Sandman: Preludia & nokturna – Gaiman Neil

Letos se na našem trhu objevil jeden z největších klenotů komiksové scény. Gaimanův Sandman. Pokud znáte jeho knihy, které lze označit jako urban-fantasy, překvapí vás, o co silnější umí být Gaimanův příběh jako scénář pro komiks.

Boj mezi barvami

Už osm dní a nocí jsem nespal. Nejdřív jsem si pomáhal kávou, pak jsem začal šňupat čistý kofein, teď si do ucha kapu nějakou podivnost z hor Khitáje. Celé dlouhé noci jsem zavřený sám ve své pracovně a lidé kolem mě klidně spí. Klidně si spí a ON si beztrestně chodí kolem. Podařilo se mi sehnat nějaké staré knihy, kde jsou popsané rituály, jak se odnaučit spát. Buď se mi to dnes večer povede a nebo se s NÍM potkám. Ale neprodám svoji duši lacino, pár překvapení mám přichystáno.
Ale jeden nikdy neví, co se může stát. A tak, kdyby se mi něco vymklo z rukou, raději píši tento vzkaz. Berte ho jako varování. Varování před tím, co se vám může stát…

Sandmana objevil pro svět v roce 1988 Neil Gaiman ve spolupráci s DC Comics. A mimo jiné za to dostal World Fantasy Award. Co vím, tak je to jediný komiks, který něco podobného vyhrál. Pro většinu z nás, Čechů, začal Sandman existovat až po vyjití ukázky v Crwi. Ač to byla jen malá ukázka, tak stačila. Několik tisíc lidí bylo infikováno. Král snů rozšířil říši věčně bdících dál na východ.

Češi dál pokračovali v objevování jednoho z nejtalentovanějších fantasy autorů poněkud zvláštní cestou. Přestože byla v každé jeho knize poznámka, že se jedná o autora světoznámého Sandmana, tak u nás vycházeli jen jeho další knihy. Je to trochu jako kdyby někdo nejdřív vydal Experiment Dosada od Franka Herberta s tím, že by nevydal Dunu.

První kniha od Gaimana, která u nás vyšla, byla Dobrá znamení (Good Omens, Terry Pratchett a Neil Gaiman, Talpress 1997), kde se snoubí Gaimanova schopnost stavby příběhu s Pratchettovym vtipem. O rok později přiložili v Polaris do kamen steempunkovým románem Nikdykde (Nikdykde – Neverwhere, Neil Gaiman, Polaris 1998). Po velkém úspěchu této knihy následovala pochmurná pohádka Hvězdný prach (Hvězdný prach – Stardust, Neil Gaiman, Polaris 1998). V této chvíli už byl Gaiman v Česku pevně zakořeněn a mohlo se začít přemýšlet o vydání jeho hlavního díla. Ono se tedy o tom přemýšlelo už před tím, ale většina myšlenek končila slovem bankrot. V roce 2000 Polaris ještě zvětšila vydavatelský paradox knihou Sandman – Kniha snů (The Sandman: Book of Dreams, vybráno Neilem Gaimanem a Edem Kramerem, Polaris 2000). Vydat knihu reakcí různých autorů na (u nás nepublikovanou) řadu komiksů Sandman, tak to se už může stát jen u nás.

Nastal rok 2002 a CREW comics vydalo Sandmana – Preludia & nocturna. Doufám, že za to dostanou nějaké ocenění. Určitě si ho zaslouží. Ale nechme již obšírného úvodu a pusťme se přímo do vlastní knihy.

Preludia & Nocturna jsou vlastně úvodem do celého cyklu. Není to úvod nějak násilný a jen mezi řádky se pomalu dovídáte, kdo Morfeus je a kdo je jeho rodina. Gaiman je mistr v používání odkazů na mytologii. Nádherně využívá patice příběhů uložené v našich hlavách a používá je v úplně jiných situacích, než jsme zvyklí. Na tomto principu je postavená celá kniha Američtí bohové. Preludia & Nokturna tvoří osm povídek, kterými Morfeus prochází. Každá má jiné pozadí, v každé vystupují jiní statisté a každá má jinou atmosféru. Celou knihou prostupuje poměrně jednoduchý příběh. Morfeus byl polapen, ztratil svoji moc a byly mu uloupeny jeho nástroje. To ho dost naštvalo a teď se snaží dát věci do pořádku. Jak vidíte, tak kostra příběhu by se dala klidně použít i na průměrnou knihu o Conanovi, ale tady je důležité vlastní zpracování. Gaimanova představivost udělala z jednoduché zápletky mistrovské dílo.
Dlouho jsem přemýšlel, jak popsat krátce tuto knihu. Je to mistrně napsaný soubor hororových příběhů. Některé jsou strašidelné příjemně, po některých přestanete spát.
Víc vám k obsahu nepovím, byla by to škoda.

Technická stránka

Česká verze této knihy je udělána nádherně. Jsem opravdu překvapen. Překlad je brilantní a pan Viktor Janiš by měl dostat taky nějakou cenu. Cennou.
Trochu mě překvapil jeden fakt. Originál od DC Comics je barevný, kdežto česká verze je černobílá. „A kur*a…!“, to byla moje první reakce. „Ale Sin City je taky černobílé a je to boží…“, to byla reakce druhá. Oba dva názory se mi v hlavě honily až do chvíle, než jsem českého Sandmana dostal do rukou. Pak jsem ho přečetl. Pak jsem ho přečetl ještě jednou a zjistil, že je to dobrý. Pak jsem si obě knihy (české i americké vydání) dal před sebe a začal porovnávat list po listu.

Kniha jako celek je lepší v české variantě. Hezky drží tvar a přestože je brožovaná, tak máte pocit starobylého svazku.
Lepší obálku má souborné vydání v angličtině. Grafická úprava Dava McKeana je krásná, její česká sestřenice už tolik ne. To platí i pro ostatní obálky jednotlivých sešitů. Dave McKean v černobílé je jako Michellangelo bez barev.

Texty. Pokud nejste původem z anglofonní země, tak bude váš požitek z příběhu lepší v české verzi. Jsem strašně rád, že to můžu říct, protože příběh je na tomto komiksu to nejlepší.

No a zbývá nám už jen kresba. Netroufám si soudit, asi záleží na tom, jestli se vám zdají sny barevné nebo černobílé.

Pokud píši o českém černobílém vydání, tak musím zdůraznit jeden velmi důležitý fakt. Přechod z barvy výrazně srazil pořizovací cenu. Knihu si koupíte za 389 Kč. Vivat CREW comics. Konečné hodnocení je jednoznačně 10/10.
Teď už nám nezbývá nic jiného než se těšit na další a další pokračování. Preludia jsou jen rozjezdem. V „The Dolls House“ už šinkanzen Gaimanovy fantazie jede na plný kotel.

Zdroje:
Pokud umíte trochu anglicky, tak vám doporučuji nakouknout na stránku Snění (http://www.holycow.com/dreaming/). Je věnována Gaimanově tvorbě a může vám pomoci se v eposu lépe orientovat.
Dále pak stojí k nakouknutí oficiální stránka Neila Gaimana (http://www.neilgaiman.com/).

Pod vlivem všeho možného napsal Jindra Čadík


Poznámka redakce: Po telefonátu s Mudr. Oženílkem z lůžkového oddělení psychiatrické léčebny v Praze Bohnicích, vám chceme napsat, že Jindra je už na tom mnohem lépe. Maluje obrázky a ošetřovatele už nekouše. Stále jen drmolí něco o domu panenek.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Hezky a napsané a informativní. Jen dvě maličké technické poznámky: i česká obálka je převzatá, tj. s největší pravděpodobností McKeanova. (Vy musíte mít pozdější reedici.) A Kniha snů v Polarisu měla vyjít prakticky paralelně se Sandmanem, žel tisková příprava komiksu je podstatně náročnější než totéž u knihy, takže se to „trochu“ vleklo… nu, dočkali se i malověrní.

  2. Dobrý článek, dobře napsaný. Osobně mě Hvězdný prach úplně nenadchl, ale určitě je to zajímavý – a dobrý komiks a těším se na další pokračování. Doufám, že jemné poetiky, která je tady obsažena jen náznakem a ve dvou povídkách přibude, bude to …

  3. Mate pravdu. Uz jsem to nasel. Me jen zmatla ta cast edice, kterou vlastnim. Vertiho je vydalo s „ohybaci“ obalkou a maji jinou upravu. Zcela ve stylu McKeana.

  4. Tak.. gaiman je muj oblibenej spisovatel a „novyho“ sandmana uz mam konecne doma.. a musim uznat ze je dokonalej 😉 hlavne me potesila ta cernobila, jelikoz barvy jsou spatny a zpusobi apokalypsu..(kterou rpezijeme jenom my, cernobili, abychom mohli vladnout svetu) 😉 mno.. jen me troksu rozladilo, ze vecni se v originale jmenujou tak hezky (vsichni na D)..skoda ze to neslo nejak vykoumat pri prekladu..ale jinak vyborny a hodnoceni si komiks rzhodne zaslouzi 😉

  5. Jména Věčných
    Bohužel, to je v ČJ – ale i v jiných jazycích – ztracená bitva. Z překladů jiných knih mám zkušenost, že aliterační řady lze s trochou štěstí přeložit pouze tehdy, když aliterovaných substantiv není víc než čtyři. Pak už jsou ty řady možné jen za cenu těžkých kompromisů co do obsahu. Jako nejnadějnější se jevilo esko. Sen – Sandman, Smrt, Sudba. Problém je Desire (nejlépe tak, aby splňoval/a podmínku androgynnosti), Despair – nemá v ČJ přijatelné synonymum, notabene na S, Delirium. Navíc je překladatel svázán logikou příběhu (a tedy charakterem postav; nemůže si vymýšlet) a grafickou podobou. Takže, je mi líto… problém nejspíš nemá řešení.

  6. Desire
    Snad jeste Desire jako Smyslnost, ale uznavam, ze ostatni uz asi neprojdou:).

  7. minule jsem se zapomnel podepsat ;)..takze.. ja samozrejme chapu a nuceni stejny jmenu za kazdou cenu (cti za cenu poruseni prediva pribehu) bych rozhode neprivital.. byl to spis jen takovej povzdech 😉

  8. A to je přesně ono – smyslnost je VLASTNOST, zato touha stav vůle. Touha je mučivá, smyslnost ne. Touha může být (s trochou dobré vůle) i „ten“ Touha (vystupuje i s chlapeckým obličejem), zato „ten“ Smyslnost, ne… to by nešlo. Je mi to líto, kdyby to bylo jen trochu možné, určitě bych tu aliteraci přivítal. Zajímalo by mě, jak si vedli překladatelé v jiných jazycích…

  9. Mně se to zdálo naprosto dokonalý!!! Hezkej černej humor, odporný krvárny, no prostě super!!!

Zanechat odpověď