James Rollins, Rebecca Cantrell: Krvavé evangelium

Podobně jako v nedávném čase moje recenzentská nemesis jásala nad románem Stephena Kinga Tommyknockeři, dá se nad posledním románem Jamese Rollinse plesat podobně. Tentokrát se totiž zbavil veškerých zábran a napsal čistou urban fantasy. A nacpal do ní vše, co mu přišlo pod ruku. Upíři? Samozřejmost. Nacisté? Jasná věc. Rasputin? Nesmí chybět. Čachtická paní? Jakoby se stalo!

978-80-7461-435-4_krvave-evangelium_large

Zemětřesení v izraelské Masadě zabije stovky lidí a odhalí hrobku v srdci hory. Trio hrdinů – seržant Jordan Stone, vojenský forenzní expert, otec Rhun Korza, kněz z Vatikánu a doktorka Erin Grangerová, brilantní, ale rozčarovaná archeoložka – jsou vysláni, aby prozkoumali, co mělo být v hoře navždy skryto. Příběh náhle nabírá obrátky, když se ukazuje, že se nevědomky dostali do středu odvěkého boje mezi upíry ve službách Krista a ďáblovými bestiemi.

Jde o jediné – knihu napsanou samotným Ježíšem, která má obsahovat tajemství jeho božství. V rozpadající se hrobce, v nacistickém okultním bunkru, či okázalých ruských a vatikánských chrámech musí Erin se svými společníky bojovat s minulostí vedoucí tisíce let zpět do doby, kdy v temných koutech světa lovily nečisté stvůry, až k okamžiku, kdy Kristus přinesl svou zázračnou oběť – smlouvu o spasení pro ty, kdo by jinak byli na věky zavrženi.

Americký spisovatel James Rollins (1961) si na českém trhu vydobyl poměrně silnou pozici. Jeho akční romány s příchutí fantastiky sice možná nepatří k literárním perlám, ale splňují vše, co od moderního dobrodružného románu čekáte. Ne nadarmo byl vybrán pro literární zpracování scénáře filmu Indiana Jones a království křišťálové lebky, což samo o sobě mluví za vše. U nás už několik let baví čtenáře svou akční sérií Sigma Force, ve které pomalu ale jistě cupuje dějiny světa na kusy a staví je do zcela nových souvislostí.

Oproti tomu Američanku Rebeccu Cantrellovou u nás zná asi málokdo. Ve světě si udělala jméno díky řadě detektivních románů s Hannah Vogelovou odehrávajících se v Německu 30. let minulého století, a s jejímž prvním svazkem Stopy dymu se měli možnost seznámit pouze naši slovenští sousedé. Na našem trhu vystupuje poprvé.

Co jejich spojení románu Krvavé evangelium přineslo? Především je třeba říci, že tohle není případ, kdy je kniha pouze zaštítěna jménem známějšího autora. Vliv Jamese Rollinse je znát od první stránky a akční scény prostě musí mít na svědomí on, jinak se nejmenuji Běhounek. Stejně tak jisté je to, že Rebecca Cantrellová dala knize emoční stránku, kterou jistě ocení nejedno dívčí srdíčko. Je sice trochu komické, když ženská hrdinka i v těch nejvypjatějších chvílích podvědomě uvažuje, zda má svou lásku věnovat uhrančivému upírovi, nebo sympatickému mariňákovi, ale co. Kdo na jejím místě by uvažoval jinak, že?

Díky tomu ta omáčka kolem působí bohužel trochu srandisticky i když tak to autoři asi nemysleli. Trochu nechtěné komiky pak do příběhu vnáší i pekelná bestie s démonickým jménem Magor, ale to si vychutnají pravděpodobně pouze čeští čtenáři. Jak vidět, při výběru jmen je dobré si ověřit jejich významy v cizích jazycích. I mistr ze Západu se občas utne.

Znovu upozorňuji, že tentokrát se do toho Rollins opřel natvrdo a jeho román je čistou žánrovkou. To možná trochu nakrkne jeho obvyklé čtenáře, oproti tomu fanoušci upírů mohou jásat. Věnování Anne Riceové už zpočátku něco naznačuje. Autoři společně vytvořili Vatikánem utajenou skupinu vampírů, kteří přijali Svaté učení a zbavili se tak své hříšné duše. Místo krve lidské pijí krev Kristovu (tedy posvěcené víno) a veškerou svou nesmrtelnou existenci zasvětili službě Bohu.

Tedy boji proti ďábelským stvůrám, které ohrožují nic netušící lidstvo na celém světě. Jistá dávka nápaditosti se tedy autorům upřít nedá, což je slovo, které v důsledku charakterizuje perfektně i celý román – nápaditost. Protože pouze u upírů Kristových to zdaleka neskončí. Je tu naprosto všechno, žádná potencionální atraktivnost neunikne jejich bystrému oku. A tak Rollins s Cantrellovou vytvořili pěkný guláš z dějin katolické církve a historie Evropy. Na jednu stranu člověk obdivuje jejich odvahu, na druhou stranu nevěřícně kroutí hlavou nad tím mišmašem.

V závěru pak čtenáře čeká trochu nepěkné překvapení, když zjistí, že román končí, ale zápletka ještě zdaleka ne. Takže informace pro netrpělivé – Krvavé evangelium je první knihou nové série Řád sangvinistů, která v originále prozatím čítá dva romány a dvě novely. Podle všeho autoři rozjeli projekt, který něco sype a bylo by škoda jej příliš rychle utnout. I to bude pro fanoušky Jamese Rollinse dost nemilé zjištění.

Námětem román trochu připomíná Krvavou přísahu Christophera Farnswortha, ale ta fungovala daleko lépe jak po stránce dějové, tak po stránce charakterů postav. Oproti tomu v Krvavém evangeliu vedle vyvážené akce hraje velkou roli i stránka emoční, aniž by to však mužské osazenstvo nějak příliš uvádělo do rozpaků. Autoři se evidentně snažili zavděčit všem čtenářům stejně, což se jim rozhodně povedlo.

Takže – máte-li mysl otevřenou, proč ne, příběh si s největší pravděpodobností užijete. A určitě se i zasmějete. Víc jak béčkovou zábavu však nečekejte. Jste-li ale zapřisáhlý katolík, asi se vám napětím rozpadnou zuby. A rozhodně to nebude kvůli napětí z dobrodružné čet­by.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

4 komentářů

  1. Teda, zní to jako něco, co kdyby napsali Němci, vydávala by to Moba sešitově… A jinak bych jen tak jako nesměle podotkl, že původní slovanské označení “upír” (upir, upier, upyr), když proniklo do západních jazyků, změnilo se sice na “vampir” (vampire), ale po návratu zpátky sem k nám ho naši předkové (čertivědíproč) začali psát s ypsilonem – “vampýr”. Do vyjmenovaných slov ho sice nikdy nikdo nezařadil, ale jaksi zvykově je, nakolik je mi známo, “vampír” pořád hrubka…

  2. Krvavou přísahu radši ani nevzpomínejte. Supr knížka a nulový marketing a tuctová obálka zapříčinili, že u nás nevyšlo pokračování… 🙁 No, snad přibývající kladná hodnocení někoho rozhoupou a někdo jiný z vydavatelů převezme žezlo.

    K evangeliu. Začátek zní dobře a určitě mě nalákal. 🙂 Jen mám obavy právě kvůli zmiňovanému Království křišťálové lebky. Přece jen, výsledek byl dost tristní, i když to slušné tržby. 😉 Šup s tím na Palmknihy a uvidíme…

  3. Děkuju za tip, Wojto. Rollinse můžu a Krvavá přísaha se mi taky líbila, katolík nejsem a emoční stránku vítám, takže asi něco pro mě 🙂

  4. Rollinse mám taky rád, Sigma Force je moje oblíbená oddechovka.

Zveřejnit odpověď