Upíří vlkodlačice opět bojuje o přežití

Riley má pekelnou smůlu. Nejenže je její osobní život jeden velký chaos, ještě má co dělat, aby se vůbec udržela naživu. Od chvíle, kdy se ona a její dvojče Rhoan dostali kvůli svému kříženeckému původu do hledáčku prohnilého Starra a jeho organizace manipulující s geny, neuplyne den, ve kterém by nemusela bojovat přežití. To se Riley samozřejmě ani trochu nelíbí, a tak navzdory svému přesvědčení konečně na Direktoriu podstupuje výcvik Strážce, alias tajného agenta pro nelidské rasy. Nemá však na zdokonalování svých schopností příliš času, protože se blíží akce s velkým A.

Třetí kniha série o Riley Jensonové má zatím nejlepší start ze všech. Keri Artur konečně vypustila zdlouhavé popisování akcí, jež brzdilo jedničku a ubrala melodrama z hrdinčina milostného vyžití, které v druhém díle místy připomínalo argentinskou telenovelu. V první čtvrtině knihy nabízí čtivé, vtipné dialogy, jež gradují děj a svižně ho posouvají kupředu. Riley se dozvídá nová fakta o Starrovi, potkává Diu – velmi zajímavou postavu věštkyně – a objevuje své limity během výcviku.

V další části knihy už nastává samotná akce, během níž je Riley téměř nadosah k rozluštění záhady kolem Starrovy organizace. Jak ji a jejího bratra vlastně objevil? Oč mu jde? A co všechno se ještě skrývá v jeho genetických laboratořích? Naše horkokrevná slečna se tentokrát dočká i nějakých odpovědí.

Paradoxně právě v této části se příběh poněkud zpomalí a začne drhnout. Jednak tu máme prostředí Starrovy rezidence. Chápu, že se autorka snaží vykreslit hlavního záporáka jako odpornou a do morku kostí zkaženou bytost, chvílemi je však bizarností či erotických scén s násilným podtextem až příliš. Vzhledem k zamotanosti a množství motivů se pak čtenář občas cítí trochu zmaten, neboť si není jistý, jakže vlastně Riley k tomu či onomu dospěla.

Co naopak potěší je linka s Rhoanem, bratrem naší hrdinky. Znovu se přesvědčíme o tom, jak pevný je jejich sourozenecký vztah. Rozvoj Rileyiných telepatických schopností pak přináší do dalších dílů nové možnosti, stejně tak postava Quinna, která se konečně odploštila, když autorka dala sympatickému upírovi prostor i ve scénách, při nichž zůstává zcela oblečen.

Ačkoliv se Riley podařilo rozmotat část spletence záhad, pořád ještě zbývá mnoho otazníků a neuzavřených záležitostí, na jejichž řešení si budeme muset počkat. A i když se v knize najdou místa, kde měla logika dovolenou, pořád se jedná o nenáročnou oddechovku, ideálního společníka k povalování se na pláži.