Ohlédnutí: Když na dveře klepe apokalypsa

Valhalský Lhář chce dovolenou – a to s Jenny, se kterou udržuje pěkný vztah plný pravdy, sexu a opečovávání. Archanděl Michael na to má však jiný názor a daří se mu Lokiho veškeré pokusy o udržení vztahu (natož snahu ho posunout o úroveň výše) sabotovat. Přesto se Lhář snaží vysněné volno v Paříži ještě zachránit. Holt “dobrovolná” práce pro okřídlence má i své zápory, které se teď projevují v nejméně vhodných chvílích.

Po dvou knížkách plných povídek servíruje autor čtenářům první část románu, který by se klidně mohl jmenovat Apokalypsa nebo aspoň její začátek. O tom to totiž všechno je – čtyři jezdci vyrazili na cestu a navíc se objevil Antikrist. Pro Lokiho to znamená několik věcí. Za prvé, dovolená je totálně v háji. Za druhé, musí najít pekelné děcko a odstranit ho z povrchu zemského. Za třetí musí zabránit Luciferovi v dotáhnutí velkého Áčka do konce, a za čtvrté tohle všechno stihnout v rekordním čase a zvládnout přežít.

Faktem zůstává, že Lokiho konkurence je prohnaná, temná a tak trochu smrtící. Když autor nechá po zemi pochodovat všechny Jezdce, kteří si s lidmi hrají dle libosti, a záporákům v knize velí Lucifer, je to po ďáblech pekelné představení od začátku do konce.

Třetí pokračování Lokiho dobrodružství proto není špatné čtení. V mnoha ohledech je temnější a děsivější než předchozí díly, protože v paměti čtenářům utkví představy vraždících zombie a zabíjení bohů nebo naopak obrazy proměn, které musí Loki podstoupit při hledání Antikrista u elfů, poctivě popsaných do posledních detailů. Na druhou stranu se Ćwiekovi podařilo do příběhu nastrčit i trochu svého klasického humoru (démon žeroucí brambůrky, bůh okusující gauč) a nadhledu nad věcí.

Škodnou v knize – tak trochu – je fakt, že autor nejde úplně do hloubky Lokiho postavy. Kvůli relativně svižnému spádu děje a přesunům mezi různými lokacemi čtenáři přijde, že děj plyne velmi rychle, začte se a co nejdříve chce zjistit, jak to vlastně všechno skončí – a na postavy není čas. I tak se nějaký ten vývoj u postav najde. Na Lháři samotném je vidět, že nějaké to dobro v něm je i přes x různých proměn, kdy si pokaždé v mysli vytváří novou osobnost, která musí jeho nové postavě odpovídat. Zůstává u něj však radost ze zabití nepřítele, u kterého po tom toužil dlouho – s nějakou vtipnou poznámkou či myšlenkou na konec, aby tomu nasadil korunu.

Druhá hlavní postava – Lucifer – je velmi podobná Lokimu. Jitřní hvězda se totiž nachází v těle puberťáka, oblibu našla v marketingu, srší vtipy na všechny strany a všechno má děsně na háku. Plán, který si První mezi Padlými připravil, má promyšlený do puntíku a předvídá téměř každý krok svých nepřátel. I když je hlavním záporákem knihy, nejde si ho (stejně jako jeho přívržence) neoblíbit už od začátku.

Co se náboženství v Lokiho sérii týče, ve třetím díle je – nikoliv překvapivě – využíváno hojně. Ať už v případě Lucifera citujícícho Ježíše (od vtipnosti k trapnosti), nebo při odkazování na Bibli a evangelia. Biblický námět se neomrzí a každá věta a každý odkaz do příběhu perfektně hodí a skvěle zapadá.

Sérii Lhář lze doporučit těm, kteří si rádi dopřejí trochu oddychového čtení a předně se chtějí pobavit, ale rádi by dostali i trochu toho smysluplného příběhu. Všechno tohle Lhář má, byť je třetí díl ukončen v momentě, kdy místo servírování odpovědí v mysli čtenářů vyvstane hromada dalších otázek (např. ohledně Lokiho manželky a toho, co se bude sakra dít dál). Ćwiek nechává své postavy v patových situacích, takže stejně jako pekelná vrata, i kniha má konec otevřený.

Jakub Ćwiek: Lhář 3
Vydal: Triton, 2013
Překlad: Robert Pilch
Formát: brož.
Počet stran: 237
Cena: 259 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

Zveřejnit odpověď