Stopařův průvodce Galaxií I. – Adams Douglas

Nejvýznamnější humornou fantasy je zajisté Úžasná Zeměplocha Terryho Pratchetta. Pokud bychom takové dílo měli hledat ve sci-fi, pak nutně kápneme na Stopařova průvodce Galaxií od Douglase Adamse. Loni vyšel v nové úpravě.

Adams Douglas - Stopařův průvodce Galaxií I.Stopařův průvodce Galaxií je co do rozsahu nevelké dílo, rozhodně v porovnání s výše zmiňovanou Zeměplochou. První kniha se sice nakonec rozrostla v trilogii, pak tetralogii a nakonec z toho byla regulérní pentalogie, ale všech pět dílů je útlých. Zato humoru je v nich nevídaně. Celá série už se nikdy nerozroste, protože autor předčasně zemřel ve svých 49 letech v roce 2001. Od té doby se na jeho počest každým rokem na jaře pořádá tzv. Ručníkový den (kdo četl, chápe).

V čem je tahle humoristická science fiction tak zajímavá? Proč je tak populární? Těch důvodů asi bude více. Tak třeba že přišla v pravý čas. Poprvé byl Stopařův průvodce vysílán jako pořad v rádiu, poté byl pro úspěch v roce 1979 vydán jako kniha. V tehdejší době začínal odliv čtenářů od klasické sci-fi. Ať už to bylo kvůli zvyšující se popularitě fantasy, nebo třeba konečně nastalému rozvoji sci-fi kinematografie (doba vydání Stopařova průvodce je ve znamení původních Hvězdných válek!), čas to byl jako stvořený k odlehčení všech témat hard sci-fi, které se v šedesátých a sedmdesátých letech jako druhá vlna (poprvé to bylo v letech čtyřicátých) dostaly do popředí zájmu. A jeden z hlavní poznávacích znaků Stopařova průvodce je parafráze na všechna tato smrtelně vážně myšlená sci-fi díla. Nenápadně (pravda, občas hodně nápadně) se opírá do populárních témat – sám se, například, tváří jako prapodivná space opera.

To je však jen jeden z mnoha pohledů, jak se na Stopařova průvodce dívat. Ze všeho nejvíce je totiž parodií Země, naší společnosti a našeho života. Už samotná zápletka hovoří za vše: Arthur Dent se jednoho dne probudí a před jeho domem stojí bagr, že mu zbourá dům. Když se Arthur brání, je mu vysvětleno, že příkaz k demolici již tři čtvrtě roku visí na úřadu plánování, protože na místě jeho domu povede dálnice. Pravý šok pro čtenáře přichází v zápětí, kdy se na obloze objevují obrovské radlice a rozezní hlas, že Země je určena k demolici kvůli stavbě galaktické dálnice. Územní plány jsou již padesát let k dispozici na Alfě Centauri! Douglas Adams tedy hned na prvních stránkách zničil Zemi, ale Artura alespoň jako hlavní postavu zachránil tím, že ho včas spřátelil s Fordem Prefectem, který umí stopovat létající talíře (a proto vlastní knihu Stopařův průvodce Galaxií). Všechny narážky na náš současný styl života, kulturu, úřady apod. jsou pro nás živé i dnes, více než dvacet let po vzniku knihy.

Pokud se vám zdá zápletka bláznivá, pak vám celá kniha přijde opravdu ztřeštěná. Autor chrlí jeden vtípek za druhým a celých těch 150 stránek máte možnost královsky se bavit. Situační humor je naroubován na jednoduchou, ale originální parodii. Často máte při čtení pocit, že autorovi nezáleží vůbec na ničem – jenom na vtipu. Pokud tedy čtete třeba Zeměplochu, která klade velký význam i na děj, mohli byste se zklamat při očekávání téhož od Stopařova průvodce. Ne, tady před sebou hrdinové nemají zjevný důvod něco podnikat. A pokud ano, tak jenom z nudy nebo z náhody. Tady je hlavní rozdíl mezi Zeměplochou a Stopařovým průvodcem. Zatímco v Zeměploše jsou bizarní hrdinové často postaveni před “důležité” poslání, z čehož nakonec vzniká náležitá bžunda, ve Stopařově průvodci je hlavní hrdina normální člověk (takže si připadáte, jako byste to všechno prožívali sami) a jeho kroky vede hlavně náhoda.

V loňském roce všech pět dílů znovu vydalo nakladatelství Argo. Knihy jsou ve vhodné úpravě (čmáranice na obálce se k charakteru knihy hodí), překlad rozhodně není špatný, ale cena je poněkud vysoká. Jako by vydavatel počítal s tím, že za takhle vtipných 150 stránek čtenáři požadovaných 180 korun dají. Ale to záleží na vás. Pokud nemáte staré vydání, měli byste pomalu uvažovat o tom, že tuhle „zlodějinu“ podpoříte. 

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Jo, jo. Já bych dal taky 10/10. Autor skvěle odhadl délku a vyvaroval se tak nudných pasáží. Kéž by to uměl Prattchet.

  2. no co to
    Stojím za Ivošem, taky mi to připadá málo. Co jiného by mělo dostat 10/10, když ne tato kultovní kniha, která se uvádí snad v každé knize o dějinách SF. A je to neloalní, ale přiznám Nakore, pěkná recenze, ale taková strohá a na tebe slabší. Máš na víc, myslím. Je to spíš nějaký úvodní článek, než recenze.

  3. Neznám žádnou jinou knihu která si zaslouží nejvišší ocenění. Je to ultimátní dílo už jen to že jsem ji půjčil známému který v životě přečet akorát vkladní knížku a stopaře slupnul za dva dny jak malinu. Samozřejme jako tremp a příližitostný stopař vždy vím kde mám ručník.

  4. Kdo nechce platit at zajde do knihovny, sehnat se dá celkem snadno. Myslím že D.A. by se mohl zapsat do knihy rekordů za počet frků na jedné stránce takže 10 z deseti by bylo příhodnější. Ovšem, jak autor článku říkal, pokud čtenář čeká od knihy děj bude zklamán. Znám to z vlastní zkušenosti, když jsem knihu poprvé četl a otevřel ji, jak se říká naslepo, byl jsem z toho celkem špatnej. Až napodruhý jsem věděl vo co go. Těch vtípků je tam tolik, že se na to člověk musí pekelně soustředit, aby je všechny dal.

  5. pierre
    Jo Douglas Adams je klasa… četl jsem všechny stopaře a opravdu se člověk nenudí… Co se týče srovnání Pratchetta a Adamse, tak víceméně souhlasím, ale podle mého Pratchett své zeměplochy moc natahuje a zbytečně zdržuje, každopádně 10/10 je povinnost. děda pierre

  6. mě hrooozne mrzi, ze ten douglas umřel.. Byla bych štěstím bez sebe kdyby vyšla ještě jedna kniha stopaře!!

Zveřejnit odpověď