Pistolník – King Stephen

Temná věž je stále blíž a blíž, nové a nové díly této mamutí série se dostávají na český trh. Ale tenhle, vážení přátelé, tenhle byl tím prvním…

King Stephen - Pistolník

Muž v černém prchal přes poušť a pistolník mu byl v patách…

     Touto větou začíná jeden z nejpodivnějších příběhů, jaké jsem za poslední dobu četl. V doslovu ke knize píše Stephen King, že ona slova poprvé vyťukal na psacím stroji v březnu roku 1970 a od té chvíle jej cosi (doufám, že ne peníze od vydavatelů) nutilo pochmurný svět pistolníka Rolanda navštěvovat znovu a znovu. Tři tisíce stran, přesně takový rozsah naplánoval nekorunovaný král hororů pro svou pozoruhodnou ságu a zatím to vypadá, že se mu tento limit podaří přinejmenším naplnit. Kousek od místa, kde ve tmě červnové noci píši tyto řádky, už leží připravené k přečtení další dva díly Temné věže, které, jak doufám, nebudou ani zdaleka posledními, jež se v Čechách objeví.

     Roland z Gileadu, poslední pistolník… Roland – samotář se záhadnou minulostí, do níž vás nechá jeho tvůrce letmo nahlédnout jen proto, aby roušku tajemství hned zase spustil a nechal čtenáře, tápajícího v dohadech, nedočkavě vyhlížet další díl. Roland – pronásledovatel, jdoucí po stopách neméně záhadného muže v černém, mága, který může pistolníkovi jako jediný ukázat cestu k Temné věži, v níž se protínají celé myriády světů. Roland, jenž je schopen svému hledání obětovat vše, lásku a přátelství nevyjímaje. Prochází přízračným světem plným zkázy a zmaru, světem, vzbuzujícím již na první pohled odpor a mrazení v zádech, a lidé okolo něj umírají. Přežívá jen on. A muž v černém…

     Pistole byly prázdné a oni se hrnuli dál, začarovaní v Oko a Ruku, a on stál, řval a nabíjel, myšlenky vzdálené a nesouvislé, ponechávající volné pole rukám, aby předváděly trik s nabíjením. Mohl snad pozvednout ruku, povědět jim, že strávil pětadvacet let tím, že se učil tento trik i leccos jiného, povědět jim o svých pistolích a krvi, která je posvětila? Nikoli těmito ústy. Ale ruce mluvily samy za sebe…

     Stephen King i v této knize předvádí, jak skvělým vypravěčem je. Způsob, jakým dokáže popsat své postavy, mě asi nikdy nepřestane udivovat, nehledě na tu spoustu knih, které jsem už od něj četl. U mnoha autorů se při vstupu nové postavy na scénu setkáváme s jedním či několika odstavci vnějších a vnitřních charakteristik. Ne tak u Kinga. Ten vykresluje své hrdiny především samotným příběhem, s pomocí dialogů, „odtajněných“ myšlenek a občasných exkursů do jejich minulosti. Tento styl popisu od něj ostatně převzala již celá řada spisovatelů, žádný z nich však nedosahuje Mistrovy úrovně. King je holt třída, o tom snad se mnou nikdo polemizovat nebude.

     Pistolník je navíc příběhem s pozvolnou gradací, a to i přesto, že se vlastně jedná jen o první díl mnohem rozsáhlejší ságy. V každé další z těch pěti částí, které kniha má, je Roland muži v černém a jeho tajemství stále blíž a blíž. Znovu a znovu mu mág staví do cesty překážky, jež ovšem mají rovněž charakter zkoušky. Má pistolník právo stanout mu tváří v tvář? Dokáže kvůli tomu obětovat vše, včetně zbytečku lidskosti, kterou dosud v tomto prohnilém světě neztratil? Když však Roland muže v černém doopravdy dostihne, pochopí po dlouhém rozhovoru s ním (mimochodem asi nejpůsobivější pasáži celé knihy), že jeho cesta není zdaleka u konce. Že naopak teprve začíná.

     První díl série Temná věž je rozhodně pozoruhodnou knihou, kterou stojí za to si přečíst. Jenže… Možná, že bude někomu jeho děj připadat příliš pomalý a postrádající jakýkoliv spád. Možná, že někdo, kdo po knize sáhl zlákán Kingovým jménem na přední a povídáním o „magické směsi fantasy a hororu“ na zadní straně obálky, ji po přečtení prvních několika stran zklamaně odhodí. Možná, že ten někdo, toužící na sklonku dlouhého únavného dne po akčním a myšlenkově nepříliš náročném čtení, sáhne raději po starém dobrém Conanovi nebo Jasonu dinAltovi… A možná, že za mé okouzlení Pistolníkem může jen teplá červnová noc, která mě obklopuje, a také smutný fakt, že nemohu usnout.

     Možné je prostě všechno. V našem světě i ve všech ostatních…

     Snad chápeš, pistolníku, jaké místo hraje náš vesmír ve vesmírném schématu – jako atom na stéblu trávy. Možná, že všechno, co vnímáme, od nekonečně malého viru ke vzdálené mlhovině Koňská hlava, je obsaženo v jednom stéblu trávy… stéblu, které v nějaké cizím čase existovalo jen den či dva? Co kdyby to stéblo skosila kosa? Až by začalo odumírat, pronikla by hniloba do našeho vlastního vesmíru a našich životů a všechno by zežloutlo, zhnědlo a seschlo? Možná už to začalo. Říkáme, že svět se hnul; možná tím vlastně myslíme, že začal vysychat…

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. odpověď
    Jsem velký fanda S.Kinga, vše jsem přečetl, vše jsem si koupil. Ale bohužel Temná věž mi připadá jako naprostý úlet. Nikdy jsem nepochopil o co tu vlastmě jde? Jinak je to dobrý článek.

  2. Komentář k 1.dílu Temné Věže
    Temná Věž … Temná cesta za něčím, co by mohlo být světlem … Úsvitem v nitru každého z nás …
    Nikdy jsem nic o S.Kinga nečetl, ač jsem velkým příznivcem ponuré literatury. Od mala jsem potkával knihy s tím magickým jménem, ale stále jsem dával přednost dalším klasikům, jako je E.A.Poe, nebo H.P.Lovecraft. Až když se na pultech objevila kniha Pistolník – Temná Věž, nevím proč jsem ani na okamžik nezaváhal a od té chvíle má toto dokonalé dílo i se svým pokračováním čestné místo v mé knihovně … Nemá smysl opakovat hodnotící slova ve článku, ke kterému píši svůj komentář, neboť s nimi naprosto souhlasím … Je to úžasné dílo… Temné, ponuré, plné alegorií a zanechávající v člověku pocit, po kterém vždy tolik toužím u dobrých knih, ale málokdy se mi ho dostává …
    Doporučuji tuto knihu všem „odpůrcům“ S.Kinga, kteří zavrhují Hřbitovy zvířátek a podobná díla … Temná Věž je opravdová LAHŮDKA …
    Věřím, že nebudete litovat stejně, jako já.
    S úctou se klaní,
    T.T.T.A.

  3. sqele 🙂
    mate pravdu saga o temne vezi je naprosto uchvatna 🙂 miluju ten pistolnikuv svet a taky vsechny ostatni do kterych se dostanou behem sveho putovani….ted netrpelive cekam na 6 dil 🙂

  4. Zrovna se chystám na čtvrtý díl. King se v tomto díle pohybuje mezi žánry horor a fantasy. Je to taková very dark fantasy. Mooooc dobrá…

  5. Tuhle sérii jsem začal číst až někdy v půlce roku 2005, i když už jsem měl nakoupeny předchozí díly včetně Pistolníka, pár let. Čekal jsem, až bude konec příběhu napsaný a v nějakém rozumném časovém odstupu přečtu všech 7 dílů. Pistolník je takový rozjezd k celé sáze a můžu říct, že mě nijak výrazně neuchvátil. Hodnotil bych tak 6/10 a kdyby King takhle pokračoval asi bych skončil u druhého nebo třetího dílu. Ovšem dal jsem mu ještě šanci a můžu říct, že se to vyplatilo. Teď dokončuju díl č. 4 Čaroděj a sklo, který je skoro celý věnovaný událostem z Pistolníkova mládí co se vlastně stalo a co ho donutilo vydat se na cestu k Temné věži. Je to zatím to z téhle série to nejlepší. Poznávám tady starého dobrého Kinga tak jak jsem ho měl v 90. letech rád. Škoda že tady na fp není o téhle sérii víc a doufám, že se někdo odhodlá ještě něco napsat.

Zanechat odpověď