Pevnost 11/2012

Závěr roku je ve znamení fenoménů. A nejen toho o konci světa. Jde hlavně o pokračování filmových sérií, na která fanoušci netrpělivě čekají. Toho nejznámějšího jste si jistě nemohli nevšimnout. Sága Stmívání se na nás opět valí odevšad. Tentokrát ovšem naposledy. Ale její malé dětičky a následníci zůstávají dále

Pevnost 11/2012

Jak je zmíněno výše, Edward a Bella to táhnou do konce. A přitvrzuje. Mladá hrdinka už není nemotorná tunťa, ale stala se z ní upírka s příslušnými schopnostmi. Rodinou idylku s jejím vyvoleným a dcerou ale naruší problém. Upírské dítě je totiž proti pravidlům. A vždy se najde osoba, jež zodpovědně ctí zákon a jeho porušení ihned oznámí. Tak musí rodina Cullenů, ač nevinná (malá Renesmee je dhampírka), čelit další bitvě. Podrobnosti již v příslušném článku, který poměrně šikovně balancuje na hranici mezi obdivem a skepsí. O to víc úsměvný je index očekávání (90%).

Vlna Stmívání strhla knižní svět nejen k paranormálním romancím, ale i knihám zaměřeným na dívky a jejich svět vůbec. Další díla tohoto subžánru nabízí následující článek zaměřený na trojici sérií autorek, které se zaměřují na odvážné hrdinky bojující se svojí výjimečností. Žijí v prostředí, které jim není moc nakloněno, a proto si musí stát za svým. Jaké nástrahy, nepřátele, ale i spřízněné osoby je čekají na tvrdé cestě životem, se dočtete v příjemně nestranném textu věnujícím dvěma zatím neznámým spisovatelkám a ostřílené autorce Upířích deníků L. J. Smith.

Na romantickou notu dívek, které si hrají s osudem a nadpřirozenými bytostmi, naváže text o Půlnoční rase, další sérii paranormálek. Autorka se snažila krvesaje pojmout o něco originálněji a vtiskla jím mimozemský původ. Na to se nabalila dlouholetá válka mezi dvěma skupina a samozřejmě romantická linka, tentokrát sledující hned několik párů. Pokud vás mimozemští upíři zaujali, článek pro vás srozumitelně shrne první knihy série, které již vyšly v češtině.

Na to navazují dva kratší texty zaměřené na stejné téma, tentokrát z německého prostředí. Knihy Tanji Heitmannové o lidech posedlých démony a jejich vyrovnání se s touto přítěží jsou opět romantikou o odpírání a ochraně blízkých. Zato poměrně originálně vypadá Vůně krve, jenž romantiku nahrazuje strachem a zvědavostí, přitažlivého upíra do domácnosti zase nebezpečným dravcem, který si s obětí rád hraje.

Dalším fenoménem, který však na romantiku nemá čas a raději sází na zbraně a rychlé vozy, je rozhodně nejznámější agent Jejího veličenstva. Rozsáhlý článek se věnuje jak Bondově knižní kariéře, tak i samotnému autorovi, jehož zaměstnání stálo za vznikem agenta 007. Nejvíce popularity se však této osobnosti dostalo ve filmu. Jejímu působení na stříbrném plátně se článek věnuje nejvíc. Dozvíme se zajímavosti nejen o zpracováních, která známe z kin, ale dojde i na prohřešky a parodie. Nezapomeneme ani na Bondovu největší slabinu, tedy dámy. Text rozhodně nenudí, spíše příjemně naladí. Zvlášť ty, jenž se chystají do kina na nové agentovy eskapády.

V listopadovém čísle se našlo i místo na knižní klasiku nejklasičtější, známého spisovatele, jenž stál u zrodu žánru sci-fi, Julese Verna. Text se ale nevěnuje rozboru jeho knih jako takových, ale edicím jeho díla. A hlavně nové české, která připomíná jedno z prvních vydání Verneových románů. Dočteme se tedy o zákulisí této sběratelské krásky, stejně jako předchozích povedených edicích. A na dalším dvoulistu nás čeká zajímavý rozhovor s člověkem na slovo vzatým, tedy spisovatelem a milovníkem verneovek Ondřejem Neffem.

I pro seriálové diváky přináší listopadové číslo další ukázku zajímavého projektu. Přichází American Horror Story, které nabízí to nejlepší ze svého žánru. Nechybí postavy s odpornými vlastnosti, podivný dům i jiné existence v jeho okolí. Povedený text jistě nadchne každého milovníka hororu, stejně jako seriálů samotných.

Listopadové povídky nás zavedou do historického i pohádkového světa dvou šikovných českých spisovatelů. Ti, kteří již s Janem Dobiášem měli tu čest, jistě vědí, co je jeho krevní skupinou. A pro ty ostatní – jsou to pohádky. Krásné, poetické, prostě pohádkové… A takový je i Král ve žlutém vyprávějící příběh malé Alenky, která se vydala do světa fantazie. Zde je princeznou a její rodiče královským párem. Ale náhle zežloutlý obr si uzurpuje trůn pro sebe. A dál? Prostě pohádkově a barevně až do konce. Což ovšem neznamená nudně. Autor sice zakládá na žánru, který je hlavně pro děti, ale do příběhu vkládá vlastní um, což mu dává tu krásu a melancholii, o níž jsem psala o pár řádků výše.

Zato Pevnost Josefa Pecinovského přináší tvrdou realitu středověku, která se s hrdiny rozhodně nemazlí. Dostáváme se do tábora obléhatelů pevnosti, která si stojí za svým jménem a je tedy nepokořitelná. Nějaká skulinka se však vždycky najde. Tentokrát v podobě magického stavitele Vojtěcha, jenž se podílel na této stavbě. A proto je i se svojí učednicí Markétou násilně předveden k vůdci oblehatelů. Hrdý komtur prohru neuznává a za vítězství je ochoten udělat cokoliv. Na Vojtěchova bedra je tedy naložena nejen starost o sebe a dívku, ale i město, jemuž vystavěl hradby. A se svým údělem se popere tak, jak se sluší na jeho povolaní. Tedy mistrovsky. Ale i přesto – jak vysoká je cena za život?

Jan Pecinovský nabízí povedenou, promyšlenou povídku, v níž nechybí odhodlaný záporák, stejně jako hrdina moudře si nechávající svá tajemství až do konce. A tak čtenáři nabízí mnohá překvapení. Stejně tak zamrazí i závěr povídky ukazující to pravé „lidství“.

Listopadová Pevnost možná některé odradí už svojí obálkou. Ale přesto, že se věnuje právě nejslavnější paranormální romanci a jejím dalším sestřičkám ve všemožných podobách, přináší i několik zajímavých článků z jiného soudku. A samozřejmě stálé rubriky, které nabízí standardní počtení pro stálé i nové čtenáře. A na další velké pořádné téma si prostě musíme počkat do prosince. Jistě víte, které dílo mám na mysli…

A jak se aktuální Pevnost líbí vám?

O Pevnosti pro vás píšeme pravidelně. Přečtěte si recenze na starší díla.

Kamila Procházková (redaktorka)

kamila.prochaz­kova@fantasypla­net.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

42 komentářů

  1. Pevnost 12/2012
    Pravda, listopadová obálka mě odradila (také články o PR), o to víc se těším na prosincové číslo. Má tam být povídka od Hearneho, sliboval Martin Šust…pokud se tedy šeredně nepletu a to bych nerada:-)

  2. Bohužel, druhé číslo v řadě, které mě jako celek spíš nevzalo. Tady naštěstí byla aspoň ta historická fantasy. Narozdíl od povzdechů pod jedním z minulých čísel mě to ale zatím neodradilo od čtení a kupování, holt žánr je rozmanitý a i paranormální romance mají své ehm fanynky (pokud znáte někdo fanouška, rád bych ho viděl :)), které mají právo na život.

  3. V trafice jsem měl menší dilema, ale obálka mě nakonec stejně jako v minulých případech přinutila tam Pevnost nechat. A stejně jako minule mě to asi mrzí víc těch pár korun bude mrzet vydavatele:-)

  4. to Keeper
    Obálka… pokud vás tak provokuje, můžete ji utrhnout. 😀 Nebo Pevnost do něčeho zabalit. 🙂 Je pravda, že v tomto čísle je tohoto tématu až až, ale škoda kvůli nim minout fůru dalších zajímavých článků a povídek. Myslím, že v každé Pevnosti si každý najde to své a tato není výjimkou.

