Hvězda aneb Když zazářit, tak jedině s pořádnou explozí

Není nad to být dobře zašitý, mít svůj klídek, riskantní, ale výdělečnou práci…
A pak stačí několik chvil aby se vše otočilo naruby, aby ve vašich šlépějích najednou kráčel nelítostný stopař, který vás může sejmout prakticky kdykoliv si zamane.
Otázka nezní, zda tohle přežijete, ale jak dlouho budete ještě žít.

Když se u nás chlapi poperou

John Dormer je konzultant. Pokud vám při tomhle slově naskáčou osypky a představíte si suchopárného chlapíka, který do vás bude hustit svoje chytré řeči, jste úplně mimo. Dormer je totiž přesně ten druh konzultanta, který si poklepe na hodinky, aby vám ukázal, že váš čas právě uplynul, a poté nechá promluvit svoje zbraně. Veškeré náboje v ceně konzultace!

Bohužel, jak už to tak bývá, udělá osudovou chybu. Projednou se náš konzultant totiž rozhodne impulzivně, a odkýve jednomu z největších zazobanců široko daleko zdánlivě jednoduchý úkol: vypátrat jeho unesenou dceru. Dormer sice tuší, že od samého počátku na tomhle případu něco ukrutně smrdí, ale na druhou stranu – tak královský honorář by odmítl jen úplný blázen.

John Dormer je vůbec zvláštní člověk. Do utajení jeho pravé identity někdo nasypal slušné množství peněz, takže jeho „konzultantnské“ službičky jsou většinou pouze na doporučení, a je třeba je pořádně finančně „osolit“.  Horší je, že ani Dormer sám si nepamatuje nic ze svého předchozího života. Kromě amnézie dostal tenhle drsňák do vínku i slušnou řádku implantátů a vylepšení svého těla, přičemž mezi nejlepší patří integrovaná umělá inteligence, pomocí které dokáže podobné drobnosti jako vypnout všudypřítomné sledovací kamery na chodbách nebo ovládnout pár dronů, které se zrovna na daném místě příliš nehodí.

Netuší však, kdo stojí proti němu. Zazobaný magnát se totiž rozhodnul na hon na samozvaného detektivova vyslat nejnovější model umělé inteligence nazvané jednoduše Stopař. Pokud jste viděli první díl filmového Terminátora a pamatujete si z něj postavu „toho zlého“, máte poměrně jasnou představu, co je Stopař vlastně zač – umělá inteligence bez skrupulí, která sleduje svůj cíl bez ohledu na škody na majetku a ztráty na životech. A co hůř, on si zabíjení snad užívá, kdyby něco takového bylo u umělé inteligence možné. Kromě toho je téměř nezranitelný, má nadlidskou fyzickou sílu, a běžné lidské vojáky, byť sebelépe vycvičené, si dává jako zákusek po krvavém obědě.

Brzy je jasné, že hledání dcery je jen chatrná záminka s cílem vyzkoušet Stopaře v akci. Jenže na tenhle test si tentokrát pan Můžusiváskoupitvšechny vybral nesprávného chlapa. Nejen, že Dormer jde stále tvrdohlavě za svým cílem a s nožem na krku postupuje krůček po krůčku v pátrání, ale také si plánuje svoji odměnu vyzvednout osobně a bolestivě.

Hvězda 01
Hvězda 01

Nádech – a jedeme!

Robert Fabian je v našich končinách známý především díky svým military sci-fi. Hvězda je však docela jiného ražení – akčnák od samého začátku do samého konce, byť i tentokrát má hlavní hrdina zřejmou spojitost s armádou. Od prvních stran čekejte téměř nepřetržitou řadu přestřelek, útěků, krvepádů a mozkovýhřezů. Zkrátka jízda!

