Dva bojovníci stáli proti sobě a beze slov se měřili pohledy. Dokonalé ticho přerušil čas od času zvuk dopadajícího listu. Bez jakéhokoliv varování pak oba po nekonečně dlouhé době vytáhli katany a rozeběhli se proti sobě. Svist tasených čepelí zněl jako burácení hromu, stejně tak dvojice bleskurychlých seků. Zastavili se zády k sobě. Vteřiny utíkaly a na zem stekl pramínek krve. Zůstal stát jen jeden. Jeho uši vlály ve větru… cože? Uši??? Přesně tak, je tu nový Usagi Yojimbo!

Kusanagi-no-Tsurugi, Ostří trav. Legendární meč, který byl věnován samotnou bohyní Amateratsu jejímu vnukovi a dál se předával z generace na generaci až do vlády prvního císaře Japonska. Každá bitva, v níž tímto mečem někdo vládl, ať už proti armádám nebo démonům, byla legendární, až do osudové bitvy v úžině Dan-no-Ura. Tehdy se ztratil, aby byl po staletích znovu nalezen. Jak víme z knihy Ostří trav, po nemalých útrapách ho získal Usagi Yojimbo a uložil ho v chrámu v Nagoye, ale tím příběh ještě zdaleka nekončí!

Rozdíl mezi mánií a kultem/fenoménem je ten, že mánie přijde, vydělá hromadu prachů, všichni si koupí podvlíkačky s obrázky postav a pak, tak rychle, jak přišla, zase zmizí a nechá si jen skalní fanoušky. A pak je kult. Kult se drží, fanoušky nabírá i mezi původními odpůrci a jejich množství se zvětšuje a zvětšuje. Přesně takový je Usagi Yojimbo.