Ááá… dejte mi s tím pokoj. Copak musí kam se jen podívám, být pořád ten Spider-Man? Málem už začínám souhlasit s chlapci z Krakatitu, že v poslední době začínám trpět arachnofóbií. Spider-Man je v kinech, časopisech, v knihách, na plakátech, jako akční figurky, v omalovánkách, na nálepkách, na… no, je prostě všude. A stěžuje si tady snad někdo. Já teda ne. Kdo říkal, že jo? No, proto…

Mnoho knih, zabývajících se alternativní minulostí, jsem nečetl (nikdy mě to moc nelákalo), tak jsem byl zvědavý, co mně Stín Araratu může nabídnout. Ze zadní stránky jsem zjistil, jak je často zvykem, velice málo a moc zvědavosti se v mé osobě neprobudilo.

Navážeme tam, kde jsme naposledy skončili. Lidé bojují s kilrathy přes čtyřicet let. Kočkám podobní mimozemšťané mají na své straně téměř všechny trumfy – jsou lépe vyzbrojeni, své lidské protivníky početně převyšují a také jejich fyziologie a vrozené instinkty jim při boji poskytují značnou výhodu. A vůbec nic neznamená, že většina střetů probíhá v kabině vesmírné stíhačky – pro kilratha je letecký souboj stejnou otázkou cti jako řež na meče v aréně.

První díl z cyklu Králové mořeplavci, v němž se vydáme až do nekonečných pustin Tichého oceánu. V této čtenáři málo probádané oblasti se lze nadít velkého překvapení!