Za okraj Světa – Dufková Edita

V tomto roce vydalo nakladatelství Laser-books svou historicky devátou „českou“ knihu: a sice sbírku povídek Editě Dufkové. Zahrnuje deset povídek a šest mikropovídek (pod souborným názvem Nezvrácené osudy), z toho čtyři texty nové (budeme-li Nezvrácené osudy považovat za jeden kus) a jeden přepracovaný (Pisatelé osudu (Mlok 2003) -> Vymítání andělů). Kniha je doplněna autorčinou bi(bli)ografií a doslovem Jaroslava Mosteckého.

Dufková Edita - Za okraj SvětaEdita Dufková patří mezi relativně nové a mladé autory. První povídku uveřejnila ve sborníku vítězných povídek soutěže O cenu Karla Čapka v roce 1999 a o pár měsíců později další, v prosincové Ikarii. Od té doby publikovala v Ikarii a úspěšně se účastnila následujících ročníků soutěže O cenu Karla Čapka (2001, 2002, 2003, 2004). Její povídky se ocitly v antologiích Mladé fronty, edice Ikaros, 2003: česká fantasy a 2005: česká fantasy. Letos ji poctilo nakladatelství Laser vlastní povídkovou sbírkou.

Je dobré vidět na pultu novou sbírku povídek české autorky. Bylo by lepší, kdyby to byla sbírka vyzrálá a dobře namíchaná, jako kvalitní cuvée. Leč kvalita předložených povídek značně kolísá, od velmi zajímavých – titulní Za okraj světa a závěrečné Nezvrácené osudy, přes průměrné – Škvírové příšery až k těm zbylým, pro které mne napadá termín ne-povídky, měl-li bych parafrázovat jazyk Rasy z románů Harryho Turtledova.

Povídka Za okraj světa nás přivádí do postkatastrofické budoucnosti, ve které velmi pravděpodobně došlo k vojenskému konfliktu značných rozměrů, na jehož konci se objevila Stvořitelka a její děti, inteligentní krysy, obývající teď sopečný ostrov kdesi v oceánu. Svět a kultura krys jsou vylíčeny velmi přesvědčivě; matriarchální společnost bílých krys-bojovnic a jejich šedých podřízených, černých krys-otrokyň a samců, kteří jsou jen ozdobami harémů, rozčesávači zašmodrchaných chlupů a jinak úplně zbytní. Popisovaný úsek krysích dějin věrně odráží stav společnosti inteligentních bytostí – aliance, pletichy, a v neposlední řadě vlivné náboženství. Hlavní představitelka kultu, Stvořitelčin hlas, a její armáda jsou zajímavým prvkem krysí společnosti. Stvořitelčin hlas je velmi silná krysa, má autoritu i moc, ale straní se bojů do doby, než dojde k narušení rovnováhy. Hlavní postava příběhu, Asterpiní, je bílá krysa se vším všudy; má strategické myšlení, odvahu a vůli. Má plán, jak překonat omezení daná limitovanými zdroji ostrova a ovládnutí všech krys myslí smrtelně vážně. Tak vážně, že se nebojí ani démonů a vyplouvá v člunu Holého tuleně za okraj světa. Ví, že zvítězí, ale také ví, že jednou bude poražena. Jenže to by nebyli lidé, pardon, to by nebyly krysy, aby si něco dělaly z toho, že čím kdo zachází, tím i schází.

Autorka vyfabulovala zajímavý svět, který má silný náboj a potenciál, ale povídka končí jako vybombardovaný most kdesi nad propastí. Asterpiní přistane v zemi démonů, zabije svého prvního démona/člověka a… A nic. Bezradný konec ostře kontrastuje s pečlivě vypracovaným předcházejícím dějem. Rozmach příběhu je zastaven vpůli. Obavami, co s ním? Čekáním na nakladatele, který vydá celý román? Autorce lze odpustit používání nefunkčních neologizmů (např. vědomá krysa – krysa shromažďující vědomosti; není to česky vědoucí?), ale ne násilný potrat nedospělého příběhu.

Nezvrácené osudy, šest mikropovídek se společným námětem neodvratného, jsou milým překvapením. V sevřeném útvaru se Editě Dufkové daří navodit atmosféru, načrtnout zajímavý a hluboký příběh, střih ze života. Koření absurdity smrti a násilí, živá a uvěřitelná výpověď. Žádný balast, žádné pózy, skvělé čtení.