  5. to wiwi
    Obálka…obal vždy prodával a prodávat bude. Stejně tak po Pevnosti, kde byl na obálce Zaklínač jsem skočila (i když uvnitř nic moc o něm nebylo). Podobné je to u knih, s tím nic nenaděláš. Knihy a časopisy jsou také tržní zboží 🙂

  6. to finka
    Já to pochopila tak, že si ji chtěl koupit, protože věděl, že uvnitř bude něco, co ho bude zajímat, ale nekoupil si to, protože prostě nechtěl koupit časopis s touto obálkou,

  7. to wiwi
    Pochopilas to správně. Prostě tahle konkrétní obálka mě a Keepera odradila 🙂
    Třeba nalákala naopak Edwardomilky, nevím jaký byl redakční záměr :-))

  8. to finka
    Hmmm, tak to je ale zvláštní postoj – když má knížka příšernou obálku, ale já vím, že se mi obsah bude líbit, tak si ji koupím.

  9. to Keeper
    Přiznám se, že tomuhle nerozumím. Obálka hraje takovou roli? Pochopil bych, kdybys napsal, že v trafice jsem Pevnost prolistoval, zjistil, že mě zajímá minimum článků, což mi za ty peníze nestojí a tak jsem ji tam nechal. Mě je teda obálka naprosto jedno, chápu ji jako marketing, který holt přitáhne aktuálně v tomhle případě pindulíny, jenže i díky tomu může Pevnost vůbec vycházet nebo vycházet za tyhle prachy. Který měsíčník dneska stojí 55 Kč? A to se přiznám, že mě mnohem víc než Twilight vytáček Elijah Wood alias Lžifrodo nebo Orlando Buzna Bloom. Rozněžnělý upejři mě nechávaj chladným, ale svatokrádež na Tolkienově odkazu mě jinak rozpohybovala tep 🙂 A stejně jsem kupoval…

  10. to Schramm
    Který herec by podle tebe měl hrát Froda nebo Legolase?

  11. to Schramm
    Mě na filmovém zpracování vadila spíš přílišná “pohádkovost” a podivné “veletoče” ve scénáři, zvláště u druhého dílu.

  12. to Kulagin
    Parafrází Cimrmana, jakýkoliv, ale jiný. Legolas mi opravdu vadí. Bytostně. A Frodo je pro mě moc mladý. Moje představa byla prostě trochu jiná. Samvěd super, Pipin a Smíšek dejme tomu, ale Frodo se fakt nepovedl.
    O scénáři nemá cenu se bavit. Myslím, že všechna pro a proti už byla řečena.

  13. Prosím vás, vyhoďte tu stránku o LARPECH, opravdu mě nezajímá číst o asociálních dospělých co si hrají na indiány. Jinak super, zaujal mě rozhovor s panem Neffem, víc rozhovorů s osobnostmi prosím. 😉

  14. No a jiný zas larpy baví a jiný třeba nezajímají cony nebo scifi nebo fantasy nebo horor nebo deskovky nebo gamesky. A co? Naopak si já myslím, že je super, že je obsah pestrej. I když ty larpy (a jiný věci) taky nečtu 😉

  15. To Zdeněk
    Nevím, co je asociálního na tom, když se parta lidí sejde a zabývá se činností, která je baví a dává jim něco, co nějak pohání nutkání účastnit se případně znovu. Není to spíš naopak? Kdo sedí doma a brumlá, že není do čeho píchnout, že. 🙂 Ale nic proti tobě, to je myšleno tak nějak obecně. 🙂

  16. to finka, Keeper
    Všichni jsme tu nějakým způsobem praštění – někdo si hraje na středověké rytíře a elfy na larpech, někdo hltá knížky o budoucnosti, která se nestala, někdo v tom navíc rád potoky krve, celosvětové katastrofy, obludy a fantastické zbraně, kyberprostor, někdo upíry typu Blade, jiný rád upíří líbačky forever… Pokud si někdo nekoupí dobrou věc jen proto, že ji někdo zabalí do jemu protivného obrázku a přitom ví, že je dobrá, je to pro mě praštěnější než snít o romantických mrtvolně studených savcích.
    Člověk by měl prostě nahlížet pod povrch a nebýt povrchní 🙂

  17. V tomhle mám děsnou výhodu. Ať si koupím cokoliv se sebeděsivější obálkou, stačí to po příchodu domů zapomenout na stole a moje patnáctiměsíční dcera se postará o to, aby to do pěti minut žádnou obálku nemělo.

