Poslední příspěvky
„Někdy je fakt lepší nic moc neřešit.“, říká o své tvorbě „píšící dělňas“ Miroslav Pech
Tak trochu teskné blues a tak trochu nadsázka. Takový je rozhovor s Miroslavem Pechem, mužem, který zanechal nesmazatelnou literární stopu nejen v srdcích milovníků hororu. Otázky tentokrát za redakci pokládal Daniel Palička.
Program Nosferatu: Duch v láhvi
Mohl být dobrým romanopiscem, ale spáchal ten nejhorší hřích! Rozhodl se psát ten nejpokleslejší horor, který si dokážete představit! Snažili se ho umlčet, místo toho v něm probudili grafomana. Se svými díly míří do vašich knihoven!
S hercem Davidem Novotným o instinktivním herectví, audioknihách a Pérákovi
David Novotný se interpretaci audioknih věnuje již mnoho let. Při procházce Petřínskými sady si se mnou povídal nejen o nich, ale také o Pérákovi, jemuž propůjčil svůj hlas v nové audioknize audiovydavatelství Tympanum.
Fenomén Pérák v české popkultuře napříč časem
Během druhé světové války v období Protektorátu Čechy a Morava se objevila legenda o podivném skákajícím člověku, který bojoval proti německým okupantům. Díky pružinám na nohách mohl přeskakovat ulice, prý dokonce dokázal přeskočit celé vltavské údolí. Proto mu lidé začali říkat Pérák.
Rozhovor s Kristinou Haidingerovou (nejen) o její literární novince Očistec
Kristina Haidingerová vydala novou knihu – a nám v redakci to samozřejmě neuniklo a hned jsme Kristinu zasypali spoustou zvídavých otázek. Proč zrovna horor? A třpytí se v Očistci upíři? Kolik bylo při křtu knihy prolito krve?
Bafomet a jiné okultní půvaby
Bafomet je znám jako modla, kterou údajně měli uctívat templáři. Znázorňuje bytost podobnou démonu s hlavou kozla. Celá staletí fascinuje okultisty, alchymisty i hledače pokladů. Nejinak je tomu i v románu Franze Spundy, který vyšel poprvé v českém překladu.
Lazarus / svazek tři: Konkláve
„Svět byl kdysi rozdělen na zájmové sféry,
kdo nechtěl být přivtělen, musel vlastnit kvéry,
k zabránění panice roztáhly se dráty,
vyznačily hranice, a tak vznikly státy, ach jó.“
Nastupovat, prosím: Kluci, pozor, zelená!
Ta krabička od pohledu vypadá jako že se v ní ukrývá dopravní škola pro děti. Pamětníci si díky ní možná vzpomenou na dávnou knihu a seriál Kluci, pozor, červená! – nicméně nechť setřou sentimentální slzu a začnou pečlivě studovat plány města, neboť tohle je ve skutečnosti tvrdá přepravní škola pro dospělé.
Rozhovor se spisovatelem Přemyslem Krejčíkem o fantastice, životě, vesmíru a vůbec
Osobnost Přemysla Krejčíka v sobě snoubí spisovatele fantastiky a muže, který se tomuto žánru věnuje i v teoretické rovině. Má fantastika své místo ve světě literatury? A co v akademickém světě? Tyto a mnohá další ožehavá témata nakousl Přemysl Krejčík s rozvahou sobě vlastní – a přináší k mnohokrát omílaným otázkám několik zajímavých argumentů!
Přemysl Krejčík – monografie Budovat ráj – Bourat peklo: Odraz totality v utopii, dystopii a dieselpunku
Přestože se spisovatel Přemysl Krejčík věnuje společenské próze (Srab, Malej N.Y.), není čtenářům fantastiky neznámý. V nakladatelství Host mu vyšel v roce 2021 dieselpunkový román Čokoláda pro wehrmacht, v nakladatelství Epocha povídkový sborník Kybersex 2016 a jeho povídky najdeme nejen na stránkách časopisu Pevnost, ale také ve sbornících a antologiích Jiný kraj (Golden Dog 2023), Hlubiny města (Epocha 2023) a dalších. Tato recenze se však bude věnovat jeho odborné práci Budovat ráj – Bourat peklo.