Když Pohlreich vyrazí stopovat po galaxii

Vážené dámy, vážení panové, dnes nás čeká něco speciálního. Velmi jednoduché a rychlé jídlo, které vás však překvapí bohatou chutí a lehkostí, pro kterou může být podáváno prakticky ke všem myslitelným příležitostem. Takže pojďme na to.

Grilbar Galaxie 1

Jako první surovinu budeme potřebovat vzdálenou budoucnost. Ano, je to tak. Recept, který vám dnes představuji, spadá do kategorie sci-fi. Cesty mezi hvězdami a planetárními systémy jsou denním chlebem a množství ras tvořících galaktickou unii se zdá být nepřeberné. Máme tu inteligentní zeleninu, rozlišující jednotlivce podle jejich aktuální činnosti nebo ještěry, kteří dokážou myslet jen na výdělek. Největší kriminální organizace je v panožkách hub a vládní úředníci jsou často neoblomné kameny, vyjadřující své emoce změnou barvy.

Do tohoto základu přidáme první a hlavní ingredienci. Tou není nikdo menší než šéfkuchař jednoho z nejrenomova­nějších restauračních zařízení Hermoso Madrid Iven. Zapomeňte na zabijáky, tajné agenty a piloty vesmírných korábů. Věřte mi, že když tohoto nezajímavého člověka hodíte do hrnce s vroucí přísadou, uvolní se hluboce prokreslená osobnost, dávající celému jídlu ten správný šmrnc.

Každé jídlo má svůj počátek i konec. Od prvního sousta až po poslední lžíci je nezbytné udržovat strávníkovu pozornost a nenechat ho ani na chvíli vydechnout. Po každé další lžíci musí toužit, jako by měla být ta poslední. K tomu použijeme naprosto neoriginální přísadu jménem Záchrana vesmíru proti zlému slizu. Vidím překvapení v očích mnoha z vás. Ano, tato přísada je snad ta nejpoužívanější od dob, kdy první neandrtálec zvedl svůj pohled ke hvězdám. Ale věřte mi, že s hlavní přísadou tvoří báječnou originální chuť. O lízání talíře nemluvě. Balastu se v naší pochoutce rozhodně nedočkáte.

Podle dosavadního průběhu si mnozí mohou říct, že jídlo to bude obstojné, ale že by šlo o nějaký zázrak, to asi ne. Je tu však mnoho drobných přísad, které vaše chuťové pohárky vezmou a zkroutí, stejně tak jako koutky úst. Jsou to malé chuťovky v podobě odkazů na stěžejní díla scifi.

Jsou to přemnožení paraziti ve skladu, kteří skáčou z vajíček, přisávají se na obličeje, načež z vás břichem vyskočí další dospělí jedinec. Jak se s nimi vypořádá špičková restaurace? No přece obměnou polední nabídky. Ten den se tak podávají vysmažené steaky Šílené mamičky, medailonky ze zubaté trubky a další. Takových drobností, které dochutí celé jídlo je spoustu a nenechají strávníkův žaludek ani bránici ani chvilku odpočinout.

Pokud jste se drželi receptu, na stole vám teď určitě již leží pochutina, která si svojí originalitou a zábavností nezadá s kultovními díly sci-fi. Pokud ne, nezbývá než se vydat do nejbližšího knihkupectví a lahůdku si pořídit. O tento smyslový zážitek byste rozhodně neměli přijít.

80 %
  • Lidia Kossakowska: Grilbar Galaxie
  • Triton, 2014
  • Překlad: Pavel Weigel
  • Obálka: Piotr Cieslinski
  • 376 stran, 299 Kč

Eshop

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

6 komentářů

  1. Tak jediné, co jsem z této recenze pobral je to, že to asi bude zábavné. Jinak to má informační hodnotu nula.

  2. zatím
    Zdrbávka celkem slušně rekapituluje prvních cca 100 stran (zatím jsem se dál nepročet). Asi by nebylo od věci pořídit knihu dřív, než se dostane do pracek nějakého eurokomisaře a bude zakázána a odstraněna i s autorkou – celkem zdatně paroduje vztahy unie k občanům a územním celkům.

  3. do konce
    Takže jsem to dočetl na konec. Svižné a osvěžující je to zhruba do strany 130, pak se to zvolna mění v produkt, který známe v našich končinách z časů reálného socialismu – kritiku (zde unijních) poměrů okresního formátu, chabě maskovanou za sci-fi. Je škoda, že autorka neudržela po slibném rozjezdu laťku a opravdu dobrá a nápaditá je jen ta první třetina. Po ní už přichází jem klišé, křeč a (nemohu se zbavit dojmu, že jen z povinnosti) tuctové rozuzlení.

  4. Souhlas
    Plný souhlas se Střelcem. Úvodní (v podstatě samostatné) kapitoly mě bavily velmi, u “vetřeleckého nájezdu” a jeho řešení jsem se řezal nepřetržitě. Jakmile se ale rozjela linie se Slizem, kvalita jde dolů. I když perly jako lukianští piloti pořád rozesmějí, celkově už je to čím dál víc utahané, nucené a příliš “chtěné.” Anti-EU agitka, která měla být jen lehkým kořením, se náhle sype do hrnce po kilech a z dobrého jídla dělá nepoživatelný blivajz. Ke zvracení přeslazený happy-end to korunuje. Té knihy je škoda. Kdyby to Kossakovská pojala spíš jako soubor volně proipojených povídek ve stylu úvodu a omezila agitaci, mohla to být bomba, takhle jen promrhaný potenciál…

  5. Recenze
    Souhlas s Bučákem. Pan Matějka se jistě u psaní recenze ukájel svým vtipem, ale informační hodnota opravdu nula.

  6. Proč?
    Mě přijdou informace v recenzi dostačující. Někteří holt asi potřebují mít napsáno vše polopatě…ema má maso, ema mele meloun..:-/

Zveřejnit odpověď