některé skutečně potenciálně nebezpečné jevy (jako například rozhození rovnováhy v nice po eliminaci zdroje potravy pro určité dominantní druhy. existuje bezpočet příkladů, kdy i „zdánlivý“ zemědělský škůdce chránil naše plodiny před škůdci ještě horšími, kteří jen díky evoluci jsou aktuálně v menšině a na pozadí). nepopírám, že zrovna tohle téma bacigalupi nevyužívá. a korporace neusilují o zisk, často za libovolnou cenu na lidech a jiném „spotřebním“ materiálu? no, kdyby to nedělaly, tak dlouho nepřežijí, to je realita čerpání zdrojů. ono je opravdu dobré si neplést ekologii a ochranářství. a svět je zatraceně složitý, byť se může řídit velmi jednoduchými zákony.

  6. Takže se shodneme. Na tu nesmyslnou stádní hloupost ohledně GMO bacigalupi evidentně nasazuje. To samé se týká fosilních paliv a tzv. globálního oteplování. A za vším stojí „nenasytné korporace“.

  7. shodneme se možná v tom, že bacigalupi je dobrý spisovatel a že nevyužívá potenciál GMO ve svých příbězích do všech důsledků. nicméně, patrně se neshodneme v tom, že vy v jeho dílech vidíte ochranářský aktivizmus, který já tam nevidím. je ray bradbury ve *451 °F* také aktivista? stejně tak orwell v* 1984* nebo huxley v *konci civilizace*?
    PB popisuje např. důsledky globálního oteplování, aniž implikuje, že je to důsledek lidské činnosti. popisuje a kritizuje korporace v jejich chování a to je, při uplatnění epistemologického principu tzv. hume’ovy gilotiny (tj. to, co je, nezakládá automaticky to, co má být), bezrozporný postup. stejně tak problém fosilních paliv. tady bacigalupi především ukazuje, že zhroutí-li se technologická úroveň pod jistou hladinu, ani známé postupy nám k ničemu nebudou. fosilní paliva a jaderná energie se v jeho světě nepoužívají nikoliv díky tomu, že nejsou, ale že je společnost se svou technologickou úrovní (atomové reaktory nefungují bez jistých materiálů a míry automatizace) a logistikou (např. distribuce fosilních paliv) není schopná používat.
    poněvadž neexistují žádná optimální řešení společenských/ekologických problémů, každé řešení je v zásadě něčím špatné, jde o to, aby bylo alespoň únosné v delším horizontu, než najdeme nějakého jiného ďábla, kterým toho předchozího čerta vyženeme a dáme si extinkční odklad 😉 ale musíme tam všichni, druh *homo s. sapiens* nebude výjimkou.

    a v posledku, není radno zapomínat, že jde o beletrii a autorská licence opravňuje autora k použití libovolných prostředků pro fabulaci. riskuje tím, že někomu se to líbit bude a někomu ne, ale tak u to v umění chodí 🙂 obecně akceptovatelné umění je výplod chorých myslí totalitních sociálních inženýrů.

  8. @regis
    Abychom se mohli bavit o tom, zda existuje něco jako obecně akceptovatelné umění, museli bychom se nejprve dohodnout na tom, co je a co není umění. A už to samo o sobě je nemožné. 🙂

    Problémem GMO není ani tak to, že jsou ty organismy geneticky modifikované, jako spíš to, že jsou patentované. Já bych se opravdu nerad dožil toho, že si koupím pytlík osiva na zahrádku a dostanu k nim brožurku s pravidly užívání, s nimiž se budu muset seznámit a jejich přijetí stvrdit podpisem, abych mohl vůbec zasít. A to prosím není vzdálená budoucnost; jsou takové kouty světa, kde se to už děje. Nejednomu farmáři spálili úrodu, protože na ni neměl licenci. 😛

  9. Regisovi:
    Člověče, to se nedá číst.
    Pořiď si velký písmenka!
    Jeden by to pořád jen korekturoval, namísto aby to četl…

  10. Viktore, klidně koriguj!

    I když jsem myslel, že se živíš překládáním… 🙂

  11. 2 jiný anonym: jj, ten problém, který s GMO popisuješ je závažný, ale není to problém jen GMO, ale obecně s technologiemi a jejich aplikací. viděl jsem alespoň 3 různé druhy miniUSB, samosebou, každá firma používá svůj vlastní. když naši biologové kupují kity k měřícím metodám, musí koupit jen jeden určitý od jediné firmy, jehož složení je tajné (což je pro vědu obzvláště napytloidní) a nemůžeš si jej ani udělat sám ze surovin, především to podporuje uživatelskost místo myšlení, což je dobré u osobních počítačů (taky nehodlám studovat všechny funkce svého OS), ale na nic ve vědě.

    2 michael bronec: velká písmena jsou přežitek na počátku vět a vlastních jmen 😀 u zkratek mají funkci, ale jinak je to jen otázka zvyku. vždyť rozlišování malých a velkých písmen v souvislém textu je relativně nová záležitost (objevilo se v itálii poprvé někdy na začátku 16. století, v jiných jazycích později; a samotné hláskové písmo se používá asi o 3000 let déle ;). ale berme to tak, že je to má osobní úchylka.

  12. to regis
    Jasně. Psaní je taky přežitek. Své rozumy můžeš vyjádřit v obrázcích.

  13. 2 anonym: nesmysl, obrázky (pokud tím nemyslíš pikto- či ideogramy) nemají vlastnosti přirozeného jazyka, proto nemohou sloužit ke stejnému způsobu vyjadřování, jako písmo nebo řeč. nota bene, ta poznámka je dost mimo 😉 to, že je možné psaní majuskulí za určitých podmínek považovat za přežitek nemá s přežitečností psaní obecně lautr nic společného. pokud sis potřeboval rýpnout, pak příště to zkus vtipněji nebo ale alespoň k věci.

    btw, *zombie baseball beatdown*, bacigalupi jede s proudem? 😮

  14. to regis
    Proč vtipněji? Zábavu tady obstaráváš ty. Číst tvé rozbory je zdrojem legrace na celé odpoledne.

  15. Regisovi:
    Promiň, ale takhle mi svým projevem připadáš jako nějaký profesor, který při přednášce směšně šišlá; a pak se ještě navrch zjistí, že nemá vadu řeči, ale nějaké hluboké niterné důvody, proč to dělá.

    Špatně se mi přemýšlí o argumentech, když si musím říkat, jak pitomě Orwel i Bradbury vypadají s těmi malými písmeny na počátku…

  16. Je vidět, že jste skutečně četl jinou knihu než Dívka na klíček. Vyvozovat, že Bacigalupi v Dívce na klíček popisuje zhroucení technologické úrovně v takové míře, že to brání využívání fosilních paliv a energie z jádra nelze ani náhodou. Je evidentní, že v textu románu autor popisuje společnost, která vyčerpala zásoby fosilních paliv ale technologickou úroveň si zachovala. O tom snad není sporu, že se jedná o beletrii. A také vůbec nejde o to, že by se snad měl někomu zalíbit nebo neměl. Jde pouze o to, že z textu Dívky na klíček je jasné, že Bacigalupi je aktivistický autor, který se nerozpakuje svůj zelený aktivismus do svých děl promítat. A navíc to bohužel činí takovým způsobem, že využívá těch nejprimitivnějších a odborníky odmítnutých zelených pověr.

  17. Další nečitelná sračka pro intelektuály.

  18. Nejsme náhodou na stránce, která se věnuje fantastice?
    Opravdu výborná diskuze – Bacigalupi mě i kvůli tomu baví ještě víc a má opět můj hlas na Akademii SFFH…

  19. To co Bacigalupi předestírá jako fantasii, se jednoho dne stane krutou realitou. Lidská chamtivost zničí tuto planetu!

  20. to Kulagin
    Omyl, je to magořina ze stejného soudku jako Vodní svět nebo Avatar. Planetu chamtivost nezničí. Leda, že by někdo z chamtivosti stisknul jaderný knoflík. Za to akutně hrozí, že technologickou civilizaci a technologický pokrok, na kterých jsou lidé do jednoho existenčně závislí zničí zelení, jejich ničím nepodložené pověry a tzv. princip předběžné opatrnosti.

  21. to Pavel
    Myslím, že lidé otrávení jedy nebo těžkými kovy v důsledku těžby v Asii a Africe by s tebou nesouhlasili… Planeta je přelidněná, zdroje omezené… Války o vodu a ropu jsou už teď, Bacigalupi to jen domýšlí do hořkých konců…

  22. Otázka je zda by víc nesouhlasili s tím, že umřou či oslepnou kvůli tomu, že nemají dostatek provitamínu A, jen proto, že zelení fanatici zabránili masovému rozšíření geneticky modifikované zlaté rýže.
    To, že zdroje jsou omezené a lidi přemnožení tvrdil už Malthus a byl mimo místu, tvrdil to římský klub a byl mimo mísu a bacigalupi a ty jste taky mimo mísu. Zdroje, které má lidstvo k dispozici závisí pouze na technologickém rozvoji. Pokud ho budeme uměle omezovat jak chtějí zelení (a zřejmě i bacigalupi vzhledem k tomu jak se staví ke GMO) tak skutečně dospějeme do stádia, že zdrojů bude málo a lidi začnou umírat hlady. Pokud rozvoji techniky nebudeme klást překážky, každý bude mít dost.

  23. to Anonym
    Lidi už hlady umírají. Bacigalupi (ani já) se nestaví proti technologickému rozvoji. Pouze ukazuje, jak to dopadne, když technologie zneužije úzká skupina chamtivců.

  24. Lidi hladem umírají od doby co lidmi jsou, tj. minimálně pár desítek tisíc let nazpět. A dnes umírají většinou proto, že zemědělství v oblasti hladomoru je na úrovni středověku, jestli vůbec. Tam kde je dnes k dispozici moderní technologie a rozvinutá infrastruktura to nehrozí. Pokud ovšem rezignujeme na rozvoj moderních technologií tak to hrozit bude. Bacigalupi se samozřejmě proti technologickému rozvoji staví – tedy každopádně v textu Dívky na klíček. Házení špíny na GMO a okázalou ignoraci jaderných technologií najdeme snad na každé straně toho románu.

  25. to Anonym
    Lidé dnes umírají hlady, protože do států rozvrácených lidskou chamtivostí nejde ty úžasné moderní technologie zavést. Bacigalupi je spisovatel, a pracuje s různými motivy, rozhodně bych to nenazýval házením špíny 🙂 Stejně jako ty, má i on právo na svůj názor. Vidíš to příliš ideologicky. Jeho příští kniha může třeba podle tebe vyznívat naprosto opačně…

  26. btw. překvapuje mě, že nikdo si nestěžuje na cenu. Dívka na Klíček – 380 stran za 389 Kč, tohle 254 za 299 Kč. Mě přijde, že v Argu jsou snad úplně odrtžení od reality…

  27. to Svářeč
    Netřeba se omlouvat, sice jde tentokrát o Albatros Media, ale ceny v Argu jsou stejně nehorázně přestřelené.

  28. A v Argu za ty peníze člověk aspoň dostane písmena s patkami.

  29. to JVjr.
    Na druhou stranu ale taky poslední dobu dost fórovou vazbu 🙁

Zanechat odpověď