Sluší se také dodat, že Hvězda již ve Strakách na vrbě jednou vyšla. V původním vydání byla rozdělená do dvou svazků, zatímco reedice je už pouze jeden jediný monstršpalek. Oproti předchozím reedicím jiných Fabianových děl nejsou přidány žádné bonusy; na druhou stranu původní vydání už neseženete, takže nabídnout čtenářům dobrou splatterpunkovou oddechovku (navíc v době prázdnin!) má smysl z hlediska nakladatele i čtenářské obce. Nové vydání je navíc obohaceno ilustracemi Rolanda Havrana, které jsou opravdu zdařilé.

Je jasné, že Dormer se Stopařem v patách hraje hodně riskantní hru, často unikne smrti jen o vlásek. A jak to v knihách podobného ražení bývá, má k dokonalým instinktům, skvělému výcviku a dalším nadlidským vlastnostem (díky implantátům má třeba možnost použít bullet time neboli zpomalení času známé z Matrixu) má hlavní hrdina i kopu štěstí. Šrámů a lehčích zranění si odnáší nepočítaně, ale pořád ne a ne umřít.

Víc než krvavá lázeň

Narvat více než šest set stran nepřetržitou, zábavnou akcí není v lidských silách, ale Fabian odvedl v tomhle ohledu opravdu dobrou práci. Neustále se mění prostředí, Dormer létá z planety na planetu, bojuje na palubě kosmických lodí i v různých dalších neobvyklých prostorách; tu ho chytnou obyčejní horliví policisté, tu čelí speciálnímu komandu nebo mu dýchá na záda sám Stopař. Po zhruba dvou třetinách knihy se navíc trochu mění i poměr sil a celá akce je zase trochu o něčem jiném…

Jsou momenty, které se příliš nevydařily nebo během kterých už budete téměř neustálou akcí přesyceni. Hvězda se nedá přečíst na jeden zátah. Občas se vyplatí pro lepší požitek knihu odložit.

Jenže Fabian našel i jiné způsoby jak si čtenáře omotat kolem prstu. Dormerovi sem tam díky některým podnětům prosakují vzpomínky, které se někdo pečlivě snažil vymazat. To, že minulost vytuněného konzultanta sehraje nějakou roli, je jasné nedlouho po začátku příběhu; přesto je však zábavné (a lehce šokující) zjistit, kým vlastně tenhle chlapík ve skutečnosti byl.

Hvězda 02
Hvězda 02

Další adrenalinová disciplína je odhalování schopností hlavního hrdiny. Implantáty totiž umí věci, o kterých má mnohdy pouze mlhavé tušení, a rozhoduje se je vyzkoušet v rámci rčení o zoufalých lidech dělajících zoufalé věci mnohdy až jako poslední a značně krajní možnost. Na jednu stranu je škoda, že tyto schopnosti nejsou jasně dopředu dány a mnohdy díky tomu působí jako deus ex machina, tedy zachrání Dormerovi zadek; na druhou stranu jsou nápadité, a do kontextu celé knihy tento postup zkrátka zapadá.

Do třetice: Hvězda má vcelku slušný příběh. Poměrně přímočarý, místy předvídatelný, ale stále dost zřetelný a promyšlený na to, aby se dal odbýt mávnutím ruky. Jasně, klišé o naštvaném chlapíkovi, který za sebou musí nechat kopu mrtvol, aby získal svoji pomstu, je staré a otřepané, ale v rámci žánru funkční a plně dostačující; v této knize je navíc i lehký přesah.

Hvězda Roberta Fabiana se vrátila, a od dob svého prvního vydání neztratila nic ze své zábavnosti. O tu jde totiž v akcí nabité knize především. I na trochu toho přemýšlení sice dojde, ale spíše jen v rámci oddechu mezi jednotlivými nápaditě zpracovanými rubačkami.

A ještě jeden argument, proč si Hvězdu pořídit: na tak obrovský „špalek“ má kniha VELMI slušnou cenu.

Robert Fabian: Hvězda

Vydaly: Straky na vrbě, 2018 (reedice)

Obálka: David Spáčil

Ilustrace: Roland Havran

Počet stran: 640

Cena: 350 korun

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď