Batman: Návrat temného rytíře

Batmanovy akcie letos v létě vystřelují opět do výšin díky Nolanovu poslednímu dílu trilogie a mimo jiné by jim mohl napomoci i mistrovský tah Crwe, druhé vydání nejzákladnějšího batmanovského stavebního kamene moderní komiksové historie – Návratu temného rytíře. Devět let jsme čekali, ale už nemusíme. A navíc, tohle vydání je setsakra vymazlené.

Batmancomics2

Gotham vře, peče se ve vlastní šťávě a vlna brutálních a zbytečných zločinů nabývá na síle. Komisař Gordon má těsně před odchodem do důchodu a o Batmanovi už deset let nikdo neslyšel. Bruce Wayne, ač už má padesátku za sebou, se ale těší dobrému zdraví a svůj volný čas tráví například okázalými haváriemi na závodních okruzích. Cítí však, že jeho temná polovina klepe na dveře a není vůbec nepravděpodobné, že by se znovu ukázala. Mezitím Harvey Dent dostává novou tvář a Joker je zván do televizních show. Katastrofa na sebe nedává dlouho čekat a Batman v hlavě stárnoucího miliardáře už neklepe, ale zběsile buší.

Návrat temného rytíře je sestaven jako podrobná mozaika života a rytmiky samotného Gotham City, škodolibého, zapařeného organismu, kde lidské zlo kulminuje spolu s venkovní teplotou. Díky šotům z televize, ponejvíce recitované nedostižnou Lolou Chongovou, dostáváme zprávy o dění ve městě v přímém přenosu, ve stejný okamžik, jako ti, kteří se na ni dívají. Tento pocit aktuálnosti je děsivě okouzlující. A hlavně skrze toto médium jsou interpretovány názory různých občanů na Batmana, výpovědi různých svědků, kteří jakoby mimochodem odhalí, jací jsou to cyničtí sráči, altruisté nehodící se do svého města nebo jen lidi, kteří chtějí klidně žít, pracovat a s nikým se nezaplést. Drobné příběhy, které Gotham povyšují na víc než kulisu, na skutečné, tepající město se svými plusy i mínusy. Je jasné, že tolik dějových mikrolinek může působit zmatečně, ale na druhou stranu podtrhuje komplexní uvěřitelnost, projevy prezidenta Reagana nevyjímaje.

Ale zpátky k Batmanovi, Millerův temný rytíř už dávno není takový jura jako před lety, krásně to ilustrují myšlenky létající kolem při jeho soubojích, tu praskne žebro, tu zabolí natažený sval, ale ten starý válečník se prostě nevzdá. Nemůže, nesmí, protože by popřel to, čím byl a čím je. Miller do Batmana už pomaličku zasívá střípky svých pozdějších postav, ať už je to Marv nebo velitel spartských vojáků král Leonidas… naproti tomu Millerův Jim Gordon, i když mu visí sedmdesátka na krku, je jasnou předlohou pro Johna Hartigana, pevně si lpícího na svých zásadách, i když okolní systém hnije a rozpadá se. Zločin je organizovanější, dravější, mladší (gang Mutantů), ale svoje zuby zakusuje do náhodných obětí se stejnou zuřivostí, jako kdysi. Nastupující komisařka Yindellová je prchlivější, náruživější a mladší obdobou Jima Gordona, neváhá na Batmana vydat zatykač, ale taky neváhá přiznat, když pochybila. Navíc, když je na Gotham vysláno konečné rozhřešení a zmatení lidé se musí vyrovnávat s následky katastrofy, kterou si mysleli že v životě nezažijí, je právě psanec s netopýrem na hrudi tím tmelem, který sjednotí Gotham při prvních fázích jeho znovuzrození. A epické finále, kde se dostane ponížení i samotnému muži z oceli, je příjemnou tečkou za Batmanovým životem.

Millerova kresba je taková, jakou známe, detailní pohledy mu jdou, rozbrázděné tváře osamělých bojovníků nebo nevinné udivení nové Robin, ale větší celky občas působí odfláknutě a skoro dětsky. Coloring Lynn Varleyové v dnešní době vyzní sice archaicky, ale v tuně komiksové produkce kolorované počítačem až nezvykle svěže. Crew navíc opatřila toto vydání nejen nádhernou vazbou s decentní stříbrnou ražbou, ale i předmluvou Franka Millera, setem použitých obálek k americkým vydáním a synopsí k poslední kapitole příběhu, která prozrazuje, kam se ubíraly Millerovy prvotní nápady a kam došly nebo kde se zastavily.

Temný rytíř se vrátil podruhé a ještě lépe, předapokalyptický příběh vzestupu a pádu má co říci i v druhé dekádě jedenadvacátého století a to je na komiks, který vyšel před šestadvaceti lety, velmi slušná vizitka.

Batman: Návrat temného rytíře je comics, který udělal z Franka Millera hvězdu. Miller v příběhu stárnoucího temného rytíře totiž totálně přeformátoval původní image veselého atleta a vydestiloval z kostýmovaného superhrdiny ponurého křižáka. Starý a zahořklý Batman je pronásledovaný lidmi, kteří mají strach z čehokoliv většího než jsou oni sami. Je označen za nebezpečného psychopata a speciální jednotky na jeho stopě si dávno vyškrtli první část z možnosti ‚živého nebo mrtvého‘. Batmanovi největší protivníci jsou zatím propuštěni z bran Arkhamu jako vyléčení a okolí neškodní lidé. Two-Face na svobodě, Joker na svobodě, štvanice na Batmana vrcholí a do toho hodinky odtikávají poslední minuty zbývající do atomové války. Proti Batmanovi se nakonec postaví i pragmatický Superman, který pro své přežití v nové době obětoval svou svobodu a stal se přizpůsobivým služebníkem systému. Batman jde po posledního boje. Do boje, který nemůže vyhrát…

  • Batman: Návrat temného rytíře
  • Scénář: Frank Miller
  • Kresba: Frank Miller, Klaus Janson, Lynn Varley
  • Překlad: Viktor Janiš
  • Provedení: hardback, barevné
  • Počet stran: 224
  • Cena: 799 Kč
  • Vydal: Crew, 2012

Přečtěte si i recenze na předešlé díly.

Vendula Brunhoferová (redaktor)

vendula.brunho­ferova@fantasy­planet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

8 komentářů

  1. to pipin
    Díky za postřeh, bylo by zřejmě lepší prchlivější.

  2. Technická poznámka
    Temného rytíře jsem překládal já, kolega Richard ho redigoval.

  3. to Viktor Janiš
    Zřejmě byla prvotní chyba už v anotaci ve vyšlých knihách, nicméně tady jsem si to dovolila upravit, ať je to vše v pořádku.

  4. Ve své době to musela být pecka. A pozoruhodné je to i dnes, i když mě osobně oslovil Rok Jedna stejného autora ještě o trochu víc. Druhé vydání Temného Rytíře je podstatně lépe technicky zvládnuté než to první. Kniha má formálně i druhý díl. Ale oproti prvnímu je to bojužel nečitelný blábol.

  5. Ještě drobná oprava : “Millarova kresba je taková, jakou známe, detailní…”. Millar je někdo jiný. A pak otázka do pranice. Kreslil to vůbec Miller? Traduje se to, ale velká část knihy zdá se jeho kresebný rukopis známý ze Sin City, nebo 300 moc nenese. A naopak. Pod knihou je podepsán i Klaus Janson. Kdesi jsem narazil na jiné knihy na nichž pracoval a vypadaly jako by temnému rytíři z vyzby vypadly. O autorství kresby mám tedy vážné pochybnosti…

  6. to Alexi
    Jé tak to mi to tam pěkně skočilo, vím že Mark Millar je někdo jiný, mimochodem, mám ho také velice ráda… s tou kresbou, ty široké obličeje, ramenaté postavy a medvědí tlapy mi přijdou typicky millerovské.

Zveřejnit odpověď