  18. to Zdenek
    V živote som síce na žiadnom Larpe nebol, no neviem, čo je asociálnejšie – či sedieť v krčme a chlastať, alebo sa zabávať na Larpoch. Ja osobne hrávam paintball (to je taký military larp :D) – a hrávajú s nami aj päťdesiatnici – a lepšie sa zabávajú, než by mali chlastať v krčmách

  19. to Anonym
    Ať se každý baví podle svého, ale Zdeněk nikde nepíše, že by jen chlastal v krčmách…

  20. Zdeňku, ty jsi ale asociální blbeček. Byl jsi někdy na nějakým larpu? Podle tvého komentáře o tom silně pochybuji, tak laskavě neodsuzuj lidi a akce, o kterých hovno víš. Děkuji.
    Jinak jsem též rád, že Pevnost je tak různorodá, jak jen to jde (jen manga a anime mi tam poněkud chybí).

  21. Na Larpu jsem nebyl, ani se nechystám. Tahle zábava je mi cizí. Pro vaši informaci každodenně sportuji, v žádných krčmách nechlastám. Ano chápu, že někoho baví to či ono. Jen jsem se už nemohl udržet, protože mne ta rubrika vyloženě sejří. 🙂 Mír v duši.

    Ruw: Ale vždyť já tebe taky 🙂

  22. to Passa
    Aha. Tak to hraje spousta lidí. Nejpopulárnější jsou “Chození do práce”, “Nakupování”, “Vysedávání po restauracích” a “Telefonování.” Občas hraju taky, jenom jsem nevěděl, že se tomu říká larp…

  23. to Kulagin
    :-DDD Vy dokážete hrát roli, když telefonujete? Tak to smekám. Já jsem z telefonování tak vystresovaná, že zvládnu mluvit jen sama za sebe.

    Ale s tím chozením do práce to pravda býti může, svého času jsem též docházela na pracoviště, převlékala se do kostýmu pracovníka (bílého pláště) a plnila nějakou roli… 🙂

  24. to Zdeněk
    Nechápu lidi, kteří čtou, co je nebaví – pokud se to netýká školy nebo zaměstnání 🙂 kteří koukají na filmy, co je nebaví a prostě je štve, že existuje to, co je nebaví, ačkoli se toho nemusí účastnit.

  25. to Passa
    Já zvedám zákaznické telefony celičký pracovní den a je to jedna velká role 🙂 Občas, když popřeji krásný den a něžně zavěsím sluchátko, musím do něčeho praštit a zařvat si, jak mě ta role chápající a trpělivé osoby mající na druhém konci za protějšek nas…ho igno…a, jenž se žádnou rolí nenamáhá, vyčerpá 😀

  26. to Janina
    No jo, ale to je právě ta role v práci:) Já bych právě tuhle práci, zvedat telefony, nedej bože být hodná na blbečky naživo, dělat nemohla, mám od psychologa papíry, že jsem pracovně zařaditelná pouze na pozici, kde budu přicházet do minimálního kontaktu s lidmi. Několik blažených let jsem strávila v suterénní laboratoři, obklopená teratogeny a vysokonapěťovými vakuovými aparaturami… o jé:)

  27. Nechápu, že si někdo časopis nekoupí jen kvůli obálce. Mohl by do ní přece krásně házet doma šipky 🙂

  28. Sága
    ježkovyvoči, tak vona už je z toho celá upíří rodinka. Doufam, že tahle Pevnost není z toho sladkýho oblemtaná. Nesnášim ulepený prsty.

  29. Tak to s tou obálkou mi hlava nebere. Důležitý je obsah, obálka až v druhé lajně (maximálně mi vadí ta nová obecná úprava, ale v koupi mi to nezabrání). Samo pro neznalého čtenáře je to asi jinak, ale takoví tu nejsou ne.
    Jinak poslední Pevnost se mi líbila.Jasně těch paranorm. romancí tam bylo trochu moc, (stejně jako minule) i na to že proti nim v obecné rovině nic moc nemám ale ten zbytek byl fajn. Verneovky, rozhovor s Neffem, historická fantasy, stálé rubriky (rozhovory, literatura, film, magie,…). Číst bylo rozhodně co. Těším se na prosincovou.
    PS:Ty šipky by vůbec nemusely být špatný nápad:-)
    PPS: Pasa.Kde se sežene takový pěkný papír na hlavu, taky bych ho využila než se stane neštěstí:-)

  30. To Berenika: No, to musíte nejdřív už od školky důsledně až k maturitě dovádět nejprve soudružky učitelky a potom pančitelky k šílenství absolutní neschopností zařadit se do kolektivu zkombinovanou se smrtelnou vlastností být-chytřejší-než-pedagog, no a potom stačí asi desetistránkový dotazník a posezení u doktora přes hlavu.

  31. larpy
    Řekl bych, že larpy jsou to, co dneska miliony dospělých hrají na počítačích, ale naživo. Čímž se to zužuje na nějakých pár tisíc vyvolených ochotných pohnout prdelí.

    Osobně jsem romantik, takže rovněž tvrdím, že bitvy a larpy jsou vlastně takovým nepřímým dědicem trampingu. Taky se odehrávají v přírodě o víkendech, je to o partách, důležitá je férovost – bez ctění pravidel by se celý herní svět rozsypal…

    Ostatně jsem od Leonarda Medka zjistil, že prvorepublikoví trampové cosi jako larpy pořádali a stříleli po sobě ostrejma. (Počítám, že o toho taky měli nějaká pravidla typu: “Nesmí se sekat na hlavu…” 🙂

  32. Když se někde sejde skupina lidí za účelem nějaké společné činnosti… není to vlastně projev sociálního chování?

  33. Dragoth
    Poslední dobou jsou v Pevnosti samé recenze na upíří romance a odpad tohoto typu.
    Humus…

  34. to standa.e:
    Připomněl jsi mi slogan na vývěsním štítu jednoho baru tady v Brně:

    “Pojďte se k nám sociálně vyloučit.”

  35. mna len sere ze 50% casaku je PR

    preco napr. tie knihy, co opisuju furt na 2 strany, na konci i nejak percentualne neohodnotia?

Zveřejnit odpověď

Pevnost 11/2012

Vybojujeme epickou bitvu v posledním díle „Twilight Ságy“, prožijeme padesát let s „Jamesem Bondem“, podíváme se na mimozemské upíry „Půlnoční rasy“ a necháme se zavést do středu Země a kolem světa……

Vybojujeme epickou bitvu v posledním díle „Twilight Ságy“, prožijeme padesát let s „Jamesem Bondem“, podíváme se na mimozemské upíry „Půlnoční rasy“ a necháme se zavést do středu Země a kolem světa „Julesem Vernem“, o němž si popovídáme i v „rozhovoru s Ondřejem Neffem“. A taky mimo jiné zjistíme, „jak si musejí poradit dnešní dívky v nesnázích“. Obsah: Taverna – Listárna / Život redakce / Anketa * Téma – Twilight Sága: Rozbřesk – část druhá * Dnešní dívky v nesnázích si musí poradit samy * Pavlač – Drby z podhradí * Za hranicemi – James Bond * Nálevna – Něco pro vás, haranti * Fenomén – Jules Verne * Rozhovor s Ondřejem Neffem * Kartografie – Půlnoční rasa – Lidé posedlí démony – Vůně krve * Kniha měsíce – Ondřej Jireš (ed.): Krvavá čest * Knižní kompas – Knižní novinky – Tituly vydané ve dnech 11. 9. – 10. 10. 2012 * Povídky * Rozpravy – Jan Dobiáš * Dech draka * Z kronik & bestiářů – Legendární hrdinové (10.) * O smilstvu sodomském * Pohled za scénu – Libor Marchlík * Průvodce – Jak se stát cestovatelem po fantastických světech (11.) * Literární hlídka – Novinky ve fantasy, sci-fi a hororu * Kotouče & placky – Looper – 4× minirecenze (Cesta na Měsíc: Pozoruhodná cesta, Kletba z temnot / Batman začíná, A. I. Umělá inteligence) * Magická bedna – American Horror Story * Seriálové okno * Filmová hlídka – Novinky ve fantasy, sci-fi a hororu * Videohry – Guild Wars 2 – Borderlands 2 * Deskové & karetní hry – Dominion: Prosperita – Příšerky z podzemí – Ostrov * Larpy & cony – Cesta do hlubin organizátorovy duše (2.) – Fénixcon 2012 (preview) * Magie – Hovory o magii (5.) * Knižní příloha – Jaroslav Velinský: Dan Young 3 – V propastech času * POVÍDKY POD LUPOU – Jan Dobiáš – Král ve žlutém * Josef Pecinovský – Pevnost

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď