Crew 46: Finále je tady

Rok se zase s rokem sešel a poslední číslo tohoto ročníku časopisu Crew je tady. A s ním, jak už jsme si mohli zvyknout, přichází velké finále.

pcs_0-1428958926

O přízeň čtenářů se snad nemohly servat odlišnější komiksy. Sam a Twitch je temně zabarvená kriminálka charakteru americké drsné školy, avšak s mysteriózním, resp. paranormálním nádechem. Mezi řádky je naopak v pomalém tempu se odehrávající komorně laděný příběh ze světa literárních celebrit, ovšem provokativně naznačující, že ta poklidnost celou dobu mate tělem a mezi řádky se skrývá mnohem víc. Přitom za oběma komiksy stojí prvoligové osobnosti komiksové branže. Pod scénářem Sama a Twitche je podepsán Brian Michael Bendis, duchovním otcem komiksu Mezi řádky je Mike Carey. Čili autoři, kteří ani v českých luzích a hájích nejsou neznámí. Na pozici kreslířů jim sekundují Angel Medina u Sama a Twitche a Peter Gross v Mezi řádky. Toto číslo Crwe může jako poslední zvrátit to, se kterým komiksem se budeme potkávat i nadále. A výsledek?

pcs_1-1428958037

Sešit otevírá Mike Carey s Mezi řádky. Dosavadní dění se věnovalo v podstatě výhradně hlavnímu hrdinovi Tomovi Taylorovi, o to překvapivější je, kam stočil Carey kormidlo vyprávění nyní. Ocitáme se na sklonku 19. století a stáváme se svědky vzestupu literární kariéry proslulého autora Knih džunglí Rudyarda Kiplinga. Taky hledáte souvislost s tím, co jsme pod Careyho vedením sledovali dosud? Souvislost je tu zcela přímočará, předešlu jen tolik, že Mike Carey na samotný závěr odhaluje z toho, co se skrývá Mezi řádky, asi nejvíce. Ukazuje se, že Mezi řádky nejsou jen intelektuálskou vykrádačkou Harryho Pottera, ale že Mike Carey má připravený mnohem důmyslnější děj. Otázkou je, zda není pro Mezi řádky pozdě. Sam a Twitch mají totiž od začátku úplně jiný tah na branku. Na rozdíl od Careyho díla Bendis nešetří ani své hrdiny, ani čtenáře a ty i ty bez slitování hází rovnou do vody. Teda do vody… Spíš do řádných srač… Sam a Twitch se snaží seč jim síly stačí, ale ruku na srdce, opravdu mají blíž k Philu Marlowovi než k Poirotovi nebo Holmesovi. A při pohledu na to, s kým se musí potýkat, se člověk ani nediví, že jsou oba detektivové rádi, že vůbec stojí na nohou. Pokud lze říct, že po dějové stránce vítězí o jednu dvě délky Brian M. Bendis, po stránce výtvarné patří vavříny v mých očích jednoznačně Angelu Medinovi. Pro oba kreslíře sice platí, že jejich styl plně odpovídá charakteru příběhu, ale styl Grossův je usedlý, až nevýrazný a Careyho jen tak sleduje. Naopak Medinův rukopis je dynamický, osobitý a přitom přehledný. Medinova kresba Bendisův scénář pouze nesleduje, ona atmosféru příběhu sama aktivně spoluvytváří. Slabší stránkou sice je, že nenechává prostor pro lettering, který tak nezvykle zasahuje do kresby, na to si ale jde zvyknout.

01

Mohlo by se tedy zdát, že Sam a Twitch jsou jasným vítězem letošního klání. Vzato globálně, tak ano. Jenže… Není to tak jednoduché. Zatímco Mezi řádky přicházejí s překvapivou pointou, Sam a Twitch (resp. Brian Michael Bendis) v cílové rovince maličko zaškobrtali. Závěr celého případu totiž vyvolává určité rozpaky. Na jednu stranu hrozilo nebezpečí, že se ze Sama a Twitche vyvine jakýsi derivát pozdních Akt X (čti překombinovaná hovadina). Toho se Bendis vyvaroval a pointa případu, který dal oběma detektivům tak do těla, je až překvapivě civilní. Což je ale právě ten problém. Rozuzlení docela kontrastuje s dojem, který si čtenář o příběhu vytvářel po celou dobu čtení, a zvláště identita tajemných postav v bílých kabátech není úplně přesvědčivá. Byť možná pokračování (neboť sice skončila bitva, ale jak Bendis naznačuje na posledních dvou stranách, válka nikoliv) rozežene i tyto pochyby. Zatím těžko soudit.

Lze uzavřít, že tentokrát měla redakce Crwe ve výběru šťastnější ruku než minule. Obě série mají určitě potenciál k tomu, aby zaujaly jisté spektrum čtenářů, byť komiks Mezi řádky si dával dost načas, aby přiznal barvu. Rozhodnutí je nakonec v rukou nás čtenářů. Takže pokud máte zájem, aby Vaše oblíbená řada pokračovala ve formě knih, dejte to Crwi vědět. Třeba tady v diskusi.

90%
Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

9 komentářů

  1. Měl jsem raději tu původní pestřejší Crew, ale buďme rádi, že tady vychází alespoň něco. Těch 90 procent – to je hodnocení magazínu jako takového, nebo těch dvou komiksů, co tam vycházejí na pokračování?

    Můj nesplnitelný sen je spatřit někdy českou verzi Heavy metal magazine.

  2. Inu, to je holt o vkusu (myslím, že jsme se o tom už bavili) 🙂 Já kvituju tuhle podobu, protože člověk si přečte něco, co by tu jinak nevyšlo. Ta pestřejší Crew byla taková jak kdy, ale mě většinou ty kraťasy moc nesedí, často jde o ptákoviny nebo o věci ne úplně propracované. Jeden dva obsáhlejší příběhy, doplněné o něco kratšího (viz příště Blacksad!) mi sedí víc. Ale zase je tu samozřejmě riziko, že když člověk jedna (nebo klidně i obě dvě hlavní série nesednou), má zkažený celý ročník. Jinak těmi 90% hodnotím jen toto číslo.

  3. to Josef Šrámek:
    Jo bavili a mám dojem, že ne jednou. 🙂 Asi už stárnu… Přiznám se ti, že tady z těch dvou sérií bych si asi nevybral žádnou. Ale to jsem tvrdil i minule. A nakonec musím Skalpy více než ocenit. (Za což mohla hlavně Tvoje recenze Skalpy 2: Kasino v rytmu boogie, že jsem do toho šel). Jen to chtělo druhé ucelenější čtení jedničky. 🙂

    Blacksad – na toho se moc těším, o tom žádná!

    Možná by stála za to i nějaká povzbudivá recenze na více undergroundově zaměřený Aargh! Kluci by si nějakou tu zmínku i zde zasloužili.

  4. to KarelC
    Já to docela chápu. Já měl problém loni s Rex mundi. Pořád věřím tomu, že ta série by se rozběhla, ale neoslovila mě kresba. No Skalpy byly bez debat lepší – ale koho tu u Aarona překvapuje? To u Sama a Twitche mě hned zkraje dostala ta Medinova kresba. Neskutečně mě baví, je skvěle atmosferická, přitom má vlastní ksicht a neztrácí přehlednost. Příběh mě baví taky, jak píšu v recenzi, trochu jsem se bál efektu Akta X (byť jsem je tehdá hltal), proto mě civilní rozuzlení příjemně překvapilo – ale na druhou stranu si pak říkám proč ten předchozí mysteriózní nátěr? Ale nechci tady moc spoilerovat, možná už tohle je na hraně, sorry 🙂 Na druhou stranu, o Mezi řádky jsou v podstatě celou dobu nevěděl, co si myslet. Mám pro Careyho slabost, a počítal jsem, že se ještě vytáhne víc, než se zatím zdá, ale je pravda, že celá první kniha se táhne a úplně přesvědčivá není. Definitivně to pro mě změnil až ten závěr s Kiplingem, který ukazuje, že Carey má fakt připraveno víc než jen harrypotterovské variace. Ještě trošku výraznější kresbu a byl bych spokojenej 🙂
    Jinak díky za uznání, jsem rád, že recenze nalákala a hlavně že nezklamala a Skalpy se líbí. A pak že jsou recenze k ničemu 😉
    A k podobě Crwe: podle mě jde takhle o solidní kompromis a to, že se díky ní vratí i perly jako Hellblazer (od Careyho, juch juch!) a Liberty Meadows je neskutečně super. Osobně bych klidně unesl navýšení ceny klidně na 200, kdyby se vrátila i nějaká ta publicistika. Otázka první, jestli už to dneska dostatečně nesupluje internet, otázka druhá, jestli by to nesrazilo prodeje. Viz Ultimate Spider-Man a spol.

  5. to Josef Šrámek:
    Rex měl příběhově potenciál, ale doplatil na zhuštěnost amerického komiksového sešitu. Kresba byla dost zoufalá. Dodnes nezapomenu na stejné tvary hlav a obličejů, které odlišoval jen jinam umístěný vous.

    Ultimate Spider-Man – to jsem si nekupoval. Ty X-meny bych ještě dal, ale Spider – to už je na mě fakt moc.
    UKK už je v LK. .-)
    Nejvíc mě dožralo zaříznutí komiksu Noe.

    Pořád lepší taková Crew, než žádná. O tom není sporu. Internet publicistiku supluje, ale zase na net si může psát kdo chce co chce. V časáku je vždy určitá jistota korektnosti informací. 🙂

    Ale pokud bych se fakt měl rozhodnout zda SaT nebo MŘ, tak raději SaT. To je alespoň fest ujetý. .-)

  6. to KarelC:
    Tobě mysim z těch komiksů taky pěkně hráblo. Zkus se poléčit

  7. Co z toho je k věci, příteli? Jak se tvé ehm sdělení týká Crwe?

  8. to Botulin:
    Diagnóza je správná. Prognóza špatná. Vysoké náklady na léčbu, málo efektivní, častá recidiva. Naštěstí zdejší komiksový trh znemožňuje rozvinutí choroby do extrémních rozměrů.

    to Satyr: Netýká. On tak prostě plká všude. Musíme doufat, že ho při příští kontrole zase přijmou k hospitalizaci. U něj ovšem bude třeba radikální zákrok. Něco jako cerebro- rektální anastomoza.

Zveřejnit odpověď