Pán všech krůpějí – Kadlečková Vilma

Samá voda, samá voda aneb Ještě více vody… Voda. To je nejfrekventovanější slovo v posledním románu Vilmy Kadlečkové. Tentokrát ovšem nejde o další příběhy z “argenitového světa”, ale o neobvyklý fantasy příběh.
Jde o Vodu s velkým “V”. Vodu, která jen vypadá jako voda a má vlastní vědomí. Dokonce nejen vlastní vědomí, ale i množství osobností, které jsou spjaty do “proudů” s vlastním “nadvědomím” a původně existovala i “superosobnost”, která zahrnovala všechno vědomí Vody.

Trůn pro mrtvého – Nowak Jenny

Vlad zvaný Naražeč byl krutým panovníkem, který se s nepřáteli nemazlil. Jeho přezdívka odkazuje na lesy kůlů, na které protivníky nechával bez milosti narážet. Na druhé straně, jeho nepřátelé byli většinou Turci, ti se s nepřáteli také nijak nemazlili a rovněž hojně používali již zmíněný kůl k pomalé a velmi bolestivé terminaci protivníků.

Na ostřích čepelí – Žamboch Miroslav

Druhá recenze na tuto knihu. Na ostřích čepelí je první román nadějného mladého spisovatele Miroslava Žambocha. Poměrně populární se stal díky povídkám v časopisech a hlavně knihou Poslední bere vše, která obsahovala tři fantasy novely. Hlavním hrdinou tohoto autorova románového debutu je Koniáš, postava, s kterou jsme se již setkali nejen v povídkách, ale i v jedné novele ze zmiňované sbírky.

Královští kacíři – Kearney Paul

Tak jsme se dočkali pokračování Hawkwoodovy cesty a ani to dlouho netrvalo. Překvapivý obrat však nečekejte. Merdukové dál buší na vrata Ormannovy hráze. Její obránci dál zůstávají jako kůly v plotě. Boj mezi světskou a církevní mocí o nadvládu nad zeměmi uctívajícími svatého Ramusia se dál přiostřuje a kromě toho vstupuje na scénu tajné a temné spiknutí uvnitř církve samotné.

1 247 248 249 250 251 290