Žena s drakem aneb Lehké fantazijno potřetí

Povídkové antologie z cyklu Lehké fantazijno vydávané pod názvy Žena s … si dokázaly zbudovat mezi milovníky fantastiky slušnou reputaci, a tak se na čtenáře po lvovi a sově snese tentokrát majestátní drak. Zuzana Hloušková a Františka Vrbenská již potřetí daly dohromady zajímavý výběr autorek slibující počtení vskutku dračí.

Vše při starém

Co se týče konceptu knihy, nic se oproti předchozím dílům nezměnilo. Na čtenáře číhá celkem třináctka povídek v českém a slovenském jazyku. Před každým textem najdete medailonek autorky a ilustraci v podobě tarotové karty obsahující podobiznu oné dámy. Ke knize je opět přiložena také část balíčku tarotových karet se stejnými grafickými motivy, které jsou obsaženy i v knize, pouze v líbivějším, barevném provedení.

Předmluvu tentokrát obstaral Zdeněk Rampas, který prostřednictvím poměrně suchých, leč zajímavých, statistik líčí postavení žen v současné české fantastice. Ne každého asi tento faktografický výčet zaujme, ale rozhodně dává mnohem větší smysl než mnohdy uměle působící chvalozpěvy nebo rýpání se v pseudoproblémech. Mimochodem, ženy si v českém fantastickém rybníčku nevedou vůbec špatně!

Dračice v lítém boji

Dračí antologie působí oproti svým předchůdkyním trochu syrověji a temněji. Částečně je to dáno výběrem autorek, jejichž doménou je právě líčení věcí bez potřeby malování na růžovo, ale na tomto místě si troufnu spekulovat, že se nejspíše nejednalo o prvotní záměr editorek, ale že to tak „prostě vyšlo“.

Jako dokonalý příklad slouží hned první povídka. Petra Neomillnerová je čtenářské obci známa jako dáma, která se s ničím příliš nemaže, a ani její hlavní hrdinka se nebojí nikoho a ničeho, natož pak přesily nepřátel. Jediná škoda je, že Stín divokého je upraveným starším kusem, protože Neomillnerová již dlouho nevydala žádnou novinku pro dospělé.

Podobně syrově vyznívající povídkou je text Anny Šochové Jak mizí víly. I přes pohádkový nádech v sobě tato povídka nese kus brutality (a to ve smyslu psychickém více než fyzickém), i když není zobrazována tak okatě a prvoplánově. Zbývá jen věřit, že víly opravdu pomohou dívce, která v ně věří…

Ostřejší jsou například i Křížové hřeby Edity Dufkové nebo Není cesty zpět od Scarlett Rauschgoldové. Člověk by řekl, že editorky (a teď to berte opravdu VELMI obrazně, prosím) krmily autorky povídek syrovým masem, čemuž mnohá výsledná díla odpovídají. Dobré je, že mnohdy není třeba hektolitrů krve nebo stovek mrtvých, pocit beznaděje a hnusu se dá navodit i mnohem jemnějšími způsoby.

Povídka, která si vychutná čtenáře, a kterou si čtenář vychutná, je Křeslo Zuzany Droppové. Má dokonalou atmosféru připomínající při čtení klasické japonské televizní horory. Letmé záblesky, práce s náznaky a stupňování atmosféry činí z tohoto textu jeden z nejpůsobivějších v celé antologii.

Račte si vybrat!

Pojďme na Ženu s drakem nahlédnout ještě z jiného úhlu. Totiž, ono to z mého předchozího popisu vypadá na samou brutalitu, ale to rozhodně není pravda, je to spíš nejmarkantnější změna oproti předchozím dvěma dílům.

Hlavní zbraní antologie je žánrová rozmanitost. Čtenářům se nabízí nejen variace klasické fantasy, a to dokonce i s drakem v hlavní roli, ale také horor, stále populárnější kyberpunk nebo zástupce humorné fantasy… Zkrátka, vybere si úplně každý, a navrch s gustem. A přesně o to přece jde!

Po dočtení knihy však budete mít zřejmě jeden zásadní problém: vybrat tu nejlepší povídku! V knize totiž chybí nějaká zásadní bomba, a všechny povídky jsou plus mínus kvalitativně vyrovnané, takže žádná nevyčnívá a zároveň žádná výrazněji nepodleze laťku průměru. Na druhou stranu je pravda, že s odstupem času zjistíte, že si u většiny textů pamatujete po letmém naťuknutí pointu nebo něco málo z obsahu.

Pár (rozhořčených) slov závěrem

Měl sem připravenu plamennou litanii k doslovu Joanny Czapliňske. Ale rozhorčení z vymezování se žen v rámci fantastiky a „nenápadném“ podsouvání teze, že hlas ženské fantastiky je hlasem feminismu naštěstí vyprchalo…. Já vám nevím, za sebe (ano, vím, že do recenzí subjektivní názory nepatří, děkuji za upozornění) mám pocit, že si všichni hrajeme na stejném hřišti, a stavět bariéry či se vzájemně vymezovat je s prominutím blbost!  Doslov se zkrátka z pohledu muže a zároveň zarytého milovníka fantastiky bez rozdílu pohlaví příliš nepovedl.

Žena s drakem je opět velmi dobrá. Líbivý mix stylů se dobře čte, všechny texty jsou na vysoké úrovni, známá jména se střídají s budoucími nadějemi literární scény. Chybí snad jen nějaký výrazný headliner, povídka převyšující ostatní, která se při zmínění názvu knihy okamžitě vybaví. Obě dámy v roli editorek odvedly opět výbornou práci!

Zuzana Hloušková a Františka Vrbenská (editorky): Žena s drakem

Vydala: Fortna, 2017

Obálka: Jana Maffet Šouflová

Počet stran: 352

Cena: 349 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď