Legendární Krvavé pohraničí

Existují lidé, kteří věří, že pořádná fantasy se píše jedině někde za mořem a čeští autoři neumějí psát. Takoví lidé ale nejspíš neznají Vladimíra Šlechtu. Kdo ještě neměl tu čest poznat svět Krvavého pohraničí, má nyní jedinečnou příležitost začít u knihy, která je jako úvod do tohoto krásného, syrového a ryzího fantasy světa velmi vhodná. Krvavé pohraničí přichází již ve třetím vydání, tentokrát v nakladatelství Brokilon.

Krvavé pohraničí n. v. (Brokilon)Román Krvavé pohraničí vyšel poprvé v roce 2000 v edici Poutník a byl první knihou ze světa Krvavého pohraničí. V doslovu se nyní můžeme dočíst, že původní název zněl Voskový obelisk. Vladimír Šlechta musel na tlak nakladatele a tehdejšího trendu svolit ke změně názvu, jelikož zrovna frčelo všechno, co bylo krvavé, vražedné nebo smrtící. Myslím, že změna názvu ničemu neuškodila – právě naopak. Název Krvavé pohraničí totiž dokonale vystihuje jak celý svět, tak právě tento román, který je jakousi základnou pro cyklus čítající dnes už deset knih.

Krvavé pohraničí bylo první knihou, ovšem není první v chronologii. Přesto ji lze doporučit jako první pro seznámení s celým cyklem, jenž je mimo jiné zajímavý tím, že nemá žádného hlavního hrdinu spojujícího všechny knihy. Kdo má tedy tuto trestuhodnou mezeru ve znalostech české fantastiky, nyní to může napravit.

Hlavním hrdinou je mladík Floyd Bartlett. Příběh je prostý. Po slavné výpravě, která dopadla neslavně, se vrací společně se svým přítelem, osleplým trpaslíkem Thorpim, do pevnosti Rudenrog. Kolem pevnosti však během jediného roku vyrostlo město. Kdysi liduprázdná divočina je plná lidí a Floyd začíná pomalu chápat, že staré dobré časy jsou nenávratně pryč.

Příběh má ovšem více rovin a není tak prostý, jak se na první pohled zdá. Autor nás skrze vzpomínky obratně seznamuje s tím, co bylo předtím. Společně s rozplétáním složitého svazku lží a manipulace v Rudenrogu pomalu zjišťujeme, jak vlastně dopadla Floydova výprava za zabitím nenáviděného mága Touraina. Navíc jsou kapitoly prokládány encyklopedickými vsuvkami, kde se čtenář dozví pár slov o důležitých osobnostech a místech, takže výsledný guláš vás perfektně seznámí se světem Krvavého pohraničí. Ano, není to typicky vystavěný román. Troufám si však říct, že je to román geniální. Spojením mistrova velmi čtivého jazyka, dokonale vykreslených charakterů postav, bravurně vymyšleného prostředí, detektivní zápletky a kouzelně nostalgické atmosféry vzniklo dokonalé dílo, na kterém nevidím jedinou mouchu.

Na tomto románu se mi líbí hlavně jeho atmosféra. Vypadá to, jako by autor stavěl na westernových základech. Prostředí mi připomnělo americkou krajinu dobývanou trapery a znásilňovanou prvními osadníky. Je to taková osidlovací high fantasy s duší sword & sorcery. Trochu to připomíná i Sapkowskiho Zaklínače. Ne ovšem tak, že by se ot snažilo Zaklínače napodobit. Kdeže… podle mě je Šlechta daleko lepší než Sapkowski a nestydím se jít s tímto tvrzením na trh, ačkoli si uvědomuji, kolik lidí tato věta zvedla ze židlí. Ano, tvrdím, že i Česká republika se může pochlubit autorem, který se nejenže vyrovná nejslavnějšímu slovanskému spisovateli fantasy, ale předčí i mnohé slavné americké ságy. Nezbývá než doufat, že si to časem uvědomí více lidí a Šlechta poputuje v překladech do světa. Ale kdo ví… možná jsem jenom naladěný na stejné frekvence jako mistr Vladimír Šlechta a můj úsudek je díky tomuto postižení nekompatibilní s širokou veřejností.

Krvavé pohraničí je možná jediný český skutečný fantasy svět. Snad nikoho neurazím, ale teď si jednoduše nemohu vzpomenout na jiného českého autora, který by psal klasickou fantasy do vlastního světa tak umně jako Vladimír Šlechta. Češi píší různou fantastiku, ale většinou je za fantasy vydáváno cosi, co má do opravdové čistoty žánru daleko. Krvavé pohraničí tedy doporučuji všem, kteří hledají skutečnou ryzí českou fantasy. Z výše uvedeného samozřejmě logicky vyplývá, že řadím Vladimíra Šlechtu mezi nejlepší české autory. A zcela logicky taktéž lze z recenze vydedukovat, že pokud bych měl udělit nějaké číselné hodnocení, tak je výsledek suma sumárum nějakých 11 bodů na stupnici od jedné do deseti.

Vladimír Šlechta: Krvavé pohraničí
Vydal: Brokilon, 2016
Obálka: Tomáš Flak
Počet stran: 282
Cena: 248 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď