Robert Erwin Howard: Meč s fénixem a jiné povídky

Kdo by neznal Conana. Na světě je málo známějších jmen. Cimmerský barbar se vryl do povědomí široké populace ať již v podobě knižní, filmové nebo komiksové.

Conan

Do dnešní doby píší o jeho dobrodružstvích desítky autorů. V této knize se nám ovšem dostává do rukou Conan z pera svého otce. Na počátku minulého století stvořil tuto legendární postavu Robert Erwin Howard a tím položil základy heroickému fantasy sword and sorcery.

Conan si svou přímostí a chladnou logikou získal, a stále získává, řady čtenářů. Howard umí mistrovsky vykreslit různorodou krajinu, dechberoucí atmosféru a povahově přesné uvažování postav a nikde ani náznakem nepokulhává. Dá nám nahlédnout na zasněžené hřebeny hor, vyprahlé pouště, deštivé džungle, nekonečné rozbouřené oceány.

Uvidíme královská hlavní města, vesničky domorodců oděných jen do bederních roušek, pustá města dávnověku plná duchů, pirátské lodě, osady partyzánů a mnohem více.

Setkáme se s magií tak temnou, že by rozervala samotný vesmír na kusy, s ženami krásnějšími než sen (samozřejmě spoře oděnými), muži silnými a plnými cti a s chladnou ocelí, která rozbíjí lebky, seká údy a párá vnitřnosti.

Nový překlad povídek si vzal na starost překladatel Petra Polák, který se s Conanem patrně ještě nesetkal. Používá dost krkolomné názvy a tvary slov pro národy a ani je nemá ucelené (např. jednou píše o Stygijcích a jindy zase o Stygijanech). Tyto rozdíly oproti jiným překladům budou jistě dělat problémy čtenářům znalým Conanova světa.

Překlad celkově by mohl být učebnicí češtinářských hrubek. Najdeme zde snad každý druh: od chybějících „j“ slovesa „jsi“, přes špatné přechodníky, záměnu písmen, špatné tvary slov, skloňování dle špatných vzorů, čárky ve větách, číslovky, spojky, tvary předložek, až po často se opakující stejná slova a špatnou stavbu věty.

Překladatel si vymýšlí slova (půlměsíčité), používá nepřirozené výrazy, vkládá Conanovi do úst slova jako „anektovat“ a ve městech existuje policie. Pan Polák si často plete písmenka vlastních jmen. Jednou dokonce chyběla pasáž začátku souboje Conana s obřím hadem. Bohové Ishtar a Mitra v jeho překladu mění pohlaví. Dále neumí používat odstavce. Ty používá jen pro přímou řeč, takže když se dlouho nemluví, můžeme narazit na odstavec dlouhý až několik stran. Čeština je jednoduše otřesná a korektura spala.

Když opomenu tyto vady, tak je překlad relativně barvitý a živý. A i když nedosahuje kvalitám původního překladatele Jana Kantůrka, je i tak hodně zdařilý.

Líbí se mi chronologické řazení povídek dle jejich vzniku. Mírně na škodu je absence úvodů před každou povídkou, které určovaly zařazení příběhů na časové ose. Tvrdá vazba a textilní záložka jsou více než potěšující a ještě jedno obrovské plus dávám za původní mapu od samotného R. E. Howarda.

Některé povídky obsahují ještě původní Howardovy názvy měst a jmen, která používal pouze v prvních povídkách, než je později přejmenoval. Můžeme se tedy setkat s hlavním městem Aquilonie Tamarem místo pozdější Tarantie atp…

Conanovy příběhy jsou stěžejní dílo fantasy. Jedná se ovšem o odpočinkovou četbu, žádné hluboké myšlenky zde nenajdete. Pokud chcete několik hodin syrové zábavy, sáhněte po něm. Nicméně bych doporučil raději se poohlédnout po překladu od Kantůrka.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

9 komentářů

  1. Hezký příklad toho, že se nevyplatí kupovat laciné věci. Čímž nemyslím Howardův obsah, ale tuhle konkrétní formu. Naštěstí pro člověka znalého je už absence jména Jan Kantůrek varováním.

  2. Ad „překladatel Petra Polák“
    Policie existovala už u Kantůrka a slovo „půlměsíčitý“ netřeba vymýšlet, stačí si ho vybrat ve Slovníku spisovného jazyka českého.

  3. Za tu policii by si nevysloužil metál ani Kantůrek.

    Slovo půlměsíčité není vymyšleno, beru. Ale jeho používání je značně sporadické a krkolomné. Myslím, že to nebude jen můj názor, ale takové slovo na vás zničehonic vyskočí, praští do očí a některým vykouzlí v lepším případě úsměv na tváři. Každopádně vytrhne čtenáře z děje, což je nežádoucí jev.

    Měl jsem to uvést již v recenzi – díky za kritiku.

  4. |Díky za recenzi! Překlad je bohužel naprostá katastrofa.
    O to víc mě to štve, že kniha sama o sobě je pěkná. Pevná vazba, solidní cena, ucházející obálka… bohužel se to nesmí číst.

  5. Sazba je taky hrozná.
    Jenže co měl chudák Kantůrek s Howardovým „police“ dělat?

  6. Policie pomo pije
    Ona policie sice bude od polis – město, ale Čecha to stejně zatahá za oči.
    Kantůrek to překládal už poměrně hodně dávno, mezitím se podle mě jazyková realita fantasy změnila; řekl bych, že dneska by použil „městská stráž“ nebo „hlídka“; pokud by se ovšem nebál blízké asociace s Pratchettem. 🙂

  7. Conan a Lenin
    Howard občas používá sám dost divoké rozpětí tvarů, vzpomínám si, jak mnou kdysi při práci na jednom textu dost zacloumalo, že „Conan was electrified.“ a mumlal jsem si, že doufám, že za to nemohl Lenin (mladší generace promine, starší pochopí…:) ). Je to třeba brát tak, že jeho cílovou skupinou byli primárně farmáři a mládež, ne spolek vysokoškolských profesorů historie.

  8. Tohle není první recenze, která si na překlad stěžuje. Tak si říkám, že to už nebude zaujetí staromilců. No a jestli je tam toho vážně taková fůra, tak to od tohohle vydání vážně radši dál. Nuž tedy vzhůru do antikvy.

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *