Death Note – Zápisník smrti 1

Pokud byste měli možnost spáchat dokonalou vraždu pouhým pohybem ruky, pokud byste mohli anonymně zabít kteréhokoli člověka na světě, aniž byste opustili vlastní pokoj, navíc zcela bez rizika možného trestního stíhání, neříkejte, že byste nezabili alespoň jednoho člověka, že byste to alespoň nevyzkoušeli… Otázkou pouze je, koho a z jakého důvodu byste si k zabití vybrali vy? Sousedku odvedle? Baracka Obamu? Nebo byste zlikvidovali někoho úplně jiného?

Death Note - obálka

Naštěstí pro lidstvo je tato možnost zabíjet prakticky bez omezení dána pouze nejrůznějším bohům smrti, co jen si jich lidé dokázali vymyslet. Jenže i bohy může jejich schopnost zabíjet po nějakém čase znudit až k smrti. O tom, co se v takovém případě může stát, vypráví dvanáctidílná manga série Death Note, Zápisník smrti, jehož první díl u nás právě vydalo fanouškům komiksů dobře známé vydavatelství Crew.

Většina nejoriginálnějších příběhů, zasazených do kulis reálného světa, je postavena na jednoduché úvaze „co se stane, když…“. Manga Death Note je postavena na otázce, co se stane, když znuděný bůh smrti (v českém překladu „smrtonoš“, v originále „shinigami“) Rjúk zahodí v našem světě zápisník smrti spolu s instrukcemi, jak jej používat. Padajícího sešitu si všimne Light Yagami, velmi inteligentní, ale momentálně velmi znuděný sedmnáctiletý student, premiant třídy, pro kterého škola nepředstavuje příliš velkou výzvu a který je přesvědčený o tom, že příliš mnoho zločinů zůstává nepotrestáno a svět je skrznaskrz prohnilý. Po přečtení instrukcí, jak zápisník smrti používat, Lighta napadne, že jde jen o špatný vtip, ale nakonec neodolá a vyzkouší ho, zapíše první vhodné jméno. K jeho překvapení zápisník smrti funguje spolehlivě. A od toho okamžiku je jasné, že se nebude nudit ani Light, ani Rjúk, ani kriminální policie, ani čtenáři. Narozdíl od většiny lidí, kteří by zápisník smrti zneužili k dosažení vlastních sobeckých a přízemních cílů, je Light pevně rozhodnut udělat s pomocí sešitu ze světa lepší místo. Jeho kandidáty likvidace se však nestanou ani podnikatelé (to už zkoušel Lenin), ani mentálně zaostalí (to zase zkoušel Hitler), ani mladí socialisté (to zkoušel naposled Breivik), ale všichni těžcí zločinci, bankovní lupiči, teroristé a mafiáni. Ostatně, kdo z vás si při četbě novin občas nepomyslel, že by bylo lepší konkrétního zločince namísto předhození kulhající a nedokonalé soudní mašinerii okamžitě zlikvidovat, nebo alespoň obnovit trest smrti a zastrašit tak další možné pachatele?

Light Jagami plní jmény zločinců stránku za stránkou a i průměrně inteligentnímu japonskému policistovi zanedlouho dojde, že série infarktů a podivných úmrtí ve věznicích není náhodná. A protože Death Note je především detektivka, „světová policie je v koncích a stojí bezradně nad touto záhadou“ a je tudíž třeba povolat na pomoc odborníka, nejslavnějšího detektiva všech dob, z jehož mentálních schopností by i Sherlock Holmes, Hercule Poirot nebo poručík Colombo zezelenali závistí. Narozdíl od zmíněných pánů se však tento detektiv důsledně vyhýbá jakýmkoli osobním kontaktům, komunikuje pouze přes prostředníka a vystupuje pod pseudonymem „L“. A má řadu dalších nedostatků a zvláštnůstek, kterých byli výše zmínění detektivové ušetřeni. Ale o tom jindy.

Manga Death Note je výjimečná v řadě věcí: hlavní hrdina Light Jagami není ani čistě kladný, ani čistě záporný hrdina a záleží na čtenáři, jak jej bude interpretovat. Nicméně pokud jej budeme považovat za záporného hrdinu, tak se jedná o jednoho z nejsympatič­tějších záporáků, s jakými se můžete setkat. Milý, krásný, inteligentní, logicky uvažující, emoce kontrolující středoškolák, navíc vykonávající svou vlastní spravedlnost, byť protiprávním způsobem. Domnělý kladný hrdina „L“ zůstává pro postavy i pro čtenáře záhadou, ačkoli je zřejmé, že bude muset vyjít z anonymity, pokud bude chtít Lighta Jagamiho dopadnout a usvědčit. Stejně jako Light i „L“ vykonává svou vlastní spravedlnost, stejně jako Light je i „L“ egocentrik, narozdíl od Lighta se však může spolehnout na pomoc policie, takže rozhodně nejde o vyrovnaný zápas. Poslední důležitou, ovšem pouze vedlejší postavou prvního dílu je smrtonoš Rjúk, jehož chování přesně odpovídá chování rozmarného, znuděného a zlovolného božstva, které napůl s pobavením a napůl se skutečným zájmem sleduje, co všechno se díky přítomnosti zápisníku smrti v lidském světě semele. Rjúk je nadpřirozená bytost, kterou není možné nijak zlikvidovat (autoři se vyhnuli všem klišé, stříbrem počínaje a krucifixem konče), ačkoli je možné nechat jej zemřít stářím. Smrtonoš navíc nepomáhá ani Lightovi, ani jeho protivníkům a ani občasná „pomoc“ v podobě prozrazení dalších vlastností zápisníku smrti není vedena úmyslem pomoci, ale naopak snahou rozhodit Lighta a bavit se nad jeho reakcí. Rjúk tedy plní v manze roli pozorovatele a do značné míry zastupuju čtenáře (ve chvílích, kdy Light vysvětluje Rjúkovi své plány).

Dalším důvodem, proč manga Death Note stojí za přečtení, je kvalitní, promyšlený scénář. Žádná scéna není samoúčelná ani náhodná, vše má svůj smysl. Chování hlavních i vedlejších postav je logické a realistické, včetně reakcí veřejnosti na hromadnou likvidaci zločinců. Děj rozdělený do tří souběžných linií navíc pěkně „odsýpá“, hrdinové neřeší podružné problémy nebo svůj osobní život a manga neobsahuje ani fanservis nebo superzdeformované rádoby-komické scénky. Už v prvním díle se stane řada zásadních věcí, které ovlivní zbytek mangy. Navíc je obtížné odhadovat, co se stane na následujících stránkách, čtenář bude nezřídka překvapen uvažováním hlavních postav. Manga vás doslova nutí k tomu, abyste ji přečetli “na jeden zátah“, natolik je děj prvního dílu Death Note zajímavý. Je z něj zřejmé, že souboj dvou hlavních hrdinů bude i v dalších dílech mangy zcela mimořádný.

Po technické stránce představuje Death Note naprostou špičku, která je na našem trhu k dispozici v češtině. Kresbě není co vytknout, je precizní a velmi detailní – jak ve znázornění postav (což je patrné již z obálky), tak v prokreslení jejich okolí a pozadí. Díky promyšlené kompozici se čtenář v záplavě detailů přesto neztrácí a lze říci, že každá stránka je pastvou pro oči. Jednotlivé kapitoly (první díl jich obsahuje celkem sedm) jsou zřetelně odděleny titulními stranami, celá manga je pak proložena úryvky pravidel ze zápisníku smrti. Jedinou nevýhodou za kvalitní ilustrace je jen sporadické číslování jednotlivých stran, podle nichž se téměř nejde orientovat (u zajímavých stránek použijte záložky). Překlad přímo z japonštiny je kvalitní (pokud vycházím ze srovnání českého a anglického překladu), korektury byly provedeny pečlivě a tedy bezchybně. Mimochodem, manga obsahuje jen minimum citoslovcí, což naznačuje, že nepůjde o žádnou „akční“ detektivku (pokud hledáte fyzické souboje a rádi se brodíte prázdnými nábojnicemi, zkuste třeba mangu Battle Royale). Cena je ve srovnání s cenami mangy jiných vydavatelství průměrná (190 Kč), ovšem vzhledem ke kvalitám více než slušná.

