Terry Brooks – Shannarův meč

Dobrá kopie Pána prstenů. Je to ovšem jen opravdu kopie.

“To je super, cool, bomba…” Nejen toto byly mé žasnoucí výrazy, když jsem četl obsáhlou upoutávku (první dvě kapitoly) na Shannarův meč v jednom z Eddingsových románů. Řek´ jsem si, že až budu mít nějaký prachy, že se po tom budu shánět. V létě 98 jsem zase po dlouhé době navštívil Prahu. Je jasný, že jsem “prolezl” všechny obchody (hlavně knihkupectví) od Hradčan až kdo ví kam. Když tu jsem v jednom nefantasy knihkupectví spatřil Brookse. No co, prachy jsem měl a tak jsem neváhal. Doma jsem se na to hned vrhnul. “Jo, jo, jo… bomba.” Ano bylo to TO, co jsem očekával. Strhující příběh, krásné, ale tak trochu děsuplné vyprávění. Ale co to? Po sto stránkách jsem pochopil. To, za co jsem právě vydal 179 Kč je opis. Ano, sprostý plagiát… Tolkiena. Příběh je sice z jedné strany dobrý, ale na druhou stranu není původní. Řekl bych, že ani v podání příběhu Brooks zdaleka Tolkiena nedostihuje. Fuj, kdybych si radši předtím koupil Feista nebo Sapkowského na Staromáku.

        Terry Brooks si pro svoji první knihu vybral Pána prstenů, takže při čtení opravdu začnete vnímat podobnost k tomuto dílu. Kniha je alespoň docela dobře napsaná, rychle se čte a je vidět, že sám Brooks má také v zásobě trochu těch svých nápadů.

        Vše začíná takhle: Černý mág, o kterém si všichni byli jisti, že zahynul, se opět snaží ovládnout celou zem. Jerle Shannara, elfí král, totiž před dávnými věky zklamal a nepodařilo se mu Černého mága zničit. Proto musí bájný měč pozvednout jeho potomek Shea Ohmsford, již pouze půlelf, a Černého mága zničit. Nikdo jiný z Shannarova rodu už totiž nepřežil. Druid Allanon (vypadá a hlavně se chová jako jednovaječné dvojče Gandalfa) jednoho dne dorazí do Stinného dolu, kde v pokoji žijí lidé a mezi nimi i Shea se svým nevlastním bratrem Flickem. Allanon jim vysvětlí situaci a po delší rozmluvě se vydávají na cestu. Po cestě přibírají další zajímavé členy do své party, aby tak vlastně vzniklo Společenstvo. Když dorazí do Posledního přístavu (který je vlastně Roklinkou), složí družinku do konečné podoby, s kterou začnou plnit “cíl mise”. Víc už ani prozrazovat nemusím, protože vy to jistě znáte z Pána prstenů.

        několik základních podobností:
Glum = skřet Orl Fan (stejně se chová, podobně vypadá a také krade to nejcennější)
Kraj = Stinné údolí
Frodo = Shea Ohmsford
Gandalf = Allanon (max. 2% odlišnost)
Sam Křepelka = Flick Ohmsford
Tom Bombadil = Král Stříbrné řeky
Morie = Síň králů
Balrog = ňáká vodní příšerka v Síni králů
Sauron = Černý Mág (druid Brona)
+ dějová linie a desítky dalších věcí

        Říkám to nerad, ale je mezi námi mnoho těch, kterým vůbec nevadí, že příběh pochází z jiného pera. Já osobně si myslím, že tím Tolkienovi ukřivdil. Chlubí se cizím peřím, jak se říká. Všichni, kteří se domnívají, že je Brooks v právu, ať si připočítá třicet procent k hodnocení a sklapne a odpádluje. Ať už ho nevidim!

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Dodatek k článku
    Kniha Shanarův meč byla jedna z prvních fantasty příběhů ,které jsem četl. Ohodnotil bych ji kladně (7/10) ,protože podobnost s knihou J.R.Tolkiena podle mého názoru není úmyslná. -Je možné ,že
    D.Eddings byl jeho obdivovatelm.

  2. Kniha Shanarův meč je kvalitní fantasy a to se počítá a pokud někomu vadí podobnost s Tolkienem, ať si přečte knihy další. Pak ocení i tuto knihu. A co se týče Allanonovi podobnosti s Gandalfem, není tu 2% odlišnosti, ale spíše 2% podobnosti (oběma se ježí obočí).

  3. na jedné straně – skutečně dobrá a propracovaná fantasy, na straně druhé – jsem rád, že nejsem jediný, kdo si všiml té podobnosti s PP. pokud jste nečetli PP (chraň vás bůh) tak vás tohle asi nadchne.
    a pokud jste ho už četli…

  4. Shannarův meč byla kolébkou mého zájmu o fantasy spolu s hrou Dračí Doupě. Ta kniha mi připadaůa absolutně super. Jakmile jsem se začetl – a netrvalo to dlouho, strhl mně příběh natolik, že kniha byla několik dní mou součástí – orgánem, který je pro mne životně důležitý. A to si myslím že je na knize nejdůležitější, byť se tam najdou podobnosti s jinou knihou. teď jen tak pro zajímavost čtu pána prstenů, a jsem zase nadšen. Ale Abych přiznal barvu – pořád vzpomínám na Allanona a na první dobrodružství Shannary. jen kdyby nebylo konce příběhu.
    Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že všichni trpěli, když knihu dočetli a s jakou nadějí se vrhli na její pokračování… :-)))

  5. Shannarův meč byla kolébkou mého zájmu o fantasy spolu s hrou Dračí Doupě. Ta kniha mi připadaůa absolutně super. Jakmile jsem se začetl – a netrvalo to dlouho, strhl mně příběh natolik, že kniha byla několik dní mou součástí – orgánem, který je pro mne životně důležitý. A to si myslím že je na knize nejdůležitější, byť se tam najdou podobnosti s jinou knihou. teď jen tak pro zajímavost čtu pána prstenů, a jsem zase nadšen. Ale Abych přiznal barvu – pořád vzpomínám na Allanona a na první dobrodružství Shannary. jen kdyby nebylo konce příběhu.
    Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že všichni trpěli, když knihu dočetli a s jakou nadějí se vrhli na její pokračování… :-)))

  6. blabla
    1.díl Shanara je sice přesná kopie, jsou změněna jen jména, ale když si přečtete Magický elfeíny..
    Tolkiena mám ráda a myslím, že to mohl Brooks napsat jinak, protože nadání určitě má

  7. Shannara
    nechce se mi ani verit, ze jsi tak zaujaty proti brooksove knize Shannaruv mec 🙁 jasne, brooks se inspiroval a ani se tim pry sam netaji, ale nemyslis, ze spoustu dobrych del bylo “opsanych”? myslim, ze mnohem dulezitejsi je snazit se cely dej vnimat z hlediska estetiky a propracovanosti a ta, jak se me osobne zda, je temer dokonala. shannarovy knihy jsou to nejlepsi, co se mi kdy z fantasy dostalo pod ruku a VSEM VRELE DOPORUCJU NEZUSTAT POUZE U MECE, ALE PRECIST VSECHNY DALSI DILY!!! :))

  8. No musím s tebou ve všem souhlasit!Taky když jsem přečetl pár stránek této knížky tak sem se pak začet že sem četl všude,ve škole v tramvaji atd.A konec mě taky nenadchl,ale těch 6 pokračovní bylo už slabší!A pak jsem zkoušel číst pána prstenů a vůbec sem se nemohlzačíst takže si myslím že Terry to napsal líp,le je to jen můj pocit!

  9. Ja osobne jsem cetla vsechny dily,krome tohohle,protoze ho nemuzu nikde sehnat….nevite jestli to jeste nekde prodavaj?

  10. Ano, psal jsem to ja, nekdo to na tu uvedenou stranku zrejme zkopiroval. Recenze je trochu smesna, kdyz se na ni po letech podivam, ale nazor jsem nezmenil a platna je plne i dnes, kdy bych ji uz asi napsal jinak 🙂

  11. Ne
    V hlavním bodě – obrovské podobnosti s Pánem Prstenů nelze s pisatelem článku nic než souhlasit, ovšem stejně jako Martina mne “Terryho” verze mnohem více oslovila a uspokojila mé představy. I většina nápadů včetně hlavní dějové osnovy je nápaditější a zajímavější a o postavách nemluvě.

Zveřejnit odpověď