Pokud se řekne Ben Aaronovitch, automaticky většině čtenářů vytane na mysli série Řeky Londýna. Jenže tentokrát se Aaronovitch rozhodl udělat úkrok stranou: příliš nemění reálie, ale namísto do Londýna se vydává do jihoněmeckého města Trevír. I zde se vraždí, a i zde rejdí nadpřirozené síly; kromě toho se zde pěstuje víno a teče řeka Mosela. A místo Petera Granta zabírá jeho německý kolega, Tobias Winter.

V českém fantastickém rybníčku byla kolem nového projektu Legie spousta povyku, vířilo se bahýnko a index očekávání se šplhal do závratných výšin. A konečně je to tady – Operace Thümmel otevírá novou velkolepou space operu z dílny Františka Kotlety a Kristýny Sněgoňové! Nebo to všechno byly jen reklamní žvásty?

Kráľovná Viktória sa vrátila na Algor, a zdá sa, že jej manželský život naberá ten správny smer. No už sa naučila, že na Algore, a v momentálnej politickej situácii, nič nejde bezproblémovo. Čo na ňu čaká? Kdesi v hlbokom vesmíre zadržal posádku Udatného Achyla, koráb Darrena Iversona, algorský krížnik. Podarilo sa im opustiť neznámu vesmírnu stanicu a zabiť nebezpečného mutanta. No vzápätí padli, pre chudáka Darrena, bývalého člena algorskej armády, do nebezpečného zajatia. Navyše je Darrenov milovaný Achiles zrejme súci akurát do šrotu…

Je libo fantasy pro mládež? Pak pro vás máme tip: první díl Mágů z Agarveny s podtitulem Prokletá pevnost je totiž určen mladším čtenářům. Dostanete v něm vše, co má ve správně fantasy být – slušně zpracovaný svět, příběh o lásce, magii a samozřejmě střet dobra a zla.

To je tak jednoduše geniální, že je s podivem, že to ještě nikoho nenapadlo. Co? Zpracovat příběh Nikoly Tesly do nebiografické fikce. Takový autor by se příliš nepředřel – všechno důležité za něj Tesla už vymyslel a odžil sám. Ledaže…

S Jurajem Jánošíkem jsme se již jednou setkali. Řeč ovšem není o nudné lidové verzi – kampak na Jánošíka z pera Svetozára Olovranta s hrachem. Tenhle borec s parní valaškou by totiž zvládl sám celou tankovou brigádu a ještě by stačil prohnat všechny sukně v okolí a provětrat místním spíže a vinné sklepy…

Když prohlížíte staré fotky. Když píšete příběhy. Když opravujete auto nebo když v něm zrovna jedete… Všude tam číhá, může udeřit kdykoliv a zcela nečekaně. A bývá nehezká. Ano, řeč je o smrti. A Jiří Sivok ve své knize ukazuje hned několik tváří smrti, z jejichž líčení vám rozhodně nebude lehko na duši.

Sbírky povídek jsou fajn hlavně proto, že když vás jako čtenáře jedna povídka nebaví nebo není vaším šálkem čaje, nemusíte se bát, že se potáhne celou knihu, a hlavně – hned ta další to může napravit. Přesně takovým počinem jsou Rozpolcení ze společného pera Ondřeje Kocába a Honzy Vojtíška, kteří dali hlavy dohromady a přišli s jednadvaceti hororovými povídkami.

Vyprávění příběhů je staré jako řeč sama, přičemž je zdrojem nejen zábavy a předávání informací, ale i prvním typem historických dokumentů (přirozeně ústním). Již od úsvitu věků se naši předkové setkávali u hřejivého ohně, aby si vyměnili zážitky dne, kdy v lese viděli něco tajemného a těžce vysvětlitelného. Tak se zrodily legendy a mýty. Když se poté mezi kulturami světa rozmohlo písmo, počali oni staří otcové příběhy zapisovat. Výjimkou nebyli ani obyvatelé Islandu, vikinští osadníci, kteří ostrov počali obydlovat na přelomu tisíciletí, přičemž průběh kolonizace pečlivě zaznamenávali a dokumentovali. Výsledkem je nepřeberné množství takzvaných ság, textů charakteru jak historického, tak dobrodružného. Tyto ságy v drtivé většině popisují konflikty mezi jednotlivými severskými rodinami, jejich spory o území či otázky práva a krevní msty, anebo dobrodružství výjimečných jedinců, z nichž se díky umělecké nadsázce a předchozímu dlouhému orálnímu předávání stali legendární hrdinové. Není tedy divem, když čtenář narazí na reky podobné staroanglickému Beowulfovi, bojujícímu nejen proti desítkám nepřátel, ale i bytostem nadpřirozeného původu.