Nečekaný (ale o to příjemnější) návrat do Krvavého pohraničí

Že se zima blíží jsme v poslední době mohli slýchat poměrně často. Jenže tahle zima, tedy Zima v Thonnierice, udeřila náhle a nečekaně. Namísto stavění sněhuláků a rozverného koulování se tentokrát bude vyšetřovat vražda, a navíc bude třeba zachránit krk pár kukaččím mláďatům.

Tam, kde končí Pohraničí

Vladimír Šlechta je lehký literární schizofrenik (v tom nejlepším slova smyslu!). Svůj autorský um totiž dělí po většinu kariéry mezi dva populární cykly: Všechno na Mars neboli postapo (poslední dobou hodně říznuté detektivkou) s majorem Oggerdem a jeho dvěma nerozlučnými parťáky v hlavních rolích, a Krvavé pohraničí – velmi osobitě pojatou fantasy; a do toho si přidal ještě několik jednorázových literárních odboček.

Není tomu zase tak dávno, co Šlechta ve své knize Kukaččí mláďata vyhlásil, že uloží Krvavé pohraničí k ledu, protože tato Mláďata jsou chronologicky poslední, uzavírají celý cyklus; a že do budoucna se možná ještě nějaký román nebo alespoň povídka z Pohraničí objeví. Jenže znáte to: člověk si všechno nechá trochu uležet, začne se věnovat něčemu jinému, a najednou mu v hlavě začne šrotovat kupa nápadů…

A tak Šlechta vyslyšel volání múz a rozhodl se pro literární návrat do světa, který slavnostně „pohřbil“. Ukázalo se, že Kukaččí mláďata nebyly koncem jedné ságy, ale naopak počátkem nové série, kterou sám autor pojal jako Pohraničí 2.0. Hlavní hrdinové mají být mladší a především zcela jiní než jejich předchůdci, protože i svět, ve kterém žijí, se zásadně změnil. Věk objevování a dobrodružství skončil, a nastává věk rozkvětu, kdy umět počítat a číst znamená mnohem více než mávat mečem a stopovat.

Na úvod je nutné ujasnit si jednu věc: sice jsme mluvili o fantasy cyklu, ale autor s fantasy prvky docela šetří. Z epické fantasy se zde objeví elfové, pár mytologických tvorů a nějaké to umírněné kouzlo… A to je asi tak vše. Ano, pořád je to fantasy, ale nečekejte přílišné orgie.

A ještě jednu věc je třeba zmínit, byť z úplně jiného soudku. Zima v Thonnierice je samostatným románem, který má fungovat jako vstupní brána do světa „nového“ Pohraničí. Pokud již máte z tohoto světa načteno, budete mít pocit, že autor se místy opakuje a zbytečně vysvětluje; pokud naopak začínáte nebo začít chcete, pak kniha obsahuje několik spoilerů k minulým událostem – ale pokud chtěl Šlechta udělat úvodní díl nové série, nešlo to jinak.

Kuku..dykam?

Jak již bylo řečeno, navazuje Zima v Thonnierice volně na předchozí Kukaččí mláďata. Pojítkem jsou zejména postavy – mladí lidé (v moderní mluvě by člověk řekl teenageři) a místo, kde se odehrává hlavní část děje. A také bylo řečeno, že z předchozího děje nemusíte znát vůbec nic, v knize je vše dostatečně vysvětleno. Každopádně, abychom neodbíhali od těch postav: jeden z přeživších událostí v Thonnierice (revoluce, jak jinak), Thornel, má namířeno hledat svého otce. Nechá se však přemluvit, aby pomohl mladému králi, vždyť to má skoro při cestě… A tento dobrý skutek je po zásluze potrestán.

Problémy začnou už v momentě Thornelova příchodu do města. Městská sýpka je v plamenech a návdavkem se u požáru povaluje mrtvola muže, který je ke vší smůle velitelem městské stráže. Nezbývá než hledat stopy a skládat trpělivě dohromady střípky mozaiky. Času však mnoho nezbývá – město – totiž musí čelit skrytým, ale o to více devastujícím nájezdům neznámých útočníků. Thornelův hlavní úkol – obnova sítě špionů na základě „starých kontaktů“ a znalosti města se tím samozřejmě dost komplikuje.

Na vyšetřování Thornel naštěstí není sám.  Jeho společnicemi jsou Justýna, cynička a řádně ztřeštěná dívka. Jejím protipunktem je  Zirri, jemná dáma mnoha talentů (ale no tak! zkrátka – na co sáhne, to jí jde), která se se šíleným smíchem nevrhá nebezpečí vstříc jako její kolegyně. Všechny hrdiny už jste měli tu čest potkat minimálně v Kukaččích mláďatech, kde rozehrály svoji partii. Na pomoc dostanou ještě Coelina, který je sice technicky vzato vojákem, ale hodně říznutým kancelářskou krysou.

Vybočení z vyjetých kolejí

Zima v Thonnierice ovšem není úplně klasická šlechtovka. Celý děj vidíme z očí Thornella, během pátrání mu doslova nakukujeme přes rameno. Oproti jiným autorovým dílům to vede zejména k tomu, že děj knihy má mnohem větší dynamiku, obsahuje více svižných a akčních scén (kterými i tak autor dost šetří) a především není tak upovídaný jako většina ostatních Šlechtových děl.

Dialogy jdou ve šlépějích té nejlepší „pohraniční“ tradice: jsou propracované a posouvají děj kupředu, zároveň však mnohdy břitké a úsměvné. Postavy zkrátka na papíru ožívají; v tomhle je Šlechta skutečný mistr! Navíc na interakci mezi postavami stojí celá kniha, akční scény jsou jen líbivým a čtivým doplňkem.

Co se naopak nezměnilo je autorova popisnost. Nenechává příliš prostoru čtenářově představivosti a vyhrává si s popisy interiérů, exteriérů i postav.

Šerloci z Pohraničí

A když už je řeč o tom detektivním pátrání… Naši hrdinové nejsou žádnými profesionály; ba co víc, ve Šlechtově světě vlastně nic jako oficiálně pojmenovaný detektiv neexistuje.  Jenže jakmile se parta zarputilých mladých lidí něčeho chytí, už zkrátka nechce ustoupit. Občas jim pomůže náhoda, občas jim drobně přihraje autor, ale povětšinou mají jednotlivé kroky při vyšetřování logiku a posunují věci vpřed jen drobně namísto dvou-tří veleskoků, které ukážou přímo na pachatele. Detektivní složka tedy funguje, a je příjemným zpestřením Zimy v Thonnierice.

Další odlišností oproti autorovým klasikám je fakt, že se většina knihy odehrává ve zdech města namísto otevřené divočiny. K detektivnímu pátrání omezený prostor a okruh podezřelých skvěle sedí, byl to tedy logický krok.

Zima v Thonnierice je velmi příjemné čtení s typickým autorovým rukopisem posunutým do svižnější a lehce akčnější polohy. Fantasy s minimem fantastických prvků a výrazným detektivním nádechem postavená především na dialozích – přesto však příběhu nechybí potřebná dynamika a není upovídaný příliš. Pokud jste váhali nad vstupem do světa Pohraničí, je tato kniha ideální doširoka otevřenou vstupní branou!

Vladimír Šlechta: Zima v Thonnierice

Vydal: Brokilon, 2018

Obálka: Tomáš Flak

Počet stran: 360

Cena: 298 korun

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zanechat odpověď