Petra Neomillnerová: Amélie a barevný svět

Když jsme v Amélii a tmě opustili příběh věčně mladé dívky a její maminky, vstoupily právě do světa barev, života a zábavy. Obě našly přítelkyně „svého“ věku, které jim náš svět mohou zprostředkovat. Jejich dům se také podařilo zachránit, mohly by tedy žít spokojeně v trojské vilce a pomalu objevovat současnost. Život ale není růžový, ani pro duchy ne…

Amélie

A proto se hned na začátku knihy všechno pěkně zkomplikuje. Amy sice má, po čem toužila, ale stejně nemůže mít všechno. Její kamarádka Markéta má kluka. Což by samo o sobě nebyla tragédie, kdyby ovšem Amy také nějakého mohla mít. Žárlivost se někdy i přes velkou snahu zastavit nedá. Nato se do Prahy vrátí Markétin otec a začne se vyptávat. Chce vědět, jak s matkou přišly k domu a kdo s nimi bydlí.

Přátelit se s duchy není lehké vysvětlit, a tak Markétu i její maminku pronásledují výhrůžné telefony a návštěvy. Což nijak nepomůže Amyně matce Lydii proti obavě z barevného světa a silné snaze před ním svoji dceru ochránit. V náročnou situaci se ale vyloupne jedna hezká náhoda. Dívky při procházce městem potkají dalšího ducha – mladého osamělého houslaře. Amy se rozhodně nechce vzdát šance mu pomoci…

Ačkoliv je kniha určená hlavně dětem, stejně jako první díl může očarovat i dospělé. Postavy příběhu jsou opravdové, i ty ve dne průsvitné, a jejich problémy by mohli být stejně tak naše. Kdo se někdy necítil divně a mimo v porovnání s okolím? Amélie to má možná těžší než žijící člověk, ale s objevením barev, jako kdyby vyrostla a našla svoji odvahu a zodpovědnost. Stejně tak Lydie se pomalu vyrovnává s tím, že už nemá malou holčičku. Markétu sice nečeká tak radikální změna, ale musí přečkat rodinnou bouři a posměšky spolužáků – na základce je přeci divný každý, kdo nějak vybočuje.

Zápletka příběhu není napínavá celou dobu, jak tomu bylo u prvního dílu, ale na dětskou knihu je dostatečně akční, sem tam jde opravdu do tuhého, a tak udrží čtenáře až do konce. Velkým plusem jsou krásné obrázky Lubomíra Kupčíka. Nyní v barevném provedení, které Amy opravdu sluší. Knížka je útlá, příběh je ale vypointovaný, přináší krásný čas Vánoc – pro duchy jako dělaný – a pokud se necháte zatáhnout do jednoduššího, ale krásně melancholického příběhu, čeká vás nezdolná vůle objevování a dobrodružství věčné mladé, ale již ne malé Amélie…

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

2 komentářů

  1. Série o Amélii je skvělá, dvojka mě bavila ještě víc než první díl. Taková jednohubka, ale pro děti neskutečně půvabná a ani dospělé určitě nenudí.

  2. Přesně tak, Amélii a barevný svět si určitě koupím pod stromeček a pak budu půjčovat mladistvým v rodině. 🙂

Zveřejnit odpověď