Sečteno a podtrženo, pokud máte jen trochu rádi inteligentní detektivky, postavené na logickém, realisticky podaném mentálním souboji dvou hlavních hrdinů a nevadí vám přítomnost pár nadpřirozených, nikoli však všemocných prvků, líbil se vám seriál Dexter, nebo prostě jen toužíte po něčem náročnějším, ovšem stále po něčem kresleném, rozhodně vyzkoušejte Death Note, mangu, kterou nepohrdnou ani dospělí (ovšem bez „dospělých“, tedy sexuálně explicitních scén, které nejsou potřeba) a která patří mezi ty nejlepší japonské komiksy, které u nás zatím vyšly. Crew navíc nasadilo rychlé tempo vydávání jednotlivých dílů (které snad udrží), takže u druhého dílu, který by měl vyjít už v říjnu, nashledanou.

Každý člověk, jehož jméno bude zapsáno do tohoto zápisníku, zemře… Démon Rjúk ztratil svůj zápisník. Na tom by nebylo nic hrozného… kdyby to ovšem nebyl Zápisník smrti, a kdyby ho neztratil ve světě lidí. A kdyby ho nenašel vzorný student Light Jagami, který se rozhodl, že zbaví svět zla – tím, že pozabíjí všechny zločince. Je to chvályhodná myšlenka, jenže Light brzy zjistí, že pokud chce vytvořit dokonalý svět, nesmí váhat přinášet oběti i z řad nevinných lidí. Těch, kteří se ho snaží zastavit. A bude jich hodně. Death Note – Zápisník smrti vám přináší největší souboj v dějinách lidstva. Smrtící šachovou partii mezi geniálním zabijákem a neméně geniálním detektivem vystupujícím pouze pod pseudonymem „L”. (anotace)

  • Death Note: Zápisník smrti 1
  • Scénář: Óba Cugumi
  • Kresba: Takeši Obata
  • Provedení: paperback, černobílé
  • Počet stran: 198
  • Cena: 190 Kč
  • Vydala: Crew, 2011

Petr Bouda (redaktor)

petr.bouda@fan­tasyplanet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

4 komentářů

  1. Opravdu skvělá věc, co se čte jedním dechem. Zaujalo mě to možná víc než Crying Freemen. Škoda jen, že se Crew nerozhodla k vydání DN po větších dávkách stejně jako u Freemana. Čeakání na další díl bolí.

  2. Jediné, co mi brání si to koupit, jsou ty “českojaponské” výrazy. Nedá se to číst. 😀
    Například to, že je místo Y – J (Rjúk), (Jagami) nebo místo CH – Č. To je vážně na mašli.
    Anime jsem viděla, filmy jsem viděla – a byla jsem spokojená i nadšená. Kdo ví, jestli si troufnu si tenhle komiks přečíst se zavřenýma očima. 🙂

  3. no prave… tahle manga je skvela a chtel bych si ji i koupit, ale s ceskou transkripci se to neda cist

  4. Vzkaz
    Jsme češi, máme vlastní písmenka, co primitivní američané nemají, a proto použivají ch, y, sh a jiné zpřežky. Mě zní živej a reálněji rozhodně Rjúk, než nepřesný patvar Ryuk. Čte se to Rjúk, ne Ryuk, tudíž je cz transkripce přesnější a jen malé pubertální děti jí pohrdají, protože přece není kůl.

Zveřejnit odpověď