Silvestrovská soutěž: knižní tipy

Které z žánrovek z posledních let doporučujete ostatním? Jedenáct knižních tipů od jedenácti vítězů soutěže je tu – a tuzemští autoři s přehledem vedou.

archa-zrudPavel Fritz: Archa zrůd
Doporučuje: Martin Polák

Anotace
Děj třinácti vědeckofantastických a hororových povídek vás zanese na ta nejznepokojivější místa v nejtemnějších propastech vesmíru i na naší mateřské planetě. Stanete se svědky odkrývání šokujících mimozemských artefaktů, prozkoumáte záhadné vraky, navštívíte Hotel nekonečno, maják na konci galaxie i bavorský klášter sužovaný děsivým zlem. S bandou desperátů budete hledat poklad Černého Lombarďana a zaskočí vás velmi podivný úkol pro britské agenty s povolením zabíjet. Příjemnou cestu do pekel!

Komentář
Za nejlepší knihu považuji Archu zrůd od Pavla Fritze. Proč pro ni hlasuji? Ačkoliv autor nepatří mezi ta nejznámější jména na české SF scéně, svou knihou se mezi elitu rázně probojoval. Ve své sbírce nabízí 13 klasických SF povídek ve stylu velké trojky zlatého věku SF, ale psaných pro 21. století. Až budu velký, chtěl bych být jako on!
Samozřejmě vyšla spousta jiných a také úžasných knih, ale chtěl bych doporučit knihu, které se možná čtenáři vyhnou kvůli neznámému jménu.

 

Zaklínač 8 - Bouřková sezónaAndrzej Sapkowski: Bouřková sezóna
Doporučuje: Karel Vícha

Anotace
Zaklínač Geralt. Muž, jehož posláním je chránit obyčejné lidi před magicky stvořenými nestvůrami. Mutant, který má za úkol zabíjet nepřirozené bytosti. Používá magická znamení, kouzelné lektvary a chloubu každého zaklínače – dva meče, ocelový a stříbrný. Co se však stane, když Geralt nešťastnou shodou okolností o své meče přijde? Zaklínačské zbraně mají nejen obrovskou hodnotu, ale jejich ztráta je pro majitele zároveň obrovskou potupou. Geralt je musí získat zpátky. Co nejrychleji…
Andrzej Sapkowski se na stránkách samostatného románu vrací ke svému nejpopulárnějšímu hrdinovi. Zaklínač Geralt znovu bojuje, cestuje a miluje, Marigold zpívá a lítá z průšvihu do průšvihu, čarodějové intrikují… a nad celým světem se stahují mračna – přichází bouřková sezóna.

Komentář
Jsem fanda série knih o zaklínačovi již od devadesátých let a byla to pro mě velká oslava, když jsem se dozvěděl, že Andrzej vydává další knihu s Geraltem. Kniha má takový zvláštní charakter, že i když se jedná o román, tak spíše vyznívá jako navazující sled povídek. Což je v zásadě dobře, protože se domnívám, že povídky o Geraltovi jsou lepší než následná pentalogie. A je fakt, že mi kniha připomíná situaci asi jak když se rockové hvězdy rozhodnout po desetiletí udělat světovou koncertní show 🙂 Jinými slovy kniha je super, kvůli té nostalgické atmosféře. Nedoporučoval bych ji žádnému nováčkovi ve světě zaklínačů, těm bych doporučil začít pěkně od povídek, ale pro nás mazáky je to nirvána.

 

Kukaččí mláďataVladimír Šlechta: Kukaččí mláďata
Doporučuje: Tomáš Vícha

Anotace
Arkastie prochází vleklou krizí. Král uprchl už před deseti roky a ještě stále se skrývá. Bezvládí přineslo hořké plody. Staré dohody jsou porušovány, zájmové skupiny soupeří o moc. Schyluje se k občanské válce.
Ve městě jménem Thonnierika žijí své životy čtyři mladí lidé z různých společenských vrstev. Zatím ještě netuší, že budou zataženi do samého středu nadcházejících událostí. Pak budou přinuceni bojovat jeden za druhého i jeden proti druhému.
Čas se nachyluje, blíží se bouře. Možná se vrátí král. Možná.

Komentář
Za nejlepší knihu poslední doby považuji Kukaččí mláďata od Vladimíra Šlechty, a to z několika důvodů. Za prvé se málokdy stává, že je nějaká kniha tak dlouho očekáváná jako nový přírůstek do Krvavého pohraničí. Asi se Vladimír zhlédl v GRRM :). Za druhé je kniha hlavně skvělá a plně naplňuje očekávání fanoušků série a můžou se tu setkat i s mnoha známými postavami z dřívějška. A za třetí, i když to dle nějakých dřívějších rozhovorů vypadalo, že to bude poslední díl série, se ukázalo, že to sice chronologicky poslední je, ale podle všeho jen zatím a autor již připustil možnost pokračování oblíbené série i do budoucna. Osobně se mi libí, že kniha je uzavřenější a není součástí většího celku, jako třeba byla Gordonova země. A v neposlední řadě bych vyzvedl, že kniha má skvělý obal od mně do té doby neznámého Tomáš Flaka. Knihu považuji za horkého favorita na ceny ASFFH za rok 2016.

 

LovciFrantišek Kotleta: Lovci
Doporučuje: Hana Vovsíková

Anotace
Praha roku 2050. Desetimilionová středoevropská metropole má svých problémů dost. Třeba s odpady, přemnoženými zmutovanými potkany nebo permanentní pouliční válkou na pomezí sunnitské a šíitské čtvrti. Co je ale horší, každý padouch v tomhle městě touží po tom, aby se stal superpadouchem. Stačí trocha genetické manipulace tady, pár kybernetických vylepšení támhle a hlavně ego větší než ten kráter, co zůstal z východního Slovenska.
Jediný, kdo se těmhle superpadouchům dokáže postavit, jsou super… vlastně ne, žádní superhrdinové tu nejsou. Jenom skupina federálních policistů z Organizace pro boj s vylepšenými teroristy. Říkají si Lovci…

Komentář
V poslední době mě zaujala kniha Lovci od Františka Kotlety. Kotleta je už taková sázka na jistotu a nezklamal mě ani tentokrát. Takže komu nevadí hora mrtvol, určitě doporučuju. Kniha se mi líbila proto, že je to ideální oddechovka, má spád, spoustu hlášek i dobrý příběh.
Jinak české (i slovenské) autory čtu hodně. A jejich knihy mi krásně plní knihovničku. Takže moje uznání rozhodně mají 🙂

 

Mycelium 1 - Jantarové očiVilma Kadlečková: série Mycelium
Doporučuje: Marcela Mucalová

Anotace
Jantarové oči: Lidstvo navázalo styky s planetou Össe a začalo využívat tamní myceliální technologie. Zatím se úspěšně daří ignorovat nepříjemnosti, které s sebou kontakt s teokratickou civilizací Össeanů přináší: kult vesmírných Lodí, krvavé lidské oběti ve jménu Hmyzího boha, spóry nitrožilních hub a rituální drogy, rozkládající lidskou vůli. Lucas Hildebrandt, který jako vyslanec důvěrně poznal tamní svět, si ale dobře uvědomuje, že Země začíná být na Össe závislá. Proto hledá sílu, která by se mohla stát protiváhou össenské moci. Skutečně ji nachází – jenže je jiná, než předpokládal; a cena, kterou za to on sám musí zaplatit, je krutá.
Mycelium je románová sága, odehrávající se ve 26. století na Zemi.

Komentář
Chtěla bych upozornit na trend, který je vidět na cenách Hugo, tak nyní už i u nás na ASFFH, že začínají čím dál více vyhrávat ženy. V naší kotlině tento trend reprezentuje Vilma Kadlečková se svým veledílem Mycelium. Jako nejlepší knihu bych označila hned první díl Jantarové oči. I když se děj odehrává ve dvacátém šestém století, jsou v tomto vytvořeném vesmíru vidět odkazy na současnost, kdy se střetávají tu více, tu méně úspěšně různé kultury a mentality, a co to může způsobovat. Kniha je tím aktuální a všem doporučuji si ji přečíst nebo poslechnout jako vydařenou audioknihu.
Nemůžu se dočkat, až Vilma vydá další a teď asi opravdu poslední díl ságy.

 

Neočekávané dýchánkyJan Dobiáš: Neočekávané dýchánky
Doporučuje: Petr Behenský

Anotace
Jak se rodí hvězdy?
Kolik sudů piva se vejde do dvanácti trpaslíků?
Čím zaplatí Kráska, která nepolíbí Zvíře?
Jaká je cena pro pěstitele největší dýně?
A kdo je tajemný mstitel v proměnlivém plášti?
Přečtěte si tuto knihu a dozvíte se to!
V patnácti fantastických povídkách Vás Jan Dobiáš zavede na tolik neočekávaných dýchánků, až vám z toho půjde hlava kolem…

Komentář
Po krátkém, ale o to urputnějším boji mezi Prachmistry a Neočekávanými dýchánky u mě zvítězil Jan Dobiáš, autor druhých zmíněných. Pořád platí, že Dobiáš je jedním z nejnápaditějších českých spisovatelů. Dokáže nacházet náměty doslova všude a každý příběh je zároveň očekáváním, čím nás autor překvapí tentokrát. Jeho povídky jsou plné vtipu, nevšedních nápadů a vybroušené do posledního slova. Jestli má Neil Gaiman v žánru krátkých fikcí nějakého konkurenta, je jím Jan Dobiáš.

 

Stín krkavce 1 - Píseň krveAnthony Ryan: Píseň krve
Doporučuje: Jozef Baník

Anotace
Vélin Al Sorna, zasvěcený Šestému řádu, byl od dětství cvičen k boji a zabíjení ve službách Víry. Řád se stal jeho jedinou rodinou. Vélinův otec sloužil jako rytíř králi Janusovi, panovníkovi Sjednoceného království, rozhodl se však Vélina zbavit jeho práv a v pouhých deseti letech ho zanechal na prahu Šestého řádu. Chlapec ho za to nenávidí. Během pobytu v řádu se Vélin dozvídá zatím netušené podrobnosti o své matce, která zemřela, když byl ještě dítě. Postupně také odhaluje důvody, jež jeho otce vedly k tomu, že ho řádu svěřil. Jedna pravda je však důležitější než všechny ostatní: Vélina Al Sornu čeká budoucnost, kterou má teprve pochopit. Budoucnost, jež změní nejen království, ale také celý svět.

Komentář
Pozdravujem všetkých, ktorí nám predkladajú túto neľahkú úlohu a odkazujem im: kiežby som sa nikdy nedal zvábiť sladkým volaním fantasyplanet a neotváral ten prekliaty článok. Čo za diabolská myseľ vnukla redakcii nápad stanoviť trojročný termín vydania ako kritérium voľby……. Už štrnásť nocí som sa poriadne nevyspal. Pri pohľade na knižnicu ma oblieva pot. Kiežby som toho toľko nečítal, kiežby som sa radšej venoval športu, či inak strácal čas. Ale ona ma varovala, varovala ma ešte predtým ako som ju stratil, varovala ma aby som bol opatrný……. teraz už viem že nebrať ohľad na jej varovné tóny a napriek tomu otvárať tie zapovedané knihy……..

V noci som sa budil s výkrikom celý spotený. A tie sny. Tu nepomáhal žiaden lekár, medovina či makový odvar. Všetko márne. Sny o vytrácaní sa modrej a záplava červenej, sny o schodoch, ktoré končia v polovici cesty zdanlivo nikam nevedúc, sny o cupitajúcich nožičkách v tieňoch a o ich majiteľoch ktorí sa mi vkrádajú do hlavy a všetko vidia. Kto by nekričal. Chcel som letieť do Arizony ale vraj ho už dlho nikto nevidel, obchod zatvorený a na dverách ceduľka vidíme sa čoskoro. Vraj je tam už akosi pridlho. V Chicágu zas nie je čas na maličkosti ale v telefóne divne prašťalo, možno som len zle počul, každopádne linka je už vyvesená. Krvavý otlačok ruky so štyrmi prstami sa mi mihol v spomienke. Dlho stratený priateľ, pridlho, ten už je pasé. Tomas je mŕtvy a Pug, kto vie, isté je že viac nepomôžu. Kaladin má dosť problémov sám so sebou, Arlen so zvyškom skupiny aj keď toto by bolo nad jeho možnosti. V jednom obzvlášť živom sne som zazrel v tme tri postavy. Vysoké, dlhé biele vlasy….. boli cítiť mocou a ešte niečím…. možno zrada… .a opäť krik a prebudenie, snáď to moja polovička vydrží už len jedna noc a celé toto šialenstvo skončí.  Ale dnes, dnes je všetkému koniec. Ozvala sa. Bolo to nečakané a o to viac vítané. Cestou domov som sa zahľadel na svoj panelák. Prrr, nie je to Ereborn, nie je to Roklinka, nie je to ani tá vysoká ľadová stena na severe. Ukazovali ju v telke vraj sú na nej postavy v čiernom…… báchorky. Neuverím pokiaľ neuvidím. Ale ona je späť. Bežím, schody beriem po dvoch, nečakám na výťah.  Rozrážam dvere, žena zdesená, milenec nikde, ja šialený úškrn. Stojím pred knižnicou a ona trilkuje, pátram pohľadom, prechádzam zľava doprava a zrazu je silnejšia, blížim sa, jej rytmus je úpenlivý ale radostný. Siaham po knihe a cítim z nej až bytostnú radosť. Moje trápenie je na konci. Teraz nech sa trápia iní. Opatrne knihu kladiem na stôl a divým sa prečo som si ju nevšimol skôr. Možno mi myseľ zatemnil Kresimír. Možno právom. Tamásov príbeh bol pravdepodobne tým najlepším čo som za posledné roky čítal. Ale jeho kvalitu som poznal už dávnejšie, očakával som ho, vedel som že bude výborný a on nesklamal. Ale tentokrát to nestačí, aj ten najlepší sa musí skloniť pred emóciou. Nečakanou emóciou, prekvapením, bleskom z jasného neba, ktorý spôsobila kniha, ktorú mi označil môj stratený dar, moja pieseň. Týmto dávam svoj hlas Písni krve. Nech ju spoznajú všetci, nech Vélin prebudí v ich srdciach opäť túžbu po dobrej fantasy a nech sa ja konečne vyspím.

 

SpratekSteven Erikson: Spratek
Doporučuje: Monika Svobodová

Anotace
„Toto jsou cesty hvězdné lodi SHL Spratek. Jejím úkolem je vyhledávat nové světy, na něž by se dala zapíchnout terránská vlajka, daly by se podmanit a v případě potřeby na nich vyhladit veškeré životní formy, odvážně vyhodit do -“
Ano, vydejme se s ne zrovna bystrým, zato nesmírně sebevědomým kapitánem Hadriánem Sawbackem – jenž se povážlivě, ale ne tak docela, podobá jistému Jamesi T. Kirkovi – a jeho posádkou složenou z krásných žen, nepříliš schopných mužů a nafukovacího doktora na palubě hvězdné lodi třídy Vpřed Spratek, na řadu bezstarostných, téměř katastrofálních a neskutečně bláznivých dobrodružství „nekonečnou rozlohou mezihvězdného prostoru“… Autor oceňované Malazské Knihy padlých převedl svou celoživotní lásku ke Star Treku do chytré, vynalézavé a ohromně zábavné knihy, v níž lidstvo zkoumá vesmír pro dobro všech druhů, přičemž se se svou vyspělou technikou chová jako slon v porcelánu. Spratek není pouze vtipnou parodií, ale také láskyplně nactiutrhačnou poklonou celému žánru rozmáchlých vesmírných dobrodružství.

Komentář
Možná ne úplně nejlepší, ale rozhodně nejpošahanější kniha z posledních let, která mi utkvěla v paměti, je Spratek od Eriksona. Rozhodně to není něco, co by člověk čekal od autora Malazské knihy padlých, ale myslím, že se mi Spratek líbí právě proto, že se od ostatních Eriksonových knížek liší úplně vším kromě bravurnosti, se kterou je napsaný. Jakožto fanynka původního seriálu jsem si tuhle nepokrytou parodii Star Treku opravdu užila, a to i přes to, že jsem první půlku knihy měla kapitána Sawbacka za totálního magora, jeho posádku za blbce a děj za výplod choré mysli na houbičkách. Ale pak se to všechno poskládalo dohromady – a bylo to geniální!

 

Algor 2 - Tenký ledJan Hlávka & Jana Vybíralová: Tenký led
Doporučuje: Roman Sedmera

Anotace
Algorský císařský pár sice přežil pokus o atentát, ale jeho pachatel je stále na svobodě. Císařovna Viktorie se snaží znovu najít klid, jenže daleko od ní se začíná rodit další, mnohem horší spiknutí, do něhož je pomalu zatahován i viridianský král Georg Talminis.
Na Menabaranu si zatím Avrian Dann upevňuje svou moc, s velkorysou podporou sil, o kterých netuší skoro nic, zatímco Nikola a Natalie Vanbergovy prchají na lodi Darrena Iversona z planety. V patách však nemají jen policii, a Newell se jim může namísto bezpečného domova stát vražednou pastí.
V úvodní knize cyklu Algor bylo rozehráno mnoho her. Nyní poznáme, na jak tenký led se všichni hráči vydají, ať už chtějí či nikoliv – i to, pod kým z nich se nakonec prolomí.

Komentář
Dlouho jsem váhal mezi Myceliem od Vilmy Kadlečkové a sérií Algor od Jana Hlávky a Jany Vybíralové, ale musím říct, že mě druzí zmiňovaní bavili o něco víc. Za mě rozhodně doporučuji (bohužel jsem zapomněl na deadline soutěže a teď večer jsem stále ještě v práci, takže není čas a ani síla se více rozepsat).

Pozn. redakce: Udílíme body za sklony dělat věci na poslední chvíli a za sebe dodáváme, že Algor máme rádi, protože na to, jak je takhle planeta studená, to na ní pěkně vře. A jelikož pořádně napsaných space oper se zajímavými postavami, chytlavým dějem a malým množstvím slovní vaty v poměru k počtu stránek zas tak moc není – obzvlášť těch domácích – k doporučení se připojujeme.

 

Černý Rogan 2 - Zlato ArkonyJuraj Červenák: Zlato Arkony 2
Doporučuje: Marek Pospíšil

Anotace
Nad Rujánou zní válečné rohy. Vojska z Volinu a Štětína míří na posvátný ostrov, aby ho ohněm a ocelí očistila od cizí havěti. Démoničtí potomci severských bohů jsou ale odhodláni udržet Rujánu v područí a Rány v otroctví, i kdyby si měli na pomoc přivolat zkázonosné záhrobní mocnosti.
Černokněžník a jeho vlčí průvodce sbírají odvahu a sílu pro boj s nevídaným protivníkem. Do útesů Arkony buší krvavý příboj, ve vodách vnitřního zálivu se cosi probouzí a vysoko nad ostrovem krouží tajemný bílý krkavec. Schyluje se k válce bohů.
Zlato Arkony 2 je epickým vyvrcholením dvoudílného románu, kterým pokračují dobrodružství Černého Rogana a vlka Goryvlada. Juraj Červenák, nejúspěšnější autor historické fantasy na Slovensku a v Česku, vás zve na další výpravu do světa slovanských hrdinů, bohů a démonů.

Komentář
Pro mě nejzajímavější kniha za poslední 3 roky byla Zlato Arkony II od Juraje Červenáka. Již dříve mě uhranul obraz Alfonse Muchy Slavnost Svantovítova ze Slovanské epopeje. Vždy mě fascinovalo, jak může německý ostrov Rujána hrát tak důležitou roli ve slovanské historii, když si tento mýtus malíř vybral pro své veledílo. Nyní díky Durovi můžu s klidem říci „už vím“. Tento slovenský spisovatel dělá velkou službu Slovanům, že je seznamuje s jejich mýty velmi záživnou cestou. Doporučuji každému dát knize šanci a přečíst si ji. Věřím, že toho nebude litovat a že se i něco dozví.

 

Zrcadlové pekloEdogawa Rampo: Zrcadlové peklo
Doporučuje: Ivana Jirásková

Anotace
Kniha šesti povídkami a jednou novelou představuje rozmanitou tvorbu Edogawy Rampa (1894–1965), zakladatele japonské varianty detektivního žánru. Inspirace Edgarem Allanem Poem, podle kterého si autor zvolil svůj tvůrčí pseudonym a která ho vedla k psaní příběhů s tajemstvím, je zjevná i v atmosféře jeho textů. V pozdější tvorbě se přiklonil spíše ke groteskním a erotickým tématům – je považován za zakladatele žánru ero guro nansensu („erotický groteskní nonsens“). Často se pohybuje na pomezí žánrů, rád pracuje také s prvky hororu. Mnoho jeho příběhů bylo zfilmováno.

Komentář
Jedna z nejlepších žánrových knih vydaná za poslední 3 roky je Edogawovo Zrcadlové peklo. Má úžasnou grafickou úpravu, na jakou jsem zatím ještě nenarazila, takže se v knihovně opravdu vyjímá – už jen ten originálně pojatý hřbet! – a skvěle vybrané povídky, které jsou prostě boží. Ve výboru jsou totiž některé z nejznámějších Edogawových prací a je zážitek podívat se pod pokličku specificky japonskému guláši žánrů, který rozesměje i znechutí zároveň.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

  1. Díky, moc díky. Už jsem jednou děkoval ale když píšu z mobilu, tak na mne vyskočí anti-spam kontrola a komentář se neodešle.

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *