Reforma Akademie scifi, fantasy a hororu 2012

Akademie science-fiction, fantasy a hororu (http://www.asffh.info/) je nezávislé sdružení odborníků na fantastický žánr, které již od roku 1995 každoročně na pražském veletrhu Svět knihy oceňuje nejlepší knihy a počiny související s fantastikou za uplynulý rok. Mezi oceněné české a slovenské autory patří J. Poláček, F. Novotný, J. Červenák, O. Neff a další, ze zahraničních titulů si prestižní ocenění odnesly například knihy M. Chabona, S. Clarkové, D. Simmonse či P. K. Dicka. Po 15 letech fungování se Akademie rozhodla přikročit k rozsáhlé reformě.

ASFFH - logo

Cílem reformy je především modernizace a profesionalizace Akademie. Proto byli hlasující rozšířeni o odbornou sekci tvořenou knihkupci a žánrovými recenzenty a současně dochází i k úpravám v některých kategoriích.

1) Změny ve struktuře hlasujících akademiků

Od roku 2012 bude ASFFH rozdělena na dvě hlasující sekce: 1) na sekci odbornou, 2) na sekci všeobecnou

Odborná sekce bude tvořena knihkupci ze žánrových knihkupectví a recenzenty žánrových médií. Takto sekce bude hlasovat ve VŠECH kategoriích, s výjimkou kategorie časopis/web (zde nehlasuje kvůli střetu zájmů většiny hlasujících).

Všeobecnou sekci tvoří všichni dosavadní akademikové. Tato všeobecná sekce NEhlasuje v hlavních knížkových kategoriích (nejlepší scifi, nejlepší ffantasy, nejlepší původní kniha, nejlepší povídková kniha).

K tomuto reformnímu kroku jsme se uchýlili proto, že v posledních letech řada dřívějších akademiků ustoupila od hlasování, velmi často proto, že cítili potřebu se vyhnout střetu zájmů, a současně proto, že pro vlastní tvůrčí a pracovní činnost nemají čas sledovat knižní produkci v plné šíři.

Proto jsme se hodnocení hlavních knížkových kategorií rozhodli profesionalizovat a svěřit ho těm, kdo z podstaty svého zaměstnání mají komplexní přehled – knihkupcům a recenzentům.

Seznam knihkupectví a médií bude spolu s klíčem, jak budou hlasující vybíráni, uveřejněn na oficiálních stránkách Akademie.

2) Změny v některých kategoriích

Kategorie Teoretický text je zrušena. Pokud v daném roce vyjde pozoruhodné teoretické dílo, které upoutá pozornost dostatečného počtu Akademiků, mají tito možnost udělit dílu Zvláštní cenu/počin.

Kategorie Nejlepší editor je zrušena bez náhrady. Bohužel je zcela nereálné porovnávat práci nakladatelského redaktora, časopiseckého a například jazykového.

Kategorie Nejlepší překladatel je změněna na Nejlepší překlad, tedy nehodnotí se člověk, ale konkrétní kniha. Chceme tak dosáhnout stavu, kdy bude mít šanci na ocenění i méně známý překladatel, který perfektně přeloží i třeba jedinou náročnou knihu.

Kategorie Nejlepší výtvarník je změněna na Nejlepší obálka/ilustrace, tedy podobně jako u překladu, nehodnotí se člověk, ale konkrétní dílo.

Kategorie Nejlepší povídková sbírka a Nejlepší antologie jsou sloučeny do společné kategorie Nejlepší povídková kniha.

Kategorie Nejlepší časopis/web bude hodnocena ve speciálním režimu. Bude se udělovat „ob rok“, vždy jeden rok pouze tištěná média, příští rok pouze weby. Snažíme se tímto vyřešit skutečnost, že srovnávání webů s tištěnými médii vždy nakonec dopadne ve prospěch tištěných, a weby tak nemají šanci se umístit.

3) Plány do budoucna

Výše naznačené reformní změny jsou pouze začátkem reformy a uplatní se již při hlasování v roce 2012. Do budoucna však plánujeme vyřešit další problémy a realizovat další nápady.

V budoucnosti se chceme zaměřit především na tyto oblasti:

  • zpřehlednění kategorie Nejlepší povídka
  • zavedení kategorie Cena čtenářů
  • zlepšení financování Akademie
  • a samozřejmě medializace Akademie navenek. Doufáme, že s reformou, profesionalizací a zpřehledněním Akademie se podaří i tento krok.

Za Akademii Jana Jůzlová a Zdeněk Rampas

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

122 komentářů

  1. Nejlepší povídková kniha
    Většinu změn nemůžu pořádně posoudit, a tak jen doufám, že to Akademii, čtenářům i oceňovaným přinese prospěch a cenám větší zviditelnění.
    Jediná změna mi ale připadá jednoznačně špatná, a to je vytvoření kategorie Nejlepší povídková kniha. Jak hodnotit vedle sebe sbírky a antologie? Jak se srovná třeba průřezová sbírka celoživotním dílem jednoho autora a antologie žánrově velmi vymezených povídek od různých spisovatelů? Když teď plácnu první příklad, co mě napadne – Vyděděnce a jiné povídky od Lovecrafta vs. Imperium Bohemorum (vím, že se nekryjí stejným rokem vydání, ale zrovna mě napadlo tohle). I v jiných kategoriích se sice porovnávají hrušky a jablka, tomu se nedá vyhnout a není to špatně, ale tohle mi přijde jako dost velký rozdíl. Ale třeba se pletu a bude to výrazná změna k lepšímu, snad :).

  2. Chci hlasovat a nemůžu? Kurva proč?
    Kurva, do piče jestli mi nebude umožněno hlasovat ve všech kategoriích, zruším své členství v Akademii a zruším předplatné Interkomu !!!

    S tím rozdělením na Odbornou a Všeobecnou sekci jste mě fakt nasrali.

    Dlouholetí akademici, kteří nejsou knihkupci, ani kámoši někoho z médií nemůžou hlasovat v hlavních knížkových kategoriích (nejlepší scifi, nejlepší fantasy, nejlepší původní kniha, nejlepší povídková kniha).

    Který čurák tohle vymyslel?

    Klíč pro výběr hlasujících následující: automaticky hlasuje šéfredaktor, který sám vybírá další až 4 spolupracovníky v případě Pevnosti a XB-1 a další až 3 spolupracovníky u ostatních médií.

    Z každého žánrového knihkupectví mohou hlasovat až 3 zaměstnanci.

    Kurva proč ???

  3. A já furt doufám ve vznik kategorií Nejlepší film a Nejlepší komiks.

  4. Kurva, Pepo o tom mi povídej?

    Pokud by něco prospělo k větší medializaci Akademie, pak je to právě kategorie Nejlepší film a komiks.

  5. Akademik: Pokud jste akademik, jak píšete, tak jste měl možnost se k reformě vyjádřit. Hlasovalo se o ní. A pokud to dobře chápu, tak účelem reformy právě je zprůhlednění Akademie, jasná pravidla pro hlasující – čili i to, aby nemohli hlasovat „kamarádíčkové“, ale skutečně lidi, kteří mají s žánrem co do činění. Jde o částečnou profesionalizaci soutěže. (Což, jak vidím vyjadřovací schopnosti některých odsunutých akademiků, rozhodně nebude na škodu.)

  6. Akademik: O komiksu se uvažovalo – jenže, tady je háček vyplývající z podstaty soutěže – musely by to být pouze sci-fi nebo fantasy komiksy.

  7. Poslyš Scarfacei tobě mrdá v hlavě? Právě teď po zavedení reformních kroků budou hlasovat kamarádičkové? Koukni se na nová pravidla.

  8. Akademik: Právě píšu, že nebudou. Že to budou dělat knihkupci a knižní recenzenti jednotlivých sci-fi a fantasy časopisů.

  9. Scarfacei v nových pravidlech je, že hlasovat mohou až 3 zaměstnanci z každého žánrového knihkupectví. Takže nějaký zaměstnanec např. skladník bude hlasovat? To se mi snad jenom zdá. Šéf mu poradí? Nebo mu přikáže pro koho má hlasovat…

    A o kamarádíčcích žánrových médií se raději nebudu vyjádřovat, děcka z Fantasy Planet budou hlasovat huráááá…

  10. Akademik: Díky za názorný přiklad, že reforma byla skutečně potřebná.

  11. Akademik: A samozřejmě se nemluví o skladnících, ale o lidech, kteří sci-fi a fantasy prodávají a čtou a vyznají se v něm. Ostatně, spousta z nich už v Akademii byla. A proč by neměli hlasovat lidi z Fantasy Planet? Že jim není padesát? Akademie má být cena „penzisti sobě“?

  12. Sloučení antologií a povídkových sbírek
    Julianne: samozřejmě máte kus pravdy, jsou to dvě věci, které nejsou tak úplně srovnatelné. Problém je v tom, že opravdu dobrých antologií a opravdu dobrých sbírek zase tolik není, aby to uživilo dvě kategorie. Navíc jakákoli antologie i sbírka povídek se může umístit i ve své vlastní žánrové kategorii (takto například povídková sbírka Čerpadlo 6 vloni vyhrála nejlepší sci-fi). Uvidíme, jak se to v hlasování popere, reforma je dynamická a toto je zatím její první krok, pokud se nějaká změna neosvědčí, lze ji zase vrátit zpět.

  13. Střet zájmů
    O skladníkovi Wojtovi nepochybuji, ten šéfa neposlouchá, dělá si co chce, ale co si mám myslet o Esmeraldě Jůzlové? Našeptávač distributor Pavlovský zavelí a… máme tady střet zájmů.

  14. Anonym: To může Pavlovský velet jak chce a bude to prd platný. Jana Jůzlová v odborné sekci není. Není to ani recenzent, ani knihkupec. Hle: další bod pro reformu.

  15. Anonym: Nehledě na to, že jednak komiksy nejsou v akademii zastoupené, takže Pavlovský nemá, za co by loboval… a za druhé, jako distributor má v nabídce většinu sci-fi a fantasy knih, takže nemá důvod prosazovat jeden konkrétní titul. A upřímně – pochybuju, že by zavelel a Jana poslechla. Spíš by zavelel a šel spát na gauč.

  16. Scarface (11:50)
    Být tu facebookové tlačítko „Líbí se mi“, hned bych ho tam plácnul 😉

  17. Frikulín Kýša milovník konspiračních teorií by jistě vydedukoval, že Esmeralda Jůzlová je ve Vedení Akademie jen čirou náhodou… 🙂

    A Džordžíno Pavlovský majitel distribuce Seqoy potřebuje provětrat sklady, no ni…

  18. Jsem zvědavý, co tomu řekne menšina, která se vyjádřuje slovy: Čo ti jebe?

  19. Anonym: A pokud se díky reformě podaří udělat z Akademie cenu, která skutečně dokáže propagovat oceněné knihy, která zvedne zájem o sci-fi a fantasy – tak to samozřejmě pomůže distributorům… ale i vydavatelům, knihkupcům, spisovatelům i čtenářům.

  20. Anonym: Jana (nikoli Esmeralda, to si s něčím pleteš) Jůzlová je ve vedení Akademie proto, že nikdo jiný na prosazení a provedení reformy neměl chuť. To nemůže zpochybnit ani Leoš Kyša (nikoli Kýša, opět si to s někým pleteš). Všichni měli akorát hromadu keců, jediná Jana si řekla, že to zkusí. Možná by bylo dobré přestat na ni být vulgární, nezaslouží si to.

  21. Nevěřil bych tomu, ale…
    Tedy, kdybych ten příspěvek od „Akademika“ nečetl na vlastní oči a jenom mi o něm někdo vyprávěl, tak mu to snad ani nevěřím. Buď si někdo právě dělá ze všech ostatních nehoráznou… srandu a skvěle se baví, jak mu na to reagují, nebo by se vstup na internet opravdu měl udělovat za odměnu.

    Jinak: Držím reformátorům palce a ať to má smysl.

  22. „Děcka z Fantasy Planet“
    Jaký že je ten věkový průměr recenzenta Fantasy Planet? 23 let? Jasně, kurvadrát padesát to sice ještě není, ale neznamená to, že ti recenzenti a recenzentky nemají načteno (stačí se podívat na počty recenzí a článků u každého redaktora).
    Jestli to spíš není tím, že mají vlastní hlavu a mohou hlasovat podle vlastní úvahy, ne podle vzájemných sympatií či antipatií s jednotlivými spisovateli. Střet zájmů je u nich imho menší, než u těch zasloužilých „akademiků“.
    Nicméně s hodnocením reformy bych počkal, až jak dopadne příští ročník. Do té doby to nemá smysl, ovšem změna podle všeho byla potřeba jako sůl (a dokládá to ryk některých zúčastněných).

  23. Akademik…. no jo, nic jiného jsem od něj nečekala. Ráno jsem tu ještě byla a u článku nula komentářů, říkala jsem si, kde se chlape touláš, že tu nenadáváš jak barbar? A on jenom dospával opici.

    Ale podepsati ses moh.

  24. Mám vážené obavy, zda-li Děcka z FP dokáži rozeznat kvalitu knih jako je např. Slepozrakost od Wattse nebo Eifelheim od Flynna. Podle mě tito sečtělí 23 letí takyčtenáři budou hlasovat spíš pro knihy od Kulhánka, Žambocha nebo Červenáka, nebo nějakou upířinu.

    A knihkupci, jako odborná sekce je blbost, páč to jsou největší lháři, ti tvrdí, že je každá kniha skvělá 🙂

  25. Jasně, dejte hlasovací práva zpátky nám – nakladatelům, překladatelům a výtvarníkům. Polovina z nás slíbí, že nikdy, nikdy, NIKDY nebude hlasovat v kategoriích, u kterých jsme ve střetu zájmů (takže hlasovat nebudeme téměř vůbec), zatímco druhá polovina z nás bude hlasovat pro sebe s odůvodněním, že je to v pořádku. Krásné, čisté, průhledné. Nádhera, ne?
    (A prostudujte si, prosím, recenze těch „děcek“ na Holdstocka, Gibsona, Miévilla, McDevitta a další, než začnete žvanit takové nesmysly. Děkuji.)

  26. Karlos – Teď jsi uhodil hřebík do hlavy. Děláš si srandu? Nechápu, jak něco takového může někdo s pěti živými mozkovými buňkami vypustit z klávesnice.

  27. Je to skandál!
    Už tu chybí jen JWP a jeho řvaní:

    Kurva do piče, taky spálím svoji Stranickou akademickou legitimaci a podpálím svoji sbírku Interkomu 🙂

  28. Anonyme, kurva do piče, neser JWP!
    Hele, ty hulibrku vyjebanej, máš vůbec copyright na to, abys psal, kurva, jako já, do prdele? Jakým právem tak trapně imituješ božskýho jéwépé? (A to neřvu, píšu tiše…) Stranickou ak. legitimaci nemám, anžto jsem z Akademie vystoupil. Interkom? Neznám, vole; ty jsi jeden z redaktorů? Aha. Tak že zdravím Zdeňka.
    Hele, zmrde, vsadím svý kudrnatý blonďatý háro, že seš buď jeden z těch tzv. „překladačů“ a nebo z bejvalýho tzv. vedení bejvalý „Akademyje“. Úplný hovado jako já nejseš, sráči, protože na mě nemáš.

    Pro ostatní: dnes jsem byl výjimečně o něco méně konstruktivní než obvykle bývám. Příště možná půjdu spíše k meritu věci…

  29. čiastočná výhra
    Všetko ohľadom zlučovania kategórií sa mi zdá ako dobré riešenie.

    To rozdelenie akademikov je… zatiaľ to neviem presne definovať, ale nezdá sa mi to šťastné riešenie. Už len preto, že aj kníhkupci majú konflikty záujmov. Napríklad kníhkupci z Walesu, Pavlovský a pod., že?

  30. Ono by to bylo krásné, kdyby knihkupci a recenzenti byli nezávislí. Pak by to bylo super. A Roberte, ruku na srdce, i Ty máš určitě načteno víc, než minimálně polovina recenzentů, kteří dneska píší to, čemu se velmi eufemisticky říká recenze. Nejde mi o vychvalování díla, opravdu ne, ale o zařazení díla do kontextu, o to, zda je či není kniha dobrá – z hlediska recenzenta , jak a proč na recenzeta ta daná kniha působí či nepůsobí. A sám dobře víš, že některé „recenze“ začínají slovy: „fantasy(sci-fi) normálně nečtu, ale kniha xy je….“

  31. Nejnezávislejší by byl někdo, kdo fantastiku nečte vůbec 🙂

  32. Vždyť ceny akademie nikoho nezajímají.

    Apropos – FP zase jen potvrzuje, jak měří jiným metrem – moje nevulgární příspěvky u jiného tématu byly smazány (protože se dotkly naprosté neprofesionality určitých lidí), zatímco tady visí hromada vulgarit a všichni se jako obvykle chichotají. Lžičařová a ten její poskok, co maže, jsou prostě pokrytci.

    Proto pokud si myslíte, že tady není cenzura, tak se velmi mýlíte.

  33. první pohled
    Tak protože jsem byl účasten mnoha flamů na téma Akademie, tak mi dovolte v rámci konzistence názor: „Kdo nic nedělá, nic nezkazí.“ Takže uvidíme. Osobně si myslím, že ve výsledku to víceméně dopadne stejně. Ceny budou uděleny a my se tady pohádáme 😉 Ale k věci:

    a) Antologie/povídková sbírka mi také nepřipadá jako šťastné řešení, zvláště s ohledem na zrušení ocenění editora (pokud tam sestavitelé antologií spadali) a skutečnost, že se průřez celoživotním dílem může navíc konkurovat řadovým románům v kategoriích žánrových (nikoliv pouze novým antologiím), které jdou do boje s čistým štítem. To bych fakt dovolil, jen pokud byly v těch sbírkách vydány povídky poprvé (myslím obecně, nikoliv u nás. I když…).. Víc by se mi líbila možnost NEUDĚLIT cenu.

    b) Neexistence kategorie film/seriál SF/F/H je podle mě těžká chyba a je v přímém rozporu s plánem na medializaci akademie i žánru (a pokud Akademie jako taková stále aspiruje na „šíření víry mezi prostý lid“, pak tuplovaně). Možná by si tady mohla jít Akademie s distributory vzájemně i trochu na ruku (program na získávání peněz pro akademii)… Každopádně v době, kdy je masově vnímání žánru definováno primárně právě přes film/televizi a kniha sama o sobě je, bohužel, stále druhotnější… Je to prostě špatně (viz. nedávno Stanford v XB-1). Nakonec – Pevnost svými obálkami význam filmu chápe, i když je mi bližší cesta XB-1. Smysl celé této kategorie bych viděl především v té mediální/propagační rovině. Rovina „podpořit domácí tvůrce“ se asi naplnit nedokáže ;-(

    c) Absence komiksu (byť nejsem přímo fanda) také asi není úplně šťastné řešení. Jednak nic nebrání vzniku kategorie „fantastického komiksu“ (a co bychom si nalhávali, prasátka v Mausovi nejsou fantastický prvek), stejně tak nevidím problém, aby Akademie ocenila dílo mimožánrové, pokud bude deklarovat dopředu, že v kategorii komiksu oceňuje dílo bez ohledu na žánr. Každopádně podstata je, že jeho vyloučení je zase v rozporu s tou avizovanou sebeprezentací/propagací/podporou.

    Body b) a c) mi přijdou prostě nepochopitelné. Vylučují významnou část fantastické produkce a omezují žánr pouze na knihy. Vyvolává to minimálně dojem „starého, neflexibilního a nedynamicky stagnujícího akademického kolektivu“ 😉 Jít o cenu žánrových „literárních nakladatelů/vydavatelů“, je to v pořádku. Ale takhle?

    d) Osobně je mi velmi líto i likvidace ceny za teoretický text, protože tam je, dle mého soudu, třeba podpora a oceňování naprosto nejvíc. Dokonce si myslím, že by právě tahle cena měla tak nějak rámovat (udělením, nominováním) kariéru samotných akademiků (minimálně v té odborné sekci). Jako je třeba si vychovávat autory, je asi třeba vychovávat i „vědecké“ kapacity. Předpoklad možnost zařadit text do „zvláštního počinu“ mi nepřipadá úplně fér ani k tomu autorovi teoretického textu, ani třeba k organizátorovi nějaké fenomenální akce, kteří pak budou stát nesmyslně proti sobě. Navíc tím v podstatě Akademie přiznává: „Kvalitní teoretický text je u nás tak výjimečná záležitost, že si zaslouží nanejvýš tak cenu za výjimečný počin“. To je docela tragická situace, ne? Nebezpečí ocenění nekvality jenom proto, že nic lepšího nebylo, bych opět řešil raději možností neudělení ceny.

    e) Kategorie nejlepší výtvarník: redukce žánrové výtvarné činnosti na obálky/ilustrace zní opět spíš jen jako „knihomolská lobby“. Tak nějak cítím, že výtvarno má mnohem širší záběr, než jen doprovázet, ilustrovat a prodávat cizí písmenka…

    Rozdělení do sekcí – opět trochu váhám nad tím klíčem. Knihkupci by měli mít asi vlastní cenu „Kulhánek roku“ ;-). Jmenování z řad recenzentů redaktory – snad… Minimálně by tam měli mít JISTÉ místo právě ti nositelé nejlepších teoretických textů. Ty hlavní kategorie se tedy stávají cenou knihkupců a a vybraných recenzentů. Uvidíme co to přinese.

    Závěrem: Přestože to může vypadat jako automatický negativistický příspěvek v duchu „kritizuje ať to bude tak nebo onak a nikdy nebude spokojen“, rád bych zdůraznil, že se kritizovat nesnažím. To jen ty „skryté čertíky“ člověk formuluje snadněji, než nějaké pochvalné ódy ve chvíli, kdy není zcela zřejmé, co změny přinesou.

  34. ještě ad bod a)
    Že to možné vítězství průřezové sbírky ověřených prací je možné i dnes (předpokládám) ještě neznamená, že to cítím jako správné 😉

  35. Tomáš Jirkovský: Nejsem si úplně jistý tím, že bych měl zase takový přehled, i když z perspektivy mých pětatřiceti let to může být pravda. Na druhou stranu, nejvíc recenzí jsem napsal v období mezi sedmnácti a jedenadvaceti lety, pak jsem s tím téměř přestal. Ti lidi se pořád učí a podle mne jsou čím dál lepší. Nevěřím, že upřednostní nového Kulhánka před novým Medkem (například) – čtenářsky asi ano, ale v hodnocení Akademie o tom pochybuji. Na druhou stranu, Fantasyplanet je jen jedno médium, odkud redaktoři hlasují. Myslím si, že situace je mnohem lepší v Pevnosti, XB-1, Fantasyi a podobně. Tím, že zařadíš Fantasyplanet, doplníš škálu. Aniž bych se chtěl recenzentů na Fantastyplanet dotknout, nechat hlasovat JENOM je by bylo ošklivou chybou. Podle mne se všechno hezky statisticky srovná a neměla by proklouznout kvalitní kniha, která patří do „mladšího“ proudu.

    A nezávislost knihkupců? Jistě, jsou závislí na svém chlebodárci, ale pochybuji, že by si v Akademii na svých zaměstnavatelích nevydupali hlasování podle svého. Divil by ses, jak v minulých letech hlasoval nejen J. Popiolek, ale třeba i T. Štipský. O Zdeňkovi Zachodilovi už vůbec nemluvím, ten si dokáže prosadit svou velmi nekompromisním způsobem. Prostě jsou to pořád zaměstnanci – a jejich loajalita k firmě je logicky nižší, než loajalita majitele. Mám pocit, že je to lepší, než když hlasujeme ty a já – není to ideální, ale nikdo prostě s lepším návrhem nepřišel.

    (Říkám to s plnou vážností a s vědomím, že to pro mne znamená definitivní odchod z řad akademiků. Imho pro dobro Akademie.)

  36. Kdo reformu schvaloval
    S dovolením bych zde ráda dodatečně upozornila na jednu věc. Reformu jsem si nevymyslela. Byla jsem o ní požádána. Dokonce jsem si ani přes noc sama nevymyslela celý koncept, ale vznikal přibližně rok a komunikací s řadou lidí jak ze strany hlasujících akademiků, tak ze strany kritiků akademie. Tento koncept byl v září odeslán všem stávajícím akademikům k opoznámkování a komentování. Komentáře chodily Zdeňkovi, něco zohlednil, domnívám se, že pokud by větší množství komentářů bylo vyloženě negativních, asi by mě o tom zpravil a nenechal mě žít v bludu. V půli října se celý zde uveřejněný koncept reformy posílal VŠEM stávajícím akademikům k hlasování. Hlasování o svých vlastních věcech (!!!) se zúčastilo pouze 36 stávajích akademiků, a ti se nadpoloviční většinou vyjádřili pro reformu ve všech jejích bodech. Pokud se nyní ozývá tolik akademiků proti reformě (a tím nemíním jen tady, ale i na jiných fórech), oprávněně se ptám: kde byli, když jsme rozesílali koncept k opoznámkování, a kde byli, když o reformě Akademie měli hlasovat?

  37. to JanaJ
    Pro jistotu – nejsem akademik a vše jsem viděl prvně až teď. Já že tu mám zatím nejdelší reakci 😉 Každopádně ani na Sardenu, ani na Fantasyi jsem zatím žádné těžké přestřelky a výlevy akademiků, kteří „někde byli“ či „nebyli“ v době schvalování nezaznamenal (ksichtoknihu nesleduju, web Pevnosti je pro mě dodnes záhadou v níž se nevyznám), tady je to také zatím čajíček…

    Já prostě jen, že na emotivní zvolání je možná ještě trochu brzo… 😉

  38. Standa-e: Jen aby nedošlo k zamlžení faktů – filmy a komiksy nebyly součástí hlasování Akademie ani před reformou. A já, jako komiksový vydavatel, bych sám komiksy do hlasování Akademie nedával. Čistě proto, že komiksy nejsou nějakou odnoží fantasy a sci-fi, ale je to samostatná disciplína, která má své vlastní ceny (Muriel, Fabula Rasa).

    Jinak, poté, co jsem byl jednou na udělování Českých lvů, tak si myslím, že není nic horšího než akce, kde se uděluje tisícovka cen za každou ptákovinu… a většinou těm samým lidem. Méně je někdy lepší. I pro komunikaci s novináři… i proto, aby lidé při udělování cen neusínali.

    A ke knihkupcům – co já vím, tak knihkupci samozřejmě mají rádi knihy, které se prodávají, ale to proboha neznamená, že budou hlasovat pro to, co je nejvýdělečnější. Ostatně, není problém se podívat, pro co hlasovali lidé z knihkupectví (kteří byli už v minulých ročnících Akademie v hojném počtu) při loňských či předloňských cenách. Nemluvíme tady taky o knihkupcích v nějakém obchoďáku, ale o lidech ze speciálek, kteří jsou obvykle staří fanové.

  39. Standa-e: Ještě ke komiksům – to, že by součástí Akademie bylo i hlasování o komiksech padlo i tuším na nějakém Crweconu… a komiksáři se postavili proti. S tím, že by to komiks v podstatě degradovalo na subžánr fantastiky.

  40. to Scarface
    Tak říkám, nebude-li za co ocenit, neoceňovat vůbec. A nebo to vzít z gruntu a udělit „Nejlepší počin v oblasti SF/F/H“ a je hotovo 😉 Ne, vážně:

    Že nebyl komiks nijak zastoupen dodnes je dle mého prostě chyba, která se vleče dál. Souhlasím s tím, že je v pořádku, oceňuje-li se komiks jako médium sám. Také tvrdím, že komiks není odnož žánru (viz. nedávné „ocenění“ Vaculíka a debata zde.) Ale o to přeci jde, ne? S vaším argumentem by nebyl důvod vůbec nějaké ceny Akademie udělovat, protože jsou tu přeci Magnesia Litera a spol.
    SF/F/H je oceňování žánru a žánr jako takový zasahuje jak do jednotlivých druhů umění, tak využívá ke svému sdělení pro ně příslušná média. SF/F/H není totéž co komiks, ale zároveň SF/F/H není totéž co literatura. Proto jsem na prvém místě jako čistší řešení uváděl „fantastický komiks“. Pokud by pro vás, jako vydavatele, bylo takové ocenění nezajímavé, je to samozřejmě vaše svobodná volba (pokud tedy vydavatelé svá dítka do tohoto souboje vysílají).

    Mně prostě přijde trochu zvláštní, že na stranu jednu je tu deklarovaná snaha po modernizaci, na stranu druhou se nedokáže vykročit ze svěrací kazajky písmen. A to mě ta písmena zajímají nejvíc. Z pozice základoškolského učitele mohu prohlásit, že pokud některé z dětí na naší škole čte (a nestydí se za to), je to většině důvodů jako reakce na film či televizi, díky níž je teprve objevována předloha, ale neznamená to automaticky pátrání po jiných knihách. Malé knihovny vybírají pak knihy spíše podle deklarovaného zájmu, rodiče (pokud se rozhodnou dítě podpořit a nepatří mezi vášnivé čtenáře) také volí pro své děti v lepším případě co „bavilo je když byli malí“, což ne vždy ty děti baví, či „o čem někde slyšeli nebo to někde viděli“. Filmový reklamní průmysl je z hlediska intenzity reklamy někde úplně jinde než ten literární.

    A ignorovat v takovou chvíli žánrový film/TV, je prostě (podle mě) sebevražda žánru. Bez ohledu na fakt, že – opakuji – jde o ŽÁNROVOU cenu.

    K délce ceremonie coby limitujícího faktoru: A je skutečně tak nutné všechny ceny předávat (na závěrečném ceremoniálu)? Ale říkám, z mé strany jde fakt jen o pokus být konstruktivní. Nehádám se ani nenapadám. Uvidíme co bude. Třeba se všichni obejmeme a ve vzájemné svornosti budeme křepčit v rosou zkrápěných lukách za rozbřesku dne a zpěvu odpočatých kosů. 😉

  41. to Scarface
    Takže se komiks jako samostatné umění snaží emancipovat od jeho vidění coby součást žánru sf/f/h? Říkám, tohle dění nesleduji, ale pro mě je to sympatická informace. Jen ale, jestli se tou radikalizací trochu nevylévá s vodou z vaničky i dítě. Přeci jen komiks, v němž se létá v hvězdoletech je stále SF, komiks, v němž se řežou skřeti s elfy je stále nebezpečně blízko F a komiks postavený na vyvolávání strachu je stále H, ať si komiksátoři (od slova astrogátor) říkají co chtějí 😉

  42. akademie?
    Přidám trošku svého flame do vašeho rybníčka, přátelé. Myšlenka Akademie vychází z představy, že my, tedy autoři, nakladatelé, redaktoři, editoři, knihkupci atd., prostě lidi z branže, si sice konkurujeme, ale v podstatě jsme kámoši a dokážeme se semknout pro dobrou věc. Přičemž Akademie je právě ta dobrá věc, kvůli které bychom se měli semknout. Tahle představa možná platila v polovině devadesátých let, ale dnes je naprosto zcestná. Dneska už nejde „jen“ o peníze, ale pro mnohé především o živobytí… Nikdo z lidí z branže (domnívám se) neudělá ani ten nejmenší počin, kterým by prospěl svému konkurentovi – a tím „nejmenším počinem“ je i nominace knížky (povídky) z konkurenční stáje.

    Jak jsem si všiml, v seznamu „akademiků“ jsou stále uvedeni i lidé, kteří tam být nechtějí, kteří s ní vůbec nechtějí být spojováni (včetně mé maličkosti). To je samozřejmě i důvod, proč na návrh tzv. „reformy“ reagovalo tak málo tzv. „akademiků“ jak psala Jana. Podle mého názoru by měla reforma začít tím, že každý „akademik“ dostane mail s jednoduchou otázkou : „chceš v tý Akademii vůbec figurovat?“

  43. Standa-e: To máš zkreslené představy na komiks. Ryzích sci-fi komiksů je děsně málo, stejně tak klasických fantasy komiksů (když nepočítáme u nás zase tolik nevydávanou evropu). Bude se mezi fantastické komiksy počítat Batman? Je Maus fantastika nebo ne? A co Dilbert, kde máš vynálezy a mluvícího psa?

  44. rozpustit
    Tenhle zprofanovanej cirkus, zvanej Akademie, se měl rozpustit a ne pseudoreformovat. Už proto, že dle V. Š. jako členy registruje „mrtvý duše“, tedy lidi, který s ním nechtějí mít po letech osobních zkušeností nic společnýho.
    A začít od nuly jako profesní organizace osob zainteresovaných v příslušné odnoži knižního průmyslu. Jestli v ní budou i autoři a profesionální kritici, nebo dají dohromady speciální spolek, to je otázkou do diskuse.

  45. V. Š. a Střelec
    Jistě, na webu Akademie je seznam členů podle posledního ročníku, vím, že je tom spousta i dlouhodbě nehlasujících, a vím, že to ty lidi štve. Samozřejmě, že bude seznam nový, aktuální a se skutečně hlasujícími. Jen ho musím napřed vyrobit 🙂
    Ale poraďte mi jednu věc (a opravdu prosím o konstruktivní radu): co mám udělat s takovými lidmi, kteří by teoreticky měli/mohli být hlasujícími akademiky ve všeobecné sekci, ale hlasovat nechtějí? Takových lidí je opravdu hodně, je to většina mých kamarádů, jsou to lidé všeobecně známí, mnozí z nich reformu akademie dokonce podporují, ale hlasovat nechtějí z nejrůznějších důvodů. Jde mi o to, že pokud je jednoduše (po dotazovém e-mailu, ano) ze seznamu vyškrtneme, za chvíli se zase budou ozývat rozhořčené hlasy, proč v akademii není ta a ta osobnost, když by si to zasloužila. Jak mám řešit tohle? Předem díky za návrhy.

  46. Jednoduché řešení – vyškrtnout. Přece tam nemůžeš držet někoho proti jeho vůli. Pokud se ozvou hlasy „proč tam není ten a ten“, odpověď je jednoduchá – protože nechtěl. Jiná možnost imho neexistuje.

  47. Já si myslím, že kolegy Šlechta celkem pěkně shrnul důvody, proč tam mnozí (tedy konkrétně mnozí autoři) nechtějí být. Jsou to důvody celkem pochopitelné, tak proč je nerespektovat?

  48. Já je chci vyškrtnout, samozřejmě. Jde mi o to, zda by se aspoň na webu neměla vyskytovat třeba kolonka „mohli by být, ale na vlastní žádost nejsou“. Přesně totiž vidím za chvíli různé hlasy, které se budou podivovat, proč nehlasuje ve veřejné sekci Šlechta, Neomillnerová nebo Pilch, a budou v tom vidět komplot :-))). (oba zdravím a oběma díky)

  49. Jano, odpovídej po pravdě 🙂 Jsme prostě úplně zdechlí 😀

  50. A co takhle: „Byli osloveni také nakladatelští redaktoři, překladatelé, autoři. Ti, kdo v seznamu akademiků nejsou, se v něm nenacházejí na vlastní žádost.“ Punktum. Není co řešit.

  51. PS.: A klidně aktivní link, který po rozkliknutí vyhodí seznam oslovených, kteří odmítli. Proč ne… Mně by to nevadilo.

  52. JWP rozpustit…
    Dnešní příspěvek z 10:45 podepsaný jako „JWP“ není můj.
    Bohužel, pokud jsme se dostali do stavu, kdy si tady budou jacísi zbabělci vykřikovat své názory a blitky pod mým jménem, stejně jako anonymové napodobovat můj styl vyjadřování a urážet tím lidi, s tím – hele anonym asi bude jwp – tak takhle až slavný (zejména mezi lidmi výše popsaného ražení) jsem zas být nechtěl 🙁

  53. Přidávám se k tomu, co napsala Petra: jsme úplně zdechlí. Každý se věnuje výhradně vlastním věcem a na čtení těch „cizích“ nejenže nemáme čas, ale ani chuť. Když zapátrám v paměti, kolik jsem za uplynulé 2 roky přečetl aktuálních (= v tom roce vydaných) knížek, vychází mi jeden Báthory, jedni Predátoři a víc už nic. V povídkách je to čistá nula – zatím jsem nečetl ani Hvězdy české sci-fi, od kterých jsem dostal autorský výtisk … ale chystám se na ně 🙂

  54. Jak říká V.Š.: To je důvod, proč mezi akademiky nemám co dělat.

  55. Jinak nemám nic proti tomu, když budou knížky a povídky hodnotit recenzenti z Fantasyplanet a jim podobní. Tyhle „děti“ mezi 15-ti a 25-ti roky jsou čtenáři, pro které píšeme, jim je tenhle žánr určený.

  56. díky!
    Roberte, díky, myslím, že to je přesně ta formulace, kterou jsem potřebovala. Já jinak naprosto chápu, proč lidé zaměstnaní svými projekty nehlasují, přijde mi to logičtější, než hlasovat, ačkoli nemám čas na čtení. Z toho důvodu jsem také základ hlasování (knížkové kategorie) přesunula na knihkupce a recenzenty, tj. ty, kteří mají čtení a přehled v náplni práce. Každopádně všichni stávající akademikové (kteří by spadali do veřejné sekce) budou mít možnost uvážení, zda přeci jen nechtějí hlasovat v těch ostatních kategoriích, a pokud ne, jejich vyjádření budeme naprosto respektovat.

  57. to VŠ a Scarface
    VŠ: A tak to zase prrr, já bych docela rád četl i věci určené lidem nad 25 a přesto v žánru. 😉

    Scarface: Je to mimo téma, takže jen krátce – tak to mám o komiksu zase větší povědomí, než si myslíte. Batman SF je. 300 SF není. Maus SF není (zvířátkovost má zcela jiný význam a důvod než žánrový), Dilbert – věc debaty, přesto bych jej přes jmenované atributy do žánru neřadil, Padoucnice – není, Thorgal – je F, Rychlé šípy (někdo by řekl tvrdé fantasy ;-)) – nikoliv, Asterix NENÍ historické fantasy, atd. Ale před tou problematikou řazení do žánrů stojí i běžná literatura. Tím bych to ukončil jako uzavřené OT 😉

  58. standa.e: Lidi s názorem, jako máš ty, pokryjí redaktoři a recenzenti například z Pevnosti nebo z XB-1. A garda knihkupců, milující „dospělejší“ věci (Gottfrid, Štipský, Popiolek, Zachodil a další a další…). Díky tomu, že Akademiky budou i mladí redaktoři webzinů (Fantasyplanet, Sarden, MFantasy a podobně) pokryješ celé spektrum. A troufám si říct, že pro sračku (dámy prominou) nikdo z nich hlasovat nebude. 🙂

  59. to Robert Pilch
    Já spíš přátelsky rýpal na téma pro koho je náš žánr určen, pro koho se píše. Pokud jde o věk akademiků, vzpomínám si, že jsem byl v pětadvaceti mnohem náročnější a nekompromisnější než dnes. Na druhou stranu je ale také fakt, že dnes snáze rozpoznám různé drobnější hříchy autorů 😉 Ona se ta čtenářská zkušenost bez určité životní občas nechá nachytat a snadněji projdou momenty, jako např. když se v seriálech s nácti-dvacetiletým cílovým publikem chovají třicátníci jako dvacetiletí studenti, kteří si představují, jak se budou chovat ve třiceti 😉
    To jenom na upřesnění.

  60. OVšem vydávaných autorů pod třicet zas tak moc není, takže toho bych se nebála 🙂

  61. Neomi: To je fakt. Sračky pro náctileté píšou většinou ženské kolem padesáti. 🙂

  62. Za sebe mohu říct – jelikož mi prakticky nezbývá kategorie, ke které bych se chtěl vyjádřit, považují po těch letech svou účast na hlasování Akademie za zbytečnou.

  63. Pro vedení Akademie
    Souhlasím s Petrem. Jelikož byli překladatelé odsunuti do pozice akademiků druhé kategorie (něco na způsob „ještě si dokážou zavázat tkaničky, ale nepoznají dobrou knihu, ani kdyby je kousla do prdele, pročež jim o ní preventivně zakážeme hlasovat“), nemohu než z Akademie vystoupit. Knihkupecké ceně ovšem přeji vše nejlepší.

  64. Bé, bé, zakázali mi hlasovat pro sebe. Oškliví, oškliví, oškliví členové rady…

  65. A úžasná výhoda mého kroku spočívá mimo jiné v tom, že už nikdy se nebudu muset hádat s dementy jako Lombardo.

  66. Josef H.
    Tohle je jako nějaká nová společenská hra podsouvat lidem tvrzení, která nikde neříkají a pak se s nimi nějak dohadovat a žádat vysvětlení? Proboha, čtěte!

    Mimochodem, věříte mi, že by mi bylo daleko sympatičtější, kdybyste hájil až do morku něčích kostí Frantu Kotletu? Ono mi to „Všichni milujeme tu vážnou, seriozní, dospělou knihu, kterou nakonec i jiní milují“ prostě, chtě nechtě, smrdí tím, co JWP nazývá jedním známým „sprostým“ slovem. Mimochodem, když argumentujete, nedovolávejte se shody s názorem nějaké třetí autority. Pro druhou stranu z toho plyne, že názor třetí autority má pro vás větší váhu než váš vlastní, pokud vůbec nějaký máte. Prostě chyba, i když myšlená vážně, upřímně a v dobré víře. A že dal Boris Hokr nějakou knihu (kterou tedy všichni milujete) do TOP 10 roku, to má dokázat co? Že se nemusím o Borisův hlas bát? No vidíte a já abych se zrovna začal (nadsazuju, nebojím se, ale díky jeho textům, ne proto, že dal Čerpadlo do TOP 10 roku). Protože ten výběr TOP10 je tak bezpečně univerzálně dospělácky očekávatelný, že mi tam až bolestně schází nějaká osobní libůstka. Úlet. Ztřeštěnost. Hra. Nějaký Vosák, nějaká pan „Hodný“, něco, co čistě a nekomplikovaně pobaví a nebo naopak až překomplikovaně. Od těch intelektuálních hlubokomyslností jsme tu přece my, staří dědkové, „kurvadopyče“, mladí maj pulsovat energií a zaslepenou vírou v sebe a budoucnost. Jasně rozpoznaným dobrem a skutečně kulervoucím zlem. Černá a bílá, šeď nemá v našem světě místo! A když už do ryhopského lesa, tak s rotačním kulometem a partou mariňáků!

    Teda že jednou budu na FP zažehávat revoluci mladých akčňáků, to by mi ani JWP neuvěřil 😉

  67. Josef H. – dodatek
    Mimochodem, Čerpadlo jsem ani nečetl ani nekoupil. Jak jsou všichni hromadně a veřejně z něčeho tak vodvaření, úplně ztrácím chuť. Inu, v mládí anarchista v anarchii 😉 Ale zato vím přesně, že jsem si ten den, kdy jsem Čerpadlo vracel do regálu, koupil souborného Skácela, jednu slečnu Marplovou, Rostandova Bergeraca (znám, znám, ale chtěl jsem mít) a jednoho Wihodu… Jo, krvácel jsem dost… To jen tak na okraj – že prostě nedokáži posoudit, zda je láska k Čerpadlu skutečně znakem nějaké porotcovské vyzrálosti a argument, jak ho všichni milují, mne tak bezpečně v debatě míjí 😉

  68. Když jsem byl zmíněn…
    No… sice úplně nechápu tu souvislost, s jakou mě Pepa zmiňoval, snad asi v té, že děcka z FP opravdu nedávají na prvoplánovou zábavu a čtivost, jak zde bylo v podstatě řečeno. Tohle uvažování je mimochodem (mlasí tedy neocení kvalitu) je dost mimo. Znám spoustu lidí, u kterých platí, že čím starší, tím víc „worhemrovatí“. Což já vlastně taky… Třeba Skácela a Wihodu jsem si naposled koupil před pěti lety… Jo a ten můj top ten… ta jeho bezpečnost a bezlíbustkovitost je diskutabilní…

  69. Akademie
    Diskuse o Akademii, a beze mě?
    Jak příjemné! 🙂

  70. to Boris Hokr
    Já především tvrdím, že se Josef H. hádal s člověkem, kterej upozorňoval na to, že ti mladí jsou někdy možná přísnější než staré pušky 😉
    K té TOP10 – vtip je v tom, že bych ji takhle (tak dobře, sedm z nich) sestavil v podstatě taky – a to čistě jen na základě obecného ševelení v éteru. Aniž bych přitom jedinou četl (a ani nečetl – čtyři mám v pořadníku a Avilion si prostě šetřím na „správnou chvíli“), prostě kdybych jen „chtěl vypadat chytře“.
    Proto jsou pro mě důležitější Hokrovy texty než Hokrovy žebříčky. 😉
    A proto se v podstatě ani není čeho bát, jde-li o mladé muže a mladé ženy 😀 Jen se u toho prostě někdy příliš žereme a bereme moc vážně, když dojde na žebříčky a ceny. Tím myslím nás (skoro) všechny.

  71. osobně považuji akademii a její ceny za zbytečné. je to sice plezantní společenský spektákl pro komunitu a chápu, že to je zábava, ale víc v tom není. knihkupecká cena, hm, nevím, k čemu je dobrá? jakože, tohle je gut, ale nikdo to nekupuje, tak to zviditelníme? prodeje ku nákladu, to je zajímavé numero! ale to nám těžko nakladatel kvůli pochopitelnému obchodnímu tajemství řekne. cena recenzentů mi taky nic nepřinese, mně stačí číst jejich recenze, jejich zprůměrovaný názor je nezajímavý. čtenářská cena má z toho všeho největší smysl, byť pouze z hlediska popularity konkrétních děl a autorů. zabalte to a ušetříte spoustu času a nervů. a srazit se jednou ročně kvůli pařbě a pokecu, na to nejsou ceny potřeba, na to sou kony.

    a stando, čerpadlo 6 si přečti. skutečně stojí za to 🙂

  72. Napsal jsi to dobře Regisi… Jak sám vidíš, je nás tady spousta, kteří jsme se na Akademii nějakým způsobem podíleli, ale už (z různých důvodů) nechceme. Možná je hlavním důvodem pocit, že Akademie měla svůj potenciál, ale prostě už propásla svoji šanci. Teď se jasně ukazuje (jak to vidím já), že Akademie je OSOBNÍ projekt někoho konkrétního a on to prostě zabalit nechce. Těžko mu radit.

  73. Svaz autorů fantastiky
    Nespokojeným autorům, překladatelům a nakladatelům doporučuji založit Profesní cech, svaz, sdružení a udělovat vlastní Cenu. Určitě se vás najde dost. Tak v čem je problém?

  74. To Nobody: a taky bychom mohli založit odbory, ne? A zahájit stávkovou pohotovost … 🙂

  75. pukání starých ledů
    Já jsem docela zvědav, co tohle pukání ledů přinese.
    Třeba konečně nějaké zajímavé výsledky?
    Rozhodně je škoda, že jsem měl „Legendy: Draci“ loni, a ne letos.

  76. standa.e – Josef H. se nehádal, jen prostě nechápal, proč je tolik útoků na adresu mladých recenzentů. Nepřičítám k nim vaše příspěvky, jen když jste napsal: „já bych docela rád četl i věci určené lidem nad 25“ (jistě v odlehčeném tónu), chtěl jsem vyzvědět, kde je ten rozdíl. Čerpadlo 8 a Borisův žebříček pak bylo pouhým příkladem, který (jak Boris pochopil) měl dokazovat, že ty rozdíly mezi vkusem „mladých“ a „starých“ prostě nejsou vidět. Omlouvám se, zda to vyznělo moc invektivně, měl to být spíš povzdech.

  77. Fénixcon
    Proslýchá se, že na Fénixconu bude po chodbách v nočních hodinách pobíhat JWP v rajcovním prádelku s vánočními koulemi. Takže všichni přijeďte.

  78. pukání starých ledů
    Měl jsem dojem, že při té reformě jde právě o to, aby přestala jednotná fronta hlasovat jednotným názorem…

  79. Pro nespokojené překladatele
    Byla bych ráda, kdyby překladatelé svá odstoupení ještě zvážili, protože například pro kategorii překlad není lepších a kompetentnějších hodnotitelů. A ve chvíli, kdy jsme kategorii změnili z překladatel (osoba) na překlad (konkrétní kniha), je toho potřeba obzvlášť, protože kdo jiný by měl překlady posuzovat než oni. V předchozích letech, kdy z hlasování vycházela vždy prakticky stejná, ta nejznámější jména, to bylo skoro jedno. Je mi líto, že reformu vnímáte jako takový útok na vaši práci, ale dostala jsem za úkol Akademii zreformovat tak, aby to nebyla věc zajímající jen poměrně malou skupinu lidí, zatímco ostatní ji ignorují. Toto byla jediná cesta, jak zadaný úkol splnit.

  80. Ještě já
    Nehledě na to, že by mi přišlo zajímavé, zda a jak se bude lišit hlasování v knížkových kategoriích (odborná sekce) od kategorie Kniha roku (hlasují všichni).
    Bylo by prostě fajn, kdyby i ti, kdo s reformou v tuto chvíli nesouhlasí, tomu třeba aspoň pro první rok dali šanci.

  81. Nespokojení překladatelé
    Paní Jůzlová překladatelé přece podle Vašich nových pravidel spadají do Všeobecné sekce hlasujících a tato všeobecná sekce Nehlasuje v hlavních knížkových kategoriích (nejlepší sf, nejlepší f, nejlepší původní kniha, nejlepší povídková kniha). Aspoň takhle to je na http://www.asffh.info

    Tak jak to tedy je?

  82. V čem vidíte rozpor? Já mluvím o kategorii Nejlepší překlad, kterou hodnotí všichni, a pak o kategorii njelepší kniha, kterou hodnotí taky všichni.
    (Jen technická: nejsou to žádná MOJE pravidla. Jsou to pravidla, která jsme vytvořili se Zdeňkem Rampasem na základě mnoha diskusí s mnoha lidmi a která odhlasovali stávající akademikové nadpoloviční většinou.)

  83. Josef H.
    Jasně, já to zas nějak tragicky nebral – jen by mě zajímalo: všiml jste si, že tu kategorii „dětí“ 17-25, „pro něž se prý žánr píše (a tedy mají nejspíš nějakou pro sebe tak typickou formu psaní či uměleckého prožitku, že je nutné je oddělit od nás starců)“? nadefinoval VŠ? Jeho jste se měl ptát 😉

  84. Janě J.
    Já prostě nechápu, proč by měl o těch z mého pohledu hlavních kategoriích hlasovat zrovna knihkupec. Jestli mi to vysvětlíš, třeba změním názor.
    Nevidím zas tak velký rozdíl mezi tím, jestli se hodnotí překlad nebo překladatel, spíš bude v prvním kole problém s roztříštěností výběru, ale to se nedá nic dělat. A jelikož jsem se podle mínění těch nějhlasitějších neměl do hlasování v překladatelské kategorii zapojovat v minulosti coby nominovaný, nevidím důvod, proč to dělat teď, když můžu být stejně tak obviněn ze zaujatosti.

  85. To standa.e: existují průzkumy (a já jim docela věřím), podle kterých jsou „nejpilnějšími“ čtenáři právě mladí lidé mezi 15-tým a 25- rokem. S blížící se třicítkou čtenářská aktivita prudce klesá, což zřejmě souvisí s ukončením studií, založením vlastní rodiny, budováním kariéry atd. Samozřejmě jsou i lidé, kteří hodně čtou i po třicítce, ale těch už je docela málo. Tož tak.

  86. Janě
    Milerád přenechám hodnocení překladů těm, kteří „z podstaty svého zaměstnání mají komplexní přehled“, tj. těm třiceti knihkupcům ze speciálek. A nebudu jim dělat křoví ani dodávat legitimitu: když knihkupecká cena, tak knihkupecká cena.

  87. ještě ke čtenářům „po třicítce“
    Z vlastní zkušenosti můžu říct, že u mě nejen prudce poklesla čtivost, ale navíc už nemám náladu na složité knížky, když už čtu, tak něco jednoduššího, únikového bez velkých emocionálních zvratů. Při čtení už nechci experimentovat, ale odpočívat.
    Takže nemusí být pravda, že „literární vkus“ lidí starších, prací a rodinou zatížených je nutně náročnější než těch mladších.

  88. Změny pro změny?
    Je hezké, že se Akademie po 15 letech dočkala změn, ale jak ze samotného popisu, tak i z následné diskuze je poměrně jasné, že přišly pozdě a přišly… no nechci říct přímo špatně, ale minimálně vzhůru kozama.

    Vezměme si jenom onu **Odbornou porotu** – proboha koho napadlo zrovna knihkupce a recenzenty brát šmahem jako odborníky? Nemám v úmyslu napadat jejich věk nebo množství načtených titulů, tady věřím, že dostatečně kompetentní budou. Ale ruku na srdce – při pročítání recenzí v libovolném žánrovém periodiku má člověk častokrát pocit, že recenzent mateřským jazykem dvakrát nevládne, v případě cizího si pak ani netroufám hádat. U knihkupců si to naopak dovolím, jejich jazykové schopnosti bývají poměrně tristní a obliba žánrů někdy dost vyhraněná (případně ovlivněná nakladatelstvím). 3 hlasy na prodejnu a hlasování ve všech kategoriích (-1) tak působí všelijak. Docela chápu rozladění té skutečné odborné veřejnosti. Přesně jak tu napsal Viktor Janiš, přesunutí autorů, redaktorů, překladatelů a jim podobné verbeže do neodborné sekce dost zavání snahou legitimizovat hlasování v některých kategoriích, kde si nejsou nově deklarovaní odborníci úplně jistí v kramflecích. Zbytek si prostě rozhodnou sami, tam se názor lidí z branže nehodí.

    **Změny v kategoriích** jsou sice většinou k dobru, nicméně souhlasím s výtkami, které zde již zazněly. Jsou tu pozdě, je jich málo a autorské duo Jůzlová&Rampas nějak zapomíná, že jsme od časů Gutenberga ušli pěkných pár kilometrů a kniha už zdaleka není jediným médiem, které nám konzumentům nabízí pravidelnou dávku oblíbených žánrů. Komiksy, filmy nebo nedej bůh počítačové hry mají sice vlastní ceny, ale ty se sffh prakticky nesouvisí. Kategorii *Nejlepší časopis/web* bych navrhoval zrušit úplně, je (a bude) k ničemu. Také bych zvážil zavedení kategorie **Nejhorší překlad** a **Nejhorší obálka**, zpětnou vazbu v tomto ohledu potřebují některá nakladatelství jako prase drbání.

    Přístup „dejte změnám šanci, třeba to nakonec nějak půjde“ nepovažuji za šťastný. Proč by měl kdokoliv věnovat čas a úsilí projektu, který se mu nelíbí nebo s jehož pojetím nesouhlasí. Nikdo z vystupujících tu neřekl, že už se tohoto cirkusu nikdy nezúčastní. Netvrdím, že jste si s přípravou nedali práci, ale schválně – kolik lidí s vámi ty změny diskutovalo a jaký byl jejich věkový průměr, případně zařazení v rámci fandomu? A mimochodem, akademiků, kteří pro změnu v této podobě hlasovali, byla nadpoloviční většina, nebo šlo o nadpoloviční většinu hlasujících akademiků?

    Berte to jako námět k zamyšlení, ale průměrný čtenář sffh dnes ani neví, že něco jako ASFFH existuje, natož že existují nějaká ocenění. Pokud nechcete, aby se z udílení stalo maňáskové divadlo pro pár zkostnatělých důchodců a pro život nepoužitelných uslintaných fantazáků, měly by změny směřovat spíše ke zviditelnění, ne k tomu, aby vás začalo ignorovat ještě víc lidí než dosud.

  89. Díky VŠ, že to dovysvětlil. 😉 Protože si vedu přehled přečtených knih od roku 2000, vidím tu sestupnou tendenci v počtu čtení velmi výrazně. A je také pravda, že s přibývajícími povinnostmi roste podíl toho „lehčího čtení“. Takhle interpretováno tomu rozumím, jen se mi prostě formulace „pro ně píšeme“ nelíbí. Píšeme pro všechny. A když začneme uvažovat o tom, že píšeme pro nějakou věkovou (či jinou) skupinu, vždy to evokuje i nějaké specifické vlastnosti textu.

    Otázka „odbornosti“ komise je dána v zásadě složením Akademie jako takové – to limituje možnosti. Hintzu má určitě pravdu, když upozorňuje, že se z některých kategoriích v podstatě těch největších odborníků z pohledu TVORBY knihy Akademie zbavuje v rámci boje za nezpochybnitelnost hlasování. Ale tohle bude vždy asi otázka kompromisu.

    Myslím, že hlavně Akademii chybí odborní kritici. Ne recenzenti, ale „literární vědci, teoretici“. Psát recenze je trochu jiná kategorie. A proto mne zrušení kategorie „odborného textu“ tolik mrzí. Protože vášniví čtenáři schopní formulovat své názory a postoje ve správném kontextu literárním i společenském kontextu (i v proměnách dob), kteří jsou zároveň nezatížení vlastní tvorbou (kamarádovou tvorbou), překládáním (ale originál je zajímá a rozumí mu) atd. jsou ti, z nichž by se mělo do budoucna to jádro ODBORNÉ části akademie vytvářet bez toho, aby šlo v podstatě o cenu profesní.

    Ale je jasné, že by šlo o běh na dlouhou trať.

  90. pukání starých ledů
    Standa.E : Proboha, Ty snad znáš nějakého LITERÁRNÍHO VĚDCE, který se zabývá fantastikou? Třeba jen jediného? Pokud ji snad některý občas čte, bude to tajit. Ve Slovanském semináři na Karlovce, kde by měli mít veškerou českou tvorbu, mi kdysi pár sborníků českých povídek odmítli vzít i jako dar, že prý na ně nemají místo….

    Hintzu: Idea je myslím taková, že profesní odborníci na fantastiku nemají čas věnovat se žánru a číst to, co tvoří kolegové. Člověk, který je v modu „chrlím texty“, ať už jako nakladatel, překladatel nebo spisovatel, prostě nestíhá (až na výjimky) konzumovat produkci okolí a ve volném čase (byť je mu třeba práce koníčkem), volí jiné druhy zábavy, aby se nepřesytil. Možná to neplatí na samém počátku kariéry, ale postupně k tomu dojde. Člověk si občas přečte něco odpočinkového (Pratchett), má pár oblíbených autorů a někdy je zvědav na nějakou pecku, ale prostě není tím nadšeným konzumentem, co má přehled o většině žánru. Sám jsem toho dokladem, nejvíc knih jsem za poslední rok přečetl od Kovaříka (napoleonika) a Suvorova (druhá světová).
    Recenzenti i knihkupeci se naopak o žánr zajímají plošně.

    Urghat: Souhlasím, podle mě je člověk „nejdivočejší“ někdy v půli vysoké, a pak si to sedá…

  91. michael bronec: žena přespříští týden obhajuje dizertaci na téma fantastická literatura a je až s podivem, kolik literárních vědců se u nás fantastikou zabývá. ženě oponují eva lukavská a jan schneider. jen svět žánrové reality (fandom, nakladatelé, žánrová publicistika) je pro ně poněkud vzdááááááááááááálený 😉

  92. pukání starých ledů
    Regosovi: Doba se tedy změnila.
    A co je pro ně literární fantastika?
    Sepsal už třeba někdo studii porovnávající Harryho Pottera a Stmívání? (jakožto dvou největších jevů ovlivňujících v posledních letech nejmladší čtenářskou generaci)

  93. pukání starých ledů
    PS: Zkusím do toho Semináře znovu zajít. Doufám, že se neukáže, že je to jen nějaká brněnská anomálie… 🙂

  94. to Michael Bronec
    Hlavně jsem ale použil uvozovky… Snažil jsem se jen nastínit přístup a schopnosti, nemá-li jít o cenu profesní, či o zprůměrování cen profesních, kde je síla té které dána počtem (hlasujících) profesionálů. Vypiplat si tyto lidí z lidí, kteří se pokoušejí psát publicistiku (a tato skupina se nekryje nutně se skupinou autorů – byť někdy ano)… Ale i když si značnou míru naivity té myšlenky z praktického hlediska uvědomuji, furt je to pro mě myšlenka, jež by mohla přinést vyšší kvalitu této „metačásti“ žánru. Či dospělost, sebevědomí. A i ti lidé by nalezli uvnitř žánru větší uplatnění a smysl, než pouze coby živitelé nenasytných webů.
    Když se tu už objevil třeba Boris Hokr – ano, toho bych se vážně nebál nechat hlasovat (a ne proto, že píše i recenze.)

  95. Studie
    Michael Bronec: Což o to, studií na HP nebo Stmívání je dost, v angličtině jsem jich pár četl nebo na ně alespoň narazil ve zmínkách (ale srovnávací pouze v oblasti marketingu, přece jenom je mezi vydáním prvních dílů 8 let rozdíl a cílí na trochu odlišné publikum). Ale zabývat se tím v rámci českého rybníčku… nejsem si jistý, jestli by to mělo smysl.

    Přehled o většině žánru už dneska nemá nejspíš ani většina knihkupců, s tím, kolik toho u nás vychází to dost dobře ani nejde (kolik jich loni vyšlo? Přes 500 to nejspíš bude, povídky nepočítaje). Na druhou stranu by možná nebyl problém udělat to jako v případě Oscarů. Jednotlivé tituly by nominoval nakladatel, který by měl dejme tomu možnost nominovat 2 tituly do každé kategorie. To by značně snížilo počet titulů v dalších kolech. Dejme tomu, že by potom 2. kolo řešila právě nově ustavená „odborná veřejnost“ (která bude mít většinu nominovaných beztak přečtenou) a až v rámci těch několika nominací (dejme tomu 5-6) v každé kategorii, by se přizvali ke stolu odborníci.

  96. lukavská je specialista na fantastickou literaturu španělskojazyčnou, a míněno je tím vše, od magického realizmu až po sci-fi. a jak říká hintzu, v místních poměrech se často zpracovávají domácí témata. a taky nikdo nepopírá, že fantastická literatura je pořád v česku popelka mezi literárními žánry z pohledu literární vědy. potterem a stmíváním se spíš budou zajímat ti, kdo studují triviální literaturu, tam se žánry sice pěstují, ale zkoumá se to neodděleně od ne-fantastické triviální literatury.

  97. Hintzu
    Tady se každopádně narazí vždy na to, co vlastně doopravdy má Akademie vyjadřovat, obsahovat. Nominace nakladatelem znamená, že předvýběr může být ovlivněn jeho nakladatelským zájmem – pokud to je pro Akademii/veřejnost důležité hledisko a má-li mít v budoucnu cena nějakou skutečnou váhu.

    Je to v podstatě to samé, jako když se řekne, že nějaké předvýběry se dělat nebudou, protože ten předvýběr samotný učiní přirozeně samotní porotci, když se rozhodnou sami co jim stojí za přečtení a co nikoliv. Každý si vybírá, do čeho investuje čes, úsilíá, o čem je ochotný navíc ještě přemýšlet. A je nesmysl očekávat od hlasujících, že se budou povinně seznamovat se vším. Pak je třeba mít buď velký A PESTRÝ výběr porotců preferujících určité styly, či naopak ony „literární vědce“ s přehledem a schopností si zformulovat co jim stojí za čtení a co ne, jejichž soukromý předvýběr nebude ani ovlivňován módou či prodejností. Prostě se spolehnout na to, že co si ten člověk stejně nekoupí či nepřečte sám od sebe, to by stejně nehodnotil dobře.

    Jasně – může tak uniknout spousta skrytých perel. Kulhánek napíše existencionální bergmanovské drama a Regis se to nikdy nedozví. Ale tak už to v životě chodí…

    Vše je to vlastně opravdu jen o tom mít jasno, čím má být to ocenění samo a zda je vůbec možné takto oceňovat.

  98. pukání starých ledů
    Regisovi: Stejně to zkusím; od mých návštěv bohemistiky na Karlovce už uplynulo 14 let, třeba se ledy pohnuly i tam!

  99. standa.e
    Kdyby napsal Kulhánek existencionální bergmanovské drama, dozví se o tom nejen Regis, ale nejspíš i Vaněk a na Britských listech se Mistrovi zpětně omluví za toho Highlandera;)

    K tomu, co má Akademie vyjadřovat – ano, je to na diskuzi. Ale nejsem přesvědčený, že by nakladatel do takového klání nominoval kousky, na kterých má nějaký (dejme tomu marketingový) zájem, a přitom si nemyslí, že by měly šanci se prokousat alespoň do užšího výběru. Jasně, „kniha byla nominována na fantasy roku“ už zní pěkně.

  100. Hintzu: Co jsi psal o hrozbě poklesu popularity Akademie v souvislosti se změnami… tak v době, kdy Akademii ignorují i žánrová média a vydavatelé a k zásadním změnám se vyjádřilo jen něco málo přes třicet lidí, už není moc klesat kam. Za námi je Moskva. A co se týče odborníků: Samozřejmě, optimální by bylo, kdybychom měli desítky lidí studující fantastiku, píšící knihy rozborů a úvah, ale to je celkem zbožné přání a nechat Akademii umřít v blaženém čekání na mýtického spasitele, by byla možná škoda.
    Nikdo netvrdí, že recenzent musí automaticky rozumět žánru a mít v něm přehled – ale je to o dost pravděpodobnější, že bude mít přehled člověk, který se živí čtením a hodnocením knih, než lidé, kteří se věnují především vlastní tvorbě (navíc vytváření díla a jeho rozebírání jsou dost odlišné věci). Navíc je už na šéfredaktorovi, aby nominoval ty lidi, kteří mají zkušenosti, ne někoho, koho přijal minulou středu. Já myslím, že je z čeho vybírat.
    Sám jsem byl svědkem nějakých jednání o akademii a vím, že to byly dlouhé diskuze a mailové korespondence, kdy se hledalo optimální řešení. Nikoliv dokonalé, takové asi neexistuje, ale optimální. Funkční, a především průhledné, s jasně nastavenými mantinely, kdo by měl hlasovat. Právě aby odpadly s Akademii spojené konflikty a obviňování. Což je taky důvod, proč (myslím) ani nepadla kategorie Nejhorší překlad či kniha. Poslední, co teď akademie potřebuje, je další důvod k hádkám.
    A ještě k odborníkům. Je velmi pravděpodobné, že pokud existuje nějaký odborník na sci-fi literaturu (a tím teď nemyslí odborníka na sci-fi literaturu východní části Mongolska, ale na u nás dostupnou a lidský mozek neničící sci-fi literaturu) tak přispívá do nějakého časopisu (třeba i netového) a tudíž může být nominovaný!
    Čímž mě napadlo řešení – pořadatelé by mohli větu o tom, že redakce nominují recenzenta, nahradit tím, že redakce nominují odborníka na sci-fi literaturu – a máme vystaráno!

  101. Hintzu: Nominace knih samotnými nakladateli jsem navrhoval i já, ovšem byl jsem v menšině. Většina akademiků a lidí, kteří na reformě pracovali, mě přesvědčili, že to není správná cesta (argumenty určitě dodají oni). Já si pořád myslím, že by to bylo lepší, ale každá reforma je především záležitostí kompromisu – a kdo jsem já, abych trval na tom, aby prošly všechny mé návrhy? 🙂

    Obecně: navržené změny jsou pouze prvním krokem, není to konzervace „na věčné časy“. Jak psala Jana, model Akademie je dynamický a bude se průběžně měnit podle zkušeností. Jana a Zdeněk určitě rádi přivítají návrhy z pléna a podrobně je proberou, případně zapracují. O tom nepochybuji. 🙂

  102. Robert Pilch: Tak to s těmi nominacemi nakladateli vím, to jsem dokonce i dodával argumenty proti. Základní argument byl, že se tím omezují porotci, že se jim vytyčuje ohrádka, ze které si mohou vybírat, čímž je to pro ně méně zajímavé… a zároveň tím klesá šance na překvapivé vítězství nějakého černého koně, u kterého i vydavatel zírá. (Navíc volným hlasováním odpadá i to, že by musel vydavatel vysvětlovat českému autorovi, proč nevybral do soutěže jeho dílo, ale knihu jiného autora, který není o nic lepší než on, v podstatě je to úplný packal a to celé je určitě nějaká protekce a házení klacků pod nohy a to tedy nemá zapotřebí, aby dělal někde, kde si ho neváží…)

  103. Scarface: V pořádku, shodli jste se na tom, že takto je to lepší, nemám s tím problém. 🙂 Hlavně jsem chtěl Hintzuovi vysvětit, že i to, co navrhuje on, bylo k úvaze a že to proběhlo debatou. 🙂

  104. Tak už mě neserte
    Klucíííí moc to žerete. Nejlepší sci-fi je JFK! Pochybuje o tom snad někdo?

    Již brzy bude JFK 027 – Dlouhý černý úsvit.

  105. Literárním vědcem, který se zabývá fantastikou na akademické úrovni, je Antonín K. Kudláč, přispěvatel Pevnosti, v Akademii se angažoval, jak je na tom v současné době s ochotou a enthusiasmem, to nevím.

  106. Tak já si taky nemyslel, že se z „voleje“ nasadí skupina vyčarovaných literárních vědců 😉 Já hlavně říkal, že si je třeba je vychovávat, hýčkat je, číst je a vážit si jich. I když jsou to dnes „děti“ z FP. (debatu, diskusi i nesouhlas samozřejmě nezakazuji ;-)). Protože všichni, kteří dají svým myšlenkám hlavu a patu, dokáží téma uchopit za nečekané konce a souvislosti (a neomezí se na výčet filmů, v nichž viděli to nebo ono) a zároveň dokáží potlačit předvádění sebe sama, mají můj hluboký obdiv. Mám rád, když mi někdo ukáže, čeho jsem si nevšiml.
    Ale opakuji – že je to běh na delší trať vím. Podstatou je, že pokud se Akademie rozběhne, měla by mít alespoň představu o směru. Budu jí to přát, byť zatím zastávám zdrženlivou opatrnost.

  107. Jak na to kouám, jako nezávislí pozorovatel, tak ten střed zájmu v Akademii je velkej. Zcela evidentně každej tu obhajuje ty své. Docela mě vyděsilo s čím vším dokáže zahýbat byznys. Žel ten největší kanál, co tu psal pod nickem „Akademik“ měl ve svých vulgárních výlevech skrytou jednu pravdu, která se mu nějak nepodařila vyjádřit. A to je fakt, že výsledek hlasování závislí na malém počtu lidí je snáze ovlivnitelný než při větším počtu hlasujích. To je zcela jasný a nezpochybnitelný fakt, který funguje všude a za všech okolností. Otázka zní, je v naší zemi možné utvořit dostatečně početnou (dle reforem) odbornou sekci? Další otázkou je, má všeobecná sekce nějakej smysl?

  108. Erunámovi: Již název „Akademie“ (který mi byl v kontextu minulých let velmi proti srsti), zakládá pocit jakési elitní skupinky jedinců, kteří dosáhli vyššího vzdělání i rozhledu.
    Vsázet na množství má podle mě smysl v případě ceny čtenářské, nikoli odborné.

  109. Souhlas s Michaelem. Na druhou stranu, po reformě by mělo dojít k tomu, že celkový počet hlasujících se oproti předchozím letům zvýší. Pokud jsem to pochopil správně, i to je jedním z cílů reformy. Seznam akademiků byl doteď poměrně hodně dlouhý, nicméně hlasovala pouze menší část…

  110. pukání starých ledů
    A snad přestanou trapné scény (pro organizátora), kdy si někteří stěžují, že už v Akademii opravdu být nechtějí, a přitom jsou dál vedeni v seznamu a zdá se, že není úniku…

  111. Reforma
    Já myslím, že nejzákladnější problém je v tom, že Akademie vlastně nikdy nevěděla, co je jejím cílem a jak toho chce dosáhnout. Reformy hodnotím jako nutné, ale bohužel opět dělané bez nějaké jasné vize. Když budu konkrétní:
    1. Počet kategorií by měl být malý, protože je to k uzívání. Pokud jich chci vyhlašovat hodně, veřejně vyhlásím jen ty nejdůležitější.
    2. Zaměřil bych se na české tvorbu a tvůrce. Je milé, že Stephen King dostane tisícou cenu v životě, ale určitě si jí nepřevezme a akci to nijak mediálně nepomůže.
    3. Kategoriím bych přidělil patrony, mediálně známé osoby, které tuto cenu zaštítí a předají. Přestože se mi to nemusí líbit, novináři prostě půjdou radši na Evu Decastelo než na Mirka Žambocha.
    4. Jasně definovat akademiky.
    5. Předvýběr není sprosté slovo. Když půjdete na degustaci vín a bude 300 vzorků, taky neochutnáte vše, ale jen své favority. Dá se například možnost nominovat divokou kartu, pokud by mi přišel předvýběr svazující.
    6. Promyslet, co z toho akademici, nakladatelé a další zúčastnění budou mít, čím jim cena může být prospěšná.

  112. diskuse na Fénixconu
    Seděl tam Kotrle
    tvářil se otrle

  113. No né, mezigenerační spory?
    Musím přiznat, že termín „děti z fantasyplanet“ u mne vyvolal pobavený úšklebek. Ó ctihodný kmete… 🙂

  114. diskuse na Fénixconu
    Přítomen byl i magistr socioblbologie!
    Většinu doby vůbec nevěděl, která bije.

Zanechat odpověď