Isaac Asimov: Autor! Autor!

Českým čtenářům se dostává do rukou patnáct dosud nepublikovaných povídek (s jednou výjimkou) velmistra žánru, kterého nemusím nijak zvlášť představovat, neboť jeho díla jsou všeobecně známá a kdo je nezná, tak se stačí podívat na jakoukoliv SF stránku a určitě tam o něm něco najde…

A kdo se tam koukne, toho pešek bouchne… Povídky jsou staršího data, padesátá, šedesátá léta, ale ani ta léta jim neubrala na atraktivite. Asimov má rozhodne široké spektrum námetu. A nejen široké, ale i dlouhé a bystrozraké…

Tak napríklad úvodní povídka Soumrak popisuje zánik inteligentního života na planete se šesti slunci, zánik, který je zpusoben nikoliv šutrem z nebes, ale lidským strachem ze zatmení všech šesti sluncí. Velice kvalitní povídka, dobrý nápad.
Následuje povídka “Oni šlechtí cloveka…?”, zpracovávající aktuální hrozbu nukleární války a tak trochu i kontrolu nad osudem lidstva, kterou podobne zpracoval Sid Meier ve hre Civilizace. Dobrá práce, ale toto téma už jsem zachytil v tolika povídkách i románech, že mi pripadá ponekud vycpelé. Ale ve své dobe?
Pohádky pro malé deti. Velmi žhavé téma (alespon pro mne) o spisovateli fantasy, který je vydírán mocichtivým elfem. Skutecná perla, Asimov zde dokázal zachytit nejen vydešení z reality toho, co hrdina považoval za cirou fikci, ale i “outsiderovství” fantasy mezi ostatními žánry.
Vlídní supové jsou variace na téma “setkání s mimozemskou civilizací”, opet trocha z hrozeb nukleární války a domelých zvláštností lidské rasy.
V další povídce, Spokojenost zarucena, se autor! venuje svému oblíbenému tématu – soužití cloveka a robota. Spokojenost s ním je skutecne zarucena, Asimov má s tímto tématem jiste nemalé zkušenosti.
Mouchy jsou o trech prátelích – knezi, profesoru a cynikovi se zvláštní kletbou. O jejich setkání a o vynálezu, který dokáže císt emoce. Dobré, ale také už jsem neco podbného cetl.
Jsem v Marsportu bez Hildy, detektivní povídka o pátráni po nebezpecné droze s nemalým množstvím ironického humoru.
Mrtvá minulost se zase vyjadruje k oblíbenému tématu cestování casem. Asimov nevynechá nemalou kritiku univerzitního života a “rebelu bez príciny”.
Zasun kolík A do otvoru B, ctyriatriceti rádková povídka nejen s gradací ale i s velmi vtipnou pointou. (Pozn. Ondra – tohle je moje nejoblíbenejší povídka z této sbírky. Neumíte si urcite predstavit, jak takto krátká povídka s pomerne jednoduchou zápletkou muže mít tak silnou a vtipnou pointu!)
Povídka Životní prostor pojednává další oblíbené téma – alternativní historii – a to velmi originálne. Nechybí kritika snobství a vtipná pointa.
Uzavrená bronzová místnost je podle mého názoru nejlepší povídka sbírky, ackoli je to spíš jenom individuální názor. Je o hledání správné cesty a o nesmyslnosti “zkratek”.
Snení je soukromá záležitost: o lidech, kterí obetovali svoje štestí aby ucinili štastné své okolí, tak trochu kritika komercního zpusobu života a hledání zisku ve všem, což je tak typicky americké. Že by autor narážel na vlastní kariéru spisovatele – snílka?
Zelené skvrny, další mimozemská civilizace, naprosto odlišná od lidí. Hrdinství a hloupost, “štastný” konec.
Predposlední povídka, Až do ctvrté generace, o židovské magii? Nijak zvlášt me nezaujala, podle me tomu chybela gradace i silná pointa.
Autor! Autor!, podprumerná povídka v této knize, poslední jak do poradí tak do kvality. Oživlá fantasie – toto téma jsem videl zpracované i od jiných autoru (napr. Stephen King) a mnohem lépe…

          …Presto jsou Asimovovy povídky více než kvalitní. Velmi úspešne se mu darí kombinovat fantasii, vynálezy budoucnosti a mimozemské rasy s lidskou povahou a zaslepeností. Nezabredává do technických detailu, nereší “jak to bude fungovat” ale spíš “jak na to lidstvo zareaguje”. Myslím, že to se mu darí velmi dobre a povídky nezavánejí šuplíkovskou zatuchlostí, ale voní cizími svety, novými možnostmi a nadejí, nadejí že se lidé konecne prestanou honit za vlastním stínem a najdou vesmír. Není to tedy kniha pro vyznavace laserveru a stríkající krve a slizu, je spíše pro ty, kterí se radeji nechají prekvapit po dukladne vygradovaném deji leckdy šokující pointou.

          Preklad bezchybný (tak by to melo vypadat), obálka velmi scifistická, vnitrní ilustrace mi nijak zvlášt nechybely. Takže nám z toho vychází kniha, která by nemela chybet v knihovnicce žádného pravoverného vyznavace žánru, nebot je zde velmi úspešne spoje kvalita a kvantita.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

Zveřejnit odpověď