Krysy a Královské moře – Robert V. S. Reddick

Sequel námořní fantasy ze světa, kde se zvířata probouzejí, aby okomentovala, když je chcete posvačit, kde tajné služby sesazují a dosazují panovníky, jak se jim zlíbí, kde trpaslíky, elfy nebo jiné běžné komodity nepotkáte, kde k šílenství není nikdy daleko a kde se dehtař Pazel Pathkendle už zase nechá každým využívat.

Krysy a Královské moře

S druhými díly občas bývá potíž. Jsou-li součástí trilogie, mívají nevděčný úkol překlenovacího článku mezi „poutavým úvodem“ a „grandiózním finále“, kdy příběh tak trochu přešlapuje na místě a autor pečlivě zvažuje, jaké informace ze závěrečné „pointové bomby“ už pustit. Inu, s Reddickem je to jiné.

Celý děj, až na obsahově nevelký (ale textově příšerně rozvleklý) úvod, se odehrává zpátky na palubě Chatrandu, ultra-lodi, posledním z Velkých korábů, které jsou schopny přeplout Královské moře a uniknout zející tlamě světového víru Vortex. Hrdiny jsou opět někdejší dehtař (plavčík) Pazel Pathkendle, obdařený magickým nadáním k okamžitému pochopení jakékoliv řeči, a Tasha Isiqová, admirálská dcerka, vytrénovaná jedním z nejlepších zabijáků své doby, která hned v úvodu unikne svému osudu stát se Nevěstou úmluvy.

Ale Shagath Ness, někdejší šílený král Mzithrinu, toho času ve stavu kamenném v podpalubí Velkého korábu, stále čeká na svůj triumfální návrat v čele armády fanatiků, kterou mu dobře mířenou propagandou vychovaly tajné služby. A v jeho ruce stále spočívá nejmocnější artefakt na Alifrosu, s nímž by se dal změnit celý svět.

Reddick v druhém dílu námořního eposu v mnohém značně pokročil, ať už v motivacích nebo vztazích mezi jednotlivými postavami – kdo hrál v jedničce druhé housle, profiluje se a mnohdy nečekaným způsobem vystupuje do popředí. I postavy minulé se dočkají změn a některé za svou iniciativu zaplatí životem, nebo alespoň šílenstvím. Admirál Isiq, zavřený tajnou službou v kobce v naprosté tmě mezi mumifikovanými mrtvými, je toho asi nejlepším příkladem. Osobně mě pak zamrzelo, že jedna postava, kterou jsem už z prvního dílu považoval za velmi efektivní a prostou všech neuróz, zde zařve.

Detailů, s nimiž se už dříve nešetřilo, je nyní ještě víc – a musím konstatovat, že zde bohužel nejsou kořením, ale mnohdy brzdí děj až do záporného tempa. Toto se ovšem podstatně mění v druhé polovině knihy, kdy Nicokámen začne nepěkně působit na lodní faunu a příběh se znovu rozběhne kupředu rychlostí nejméně padesáti uzlů.

Špionážní inscenace, která se před čtenářovými zraky rozehrává, nepůsobí zcela věrohodným dojmem – v některých chvílích jakoby se autor trochu zamotával do vlastního dramatu a spletitých sítí všemožných intrik. Výsledkem jsou oslí můstky, které nikdo v knize neumí vysvětlit, ale které zásadně nahrají „těm dobrým“ postavám do karet při zdánlivě matových situacích. Povzdech, ano, ale i Sapkowski to dělal.

Sama loď se mnohdy chová snad až jako živoucí postava, je nakonec samostatnou figurou a činitelem celého příběhu – obávám se, zdali to ovšem se všemi těmi mizejícími zákoutími, prolínajícími se realitami a dušemi uchovanými v paměti korábu Reddick nepřehnal. Uvidíme, zda dokáže rozkošatělý děj zdárně ukočírovat v Řece Stínů.

Jak už je známo z prvního dílu, Reddick neoperuje s žádnými běžnými fantasy rasami – ty jeho se sice podobají některým známým schématům (augrongové – obdoba trollů, ixchellové – libovolní neokřídlení příbuzní víly Tinkerbell, murthové – mořské panny bez ocasu, eguáři – hm, dobrá, tady už paralelu nemám), ale nekopírují a přinášejí svěží vítr do zatuchlých knihoven prolezlých elfy, gnómy a bůhvíjakou havětí ještě.

Krysy a královské moře obsahují sice většinu neduhů svého předchůdce, ale je zjevné, že se autor při psaní vyvíjí a ubírá dobrým směrem – není to špatný román, přátelé. Jenom při jeho čtení musíte být trpěliví a zcela, opakuji, zcela přistoupit na autorovu hru. Jakmile začnete pochybovat, neužijete si drobné „easter eggy“, jimiž je kniha občas obohacena, jako jsou úryvky z deníků, osobní dopisy nebo zprávy císařského komodora, naplno.

„A nakonec stejně všichni umřeli.“

Do Thashiny svatby, která naplní příslib návratu šíleného krále a stane se scénou pro její vraždu, zbývají pouhé hodiny. Pazel zmařil snahu čaroděje o návrat boha, ale obě strany nyní uvízly na mrtvém bodě. Podaří se Thashu zachránit? Je vůbec možné zabránit válce mezi impérii? Děj knihy se opět odehrává na palubě obrovského prastarého korábu Chathrand, který nyní musí čelit hrůzám nezmapovaných vod, jejich strašlivým bouřím a vírům, které dokáží pohltit celou loď, a přitom objevuje země dávno zapomenuté lidmi ze severu. Po celou dobu svádí krutou a vleklou bitvu s pronásledovatelem sice menším než on sám, zato však stejně houževnatým a dobře vyzbrojeným. Román Roberta V. S. Redicka zavádí čtenáře hlouběji do labyrintu spiknutí a zrady, který prostupuje jeho dílem od samého počátku. Pokračování úspěšného Spiknutí Ryšavého vlka je skvělým dílem plným složitých zápletek a vzrušujícího dobrodružství. S každou další stránkou čtenář spolu s hlavními hrdiny cítí, že nic nemusí být takové, jak se zdá… (anotace)

  • Krysy a Královské moře
  • Autor: Robert V. S. Reddick
  • Překlad: Zdeněk Uherčík
  • Série: Dobrodružství Chathrandu 2
  • Forma: hardback
  • Počet stran: 552
  • Cena: 498 Kč
  • Vydalo: Argo, 2011

Martin Kužel (redaktor)

martin.kuzel@fan­tasyplanet.cz

Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář!

Kupte si Krysy a Královské moře15% slevou (ušetříte 75 Kč)!

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

10 komentářů

  1. Plachetbnice
    Dřevěné plachetnice jsou svým způsobem živé. Doporučuju zkusit tejden “rekreační plavby” )i když na stylovku je to ještě lepší) na La Grace, kde přes sebe na necelých 100 metrech čtverečních paluby poleze cca 35 lidí. Dost to upřesní názory na námořní romány – hlavně ty dobový….

  2. Mor na recenzenta za vycinkání části děje – opravdu bylo nutné psát, která postava zařve? Postav je tam mnoho, ale přesto příště prosím větší ohledy na ty, kdo to ještě nečetli a třeba si to jednou přečtou. I když recenze by mě spíš odradila.

  3. to Hanina
    Ne ne, žádný spoiler tu není, ta věta se jménem v předchozí větě vůbec nesouvisí.

  4. Nesouvisí, ale napsáno je to v tom případě dost nešikovně 🙂

  5. Věc názoru, mě to do očí při opravách nepraštilo, ale trochu jsem to pozměnila, aby to bylo zcela jisté. 🙂 Takže v klidu, admirál nám (tedy možná :D) přežije. 🙂

  6. Myslim, že nikoho znalýho prvního dílu to nesplete – dyť je to zlomenej feťák, proboha:)

  7. Hanina
    Aha. Tak to jo. Já první díl nečetla, nevím, co je to to za osobu – teda ted už jo:-)

  8. 2 Martin:
    Isiq a zlomený feťák? Ehm. Ehm. Ehm. 🙂

  9. 2 Martin:
    Spíš tvůj výtisk polylexu, vypadá, že máš nějaký zajímavější. 😀

Zveřejnit odpověď