Drood – Simmons Dan

Stephen King přečetl v minulém roce údajně kolem sta románů. Mezi deseti nejlepšími, které zveřejnil v americkém plátku Entertainment Weekly, nechyběl ani nejnovější počin Dana Simmonse, román Drood. Zcela určitě jedna z nejlepších – nechceme-li říct rovnou nejlepší – kniha, jakou americký autor dosud napsal.

Simmons Dan - DroodPo Cliveu Barkerovi, kterého označil za budoucnost hororu, se tak King přihlásil k dalšímu autorovi, čehož si nemohli nevšimnout nakladatelé, kteří tímto „radostným poselstvím“ oblepují obálky Simmonsových knih. Ne že by takové doporučení potřeboval. Září i bez toho, zvlášť u nás. Laser-books chystá vedle nového vydání Kantosu Hyperionu jeho starší práci, horor Carrion Comfort, minulý Terror donutil některé knihkupce přendat z žánrových přihrádek k mainstreamu, a jako kdyby to nestačilo, zacílil na Simmonse Hollywood. Hyperion míní převést na plátno Scott Derrickson, režisér nedávného remaku Den, kdy se zastavila Země, a na Drooda má políčeno samotný Guillermo del Toro; hned jak dokončí Hobita. Je tedy dost dobře možné, že bude kolem Simmonse za nějaké dva, tři roky stejný rozruch jako dnes kolem Cormaca McCarthyho nebo kontroverzního Dana Browna.

Drood sleduje poslední roky Charlese Dickense, vyprávěné očima jeho kolegy i soka Wilkieho Collinse. Lavinu událostí uvede v chod osudové setkání slavného Dickense s tajemným monstrem umrlčího zjevu jménem Drood, které se odehraje během vlakového neštěstí v roce 1865. Už tato hybná scéna, rozvinutá na prvních deseti stránkách, potvrzuje Simmonsovo mistrovské nakládání se slovem a může se stát i arbitrem pro nerozhodné čtenáře, zda v románu pokračovat. Incident se v rukou Simmonse mění v něco intenzivního a neúnosně vzrušivého. Neméně dokonalého vykreslení se dostane brzké návštěvě Podměstí, Londýnu pod Londýnem, kam hrdinové románu během dlouhostránkových líčení zavítají. Dickenova vzrůstající posedlost Droodem, s jehož pátráním mu Wilkie Collins asistuje, zavede oba do nejšpinavějších a nejnebezpečnějších londýnských čtvrtí, krypt, smrdutých brlohů, tunelů, opiových doupat, k vraždám a nestřídmostem, do spádu duše, upsané ďáblovi, do propasti stok Temže a šílenství.

Ti, kteří ještě pamatují Simmonsův nedávný román Terror, mají v případě Drooda výrazně ulehčenou situaci. Postačí, když vymění nelítostného arktického netvora za netvora londýnského, zbytek zůstává, včetně kulis a dobových reálií poloviny devatenáctého století, neustálého napětí, jízlivého humoru a hutného jazyka. Jestliže představoval Terror vážně míněnou interpretaci toho, co se s největší pravděpodobností stalo či mohlo stát s polární expedicí sira Johna Franklina, Drood se pokouší osvětlit posledních pět let Charlese Dickense a pozadí nedokončeného románu Záhada Edwina Drooda. Vidíme zřetelný vývoj v Simmonsově tvorbě spějící k mainstreamu. V mnoha svých starších románech zaváděl čtenáře do fantaskních světů, v pozdější tvorbě, zdá se, vychází z našeho světa, do něhož jen tu a tam vstupují fantastické prvky v podobě monster či mytologie.

Drood samotný, děsivá bytost, a nebezpečná, podle jedné z vedlejších postav stojí za činy, jejichž hrozivost mě nutí, abych o nich, dovolí-li ctěný čtenář, raději pomlčel, je ovšem, a to je třeba zdůraznit, spíše motorem děje, těžištěm, kolem něhož se stáčí proud stěžejních událostí, kterým je problematický vztah Wilkieho Collinse a Charlese Dickense. Drood, pudící k sobě Dickense a odpuzující Collinse, od sebe tímto oba pány oddělí a ještě více přiostří protiklad zneuznaného romanopisce senzačních románů Wilkieho Collinse a veleváženoho Dickense, pana božského. Co se nám tu odehrává, je variace na Formanova Amádea, jinak též závist zneuznaného autora, který je ale nakonec nucen klesnout na kolena a uznat rozpustilého génia, vůči němuž se vyhraňoval. Mimo to můžeme číst Drooda jako pádnou snahu o smazání rozdílů mezi žánrovou a mainstreamovou literaturou (přistoupíme-li na toto dělení), z poslední doby známé z Židovského policejního klubu, jehož adaptace se pro změnu zhostí bratři Coeni. Vůbec se nabízí otázka, jestli Dan Simmons coby vypravěč zastupuje Wilkieho Collinse a vzdává hold Dickensovi, nebo se staví do role Dickense, jehož talentu se konkurenti v oboru snaží bezvýsledně přiblížit.

O Simmonsovi je dobře známo, že jako vystudovaný anglista do svých románů rád propouští klasickou literaturu, ať už to byl Homér v dvoudílném opusu Ílion/Olympos, nebo Canterburské povídky v Hyperionu, jejichž parafrází provedl exkurz napříč sci-fi žánry. Ještě žádný jeho román nebyl ale tak literárně uvědomělý, chceme-li „ecovský“, jako Drood. Od začátku do konce je prošpikován autorskými čteními, meta-kritických poznámkami k Dickensově tvorbě, polemikami s recenzenty, nesnázemi divadelních adaptací literárních děl, postřehy k tvorbě postav, stížnostmi nad pitomostí amerických čtenářů, parafrázemi viktoriánského románu, až je člověk v pokušení vnímat Drooda spíše než thriller, historický román, politický hanopis odhalující třídní a pohlavní nerovnosti (jak Wilkie, tak Dickens si vydržují milenky, přestože o tom jejich oficiální partnerky vědí) či mooreovský ponor do šílených myslí jako román o obtížnosti psát, o lesku a bídě literárního řemesla. Obraz toho, co Dan Simmons coby spisovatel dnes a denně sám zažívá. Není vyloučeno, že řada čtenářů po Droodovi vyhledá „nejlepší detektivku všech dob“ Měsíční kámen od Wilkieho Collinse, nebo přímo některé z čítankových děl Dickense.

Hodnotit překlad je vždycky problém, který se zadrhne u vágních řečí, protože na mamutí studie z Plavu či Tvaru chybí talent či alibisticky řečeno prostor. Už cosi zaznělo o tom, že Adam Růžek zaměňuje vzduchovku a brokovnici, buřinku s cylindrem a řidiče a kočího. Dalo by se snad namítnout, že v románu vyprávěném z pohledu člověka, který se doznává k tomu, že nerozumí zbraním, není záměna vzduchovky s brokovnicí prohřeškem, nýbrž záměrem. Román samotný je nicméně napsaný úchvatně, stylisticky i vypravěčsky, současně je velice čtivý a nikterak obtížný, ač Simmons nedrží chronologii událostí a nespolehlivé vyprávění, jež pochází z věčně naopiovaného Wilkieho Collinse, lišáka Dickense a fabulujícího Simmonse, nutí čtenáře držet ostražitost v permanenci. V románu, jenž pojednává o dvou romanopiscích a za nímž stojí romanopisec třetí, se nic jiného očekávat nedá. Kdo tady na koho šije boudu, kdo tady koho obelhává, jde ruku v ruce s tím, že Drood je román o síle fikce. Přes svou monumentalitu, zavdanou rozsahem, je to ale román intimní, orientovaný na hlavní hrdiny s minimem popisů. Vedle Collinse a Dickense nabídne spoustu nesmírně zajímavých vedlejších postav z řad ostřílených detektivů ze Scotland Yardu, nebo kameníka Dradlese, věčně ožralého otrapu, ovšem protřelého životem, který gentlemany z vyšších kruhů dovede odhadnout s až děsivou zevrubností. Ať už své čtenáře Simmons zavede pod město do slumů a stok nebo mezi urozené gentlemany, v obojím případě se ukazuje jako pan spisovatel.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. „Dalo by se snad namítnout, že v románu vyprávěném z pohledu člověka, který se doznává k tomu, že nerozumí zbraním, není záměna vzduchovky s brokovnicí prohřeškem, nýbrž záměrem.“nedalo. ani snad. vydávat neumětelství překladatele za záměr, to je silné kafe… jak mohl takový blábol projít přes redakci FP? takto se dají těžko recenzenti vychovávat.

  2. Taky mi to prislo jako blabol, nicmene by mne fakt zajimalo jak to s tim prekladem ve skutecnosti je… krome tech tri veci, ktere se objevuji porad dokola (vzduchovka, burinky, ridici) jsem jeste neslysel/necetl zadny podrobnejsi nazor… je ten preklad opravdu tak strasny nebo jen prumerny, ci dokonce lehce nadprumerny s par do oci bijicimi kiksy?

  3. pár poznámok
    Hlavnou postavou románu je Wilkie Collins označovaný za „otca“ modernej detektívky a jeho vzťah (a pocit menejcennosti) k Charlesovi Dickensovi. Nechcem samozrejme prezrádzať hlavnú zápletku deja (veľmi dobrú ako je u Simmonsa zvykom).Rozhodne by som sa postavil proti lacnému porovnávaniu Terroru s Droodom – Simmons urobil obrovský kus práce v štúdii ako Franklinovej výpravy tak možno ešte väčší pri Droodovi (obrovské penzum literárno-dejinných informácií, ktoré presne sedia), kto mohol vzhliadnuť napr. dokumenty ako hľadanie severozápadnej cesty, či Anglicko Charlesa Dickensa ten si tým musí byť istý. Podľa mňa jediná súvislosť medzi Droodom a „niečím na ľade“ je že sú obaja až mysticky hrozivý, inak je ale Drood pomerne presne rozpracovanou postavou (ak s niečím porovnávať tak ma napadajú skôr Powersove Brány Anubisove), čo samozrejme (a nutne) neplatí o netvorovi z Terroru. Hovoriť tiež o mainstreame v súvislosti so Simmonsom je podľa mňa ďalší hrubý omyl. Pre mňa je až paradoxom, že by mala byť úspešná kniha, ktorá má husto popísaných cez 500 strán o obsesii (hoc bravúrne popísanej, lebo Simmons vie popísať bravúrne s prepáčením i príbeh toaletného papiera) jedného spisovateľa, ktorý je v tieni iného a zároveň prechádza krízou svojho veku. Pre mňa to bola neskutočná lahôdka, ale obávam sa, že pre mainstreamového čitateľa (ktorému samozrejme – opovážim sa domnievať – mená ako Thackeray, Tennyson, či Longefellow nič nehovoria) úplny horor. Tiež mi neprišiel tento román vôbec inšpirovaný Ecom, čítal som všetky Ecove romány niekoľkokrát a poznám Ecove posadnutosti, jeho inšpirácie, jeho odborné práce, ktoré sa prelievajú do jeho románov a nevidím zásadnú súvislosť so Simmonsom. Pochopil by som takúto zmienku pri Borgesovi, či snáď Revertem, ale pri Simmonsovi vôbec nesedí (i samotné hrátky so Shakespearom, – ktorému dal Simmons taký fantastický hold v Plamennej múze – vo Foucaltovom kyvadle sú z úplne iného súdka ako je tomu u Simmonsa.

  4. S tím přirovnáním k Terroru bych byl taky opatrný. Jistě, oba jsou fabulační romány. Vtip je v tom, že je každý úplně jiného ražení. Akčnější Terror sází víc na hutnou horrorovou atmosféru a ubírá se konkrétním směrem – k přežití. Narozdíl od Terroru je totiž Drood mnohem pomalejší kniha dějově více o ničem. Ano o Dickensově a Collinsově životě…ale co to vlastně je? Dlouhoséhlé dobové popisy viktoriánské společnosti, fabulace z prostředí vzniku slavaných románů obou hrdinů a občas se sem tam mihne i Drood. Pravda ovšem je, že konkrétní dějová linka poněkud chybí, stejně tak jako jasné rozuzlení. Přesto jde o naprosto strhující prohlídku viktoriánské anglie, jež je ze soudobých děl srovnatelná snad jedině „Z Pekla“ Alana Moora. Kniha je napsaná, jak už to u Simmonse bývá zvykem, neskutečně čtivě a snoubí v sobě několik žánrů od historické fikce, detektivky až po horror. Horrorových scén je pomálu, ale některé z nich jsou v pár odstavcích děsivejší víc než součet libovolných pěti románů Stephena Kinga.Jak Terror, tak Drood přes svoji odlišnost, mají jedno společné. Detailně propracované charaktery postav. Wilkieho zášť vůči Dickensovi je až tak plastická, že nevěřím, že by Simmons nemluvil z vlastní zkušenosti. Připodobnění k jeho přátelství s Kingem se přímo nabízí. Pravda je ovšem taková, že Simmons minimálně v posledních dvou knihách božského krále přerostl alespoň o tři hlavy. Protože Terror a Drood ač každá jiná (! a uzavřená – jaká to dlouho nepoznaná úleva, když člověk nemusí očekávat druhý díl) patří bezesporu ke špičce soudobé literární produkce.Co se překladu týče. Jako vyloženě matoucí je ta tvrdošíjná záměna brokovnice za vzduchovku. Velmi hrubá chyba. Buřinka je mi celkem šumák a kočímu se v závěru knihy říká skutečně kočí a ne řidič, jako v prvních kapitolách. Celkově nejspíš nejde o nic, co by nevychtala důslednější redakční úprava. Předvánoční termín uvedení na trh se na knize asi trochu podepsal.

  5. Myslím, že překlad je po stylistické a faktografické stránce v pořádku a to je pro mě nejdůležitější. V tom ohromném množství textu mi ty výše zmíněné chyby v překladu připadají jako maličkosti – pravda, neměly by se vyskytovat vůbec, ale rozhodně nejsou pro mě zásadní. Zaregistrovala jsem, že na straně třeba 283 (není to ta strana, ale nechce se mi hledat) má Dickens na hlavě buřinku a na straně 284 sundavá cylindr, což si myslím, uhlídat šlo, řidič a kočí rovněž. A možná, že jsem si jich všimla jen proto, že jsem o nich věděla předem (i když ten řidič by mě nejspíš trkl). Co se týče brokovnice a vzduchovky – to si nejsem jistá, možná je i varianta, kterou naznačuje recenzent(ale spíše ne), jenže narozdíl od Alexiho je mi to jedno – pro mě je puška jako puška :-). O dalších nevím, nic vyloženě nebilo do očí, a nejsem takový hnidopich, abych si požitek z tak úchvatné knihy kazila hledáním chyb. Takže rozhodně doporučuji.

  6. Gaba : jako malý a středně odrostlý kluk jsem ze vzduchovky náruživě střílel. Na zahradě. Do plechovek, sklenic apod. A můžu zpodovědně říct, že když autor napsal, že trefil psa ze vzduchovky a jeho vnitřnosti se rosprskly po trávníku, absolutně jsem si neuměl představit jak to Dickens dokázal 🙂 O co jde mi došlo, až když Viktor Janiš tady někde na FP napsal, že jde o shotgun. Jinak to ale bylo moc příjemný čtení.

  7. Alexi: plne súhlasím, horrorové scény v Drood sú naozaj skvelé! čisto subjektívne je pre mňa Simmons zjavne lepší ako King … už sa neviem dočkať Black Hills, opäť to bude niečo iné a určite to bude opäť dobré

  8. ad het2
    A kolik nadprůměrných překladů s kiksy bijícími do očí jste už viděl?

  9. Ptal jsem se proto, ze se porad dokola omilaly jen ty tri veci, a nikdo nehodnotil preklad jako celek, a kdyz uz, tak knihu necetl a opet to jen vyvozoval z tohoto… Dovedu si predstavit, ze se neco takoveho stat muze i zkusenejsim/lepsim, navic u takhle rozsahle knihy…imho tohle nic nevypovida o tom jestli je prekladatel totalne mimo nebo jestli naopak zachoval Simmonsuv styl a atmosferu originalu. Osobne nemam treba rad Oscadalovi, vetsina lidi je urcite povazuje za solidni prekladatele, ale podle mne jejich Reynolds NENI Reynolds. Jestli tenhle preklad je porad Simmons, klidne takovou chybu jednou za par desitek stran zkousnu…

  10. překlad
    Z pohledu člověka, který se netetelí nad každou objevenou chybou a následně na netu nevykřikuje, jaký je na rozdíl od něj, neomylného úžasňáka, překladatel idiot, se mi to zdálo v pohodě. Lépe řečeno – překlad dobrý, redakce prakticky žádná, což podle mě zavinilo i ty tři zmiňované chyby (všechno mohla redakce bez problémů vychytat, stejně jako na poměry hodně překlepů a pravopisných či typografických chyb).

  11. Kniha úžasná, má skvělou chuť románů doby, kterou popisuje, krásně obrací příběh proti sobě jako v zrcadle a myslím, že těch pár chyb v překladu se dá odpustit s ohledem na to, že to není novelka o 80 stranách. Já osobně bych se k téhle knize nedostal v originále, protože bych si ji prostě nemohl přečíst, takže jsem rád, že byla přeložna aspoň takhle. A nemyslím si, že by to bylo až tak špatně. Každopádně skvělé čtení.

  12. Očividně jste ještě nikdy nestříleli ze vzduchovky s upilovanou hlavní, to byste koukali, jak se ty vnitřnosti rozprskávají…

  13. regis: Nevydávám neumětelství překladatele za záměr, zamýšlím se pouze na základě unreliable narration nad tím, jestli by byl vypravěč Wilkie Collins s to rozpoznat brokovnici od vzduchovky. Neměli bychom zapomínat, že tehdejší zbraně měly daleko k současným brokovnicím.Bloy: Spojení mezi Terrorem a Droodem je dost evidentní, v několika rozhovorech se o tom zmiňuje i Simmons, Drood, pokračovatel Terroru (opět Simmonsova citace), začíná příznačně na konci Terroru, obsesí Dickense nad událostmi Franklinovy expedice, rozhodně bych údajnou odlišnost obou knih nestavěl na srovnání obou monster, hrajících v příbězích roli mcguffinu; mainstream nechápu v obvyklým negativním slova smyslu, ale jako tak řečený mainstream, stojící naproti žánrové literatuře; netvrdím nikde, že je ten román „inspirovaný Ecem“.

  14. recenzent: hodnotit stanovisko nedůvěryhodného vypravěče by mělo smysl jen v originále, v překladu je to bezpodstatná haluz, upřímně. pokud si člověk není jist (tj. chyba není očividná nebo nesrovnával s originálem) je lepší se poznámek k překladu zdržet. působí to méně nasertivně :)—-vždycky mě fascinovalo tohle malé spiknutí neschopných. nakladatel se chce napakovat na autorově slávě (konkrétně plejáda se žánru ani simmonsovi nijak zvlášť nevěnuje; ok, beru to, i já chci, aby u nás vycházely dobré knihy a je mi čistě hypoteticky jedno, kdo je vydá, viz třeba alman a clarkeová. prakticky mi to ale jedno není), nechá vyrobit poněkud schlamperei překlad (pustit bez solidní redakce nezkušeného překladatele na tak náročnou knihu smrdí snahou ušetřit za každou cenu; alman si alespoň najal poctivého překladatele), pak jsou tu čtenáři, kterým je fuk, že překladatel knihu zvrzal (a teď nemluvím o droodovi, nečetl jsem ho a česky se na to ani nechystám; ale máme tu spoustu dalších příkladů – miluju hlášky typu: ále co překlad, dobře se to čte, je to vtipný, tak co). a pak jsou tu ještě v samém ohybu tohoto bludného kruhu (než se zase stočí směrem k nakladatelům) publicisté, kteří chyby v překladu a v redakci bagatelizují, pletouce si recenze s marketingem (není služba čtenáři jako služba čtenáři).pak se ovšem nesmíme divit, že to prochází. zákazník je ten, kdo rozhoduje o kvalitě. v rajchu si za 3.0 EUR koupíte skvělý, chutný chleba, který se dá jíst pět dní (podotýkám, že pekařské předpisy v říši jsou náročné). tady si za 1.5 EUR koupíme drek, jemuž se druhý vysype střídka, pokud to už první den není homogenní zkyslá glclina. ale jupí, je jen za 1.5 EUR!! s knihami je to totéž. jediná volba, která něco rozhodne, je volba peněženkou. a já si drooda přesně z tohoto důvodu v českém vydání nekoupím.

  15. 2 Regis:
    Pravdu díš. Mně už „Drood“ kouká z poličky, já si čtení v angličtině bohužel neužiju, ale je mi smutno, když čtu, že mě uvnitř budou čekat hrubky, překlepy a významově pozměněná slova. Jistě, čtenář neznalý originálu nemusí odhalit, že hrdina střílí z kuše a nikoliv z luku, ovšem pokud se chudák pes rozprskne, pak zaměnit shotgun za vzduchovku je těžký úlet:-(. Možná by pana překladatele měl někdo (čistě pro pochopení rozdílu) střelit do hýždě vzduchovkou a následně do druhé brokovnicí;-). Nad podobnými kiksy bych shovívavě mávla rukou nad odpočinkovýma jednohubkama třeba od S.R. Greena, Simmons si však zaslouží tu nejlepší péči a kvalitu.

  16. Alexi, Jana677: Existují i lovecké vzduchovky, a jako střelivo do vzduchovek slouží broky, takže ta Dickensova zbraň mohla být vzduchovka podle funkce a brokovnice podle druhu střeliva. Teď se nejspíš znalci střelných zbraní křižují :-),ale chtěla jsem tím říct, že označení vzduchovka nemusí být nutně špatně. Chyba určitě je, že ta zmíněná zbraň je chvíli vzduchovka a vzápětí brokovnice.Nedokážu posoudit, nakolik se překlad stylem a atmosférou přiblížil originálu – mohu hodnotit pouze výsledné dílo. A protože jsem knihou nadšená (až na pár drobností, za které ovšem nemůže překladatel, ale autor sám), tak myslím, že se překlad velice povedl. Také bych viděla jistou podobnost mezi Terrorem a Droodem – a to v osobách hlavních hrdinů a ve způsobu, jakým Crozier i Collins glosují jednání svého velitele v Terroru a svého přítele v Droodovi. Ten motiv žárlivosti je u obou silně cítit (u Croziera zpočátku, u Collinse celou knihu). Pro mě osobně byl Drood ještě „mrazivější“ než Terror, zvlášť poslední řádky v knize mi nedovolily usnout douho do noci. Nedoporučuji číst před spaním. Pasáže z chudinských čtvrtí a podzemí patří k tomu nejatmosferičtějšímu a nepůsobivějšímu, co jsem v poslední době četla (i když pohazovat mrtvá novorozeňata jen tak po ulicích, to mi přijde na autora Simmonsova formátu trochu laciné, to mě naštval:-) Regis, Jana677: Ano, souhlasím, samozřejmě, že by byl ideální stav kdybychom tady překlad a redakci vůbec nemuseli řešit, ale není to tak, kniha vyšla, tak jak vyšla, a já si ji prostě chtěla přečíst, protože je to Simmons. A pokud se mě někdo zeptá, jestli je překlad opravdu tak špatný, že by knihu neměl kupovat, tak mu s čistým svědomím můžu říct, že není a doporučuji knihu přečíst v, protože jinak se připraví o úžasný zážitek. Kupuju výborný chleba u pekaře, tři dny je jako čerstvý, a stojí stejně jako ty chleby, co se jim druhý den vysype střídka. A tvá analogie není moc trefná – ten chleba, co se mu vysype střídka, měl být za 3 euro, protože 400 za jednu knihu není právě málo. Jana677: Nebuď smutná, myslím, že si knihu užiješ i tak. Já jsem na hrubky a kostrbaté překlady háklivá velice, ale s Droodem jsem problém neměla.

  17. 2 Gaba:
    Díky za info. Uvidíme. Já se čtením každopádně nějakou dobu počkám – nejspíš až na podzimní plískanice, to mi přijde jako maximálně vhodné období pro vychutnání atmosféry Viktoriánské Anglie:-). Simmonse si je třeba šetřit;-)

  18. Regis: obecně samozřejmě nelze nesouhlasit, jen se mi nelíbí, jak je to semleto všechno dohromady. Nejprve píšete něco o konkértním nakladateli, co Simmonse a žánr obecně nevydává, pak o nezkušeném překladateli, který vyrobí „poněkud schlamperei překlad“, ale najednou se nepíše o Droodovi, protože toho jste vlastně česky nečetl a ani číst nebudete, že… Angličtinou nevládnoucí čtenář je zcela závislý na českém nakladateli/překladateli. Když si chce knihu přečíst, těžko bude čekat, jestli to za x let někdo jiný nevydá v lepším překladu. Pro takového čtenáře je jistě podstatné, jestli je překlad sice s chybami, ale ještě obstojný, nebo zcela nečitelný (třeba Gibson v původních vydáních); poněkud velkopanské mudrování jiných překladatelů ( a lidí co to v češtině nečetli a ani číst nebudou) jim je k ničemu, stejně nemají na výběr. Tím nechci říct že nemají být nároční, ale těžko mohou (jako třeba Regis) „vytrestat“ nakladatele tím, že si knihu nekoupí ( a ten se pak chytí za nos, vysype si popel a hlavu, roztrhá na sobě svoje nejlepší roucho a už nikdy nic podobného neudělá), maximálně mu tak můžou napsat mail…Toto vše píšu jako člověk, tkerý vzásadě nemá problém se čtením v AJ (Johnatana Strange jsem přečetl v originále), na druhou stranu, když jsem četl česky Ilium/Olympos, říkal jsem si, že tohle bych v angličtině opravdu číst nechtěl…

  19. Gaba : nojo, ale lovecké vzduchovky v 19. století? Nejsem nijaký zbrojařský vševěd, ale tipoval bych, že tenkrát byli rádi za jednoduchou kulovnici a brokovnici. Účinek jaký autor popisuje skutečně dosáhneš jen s klasickou brokovnicí a to buď hodně upilovanou, nebo hodně z blízka. Nejlépe obojí 🙂 Jednou diabolkou nezastřelíš ani slepici, natož půlmetrákového psa.Buď jak buď kniha se mi moc líbila i když své technické mouchy určitě má. Detailní zkoumání úrovně Simmonsova překladu se v čechách díky několika předchozím mizerným knihám bohužel stalo jakýmsi obecným fatišem. Kromě překladu tu ale třeba nikdo nezmiňoval podivnou sazbu, na níž jsem si opticky zvykal snad 50 stran. Doufám, že se z toho všeho Plejáda poučí a věnuje dalšímu Simmonsovu dílu větší péči. Někde jsem totiž četl, že připravují i jeho následující knihu Black Hills. Kousek jsem četl a vypadá to opět velmi slušně, ale asi si počkám na překlad, protože na četní pětiset stránkového štoku v originále jsem prostě línej. I toho Drooda jsem četl tři měsíce a to byl česky 🙂 Shodou okolností jsem ho dočetl zrovinka před dvěma dny, takže to mám ještě báječně v hlavě.

  20. pipin: „obstojný překlad sice s chybami“ bych zkousnul u něčeho méně náročného, ale u něčeho, co už v originále aspiruje na závažnější literární dílo nikoliff. jistě, já chápu, že cizími jazyky nevládnoucí čtenáři si mohou originálem tak leda podložit skříň (a stejně tak i „velkopanským mudrováním“ jiných překladatelů a kibiců, kdyby to šlo), ale právě oni by měli za kvalitu překladu bojovat, ve spolupráci s kritiky překladu, nejhlasitěji. to oni to odskáčou, když utratí své peníze za nedodělky. ti, kdo jazyky vládnou, jen mávnou rukou a koupí si (většinou ještě levnější) originál a tiše si u krbu v křesle libují.pokud pošlu nakladateli překladatelského paskvilu email (nebo napíšu kritiku překladu) a kniha se při tom prodává, pak se dotyčný jen usměje a zmáčkne klávesu „smazat“. pokud ovšem bude mít kniha špatný odbyt po kritice překladu, pak reagovat musí, páč o peníze jde především a to jediné pohne svědomím bisnysmena. nedělám si iluze a nečekám dramatické výstupy, ale třeba mu dojde, že když zainvestuje maličko víc, tak také vydělá. jenže, proč by to dělal, že, když vydělá tak jako tak. to je důvod, proč nekupuji některé knihy. kniha není chleba, abych si ho *musel* obstarat (a i ten si umím díky brněnským pekárnám už udělat sám a dobrý 🙂

  21. překlad
    Konkrétně o tomhle překladu by se vůbec, ale vůbec nemluvilo (ani kdyby tam byla ta vzduchovka – a jen doufám, že Janě677 se každá chyba, které se v životě dopustila, vrátila stejně důsledně, jak doporučuje tuhle vzhledem k překladateli), kdyby Drooda přeložil někdo z kámošů zdejších profláklých kritických ostrostřelců. Jiná věc je, že redakce je špatná. Jenže za tu překladatel nemůže – a rozhodně si nezaslouží, aby ho někdo pohrdavě označoval za „nezkušeného překladatele“ (s podtextem „který to nemohl zvládnout“) jenom proto, že není součástí místního bratrstva dokonalých.Ten překlad je dobrý. Že by nakladatel zasloužil proplesknout za redakci, je taky pravda. A tečka.

  22. regis
    Chudák Růžek. Knihu sice přeloží dobře, ale protože se nejmenuje Janiš, je pro zdejší samozvanou katovnu „nepoctivý překladatel“. To už není hrdé hnidopišství, Regisi, to už je nepokrytý zlý úmysl.

  23. 2 Jiří Popiolek:
    Nechápete nadsázku, dobrá, byl to špatný vtip. Ale jinak: ano, pokud při zaměstnání udělám chybu, nesu za to následky – dozvím se od nadřízených, že jsem neschopný idiot, nějakou dobu se můžu rozloučit s prémiemi a klientům musím své pochybení vysvětlit, omluvit se. Jako čtenář mám zájem na tom, aby se mi do rukou dostávaly knihy v nejvyšší možné kvalitě – zvláště u takových spisovatelů jako je Simmons a několik málo dalších top autorů. Omlouvám se převelice za tuto potřebu.

  24. recenzentovi
    Ok, použiť slovo inšpirácia nebolo možno najvhodnejšie, lepšie by bolo povedať, že Simmonsov román nie je v žiadnom ohľade „ecovský“. A k tomu Terroru a Droodovi, stále hovorím, že to čo si napísal nie je pravda – aj bez ohľadu na to, či si odmyslíme tie monstrá, aj tak sú to romány o úplne niečom inom, kulisy, reálie, hlavné postavy, takmer všetk je iné bez ohľadu na to, že Drood je „v istom zmysle“ „pokračovateľom“ Terroru.Samozrejme ide o detaily.

  25. Regis: Já souhlasím, že čtenář má být náročný a chtít co nejlepší překlad. Ale máloco/málokdo je dokonalé. Vy zde negativně hodnotíte překlad knihy, kterou jste nečetl a ani nehodláte. K čemu je pak takové hodnocení? Vy vlastně říkáte „překlad jsem nečetl, je blbý, nekupujte to, ať se nakladatel chytí za nos, já si to v klídku přečtu v originále a co je mi po vás“. Proto je podle mě přínosné, když někdo, kdo knihu přečetl napíše něco typu „v překladu je pár chyb, ale nic co by vám zkazilo zážitek/překlad je hrozný, překladatel neumí anglicky, idiomy překládá doslovně atd.“ Tedy to, co zde zaznělo např. od J. Popiolka. Jinak zde byly konkrétně zmíněny jen tři chyby, pokud jsem četl správně, a spíše bylo zmíněno, že kniha trpí suboptimální redakční prací. To by pro mě, pokud bych byl neangličtinář, rozhodně neznamenalo, že si knihu demonstrativně nekoupím, abych to vydavateli ukázal.Některé knihy nekupujete také proto, že si je můžete koupit v originále, váš „překladový standard“ může být i díky tomu vyšší. Ano, knihy nejsou chleba(ale takhle se dá vymezit prakticky všechno, že..), ale lidi si je kupují většinou proto, že si je přečíst chtějí. A zajímá je, jaký překlad je, nejlépe od člověka co to četl.

  26. pro primo: já jsem nikde nic netvrdil o překladu téhle knihy (neb jsem ji nečetl), krom dvou poznámek: podivný recenzentův úlet v hodnocení překladu a toho, že adam růžek není zkušený překladatel /je postačující zkušeností na překlad simmonse překlad jediné, takřka nepovšimnuté knihy nevýrazného autora?/ a že bez redakce ho pustit na takové dílo je špatný počin nakladatele. o nějakém nepoctivém překladateli tu nepadlo ani slovo. a podtexty si podkládáte sám, v textu nejsou.pro secundo: o překladu téhle knihy se už mluvilo v lednu, ledva bylo oznámeno její vydání. žel, dosud neexistují než kusé informace o kvalitě překladu (něco na okounu něco tady na FP), ale mně se zrovna pokusného králíka dělat nechce.pro tertio: mým „zlým úmyslem“ je bít nakladatele, kteří se dopouštějí prznění knih, ať už jen absencí redakce (třeba zde) nebo i volbou překladatele. jsou to moje peníze a já si zatraceně vybírám, do koho je vrazím a že mě už, pacholci, napálili nejednou. jakýkoliv jiný zlý úmysl mi přičítáte, pak jen o mé újmě, neb jsem jej nespáchal. já kopu sám za sebe a představy o rampasovsko-vaňkovsko-janišovském spiknutí proti poctivým a pracovitým jsou směšné. přesouvat debatu ad hominem mi činí rozhodnutí toho nechat snazší.omlouvám se za flejm související s knihou jen částečně, ale co jsem řekl, si myslím, mělo být řečeno. a zrovna u této knihy. howgh.

  27. Regis: Já narážím na ten „schlamperei překlad“.Já chtěl hlavně říct to, že čtenář, který má svobodu výběru v možnosti číst bez problému knihu v originále, si může dovolit být za všech okolností nekompromisní a přísný. Jistě, angličtinářovi i neangličtinářovi jde jistě o co nejlepší kvalitu, zvláště u děl, která „si to zaslouží“, ale neangličtinář je svým jazykovým omezením limitován a poměr chi si knihu přečíst/překald není dokonalý má často postavený trochu jinak…

  28. Ach jo
    Opravdu jsem se držel zpátky, protože tuhle debatu jsme v různých permutacích absolvovali už mnohokrát. Takže jen pár stručných poznámek, beztak to nemá valnou cenu.1) Být Popym, nehodnotil bych kvalitu překladu, pokud jsem neviděl originál.2)Za chyby redakčního rázu překladatel samozřejmě může, protože je napáchal on sám, nikoli nějací zlomyslní leprechauni, ba ani zfetovaní negři s letlampou. Každý je zodpovědný za svou růži. 3) Pokud se nekritizuje překlad dejme tomu Richarda Podaného, pak ne proto, že je něčí kamarád, ale proto, že umí (a tudíž nalézt chybu sice není nemožné, ale přinejmenším zatraceně pracné).

  29. Jiří Popiolek : to jsou poměrně tvrdá slova. I když musím přiznat, že odmítavé reakce na Drooda od pánů Vaniše a Kotrleho v jiné diskusi tady na FP na mě taky v první chvíli působilo dojmem „zhrzené milenky“ (tohle jsme přece měli dostat my!!) a vyměnil jsem si s ním na toto téma i několik přízpěvků. Nakonec jsem došel k názoru, že Viktor Janiš nikomu své názory necpal. Byl dotázán, šel s kůží na trh a upřímně odpověděl nezpochbnitelně korektními námitkami. Je asi přirozené, že jako člověk „od fochu“ vidí kvalitu překladu asi trochu jinou optikou, než běžný čtenář.

  30. Rovněž ach jo
    1. Nikdo není bezchybný. Redakce by měla být od toho, aby vychytala to, co překladateli uteklo (a velice rád bych viděl překlady kohokoli z vás, co se tady do Růžka obouváte, bez redakční práce). Pořád se tady mluví o třech překladových chybách. Pokud při zjevné nekvalitě redakční práce u Drooda udělal Adam Růžek tři chyby, je to pro mě důkaz kvality jeho práce.2. Regisi, zrovna ty, který jsi mě tu nedávno poučoval o českém jazyce, by sis měl uvědomit, jak lze jednoznačně vyložit větu: „alman si alespoň najal poctivého překladatele“ – který je – Plejáda si nenajala poctivého překladatele – Plejáda si najala nepoctivého překladatele – Adam Růžek je nepoctivý překladatel.3. Viktore: To, že jsem vzal tvé jméno nadarmo, nebyl útok na tebe, ale prostě jen reakce na ten Regisův blábol o „poctivých překladatelích“. Když už ses ale zapojil, něco k tomu dodám. Rozumím, že jdete po překladech typu Rtuti – můžu nesouhlasit s formou, ale proti obsahu se nedá nic namítat – jenomže tady jde z vaší strany o čistě lobbistickou věc (v rámci možností, které máte). Nelíbí se vám, že Drooda (a nejspíš i dalšího Simmonse) koupila Plejáda (čemuž se vzhledem k okolnostem nedivím), tak tu knihu sejmeme, i kdyby na chleba nebylo (a odnese to Růžek). Vzhledem k prozatím předloženým argumentům – a vzhledem k tomu, jaký se ten překlad zdál mně, člověku, který sice houby rozumí anglickému jazyku (což přiznávám takřka pořád), ale má poměrně načteného Dickense – mi to pořád nejpravděpodobněji vychází na tuto variantu.

  31. Já se do toho taky nechtěl montovat, ale „zhrzená milenka“ by se asi ozvat měla. 1. Překlad Simmonsovy knihy Drood mi nikdo reálně nenabídl. Kdysi jsem byl dotázán Laserem, jestli to mají vzít, dokonce jsem dostal i text v elektronické podobě. Knihu jsem doporučil, nakonec to ovšem dopadlo jinak, ale já už se nepídil, který vydavatel ji nakonec dostal. A věř mi, Alexi, že kdyby mi na tom tolik záleželo, tak bych se pídil a k tomu překladu bych se nejspíš dostal, k zármutku dalších vydavatelů, jejichž knihy nestíhám a kteří by mě tudíž ještě víc proklínali. Za sebe mohu říct, že bych si v situaci, kdy bych překlad vzal, rozhodně osvěžil díla Dickense i Collinse, abych tuto rovinu textu pokud možno neošidil. Takže shrnuto – fakt, že jsem nepřekládal Drooda, mě mrzí mnohem míň, než spousza jiných knih, ke kterým mám vřelejší vztah.2. Napsal jsem v diskusi k nominacím: „Simmons asi působí na české čtenáře nějakým kouzlem. Zrovna Drood se setkal i s mnoha dosti odmítavými reakcemi. (Ale to Olymp svého času taky.)“ Použil jsem při tom svůj všeobecně známý nick a za tímto podivením si nadále stojím. Recenze na „Drooda“ jsem svého času sledoval dosti pečlivě, čtenářské ohlasy jsou hojně k dispozici i např. na Amazonu. Doporučil bych i tuto z poměrně respektovaného listu: http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2009/02/09/AR2009020902977.html To neznamená, že bych Drooda nepovažoval za kvalitní knihu, sám jsem ho měl mezi nominovanými, ale nevidím důvod, proč z něj padat na zadek.3. Poppyho přístup k hodnocení překladů chápu, ale příliš s ním nesouhlasím. To neznamená, že bych se chtěl stavět do role arbitra překladatelské kvality. Sám docela dobře vím, kde jsou moje slabiny a jaké dělám chyby. Obecně ale nemám rád špatné překlady dobrých knih. Tady zatím nemám podle čeho soudit, český text jsem neviděl a koupit si ho nehodlám, kvůli hnusné obálce a nahuštěné sazbě. Ale jestli mi někdo pár stránek pošle, rád si reálný obrázek udělám.

  32. Včera byl na ČT24 v pořadu Hyde park šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. Mimo jiné tam čelil otázce „Jakým právem vlastně kritizujete ostatní?“ A on na to odpověděl „V branži jsem už 38 let a za ta léta jsem nabral nějaké zkušenosti. Ale hlavně mi prostě vadí, když někdo něco dělá blbě, i když by se to dalo dělat mnohem lépe.“ A já si při tom řekl, že kdy se místo „jídlo“ dosadí „překlad“, tak bych se pod to klidně mohl podepsat (i když překládám jen 15 let.) Naše gastronomie je ještě dvacet let od revoluce na mizerné úrovni (těstoviny ohřívané v mikrovlnce, všude samé polotovary, omáčky z prášku, zeleninová obloha v podobě sterilované kukuřice a hrášku ke každému jídlu atd.) a spousta konzumentů si už na to zvykla, poněvadž nic jiného prakticky nezná. („Jíst se to přece jen dá, a co byste pani za těch pár pětek vlastně chtěla?“). Obdobně: SF překlady ani dvacet let po revoluci nejsou na nijak zářné úrovni. („Kdo by to za těch pár šupů chtěl dělat, pani?“) Ale číst se dají. A stejně jako Pohlreich v minulém dílu „Ano, šéfe“ vysvětloval tomu natvrdlému kuchtíkovi, že pepřová omáčka z rozemletého pepře se sice dá jíst, ale že v ní host přece jen ke steaku ocení ty měkké kuličky zeleného pepře, já zase říkám, že už bychom konečně neměli posuzovat překlad na úrovni čtivosti, ale na tom, co daný interpret s dílem udělal.Jenže my jsme se bohužel zasekli u toho, že v daném steaku skřípá písek (trapné lexikální chyby, které jsou přinejmenším indikátorem hlubších problémů pod povrchem). A u toho, že provozní říká hostovi: „Ale pane, bylo to jen pár zrnek písku, to se holt stává, ne? Copak vy jste v práci taky nic nezkazil?“ Já chci po kuchařovi (=překladateli), aby mi zprostředkoval zážitek, a ne abych mu musel vysvětlovat rozdíl mezi ledovým salátem a polníčkem (brokovnicí a vzduchovkou).Když vidím kolem sebe stav, který mi setrvale vadí, mám na vybranou ze dvou možností. Buď nad tím mávnout rukou a říct si, že Classic/Návrat/Perseus a podobné podniky beztak nic nenapraví a všímat si své práce. Anebo můžu na daný stav čas od času poukázat v naději, že si viníci dají příště větší pozor, nebo že si dají pozor čtenáři. Nedělám si iluze, že by to zajímalo tolik lidí, ale aspoň něco – i za tu cenu, že mě zdejší osazenstvo obviní z „velkopanského mudrování“.(K té konkrétní výtce: Nikdy jsem Simmonse nepřekládal, a pokud by Laser získal práva, jistě by překlad svěřil Petrovi Kotrlemu. Na té knize nejsem nijak osobně zainteresován, jen mi prostě vadí, že jí nebyla věnována náležitá péče, když by se to dalo dělat mnohem lépe. A jsme zpátky u Pohlreicha, kruciprdel 🙂

  33. to Viktor
    Ano, naprostý souhlas. Ale když to převedu na tuto diskusi (a hlavní důvod, proč jsem se zapojil), tak Regisovy argumenty (poté co – parafrázuji – někdo z dvou set kuchařových jídel vybral tři, kterým by se dalo něco vytknout) jsou tyto:1. Je to nezkušený kuchař, bude vařit blbě.2. Nejedl jsem to (a ani se nechystám), ale bude to určitě uvařeno blbě, protože kuchař pracuje ve špatné restauraci.3. Jó, kdyby to udělal Pohlreich, to by bylo něco! Takhle to určitě nebude k jídlu.A s tím už nesouhlasím.

  34. hlavní problém s mými tvrzeními je, že jsou překrucována ad libitum.a máme tu parafrázi parafráze:1. je to velmi nezkušený kuchař, není žádná záruka, že tak složité jídlo zvládl (relevantní názor)2. pracuje ve špatné restauraci a v tom jídle je písek. (to už není názor, to je fakt, páč to říkají ti, co to jedli. já to jen tlumočím, to není lhaní ani zlý úmysl)3. jó, kdyby to udělal pohlreich, to by bylo něco! takhle to nebudu za ty prachy riskovat.to jsem řekl a co nad to, to od ďábla jest. to je jediný důvod, proč tu dnes flejmuju…

  35. No jo,ale co když to je tak,že prostě miluju steaky,prostě mám pro ně slabost a už jenom při zmínce o nich se mi sbíhají sliny, ale bohužel jediná hospoda, která steaky v Česku dělá je nějaká Plejáda.Mám taky rád i jiný jídla, ale steak jsem už dlouho neměl a i když jsem slyšel, že ten z Plejády není docela takovej, jakej si může dát člověk v zahraničí,jdu do něj.Steak je prostě steak!

  36. EDIT: Perpa byl rychlejší…Když už jsem do té debty introdukoval to velkopanské mudrování, cítím to jako závazek a taky se ještě přidám:DNo a když už jsme u tý gastronomie – když mi jídlo v jedný hospodě nechutná, můžu změnit lokál a dát si totéž třeba u Polreicha. Tohle vaše překladatelské jídlo je jediný pro celou republiku a řadu let se nový takový neuvaří. V takové situaci je samozřejmě třeba říkat, že se mohlo/mělo uvařit líp, ale zároveň je třeba konzumentům sdělit, jestli je pořád ještě vzásadě dobré, nebo jestli je to šlichta. A jistě také, při vší úctě, patí, že turecký med je nejlepší dát si v Turecku (neboli číst to v originále).A už dost, připadám si jak magor.BTW, kolikrát toho Polreicha v Hyde parku museli vypípat?

  37. Tahle diskuse začíná být pěkně ujetá :-)Petr Kotrle : možná to tak nevypadalo, ale chtěl jsem se skutečně jen zastat Vás a Viktora Janiše před osočením „zlého“ Jiřího Popioleka, který jak se ukázalo, vzal Viktorovo jméno do úst nadarmo a od té chvíle se nám to všechno krapet zamotalo. Paradoxem budiž, že jsem vás do toho namočil tak trochu omylem, protože jste se tenkrát ani nevyjadřoval k překladu, ale jen k obálce. Nemyslím si že byste byl milenka zhrzená ani jakákoli jiná, i když přiznávám, že mě to na okamžik napadlo. Ve skutečnosti jsem rád, že oba čile komunikujete se čtenáři a riskujete i ona závistivá osočení z arogance a nabubřelosti při negativní kritice cizí práce. Nerad bych abyste bral můj komenář jako osobní útok.To čeho jsem se z vaší strany (snad neopodstatněně) trochu obával je právě arogance a primitivismus jmenovaného Polreicha, kterého tak nešťastně vytáhl Viktor Janiš. On je ztělesněním přístupu, který nevezmu od nikoho ať je ve svém oboru sebevětší mistr. Produktivní kritika je něco úplně jiného, než cílené shazování a zesměšňování cizí práce, ať už je sebe horší.

  38. naposledy
    Hlavní problém, Regisi, s tebou je, že vždycky si všechno nakonec interpretuješ tak, jak se ti to hodí – a jsi schopný zcela otočit (nebo pominout) i to, co jsi prokazatelně napsal („poctivý“ překladatel). Takové jako ty mám pojmenované „profesionální diskutéři“ – a říkám upřímně, že na podobné blbosti nemám čas, protože tyhle sáhodlouhé přestřelky nikam nevedou, jen k uspokojení „profesionálních diskutérů“.Alexi: „závistivá osočení“ – tak to mě fakt dostalo. Nevím, co bych měl Viktorovi závidět – možná to, že umí dobře anglicky (na rozdíl ode mě), ale to je v téhle diskusi irelevantní (mimochodem, skloňuji se Popiolka).

  39. To Alexi
    OK, vysvětleno. Některé věci se snad i v tomhle našem Babylonu dají uvést na pravou míru. A většině snad jde víc o kvalitu knižní produkce než o masírování vlastního ega.

  40. Petr Kotrle : tak fajn. Přenechme Simmonse a jeho překlady jiným. Když už vás mám takhle „na ráně“ chtěl bych se zeptat : nepracujete náhodou na posledním Holdstockovi? Vím, že Polaris plánoval jeho vydání na začátek roku, ale je kolem toho nějaké zlověstné ticho. Nezměnilo se něco po nečekané smrti autora? Nejsou problémy s právy, nebo něco podobného?

  41. To ne, pokud za posledního Holdstocka považujete Avilion. Překlad jsem dokončoval právě v době, kdy R.H. zemřel. Pokud vím, na knize se redakčně pracuje a vyjít by měla na přelomu dubna a května, tedy zhruba za měsíc. Hotová je i obálka od paní Bouškové. Víc by k této fázi snad mohl říct Jirka P., pokud by se dal zlákat lehce off-topic.

  42. Petr Kotrle : Ano, měl jsem na mysli Avilion. Děkuji za info, takhle mi to stačí i když se dodatečným informacím nebráním. V diskusi, kde se diskutovaná kniha zaměňuje za steak bych si s offtopicem hlavu nedělal 🙂

  43. Dobře, Petře
    Pošlu ti těch kýžených pár stránek, když slíbíš, že se pak o svůj obrázek s námi podělíš.BTW, ty sis ještě nezkoušel masírovat ego ucezováním „Jsem příliš důležitý a zaměstnaný na to, abych se snižoval na úroveň nějakých pouhých diskutérů“? Doporučuji, je to velmi příjemné.het2: Tak si přečtěte recenzi na Sardenu, tam je víc výtek než tři.Pepa: To chápu, ale právě že steak je steak a ne křehčené kuře s kompotovanou broskví.

  44. Honzo
    Jo, zvlášť teď si říkám, že jsem asi měl držet hubu :-)Je to tak jak díš, jako bych neměl vlastní práce dost…

  45. jiří popiolek: když vás tak dráždí ten poctivý překladatel, podívejte se do slovníku spisovné češtiny (mám vydání z roku 1994) a najdete tam tři významy slova poctivý: 1) nezištný, 2) svědomitý, 3) čestný. a kontrolní otázka, hoši, který význam je jediný relevantní v daném kontextu? pak zjistíte, kdo tu co interpretuje po libosti. viktor janiš je svědomitý až hanba, když dělal clarkeovou, četlo po něm hafo lidí a on sám ne jednou. kdo všechno to četl po adamovi růžkovi? ty chyby se tam neobjevily neposkvrněným početím, ty tam nasekal překladatel a redakce je tam nechala. je tam někde ta svědomitost, ta poctivost? jistě, žádný překladatel není dokonalý a každý dělá chyby, ale je třeba se snažit jejich množství minimalizovat. a jak ohlasy nasvědčují, to není příklad českého vydání drooda. a upřímně, mám toho už plné zuby, když sleduji, jak se kdekdo snaží v kritice hledat zlý úmysl. to je důvod proč jsem odešel z redakce FP. stačil kritický hlas a už na mně všichni seděli jako vosy. dokud jsem mírně pochvalně blábolil, byl svatý klid.jan vaněk jr: „jsem příliš důležitý a zaměstnaný na to, abych se snižoval na úroveň nějakých pouhých diskutérů“ tohle se musím naučit jako mantru, jinak budu furt za osla…

  46. Avilion atd
    Alexi: Avilion je v poslední fázi dokončování, já už ho odevzdal, teď to v Polarisu zavádějí a vše dolaďují. Myslím, že zdržení vzniklo hlavně z toho důvodu, aby všechno bylo co nejlepší.JVjr. a regis: Důležitý nejsem, není pro to sebemenší důvod, zaměstnaný ano. A volný čas raději trávím jinde než na vyčerpávajících diskusích, kde je diskuse cílem, ne prostředkem k nějakému vysvětlení či užitečnému sdělení.

  47. s tou gastronómiou to u nás fakt nie je nič moc (u Vás je to o niečo lepšie) 😉

  48. Všechny vás tady se zalíbením čtu, ale jsem příliš důležitý a zaměstnaný na to, abych se snižoval na úroveň nějakých pouhých diskutérů.

  49. Len pre zaujímavosť podotýkam, že so vzduchovkou sa strielalo aj na Sherlocka Holmesa v slovenskom preklade Dobrodružstva v opustenom dome.

  50. Tak ona se ta vzdchovka opravdu pouzivala k lovu (i vetsich zvirat), tady je to chyba, v tom Sherlockovi si nejsem jistej…

  51. Vzduchovkobrokovnice
    Takto dí vševědoucí Wikipedie: An air gun (e.g. air rifle or air pistol) is a rifle, pistol, or (!)shotgun(!) which fires projectiles by means of compressed air or other gas… Kdo už se v tom má vyznat… Buď jak buď, ať žije svět beze zbraní 🙂

  52. Na Holmese se ze vzduchovky strili i v ceskem prekladu, a v originale je to „airgun“. A vzduchovka to v tomhle pripade bezpochyby skutecne byla, protoze byla dulezita jeji bezhlucnost.

  53. „Buď jak buď, ať žije svět beze zbraní :-)“To mi připomíná jednu takovou roztomilou příručku: 22 Ways to Kill a Man With Your Bare Hands. Ať žije svět bez rukou? (-:

  54. (Sakra, přece jsem příliš důležitý a zaměstnaný na to, abych se snižoval na úroveň nějakých pouhých diskutérů.)

  55. Včera jsem to dočetl, příliš mě to nenadchlo. Není to ale vinou překladu, nějak jsem se minul se samotným příběhem. Silně mi to připomíná vztah Mozarta a Salieriho, hlavní „hrdina“ Wilkie Collins mi moc k srdci nepřirostl.

  56. Nenávidím tě, kuchaři Jiří
    I já jsem příliš zaměstnaný (a mám i mnoho lepších způsobů, jak naložit s volným časem) a hlavně příliš důležitý, než abych skákal, jak si kdejaký netový diskutér pískne. Ale co mi nakonec zbývalo než se vydat do knihovny pro Drooda a podívat se mu na zoubek sám, když se k tomu nikdo jiný neměl? (Aby bylo jasné, cením si toho, že Jirka Popiolek sem 23. 3. přispěl svým názorem založeným na tom, jak ho celého přečetl, a ani by mě nenapadlo zpochybňovat, že tak učinil podle svého nejlepšího vědomí a svědomí; jiná věc je, že mám důvody nepřipisovat mu moc velkou váhu.)Zatím jsem ze svrchuuvedených důvodů mohl knize věnovat jen pár hodin, ale na první závěry to stačí. (V první řadě musím říct, že ta sazba – nějaký Petr Čihák – je fakt vražedná; přitom kdyby byl „Technická redakce Martin Zhouf“ co k čemu, o „Odpovědný redaktor Lucie Křesťanová“ ani nemluvě, nasnadě bylo několik jednoduchých způsobů, jak vytvořit něco použitelnějšího.) Ale k Růžkovu překladu; jaký že tedy je?Inu, přesně takový, jak se dalo čekat: Český text sám o sobě té části veřejnosti, která se neučí rozumařit, ale rychle a hodně se načíst, jistě přijde zcela snesitelný až na občasnou křupku vypečenou přece jen příliš, než aby ji skousla bez zakuckání (viz ty výše citované kousky). Nicméně pozornému, nad čteným uvažujícímu člověku se zkušeností se širším jazykovým rejstříkem (a co teprve redaktor, který má ve zvyku ohánět se svou profesionální deformací?) nemůže ujít, že je docela ztuhlý a neobratný – a namnoze nedává úplně smysl, přičemž se ukazuje, že v originále (kdyby to někoho zajímalo, prý je toho času k nahlédnutí na sendspace.com/file/pclvw7) byla dotyčná místa jinak, logičtěji.Ach tak, vy byste chtěli příklad. Tedy např. hned ze str. 6: „mnoho lidí […] považovalo [Dickense] za největšího spisovatele, který kdy žil, snad s výjimkou Shakespeara a možná Chaucera a Keatse“. Jaký si Simmons myslí, že si máme myslet, že si Collins myslí, že je rozdíl mezi „snad“ a „možná“? Kdeže, on napsal „considered my friend to be — outside of Shakespeare and perhaps Chaucer and Keats — the greatest writer who had ever lived“, tj. Bardův primát je nezpochybnitelný, ale o druhé místo už se vede spor. Nebo o stránku dál: „Dickense jeho děti vždy omrzely ve chvíli, kdy začaly myslet samy za sebe, jinými slovy, až se přestaly chovat jako […] některý […] z otcových fiktivních výtvorů. Samostatné děti ho ale velmi rychle začaly nudit.“ Proč ta spojka odporovací, když obě věty vlastně opakují totéž? Simmons totiž má „Dickens enjoyed his children until they began to think and act for themselves in any way… in other words, when they ceased behaving like Little Nell or Paul Dombey or one of his other fictional constructs… and then he quickly grew very bored with them.“ Růžek se rozhodl (vedle rozsekání souvětí na menší kousky, o čemž ještě bude zmínka) přetočit první polovinu kontrastující konstrukce (do jisté chvíle je měl rád, pak ne) do protisměru a spojku zvolil víceméně náhodně. Chápu, vám to může přijít jako nepodstatný detail; ale já jsem tak důležitý a zaměstnaný, že mám ve zvyku obcovat s největšími duchy světa a dějin, a nedovedete si představit, jaká je to rozkoš, promyšleně vystavěná věta!A když začneme s důkladnější kolací, vyjde najevo, že je to… tak středně špatné: ne úplně kalibr Reitmayera ani talpressího Stephensona, ale ten rozmáhající se typ, který zhruba zachová hlavní pojmy, ovšem zpřehází jejich vztahy a zamění významové odstíny, adjektiva, příslovce či spojky. (U těch pseudoviktoriánsky spletitých souvětí, které Růžek už tak rozbíjí nebo přeuspořádává, je to zvlášť citelné.) Kdybych měl vybírat nějaké soundbity typu „vzduchovky“ (BTW, kdo kde na ni vlastně přišel?), třeba:frost-bitten foot jako „promrzlá chodidla“ (9 a níže);naopak I […] live with one woman while having children with another „zatímco dítě jsem měl s jinou“ (str. 8; Collins s dotyčnou zplodil tři, nevím, rozebírá-li se to později v románu);the obvious thing „nejlepší řešení“ (opakovaně s. 8 – totiž že Dickens vykopnuv kvůli milence z domu

  57. 2 vaněk jr.
    ó díky ti, mocný. tohle není jim beam. literature is out there.

  58. Sazba
    Tak jak už tady psal přede mnou Jan Vaněk jr., ta sazba je opravdu hrozná. Osobně mi nevadí menší písmo ani hustší řádkování, ale tady už to jde celkem do extrému: evidentní snaha ušetřit na papíru. Horší ale je, že když jsem knihu poprvé otevřel, tak jsem získal dojem, že se dívám na fotokopii nižší kvality. Zřejmě to je kvůli zvolenému fontu, který působí neostře. Jsem z toho trochu zklamán. No uvidím, jak se to bude číst…

  59. Nesouhlasím s tím, že je to jeho nejlepší kniha, pro mě byl lepší Terror. Mimo to, jsem moc knih od D.S. nepřečetl, ale prozatím, můžu říct, že jeho tvorba je úchvatná a hodně zvedá laťku. Kromě Imajiky jsem nebyl s žádnými romány tak spokojený.

  60. rešení hoven na FP
    Krásná diskuze, pani z VS a pseudointelektualove to tady zastrikali svym duchovnim sperma, aby se ukazalo, jak to vlastne je :DDDD. Dekuji za zpestreni dne.

    Jinak Drood je nuda. Nezachrani ho ani par dobrejch scen, ani nekolikaleta sbiracka informaci, ani konec ala Mullholland drive (vsechno je jinak bubububu). Zachranilo by ho o 200 stran mene. Opravdu sem si neuzival 40ti strankove popisy kdo u ktere milenky byl na veceri nebo nebyl, i kdyz to samozrejme autor muze dolozit nekolikaletym studiem Dickensovych ponozek. Terror je mnohem atmosferictejsi a tahne ctenare kupredu. ALE POZOR. 4z5 intousu radi NESROVNAVAT, JINAK BUDE FLAME.

    Vas retardovany fanda Lada Hajek z ucnaku (zamecnik kurva laudon, skodovka)

  61. už se dlouho někdo neozval….
    **tak co nového? pa lele**

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *