Mladý spisovatel fantasy Míla Linc vydal v nakladatelství Straky na vrbě téměř osmdesátistránkovou brožuru Středověký svět. Až podtitul nám lépe napoví, co je jejím obsahem: „Příručka pro mladé fantasy autory, pány jeskyně a další“. Míla Linc načerpal informace o středověku a zpracoval je do podoby čtivého handbooku, který napomůže začátečníkům i zkušenějším borcům z řad spisovatelů.
Knihu uvádí předmluva Lucie Lukačovičové, již relativně zkušené autorky, jež nás seznamuje s knížkou, kterou právě držím v ruce. Lincova příručka je i přes svůj encyklopedický charakter poměrně zábavná a rozhodně čtivá a přínosná. Hodnocení knížky po stránce odborné je práce spíše pro historika, jímž rozhodně nejsem. Proto se teď podívejme na knížku jako celek a zvažme, nakolik může být spisovatelům či pánům jeskyně přínosná.
I když jsou fantasy světy většinou smyšlené, vždy se musí řídit určitými pravidly, aby vše působilo věrohodně. Proto by se měl spisovatel vyvarovat věcí, které se do popisované doby nehodí. Záleží samozřejmě na tom, do jaké míry chce své dílo stylizovat. Příručka Středověký svět zachází hodně daleko a snaží se radit tak, že by šla podle uvedených faktů napsat i historická próza. Pro většinu fantasy spisovatelů však bude značná část knihy spíše inspirativní, než že by se všichni nutně řídili všemi pravidly a reáliemi.
Kniha je rozdělena do hlavních tematických bloků – Město, Vesnice a Hrad. Autor popisuje život v těchto prostředích se značnou erudicí, nezdá se však, že by přicházel s něčím novým, objevným. Takové ambice však ani neměl. Jeho cílem bylo připravit útlou knížku nabitou mnoha informacemi, aby se tak stala příručním rádcem každého, kdo potřebuje stvořit svůj fantasy svět. Podle seznamu použité literatury se dá soudit, že autor ke své práci využil celou řadu odborných knih. Jejich „výcuc“ však působí celistvě a systematicky. V závěru jsou pak některé prameny podrobněji komentované a směřují tak čtenáře lačné po větším kvantu informací na správná místa.
Pro lepší přiblížení obsahu stačí výběrově vyjmenovat kapitoly: Lidé, Právo, Odívání, Hostince, Mzdy, Jak se žilo apod. Všechny tyto kapitoly jsou rozepsány hned třikrát podle tří výše uvedených tematických bloků.
Autor neváhal suchopárná data obalit zábavnou omáčkou. Kapitoly uvádí příběhem Martina, který na „středověký svět“ pohlíží očima zúčastněného. Přestože nejde o nic literárně skvostného, fungují tyto prozaické vložky velmi dobře.
Diskutabilní jsou komentované výčty konkrétních termínů, které jsou sice zařazené na místo, kam tematicky pasují, ale o to těžší je hledání konkrétního termínu. Proto zamrzí absence rejstříku, což je snad jediný neduh jinak velmi pečlivě a svědomitě připravené publikace, která si jistě najde spoustu příznivců.
Pozn. – Míla Linc připravil šestici článků, která rozebírá další problematiku středověkého světa a která se již do knížky nevešla. Právě tyto články vám v letních měsících vždy v pátek přinese Fantasy Planet.
proc to ma proboha tak udesnou obalku %-/
kdyby jen obálku…
protože to stojí 40?
Proč by fantasy mělo být podle nějakého návodu??? Cožpak to píšou takoví hlupáci??? aby měli jakýsi omezený svět???? To abych si přestal snad českou fantasy kupovat!!!!
RE: komentáře
Překvapují mne negativní komentáře. Myslím, že pro mnoho začínajících autorů to může být hodně zajímavé, protože je to nějaký výcuc, který jim umožní začít bez hlubšího studia (na které stejně většina z nich nemá trpělivost) a může jim to ušetřit pár trapných chyb, které vychází z nepochopení některých vztahů ve středověké společnosti. Ještě jsem to nečetl, ale právě proto bych s hodnocením nebyl tak unáhlený. Nikdo přece nemluví o návodu na psaní fantasy… Ahoj všem.
souhlas s Pavlem R…
…ale s tím, že fantasy může – ale taky nemusí vycházet z toho, jak to fungovalo ve středověku. Spíš bych tu knížku viděl jako šanci něčím se inspirovat při vytváření vlastních světů – a navíc se třeba dozvědět něco nového…
Proč by se, proboha, měly fantasy světy “…vždy řídit určitými pravidly…”???????A inspirace? Z čím více oborů tím lépe, řekl bych. Osobně bych se při vytváření vlastních světů zrovna středověkem, uzavřeným do náboženských dogmat, neřídil.
Hodně mladých autorů se snaží psát historickou fantasy a ti znalost ralií středověkého světa musí ovládat. Představte si povídku s dobrým příběhem, která obsahuje kiksy právě na oněch realiích. Taková povídka pak v soutěži příjde kvůli těmto kiksům o spoustu bodů.A v klasické fantasy založené na středověkém světě to bez realií taky nepbejdetee. Otevřte si znovu Feistova mága a zjístíte, že v prvních pár kapitolách je vysvětleno, jakže to mezi šlechtou a poddanými chodí. A nebo podívejte se na Feistovo dílo jako celek a uvdíte, jak mimojiné popsal stalebý vývoj fotbalu. Prostě tahle kniha (tedy pokud je dobře udělaná) usnadní píšícímu začátečníkovy hodně práce se čtením historických knih (jako pokročilý psavec je bude muset stejnak přečíst už jenom kvůli inspiraci)
NIC
40 Kč
To je tedy až neuvěřitelně příznivá cena.
40 Kč
To je tedy až neuvěřitelně příznivá cena.
ja ocenuju takovou knihu, pro mnohe urcite muze byt zajimavym vstupem do historickych realii a treba v nekom mladem vzbudi i lasku k dejinam, ale myslim ze takova detska obalka se nehodi uplne nejlip, je absolutne nezajimava a “detska” (aspon nakolik jde tady z te zmenseniny soudit) a slusny CB obrazek na obalku rozhodne nestoji zas tak tezke prachy…
ach, sory ze se v jedne vete opakuju %-) to je tim psanim na preskacku…
A neměla by být pro začínajícího autora základní orientace v historii samozřejmostí? Ať už píše historii nebo fantasy…příručka v tomto rozsahu… to teda nevím….. Je autor historik? Já v případě potřeby pokud můžu čerpám ze znalostí lidí v příslušným oboru vzdělaných nebo zkušených, případně aspoň z encyklopedií. Nedovedu si tudíž moc představit, pro koho ta knížka vlastně má být určená. Nicméně nemůžu soudit, zatím jse ji nečetla.pp
to cenis
a jsi si jistý, že v tomhle případě je obálka natolik důležitá? Například podívej se na knihu o psaní – jakýsi psací stroj či co.tuhle knihu si někdo koupí za nějakým účlem a na vzhled nehledí he?
SICO: ja od prirody nemam tyhle naivni kresby rad, bylo by i lepsi, kdyby tam byl jen nazev a autor…a jo, obalka ma vzdycky vliv, alespon na ty co nejsou natvrdo rozhodnuti si to koupit, ale jen bloudi po pulte a hledaji co je zaujme a tohle by me teda nezaujalo
to PP
Nejde snad o základní orientaci v historii, ale v historických reáliích a to se na základní nebo střední škole moc neučí. Mladí začínající autoři mají spoustu ambicí, ale určitě je v mnoha případech nebaví studovat spoustu materiálů… Knížku jsem nečetl, ale pro mladé a začínající autory to může být celkem slušný pramen základních informací, ne?
hujaja, to se nám to hezky rozeběhlo.Proč jste někteří takoví dotčení. vždyť vás nikdo nenutí psát nebo hrát přesně podle téhle knížky, ale vědět oč kráčí – viz křesadlová polemika o kus vedle.Abych se už nemusela dočíst že sedlák mával cepínem, to jsem se málem udávila cigaretou. A proč se taky lehkou a záživnou formou nedovědět něco o tom jak se žilo, tzv Treppenwitze, neboli drby. a možná to i někoho přitáhne k Siebtovi nebo Le Goffovi
od nakladatele
Pokusím se po řadě zodpovědět dotazy.Čenis: Obálku to má, jakou to má. 🙂 Roggy si vybral k ilustrování kamarádku Nyemi – nebyl jsem proti, má celkem výrazný styl a ještě mi nic nekreslila. Docela se mi líbí, jak to pojala a zpracovala, obálka naznačuje, co je uvnitř, nemělo tam podle mě smysl cpát nějaké akční dobrodrůžo a tvářit se, že je to něco, co to není.Adrian & Karel Cedr: Spousta ladých autorů dnes píše texty, které se více či méně blíží subžánru “historická fantasy”. V takovém případě by prostě měly reálie sedět a fungovat. A i u autorů, kteří píší obecnou “high fantasy” – jejich svět by měl být vnitřně spojitý a dávat smysl, většina autorů to tak nemá a neumí. Tahle příručka je jen k velmi obecné orientaci v nastínění několika témat.Jméno neuvedeno: Trhni si, když se neumíš podepsat.Artemis Fowl: S tou cenou jsem to asi trošku podpískl, ale už u ní vytrvám i u dotisku, který se teď dělá…pp: Léta porotím soutěž O železnou rukavici Lorda Trollslayera, kam píše hodně mladých autorů, a divila by ses, jaká nesmírná zvěrstva dovedou napáchat… 🙂
noretta: Proč by měl být někdo dotčen? Jestli tak vyzněl můj příspěvek, tak tak vyznít neměl. “Návody na psaní” já víceméně sbírám – je zajímavé srovnávat ty od různých autorů, např. zdejší Pilipiukův je prostě úžasný, ale u tohohle si moc nedovedu představit, jakým autorům je určen. To je vše.M. Bronec:Já vím, já doufám, že přehlídnete ty chyby, co jsem napáchala já. 🙂 Nicméně obávám se, že ani přečtení téhle příručky by jim nezabránilo. Myslím, že autor píšící historickou prózu buď má historii jako koníček, hodně o ní ví a reálie tudíž zná, nebo ne. Je otázka, jestli to v takovém případě vyřeší 80ti stránkový handbook. pp
Já tu knížečku beru spíše než jako zdroj přesných informací zdroj spousty ODKAZů na přesné informace a krom toho jako inspiraci k určitému způsobu myšlení, aby si autoři prostě uvědomili, že něco jako historická realita existuje.
hm…. to by mě zajímalo, co děláte s autory, kteří sice ví, že historická realita existuje, ale odmítají ji respektovat. Do fantasy přece přicházejí lidi proto, že je nebaví se podřizovat obecně uznávaným dogmatům, ne?noretta – cepín: Kdyby se sedlák při mlácení slámy omylem přemístil nějakým portálem na zasněžený Kavkaz, proč ne? :-))))
Nějkou dobu mi nefungoval internet, proto jsem se o téhle recenzi (a debatě) dozvědel až teď. Zkusím vysvětlit, co vlastně Středověký svět je, ale zázraky nečekjte, je to pro mě moc informací najednou 🙂 Rozhodně to není příručka “Jak psát”, jak zde někdo naznačoval. Šlo mi o to, abych nemusel číst povídky, kdy korbel piva pro vznešenou paní stojí třikrát víc než nocleh v nejlepším pokoji hostince. Nebo aby město, které má funkci pohraniční pevnosti, nemělo hradby. Nebo aby rytíři v plné zbroji nevedli zákopovou válku… pp – základní orientace v historii začínajícího autora fantasy je, mám občas pocit, spíše výjimkou 😉 Stejně jako spousta šermířů pořádně neví vůbec nic o době, kterou v šermu dělá. Dokonce jsou lidé, kteří byli v naší skupině víc jak půl roku a po tom půl roce ani nevědli, kdo byl ten člověk, po kterém se jmenujeme :-)A samozřejmě, nikomu tuhle příručku nenutím. Kdo chce mít svůj vlastní svět zcela odlišný od našeho středověku, prosím. Naopak, budu rád, středověk je totiž ve své podstatě nudný. Ale i takovému člověku by mohla tahle knížečka pomoct. Třeba aby si uvědomil, že když bude mít závěsy v místnosti s otevřeným ohněm, velmi brzy si je zničí, protože načichnou kouřem a zčernají po sazích 🙂
Jo, a autor už třetím rokem studuje na to, aby se hysterikem stal 🙂
pro pp:
Fantasy je o fantasii, já nevyžaduju, aby všichni psali historickou fantasy, jen, aby byly příběhy a světy vnitřně spojité. Problém je v tom, že část autorů píše něco velmi blízkého historické fantasy, ale o historii neví ani zbla. Třeba když chci ve své povídce pranýřovat církev a podle jmen a titulů se jedná o povídku z našeho světa, tak prostě musím vědět něco o obřadech a zvycích středověké církve, abych nenechal svou postavu – faráře – kázat úplné koniny.Lidi, co hrají Dračák, si zase často myslí, že člověk může fungovat jako nějaká pochodující zbrojnice – chodit běžně v plátech, mít s sebou několik zbraní, tohle je v povídkách dost často jako přirozený předpoklad, ale kdyby se ten člověk třeba jen zkusil zahrát nějaký larp nebo zajet na bitvu, hned by viděl, jak každá věc překáží, když má člověk neustále připraven k boji…Vlastně mi jde především o to, aby se autoři snažili přemýšlet nad tím, co píší, a uvažovat do důsledků, pak ať si porušují, jakákoli pravidla chtějí…. :-))
for M. Bronec: hm… teď radši nevím, nakolik to bylo konkrétně. Ostatně já netvrdím, že v historii nejsem diletant. Ale otázka je i pro koho člověk píše. Myslím, že v historické povídce, kterou čtou převážně holky a která je zaměřená spíš na vztahy mezi postavami nebo atmosféru dané doby než na historické souvislosti, se nějaký kix v reáliích snese líp než v klasicky historickém románě o bitvách, panovnících, politice.. Navíc – já historickou povídku napsala snad jen jedinou.petra
M.Bronec: Běda tomu, kdo by mi chtěl vnutit svůj způsob myšlení. To už tady myslím bylo a ještě si to docela pamatuju :-)Mám-li psát “fantasy literaturu”, pak už jen z jména žánru vyvozuji, že jediným určujícím faktorem, jak povídka bude vypadat, je můj mozek. Prodejnost je věc druhá. A co se týče výuky historie na středních školách… řekla bych, že záleží na konkrétním učiteli.
No jasně, že je jediným faktorem mozek. A ten je naplněn informacemi, které člověk při pobývání na tomhle světě nasbíral. Když chce tedy psát něco, co se dotýká starších dob, informace o středověku se můžou hodit. Vždyť i Tolkien psal tak zajímavě mimo jiné právě proto, že se zajímal o historii a staré mýty a ságy…
Nevím co je na tom tak nepochopitelné. Pokud chci psát historickou fantasy, mělo by být v mém zájmu, aby reálie pokud možno seděly a k tomu může tahle knížečka pomoct. Pokud na reálie kašlu nebo to obejdu tím že řeknu že nejde o historickou fantasy, knížk si nekoupím a je to…
to Pipin:
já měla na mysli dílka, která jsou normálně fantasy a je v nich sem tam malý exkurz do historie – to je snad něco jinýho, ne? Navíc – asi nejsi typický čtenář dívčí prózy :-)p
kdyz uz mam knizku (ci spise brozuru) doma neodpustim si opakovane rypnuti k obalce a to sice to, ze v podstate kazda z vnitrnich ilustraci by se na obalku IMHO hodila mnohem lepe…
Re: to Pipin:
pro PP: Já jsem nereagoval ani tak na tebe, jako na komentáře těch kteří mají pocit že je někdo nutí knížku používat, když mají svůj mozek…