Lenona Štiblaríková: „Píšem, o čom snívám, o svetoch, kde by sa mi páčilo žiť“

Lenona Štiblaríková vtrhla na česko-slovenské fantastické nebe jako kometa. Během uplynulých tří let stihla vydat tři romány (Šťastlivec, Astrálny pútnik, Bratislavská bludička) i řadu povídek (např. ve sborníku Fantastická 55), vyloupit poklad z moravského sklepa a uchvátit Mloka. Co stojí za tajemstvím jejího úspěchu?

foto_Lenona2

Zkusila jsem to zjistit. (Pro ty, kdo nezažili zlaté bilingvní československé časy, přidávám vlastní překlad odpovědí do češtiny, ostatním dopřeju malou ochutnávku jadrné slovenštiny a chvilku nostalgie k tomu).

S novelou Bratislavská bludička jsi zvítězila v posledním ročníku Ceny Karla Čapka. Proč tě napadlo poslat něco zrovna sem? A překvapil tě výsledek?

CKČ má na Slovensku veľmi dobré meno a je to jedna z mála súťaží, ktoré autorovi ponúkajú možnosť prezentácie svojej práce v zborníku. Zavážil aj fakt, že ako jediná prijíma novely autorov, ktorí už vydali vlastnú knihu, čo ma automaticky vyradilo z niekoľkých iných súťaží. Priznám sa, počítala som s tým, že slovenské prostredie a netradičné mýtické bytosti, ako bludička či vodník, môžu porotcov zaujať. Dúfala som, že im po prečítaní všetkých noviel utkvie v pamäti príjemný pocit práve z môjho príbehu. Bola som zvedavá, ako vysoko sa v rebríčku noviel umiestnim, ale víťazstvo a dokonca hlavné ocenenie MLOK ma šokovalo! Sošku mám pekne na očiach a vždy, keď otvorím skriňu a zbadám ju, poviem si: „Moja, je moja!“

Překlad: CKČ má na Slovensku velmi dobré jméno a je to jedna z mála soutěží, které autorovi nabídnou možnost prezentovat svou práci ve sborníku. Navíc jako jediná přijímá příspěvky od autorů, kteří už vydali vlastní knihu, čímž jsem se už automaticky vyřadila z několika jiných soutěží. Přiznávám, trochu jsem počítala s tím, že slovenské prostředí a netradiční mýtické bytosti, jako jsou bludička nebo vodník, mohou porotce zaujmout. Doufala jsem, že jim po přečtení všech novel utkví v mysli příjemná vzpomínka právě na můj příběh. Byla jsem zvědavá, jak vysoko se v žebříčku se svou novelou umístím, ale vítězství a ještě hlavní cenu Mlok k tomu mě opravdu šokovalo! Sošku mám pěkně na očích a vždy, když otevřu skříň a padne na ni můj zrak, povím si: „Moje, je moje!“

CKČ ale nebyla první česká literární soutěž, kterou jsi zkusila. Už o dva roky před tím jsi vyhrála v soutěži „O poklad moravského sklepa“. Přišlo to tak najednou, nebo jsi už dříve zaznamenala nějaké úspěchy na literárním poli? A mimochodem, co bylo tou výhrou (pokladem)? Doufám, že alespoň sud vína.

Vyhrala som fľašu pravej domácej slivovice, sud by mi vo vlaku na východ určite zhabali. Fľašu som ubránila vlastným telom. Podpora a povzbudenia od porotcov súťaže však boli na nezaplatenie a najmä vďaka nim som získala odvahu Šťastlivca vydať. Keď vás niekto takto podporuje, urobíte aj nemožné, aby ste nesklamali. V tom roku som poslala poviedky do viacerých českých aj slovenských súťaží, bol to prvý rok, kedy som sa rozhodla vyskúšať svoje autorské šťastie. Lepšie to už ani vyjsť nemohlo.

Překlad: Vyhrála jsem flašku pravé domácí slivovice, sud by mi ve vlaku cestou na východ určitě sebrali. Slivovici jsem ubránila vlastním tělem. Podpora a povzbuzení porotců soutěže byly ale k nezaplacení a především díky nim jsem získala odvahu Šťastlivce vydat. Když vás někdo podporuje, uděláte nemožné, abyste ho nezklamali. Tehdy jsem poslala povídky i do dalších českých i slovenských soutěží, byl to první rok, když jsem se rozhodla zkusit své spisovatelské štěstí. Lépe to už ani dopadnout nemohlo.

Momentálně úzce spolupracuješ s nakladatelstvím Hydra, které jsi pomáhala spoluzaložit. Co tě k tomu vedlo? Není na Slovensku dost nakladatelů, kde by mohla talentovaná spisovatelka publikovat?

Keďže v čase, kedy Šťastlivec vyhral súťaž, založila moja kamarádka (autorka románov – Katarína Soyka) vydavateľstvo Hydra, rýchlo bolo jasné, že so Šťastlivcom príde na trh práve Hydra. Pre mladé vydavateľstvo bolo dôležité, že sa tak rýchlo mohlo pochváliť knižkou, ktorá získala prvé miesto v súťaži. Vydavateľstvo Hydra je žánrové vydavateľstvo, ktoré podporuje domácu tvorbu a také na Slovensku nebolo. Všetky vydavateľstvá sú v prvom rade zamerané na zahraničné bestsellery a domácu konzumnú tvorbu. Angloamerická SF je silnejšou odnožou hlavního prúdu a domáca SF, ak sa nejaká vyskytne, zostáva na okraji záujmu našich vydavateľstiev. Niet sa čo čudovať, vydať domácemu autorovi fantastiky knihu je riziko, ak nie priam charita. Dnešný knižný trh je nemilosrdný – vyhráva ten autor, ktorý je najviac pretláčaný do popredia, kterého knihy sú všade na očiach, plagáty vo výkladoch, rozhovory a recenzie v časopisoch Väčšina zákazníkov si radšej nechá poradiť reklamou, než by strácala čas listovaním v knihách a hľadaním niečoho zaujímavého v spodnej poličke kdesi v rohu kníhkupectva.

Překlad: V době, kdy Šťastlivec vyhrál v té moravské soutěži, založila moje kamarádka (a autorka románů – Katarína Soyka) nakladatelství Hydra, takže bylo jasné, že s ním přijde na trh právě to. Vždyť se mohlo rovnou pyšnit knihou, která získala první místo v literární soutěži! Nakladatelství Hydra je žánrové nakladatelství, které podporuje domácí tvorbu, a takové dosud na Slovensku nebylo. Všechna nakladatelství jsou zaměřena hlavně na zahraniční bestsellery, nebo domácí konzumní produkci. Angloamerická SF je odnoží mainstreamu a domácí SF, když už se nějaká objeví, zůstává zcela na okraji zájmu slovenských nakladatelů. Není divu, vydat dílo domácího autora fantastiky představuje obchodní riziko, někdy přímo charitu. Dnešní knižní trh je nemilosrdný – úspěšným je pouze autor, kterého nejčastěji cpou do popředí, jeho knihy jsou všude na očích, má plakáty ve výkladech, poskytuje rozhovory a je recenzován v časopisech. Většina kupujících si raději nechá poradit reklamou, než by ztráceli čas listováním v knihách a hledáním zajímavých kousků někde ve spodní poličce v zastrčeném rohu knihkupectví.

Provozovat takové nakladatelství dá asi zabrat, že? Vyplatí se to?

Vydavateľstvo Hydra nie je klasické vydavateľstvo, nejde nám o biznis a zisk, ani o prežitie, hoci s molochom trhu musíme bojovať aj my. Je to koníček od začiatku do konca – obálky, ilustrácie, jazykovo-štylistické korekcie, zalamovanie, reklama… Všetko robíme s pomocou priateľov a známych, s pomocou kamarátov našich známych a rodinných príslušníkov známých niekoho iného, kto sa ponúkol na nejakom cone… Platíme pochvalou, vatikánskou menou (Pán Boh zaplať) a zvečnením vo vydanej knihe a zatiaľ to funguje výborne. Naše nadšenie pre slovenskú fantastiku je prudko nákazlivé, takže v tomto roku vydávame hneď štyri tituly– dva romány (Bratislavská bludička, Posledná Pozemšťanka), jednu zbierku poviedok (Na hroby) a jednu literárnovednú nonfiction (Netvor: Od Frankensteina po Terminátora). Niekto ide na ryby, niekto zbiera známky, no a my píšeme a vydávame knihy, takže máme naše „dietka“ pod kontrolou od A po Z. Vieme, čo všetko to obnáša. Uisťujem vás, že napísať román nie je to najťažšie, ale to najzábavnejšie.

Překlad: Nakladatelství Hydra není klasické komerční nakladatelství, nejde nám o zisk, ani o přežití, i když s tržním molochem musíme bojovat i my. Je to hobby od začátku do konce – obálka, ilustrace, korektury, zalámání, reklama… Všechno děláme s pomocí přátel a známých, jejich přátel a známých či příbuzných jejich přátel a známých, nebo někoho, kdo nám nabídl pomoc třeba na conu… Platíme pochvalou, vatikánskou měnou (Pán Bůh ti to zaplať) a zvěčněním ve vydané knize a zatím to funguje výborně. Naše nadšení pro slovenskou fantastiku je prudce nakažlivé, takže letos vydáváme rovnou čtyři tituly, z toho dva romány (Bratislavská bludička, Posledná Pozemšťanka), jednu sbírku povídek (Na hroby) a jednu literárně-vědnou nonfiction (Netvor: Od Frankensteina po Terminátora). Někdo chodí na ryby, někdo sbírá známky, no a my píšeme a vydáváme knihy a máme tudíž svá „dítka“ pod kontrolou od A po Z. Víme, co všechno to obnáší, a ujišťuji vás, že napsat román není z toho to nejtěžší, ale to nejzábavnější.

Čím se tedy živíš v „civilním“ životě? Daří se ti kloubit zaměstnání a psaní? Když vezmu, že píšeš spíš větší útvary a do toho ještě povídky, které ti vycházejí různě v časopisech, články pro Hydru a kdovíco ještě…

Sice som vyštudovala ruštinu a španielčinu, pracujem však v rodinnej firme s dvadsaťročnou tradíciou obchodovania s nábytkom a to mi dáva určitú slobodu v tom, čo robím ako autorka aj v práci pre vydavateľstvo Hydra. Sama si schválim služobnú cestu, dovolenku aj voľno, a keď si popri práci vyriešim pár vydavateľských záležitostí, doma môžem tráviť čas písaním. Samozrejme až po tom, ako sa postarám o manžela, dve deti a domácnosť. Našťastie, rodina je voči mojim spisovateľským aktivitám ústretová a z domácnosti som odstranila všetko, čo si vyžadovalo časovo náročnú starostlivosť.

Překlad: Přestože jsem vystudovala ruštinu a španělštinu, pracuju v rodinné firmě s dvacetiletou tradicí v obchodování s nábytkem a to mi dává určitou svobodu k tomu, co dělám pro nakladatelství Hydra. Sama si totiž schvaluju služební cesty, dovolené a beru si volno, když potřebuju řešit nějaké záležitosti pro nakladatelství, doma navíc můžu trávit čas psaním. Samozřejmě až po tom, co se postarám o manžela, dvě děti a domácnost. Naštěstí je rodina k mým spisovatelským aktivitám tolerantní a já jsem z domácnosti odstranila všechno, co vyžaduje časově náročnou péči.

Žánrově se ve své tvorbě orientuješ čistě na fantastiku, resp. na sci-fi. Nejnověji se také objevila tvoje povídka v posledním čísle časopisu Jupiter, který je věnován space opeře (mimochodem, je k mání na Palmknihách za 83 kč). Čím tě tolik fascinuje téma kontaktu lidí s jinými vesmírnými civilizacemi?

Píšem, o čom snívám, o svetoch, kde by sa mi páčilo žiť, o mimozemšťanoch, ktorých civilizácia by nám otvorila nové cesty a dala nám iné možnosti ako sa ďalej rozvíjať. Viac než veda a technika ma zaujímajú ľudia/mimozem­šťania – vzťahy, súvislosti, záujmy a plány, to dobré aj to zlé, čo nám kontakty s cudzincami môžu dať. Hoci sa dnes spoliehame na techniku viac než kedykoľvek predtým, riadime sa citmy, a tie si so sebou ponesieme úplne všade. Rada čítam SF, najmä, keď sú v nej mimozemšťania a najredšej mám tie, kde ľudstvo musí o svoje postavenie v spoločenstve iných rás bojovať, kde si musí vydobyť rešpekt, pretože to znamená, že musí hľadať a nájsť niečo, kvôli čomu nás ostatní budú potrebovať. Ak niekedy mimozemšťania naozaj prídu a predstavia sa nám, budeme stáť pred podobnou situáciou – máme niečo, čím ich očaríme natoľko, aby nás chceli vziať so sebou a ukázať nám svoj svet? Lebo ak nie, prečo potom prišli?

Překlad: Píšu, o čem sním, o světech, kde by se mi líbilo žít, o mimozemšťanech a civilizacích, které by nám otevřely nové cesty a daly nové možnosti, jak se dál rozvíjet. Víc než věda a technika mě zajímají lidé (nebo emzáci) – jejich vztahy, zájmy a plány, možné konsekvence, to dobré i to zlé, co nám může kontakt s vesmírnými cizinci přinést. Ačkoliv dnes spoléháme na techniku mnohem víc než kdykoliv předtím, stále se řídíme city, protože ty si s sebou poneseme úplně všude. Já osobně ráda SF čtu, především, když v ní vystupují mimozemšťané, a nejraději ze všech mám ty příběhy, ve kterých si musí lidstvo své postavení ve společnosti jiných ras vybojovat, vydobýt si respekt, protože to znamená, že musí hledat a najít něco, kvůli čemu nás budou ostatní bytosti potřebovat. Jestliže mimozemšťané opravdu jednou zavítají k nám, budeme před obdobnou situací stát – máme něco, čím je okouzlíme natolik, že by nás chtěli vzít s sebou a ukázat nám svůj svět? Protože když ne, tak proč potom přišli?

Píšeš docela dost drsně. Tvoje postavy nemají daleko k peprnému výrazu. Tvůj humor je spíš kousavý. Vybíráš si schválně mužské hrdiny, co se s ničím moc nemažou? Třeba ten ze Šťastlivce je věčně sexuchtivý chlapík, který v záchvatu zuřivosti odpraví vlastní rukou několik mimozemšťanů najednou.

Páči sa mi, keď sa mužskí hrdinovia správajú ako muži a ženy zasa používajú ženské zbrane na dosiahnutie svojich cieľov. Tomu sa snažím prispôsobiť aj ich spôsoby, reč a správanie. Netvrdím, že muži pri peknej žene myslia hneď len na to jedno (to tvrdia oni), ja sa len snažím, aby muži nepôsobili příliš žensky, keďže som autorka, ktorá si za hlavných hrdinov často zvolí mužské postavy. Faktom je, že uprednostňujem čítanie kníh s mužskými hlavními hrdinami, ženy všetko voľajako naťahujú, komplikujú a rozpitvávajú, a to ma nudí. Irónia, hrubé výrazy a sexuálny harašment sú pri vykreslení mužského hrdinu v norme, ale keby sa tak správala žena, veľa fanúšikov by si asi nezískala.

Překlad: Líbí se mi, když se mužští hrdinové chovají jako muži a když ženy zase používají k dosažení svých cílů ženské zbraně. Tomu se snažím přizpůsobit jejich jednání, jazyk i zvyky. Netvrdím, že muži při pohledu na pěknou ženu myslí hned jen na to jedno (to tvrdí oni), já se jen snažím, aby muži nepůsobili příliš žensky, když už jsem ta autorka, co si vybírá za hlavní postavy převážně muže. Pravdou je, že dávám přednost knihám s mužskými hrdiny, ženy totiž všechno různě protahují, komplikují a rozpitvávají, a to mě nudí. Ironie, silnější výrazy a šovinismus jsou pro vykreslení mužské postavy v normě, kdyby totéž projevovala žena, moc fanoušků by asi nezískala.

Bludička Malvína, která ve tvém fikčním světě pracuje jako průvodkyně turistů po Bratislavě, se dokáže v těžké chvíli vypařit. Doslova. V reálném životě by se taková dovednost občas hodila, viď? Jaká situace by tě nejvíc dohnala k tomu, že bys nejraději jako tvoje hrdinka udělala „puf“ a byla pryč?

Okamžité zmiznutie by som určite využila pri trápnych situáciách, z kterých sa nedá dôstojne vycúvať. O čo jednoduchšie by bolo vypariť sa ako duch a predstierať, že som tam nikdy nebola? Z pochopitelných dôvodov ich nebudem bližšie opisovať, veď to poznáte…

Překlad: Po možnosti okamžitě zmizet bych sáhla v trapných situacích, ze kterých se nadá důstojně vycouvat. Oč jednodušší by bylo vypařit se jako duch a předstírat, že jsem tam nikdy nebyla? Ale z pochopitelných důvodů nebudu takové situace popisovat, však to znáte sami…

Tvým oblíbeným nápojem je výborná popradská káva s mlékem. Pije ji i jedna z tvých hrdinek v povídce Literárna súťaž, která brzy vyjde ve sbírce „My jsme vám to říkali“, reprezentující nový subžánr real prediction. Povíš nám víc o tomto projektu, do kterého ses zapojila?

Ako autorka rada experimentujem, skúšam niečo nové a zapájam sa do rôznych projektov, ktoré sa mi zdajú byť zaujímavé. Asi preto som neodolala výzve propagátorov žánru re-pre: Jana Hlouška, Jaroslava Svobodu a ďalších, ktorí vyhlásili poviedkovú súťaž so zameraním na tento subžáner. Chcela som vedieť, čo za nový subžáner fantastiky je re-pre, aké podmienky musia moje poviedky splniť, aby do tohoto sveta zapadli a či vôbec dokážem napísať príbeh, ktorý by sa zapáčil tvorcom tohoto nového světa. Bola to výzva. Na projekte sa podieľali aj Františka Vrbenská a Jiří Walker Procházka – známi autori a ostrieľaní porotcovia – a kto by sa pred nimi nechcel blysnúť svojou tvorbou? Preto ma veľmi potešilo, keď vybrali do zbierky aj tri moje mikropoviedky. Ďalej som na nich pracovala a vylepšovala ich podľa rád a nápadov ostatních autorov na workshope, ktorý usporiadali organizátori súťaže v Sendražiciach pri Hradci Králové. Poviedky sme si čítali, diskutovali o nich, premýšľali o názve zbierky a o ďalších vylepšeniach. Zbierka nadväzuje na prvý diel „Odpor je zbytečný“ a som fakt zvedavá jako bude nová knižka napokon vyzerať. Krstiť sa má v Bratislave na Istrocone, ak tam zavítate, určite ma niekde uvidíte.

Překlad: Jako autorka ráda experimentuju, zkouším něco nového a zapojuju se do různých projektů, které mi připadají zajímavé. Asi proto jsem neodolala výzvě propagátorů žánru re-pre Jana Hlouška, Jaroslava Svobody a dalších, kteří vyhlásili soutěž o povídku, napsanou v tomto subžánru. Chtěla jsem se dozvědět, co to za nový žánr fantastiky vlastně je, jaké podmínky musí povídka splňovat, aby do tohoto světa zapadla, a jestli vůbec dokážu napsat příběh, který by se tvůrcům světa re-pre líbil. Byla to prostě výzva. Na projektu se podíleli i Františka Vrbenská a Jiří Walker Procházka – známí autoři a ostřílení porotci – a kdo by se před nimi nechtěl blýsknout svou tvorbou? Proto mě velmi potěšilo, když vybrali do chystané sbírky i moje tři mikropovídky. Následně jsem na nich ještě pracovala a vylepšovala je podle rad a nápadů ostatních autorů z workshopu, který organizátoři uspořádali v Sendražicích u Hradce Králové. Povídky jsme si tam četli, diskutovali o nich, vymýšleli název sbírky a další zlepšováky. Sbírka navazuje na první díl s názvem „Odpor je zbytečný“ a já jsem fakt zvědavá, jak bude nová knížka v konečné podobě vypadat. Křest je naplánovaný do Bratislavy na Istrocon/Parcon, takže pokud tam zavítáte, určitě se uvidíme.

Slyšela jsem, že ses rozhodla přeložit sama svá díla do cizích jazyků. Copak tím zamýšlíš? Je ti slovenský literární „rybník“ malý?

Už pár rokov čakám, kedy ma oslovia zahraniční agenti a kúpia si práva na preklad mojich románov do angličtiny, aby som sa mohla stať milionárkou. Ale zatiaľ nič z toho, tak sme sa so Soykou rozhodli, že tomu trochu pomôžeme. Ona podala inzerát, na ktorý sa ozvalo niekoľko záujemcov ochotných preložiť Šťastlivca a Bludičku, a tak dvaja z nich momentálne prekladajú a ja platím. Je to taký pokus, samé nevieme, čo z toho bude. Preklady skúsime poslať do súťaží, ponúkneme ich časopisom a keby nič z toho nevyšlo, urobíme z nich e-knihy a budeme dúfať, že čitateľov pritiahne exotický pôvod autorky. Momentálne bojujú v prestížnej slovenskej súťaži Cena Fantázie dve moje poviedky – jedna v súťaži slovenských poviedok, druhá je v prvom ročníku anglických poviedok. Víťazná poviedka v anglickom jazyku by mala byť publikovaná v zahraničním časopise. Držím organizátorovi súťaže, Ivanovi Aľakšovi, palce, kiež bude mať Fantázia Award podobný úspech ako jej slovenská verzia!

Překlad: Už několik let čekám, až mě osloví zahraniční agenti a koupí si práva na překlad mých románů do angličtiny, abych se mohla stát milionářkou. Ale zatím nic, tak jsme se se Soykou rozhodly, že tomu trochu pomůžeme. Ona podala inzerát, na který se jí ozvalo několik ochotných překladatelů, kteří nyní překládají Štastlivce a Bludičku, a já to platím. Je to pokus, samy nevíme, jak to dopadne. Překlady chceme poslat do zahraničních soutěží a časopisů a když to nevyjde, uděláme z nich ebooky a budeme doufat, že anglofonní čtenáře přitáhne exotický původ autorky. Dvě moje povídky momentálně bodují v prestižní slovenské soutěži Cena Fantázie – jedna v klání slovenských povídek, druhá v prvním ročníku anglických povídek. Vítěznou práci pak opublikují v zahraničním časopise. Držím organizátorovi soutěže, Ivanovi Aľakšovi, palce, kéž bude Fantázia Award stejně úspěšná jako její slovenská verze!

A ještě obligatorní otázka na konec: co chystáš nového do budoucna? Máš něco v šuplíku, nebo prostě jen čekáš, až tě popadne inspirace?

Rozpracovaný mám ďalší román zo slovenského prostredia. Hlavný hrdina je vlastenec telom aj dušou (mám pre nich slabosť), tyká si so Smrťou a vďaka jednej svojej zvláštnej schopnosti sa pripletie k výskumu mimozemského objektu, ktorý dostal do úzkých aj našich ukrajinských susedov. Nápadov mám veľa. Z niektorých vznikne len drabble (sto slovný príbeh), z iného sa zrodí mikropoviedka, poviedka či dokonca román, ale v prvom rade ma námet musí nadchnúť a písanie zabaviť, inak je to strata času. Viacerými svojimi aktivitami sa snažím napomáhať rozvoju slovenskej fantastiky, propagujem ju na conoch, v rozhovoroch aj vydavateľskou činnosťou. Každá pochvala, ocenenie či zvedavé otázky zo strany médií sú dôkazom toho, že moju prácu vidno a že zaujala. Čo viac si fanúšik SFaF môže želať? A čo sa týka peňazí, akosi som dospela k viere, že kde začína túžba po zisku, tam končí inšpirácia, takže chcem radšej písať než počítať.

Překlad: Mám rozpracovaný další román ze slovenského prostředí. Hlavní hrdina je vlastenec tělem i duší (mám pro takové slabost), tyká si se Smrtkou a kvůli jedné své zvláštní schopnosti se připlete k výzkumu mimozemského objektu, který dostal do úzkých i naše ukrajinské sousedy. Nápadů mám spousty. Z některých vznikne jenom drabble (příběh o délce přesně sto slov), z jiného se zrodí mikropovídka, klasická povídka nebo dokonce román, ale v první řadě mě musí námět nadchnout a jeho psaní pobavit, jinak je to ztráta času. Svými mnohými aktivitami se snažím napomoci rozvoji slovenské fantastiky, propaguju ji na conech, v rozhovorech i vydavatelskou činností. Každá pochvala, ocenění či zvědavá otázka z médií jsou důkazem toho, že je moje práce vidět a že zaujala. Co víc by si mohl fanoušek SFaF přát? Pokud jde o peníze, tak nějak jsem dospěla k víře, že tam, kde začíná touha po zisku, končí inspirace. Takže chci raději psát než počítat.

Děkuji za rozhovor.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

14 komentářů

  1. Aramon
    Nejako som nepochopil zmysel a dôvod prekladania odstavcov v slovenčine do češtiny. Myslí si snáď autorka článku, že čitatelia FP nerozumejú po slovensky?

  2. V překladu do češtiny nevidím žádný problém. Mladší ročníky už nemají tolik zkušeností s psanou slovenštinou, takže takto nemusí alespoň luštit významy některých slov přes google překladač.

  3. Nic ve zlém, ale buď bych to přeložil, nebo nechal být. Tohle zdvojení je jak z nějaké politicky korektní absurdní frašky.

  4. Aramon
    Nedivil bych se, kdyby mladší ročníky opravdu plynule nerozuměly. Přeci jen to už je to 20 let, co jsme se rozdělili, a slovenština už se v české televizi oproti dřívějšku vyskytuje jen okrajově.

    Podstatu sice pochopí prakticky každý, ale významy některých slov mladším čtenářům, kteří na slovenštinu narazí nanejvýš v komentáři pod článkem, už unikat klidně můžou.

  5. Ten překlad je fakt divnej, měli to buď nechat být, nebo přeložit. :-/

  6. Pondělí. 😀 Chtěla jsem napsat to, co standa.:-)

  7. to standa.e
    Aby to bylo opravdu politicky korektní, tak bych prosil ještě překlad do tatarštiny 🙂

  8. To si snad děláte srandu, ne?
    V době, kdy téměř všechny české odborné časopisy vycházejí v angličtině, budete překládat ze slovenštiny do češtiny?
    To tak hrubě podceňujete svoje čtenáře, nebo co?
    A mladším ročníkům jenom prospěje, když se to doučí! Prostě příště neblbněte a nechte slovenský text v originále. Vesmír i Živa to také dělají a nikdo s tím nemám nejmenší problém.

    Rozhovor sám je vynikající. (Český překlad jsem nečetl.) Díky za něj! Lenone Štiblaríková přeju mnoho dalších úspěchů!

  9. to Podchaljuzin:
    Pro připomenutí…
    Čechy a Morava – Böhmen und Mähren

    Československá sovětská federativní socialistická republika – Чехословацкая Социалистическая Федеративная Советская Республика (Josif Vissarionovič to nakonec nepřijal, i když Klement to myslel určitě dobře. :-))

    Česko-slovenská federatívna republika

    etc…

  10. to KarelC
    Stalin? To mi něco říká. Nebyl to ten gruzínský bandita co lidi okrádal? Toho dal car v roce 1940 oběsit! Inu, jak se říká: Kdo přepadá u carské silnice, ten si as nehledí palice!

  11. to Podchaljuzin:
    Tedy mám vážné obavy, že kdyby v té době stál proti Hitlerovi Mikuláš II, respektive jeho syn Alexej, tak Třetí říše končí někde u Vladivostoku. Tehdy to chtělo ještě tvrdšího parchanta, než byl Áda a to Stalin splňoval více než dokonale.

  12. to KarelC
    Bať. Jak se říká u nás na vsi: Když si začnou vlkodlaci příliš vyskakovat, je třeba nechat je kozáky rozšavlovat!

Zanechat odpověď