Čekání na druhou knihu je u každého autora vždy na pováženou. Čtenář nevidí pod slupku nakladatelského řemesla ani nepronikne do hlavy tvůrce. Nemůže vědět, zda se první kniha nestala prodejním propadákem, a už vůbec netuší, zda u spisovatele po první knize neodezněla motivace, či jestli se nedostal do tvůrčího bloku. Na druhý román Pavla Fritze s titulem Přístav u řeky Styx se čekalo tři roky, takže můžeme s určitostí říci, že se žádná z výše popsaných možností nenastala. Podívejme se tedy, zda Fritz dokázal překročit svůj stín a napsal druhý román lépe než ten první.
Přístav u řeky Styx začíná pozvolna. V první kapitole se nejprve seznámíme s hrdiny. Ti se ocitají na Jupiterově měsíci Ganymed, poslední zastávce před kýženým cílem, měsícem Europa. Zde mají zkoumat mimozemský život – pozemské sondy totiž nafotily pár snímků, které jeho existenci potvrdily. Lidstvo se na jejich základě rozhodlo pro velmi drahou průzkumnou misi s lidskou posádkou, která má objasnit spoustu otázek. Ne všechno se však daří tak, jak má. Nejen že se zpožďuje těžba paliva pro kosmickou loď, ale událo se také několik nehod a úmrtí, které jdou na vrub radiačním pásům Jupitera. Na odhalení pravých důvodů zpoždění mise však musíte počkat do chvíle, než se s hrdiny dostanete pod ledový krunýř Europy.
Přístav u řeky Styx je hard-scifi s hororovými prvky a mrazivou atmosférou. Oproti prvotině Letka 307, která byla v podstatě one man show, se autor pustil do příběhu více postav, a zvládl ho obstojně. Samo se nabízí, aby některé postavy dříve či později zemřely (tady si čtenář vzpomene na filmy typu Vetřelec), ale Fritz je u úmrtí natolik invenční, aby nepřešel do šedi průměru. V čem je kniha velmi silná, je její vědecká část. Nejde tak ani o znalost oboru a příslušných technických (biologických či oceánologických) termínů, ale především o to, že čtenář přistoupí na autorovu hru a vědecké prvky románu mu uvěří, což není vždy samozřejmé, ale Fritz to zvládá na jedničku. Naopak hůře provedené jsou akční scény, které místy trpí nepřehledností a možná až zbytečnou uspěchaností. Jakmile se v nich totiž objeví více než jedna postava, začíná být popis těchto pasáží až příliš stručný na to, aby se v nich dalo dobře orientovat. Naštěstí kniha není založena na akci, a tak se tento problém neobjevuje příliš často.
Na rozdíl od prvoplánového survival hororu má totiž Přístav u řeky Styx silný myšlenkový přesah. V každém další kapitole se autorovi daří posunout děj do další roviny odhalování podstaty mimozemského života a knihu lze pochválit i za nábožensko-filozofický podtext. Právě zamyšlení nad životem a přežitím je nosný element díla a člověk má při čtení pocit, že v poznávání Europy prošel dlouhou, nebezpečnou cestu. Na konci knihy (ale možná i mnohem dříve) si čtenář uvědomí, jak je její název trefný.
K závěrečnému hodnocení se dá říct asi tolik: Přístav u řeky Styx je rozhodně od předchozí Letky 307 odlišný. Fritz si v románu vyzkoušel nové roviny své tvorby, a nebylo by na škodu, kdyby do budoucna v rozmanitosti tvůrčího úsilí pokračoval. Přesto bych řekl, že Letka 307 byla celkově lepší knihou, a to proto, že vyzdvihla autorovy silné stránky v podobě atmosféry a podrobné psychologie postav, a navíc neobsahovala několik sakra profláklých vtípků. Přestože tyto nedostatky u Přístavu vyvažuje jeho čtivost a promyšlenost příběhu, nemůže být hodnocení vyšší než:
| 70% |
|
Mně tahle kniha přišla vynikající. Občasná hororová atmosféra mi trochu připomínala filmy typu Vetřelec nebo Prométheus – ale oproti nim je mnohem promakanější, vědecky uvěřitelnější, myšlenkově nabitější. Podle mě téměř dokonalý SF román.
Nevím, myslím že recenze a hodnocení je odpovídající, celkem si za tím stojím. V procentech musí byt takézačleněno to, zda je námět knihy originální. A objevování mimozemského života v neprobádaných končinách je sakra profláklý námět.
hodnocení
Jako nakladatel jsem se 70% poměrně spokojen. 🙂
Jan Michálek je zkušený recenzent, který ví, že napsat knihu a dovést ji do finále až na pulty knihkupectví, není nic jednoduchého. Proto se snaží ve svých recenzích vidět zejména to dobré a autory svým hodnocením v další tvorbě podpořit.
Já osobně bych byl mnohem kritičtější. Ovšem jsem pouhý konzument a knihu jsem si nikdy napsat nezkusil, takže se tentokrát zdržím dalších komentářů. Svůj názor na knihu jsem tady navíc už někde napsal.
to Michael Bronec: Po literární stránce to chtělo ještě dopilovat. Námětem i nápady má ta kniha klidně na devadesát procent, ale bohužel to zpracování je poněkud nedodělané.
Karlovi:
Klidně hoď své literární dojmy na Legii:
http://www.legie.info/kniha/16273-pavel-fritz-pristav-u-reky-styx
Od toho tu je.
A já jsem s touhle recenzí opravdu spokojen, nebyla to ironie.
No,
Já byl velmi spokojen, stejně jako Old Jube.. Zejména ten popis ekologie tohoto světa, byl úžasný a uvěřitelný. A ta hororová atmosféra, ta tam tedy byla. Jistě, propilovat, ano, souhlas. Ale vážení, byl to český autor a na naši kotlinku to z řady hledisek bylo dost nadprůměrné. Já vím, Clarke to není … ale jen tak dál. Tvrdý scifi já rád. Budu se těšit.