Posuňme se dále…

Škvírové příšery, povídka obsadila 3. místo v soutěži O cenu Karla Čapka v roce 2003, jsou příběhem posádky záchranářské vesmírné lodi, jež se zabývá likvidací různých havárií a pohrom při škvírovém cestování Vesmírem. Úkolem posádky je najít zbytky lodě Tampa, která v systému havarovala po nepovedeném vystoupení z nadprostorové škvíry. Příběh začíná poutavě, nesrovnalosti v poloze vraku a souvislosti vyplývající z rozporů ohledně deklarované a reálné hmotnosti havarovaného korábu, zdánlivě klidná planeta a podivné prostředí. Je tedy zaděláno na přitažlivý dobrodružný příběh, jenže… Jenže potom se cosi zlomí a slibně rozjetý děj narazí. Narazí na špatnou, alogickou fabulaci a z příběhu se tak stává ne-příběh. První problém nastává v okamžiku, kdy zjistíme, že se posádka záchranné lodi chová amatérsky jako rodinka na výletě; jejímu osamělému členovi je dovoleno vyjet do neznámého terénu bez kontroly. Autorka předpokládá existenci vysílaček; v podobných případech platí pravidlo, že se skupina v terénu musí každé čtvrt hodiny hlásit. V době cestování nadprostorem bych ale čekal dokonalejší monitorovací systém včetně polohovacího. Další šok, lodní lékařka klasifikuje planetu jako systém bez větších živočichů a při tom, jak vyplývá z děje, jich zrovna kolem vraku pár pobíhá. Jak došla ke svému tvrzení? Rozbor ekosystému ve vteřině – výsledky zaručeny, dodává firma Jonáš a syn? Následují už jen bohové ze stroje a zklamání: ve skupině stojící v mokré trávě uprostřed bouře někdo zavelí “k zemi”, když se v bezprostřední blízkosti blýskne (v bouřce nejrychlejší cesta na onen svět hned po přímém zásahu), jen proto, aby druhá skupina ve stanu mohla na plátně stanů vidět záhadné siluety postav? Po zmizení několika členů posádky se courají průzkumné skupiny nedisciplinovaně a beze zbraně neznámou krajinou jen proto, aby se ztratili další? Skutečně je ke šroubování třeba palce v opozici k ostatním prstům, nestačí jen dvě plochy/hrany, které se mohou nezávisle pohybovat v opačných směrech? Nebo i pouhá jedna dlaň s prsty, ale bez protilehlého palce? Chytněte si šroubovák mezi dlaně či jej obemkněte prsty a dlaní s palcem vystrčeným nahoru. Není to žádný zázrak, ale šroubovat se tím dá.

Tomu má čtenář věřit? Proč by měl? Jen proto, že si to autorka přeje?

Ostatní povídky

Tedy vlastně ne-povídky (Spálení a hořící, Nebudeš mutantem!, Propadlé světy, Kamir, Vymítání andělů, Věc Elina, Křížové hřeby, O mrtvém koni), se už jenom vezou po slepé koleji podobných ne-literárních postupů. Neuvěřitelné fabulace, řešení, která čtenář nemůže z uvedeného předjímat (deus ex machina) a jazyková neohrabanost. Např. Spálení a hořící stojí na desinterpretaci evoluční hypotézy. Evoluce není „vývoj lepších a dokonalejších živočišných druhů“, jak se nás snaží Edita Dufková přesvědčit. Evoluce pracuje s adaptací organizmů na jejich životní prostředí, optika nahlížení „lepší a dokonalejší“ v biologickém vývoji je falešná vinou antropocentrického vidění světa. Povídka Křížové hřeby zase bez kontextu roubuje některé kulturní fenomény našeho světa (poprava na kříži, pohřeb do neposvěcené půdy, latinský jazyk /označení Innominata/) na kulturu nejen odlišnou od zdrojové, ale i s ní nesrovnatelnou. A na čem staví zápletku povídka Věc Elina? Třeba na tom, že čtenář uvěří tomu, že špičkový český vědecký ústav příjme na post vedoucí pracovnice někoho, o kom policie prohlásí, že jeho záznam na předchozím pracovišti je „pár dat v počítači, které se dají snadno zfalšovat“. Jak probíhalo výběrové řízení? Nemělo by už trknout, že Řekyně mluví plynně česky? Navíc, Edita Dufková tu samoúčelně konstruuje řešení problému přerušené míchy kyberneticky, ač mnohem snazší a dnes podstatně pokročilejší je užití nediferencovaných kmenových buněk. Dále, jednou ze součástí příběhu je výstavba kyborga, hlavní postavy, jako zařízení pořízeného z investičních peněz fondů grantové agentury. Ví Edita Dufková, že taková zařízení podléhají přísné inventarizaci, takže kyborg Elina by měl někde na těle inventární štítek s kódem a v šuplíku na ekonomickém inventarizační kartu? Možná jde o hnidopišiny (pozn. překl. malicherné detaily), ale bez nich je fabulace příběhu neuvěřitelná a snesitelná tak maximálně u tzv. oddechovek à la JFK nebo Perry Rhodan.

Sbírka jako celek

Editiny ne-povídky mají tedy jednoho společného jmenovatele, a tím je silně emotivní závěr (netroufám si jej nazvat pointou), který nezřídka představuje násilná smrt hlavní postavy. Autorka své srdceryvně vykreslené postavy vystavuje nesmyslným procedurám, a potom, co k nim čtenář pojme sympatie, je nechá podlehnout nějaké stejně nesmyslné tragédii. Postup, který funguje v sevřeném útvaru poetických Nezvrácených osudů, nefunguje v případě příběhů s širším záběrem. Tam je potřeba něco víc než jen hru s emocemi a sice logický děj a koherentní příběh. Povídky Edity Dufkové rozhodně nepatří mezi experimentální prózu, žijící nahlodáváním stylistického kánonu. Celek potom budí dojem, že autorka prostor před oním koncem vyplnila harampádím, jehož jediným účelem je prázdnotu zaplnit a dovést zdráhajícího se čtenáře k strojenému ukončení.

Jak již bylo řečeno výše, text trpí navíc vyjadřovacími zádrhely (nevhodná volba slov a slovních spojení), a to buď v podobě převážně významových neologizmů, nebo kostrbatých vět.

Objevují se také nemotivované aluze, např. zmínka o sekvenci GATTACA (běžná lidská sekvence nukleotidů, ale zároveň je to i stejnojmenný film režiséra Andrew Niccola z roku 1997) v Nebudeš mutantem! nebo jméno Bukephalos (jméno koně Alexandra Velikého, psáno velmi archaickým pravopisem) ve Spálení a hořící. Proč? Tajná znamení kabaly? Ukázky autorčina vzdělání? Neplní žádnou funkci: neparodují, neupřesňují, neumisťují. Jen stojí v textu jako zmoklý pes u cesty.

Edita Dufková ukázala, že psát umí, když chce. Ještě to ale bude chtít hodně času, aby v ní zvítězil sebekritický nadhled nad touhou pochlubit se vlastní tvorbou. Přejme autorce více takových nápadů jako ty v Za okraj světa a Nezvrácených osudech. Přejme jí při její náročné práci a studiu dosti volného času na psaní. Přejme jí také lepší redaktory, kteří by měli čas a chuť s ní pracovat na tom, aby její příští sbírka byla vyrovnaná, čtivá a nápaditá.

Na sám konec si dovolím upozornit na děs, který Jaroslavu Mosteckému unikl v doslovu a prošel redakcí; a to na módní paskvilózní vazbu typu je to vo tom: „A psaní je právě o tom, o trpělivosti, o tisíci hodinách…“ Brrr, toto by se zkušenému spisovateli stávat rozhodně nemělo.

Poděkování za bi(bli)ografické informace patří Legii SF (www.legie.info) a za cenné připomínky Sarken Banumelar a Janu Vaňkovi jr.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

763 komentářů

  1. Velmi drsně a nekompromisně, přesto smířlivě napsaná recenze. Jestli tohle bude brát někdo jako útok na autorku, pak se obávám, že to bude z důvodu nepochopení. Regis bez obalu odhaluje nedostatky, které jsou pro mnohé čtenáře sci-fi stěžejní. Například to, že Edita měla často problémy s konci – její povídky mají často vypjatý závěr vyvolaný nelogickým vstupem do rozjetého děje. Přesto bych s Regisem nesouhlasil s celkovým vyzněním recenze – u editiných textů má právě velkou sílu emocionální složka děje, osudovost postav i poetizace scifistickým témat, která mužští autoři zpravidla zpracovávají čistě racionálně a bez ohledu na citové souvislosti, které mohou být vyvolané v jednotlivých hrdinech. Ano, Edita Dufková je typická ženská spisovatelka, ale tím, že se neoddává romantizování, sladkobolnosti a utíkání od jádra vlastní výpovědi, nachází si spokojené čtenáře i mezi mužskými čtenáři. Přestože nemohu popřít jediný argument, který Regis poskytl, osobně hodnotím knihu jako celek kladněji.

  2. to je docela krutý hodnocení!! Já to sice nečetl, ani povídky neznám, ale dal bych tomu aspoň 6/10, musíme brát v potaz, že je to její první kniha, sice ne román, ale ona je jistě ráda, že ji konečne vyšlo to, o čem dlouho snila: kniha na které je její jméno, já o tom také sním, je to něco, po čem touží každý kdo píše. Podle toho, co jsem slyšel je Edita dobrá autorka a recenze by měla mít za úkol,přilákat co nejvíc čtenářů a ne jich co nejvíc odlákat. Já teďkom čtu Trpaslíky od Heitze, který maj něco, co má mít každá knížka: vtáhnout čtenáře do děje a pomoct mu zapomenout na okolní svět a to je úkol všech dobře napsaných knih.

  3. recenze není placená inzerce. kdes vzal ten blábol o lákání? a ten úkol každé dobře napsané knížky je taky pičovina. je to úkol určitého oddechového typu literatury, nic proti němu.

  4. sirius_black: další kvílivý zastánce, který knihu ani nečetl, ale už řve 🙂

  5. Myslím, že pokud tenhle pán bude nadále recezovat pro Fantasy planet, přestanu jí poskytovat recenzní výtisky.

  6. 2Bronec: ceterum autem censeo recensentum esse delendam 😉

  7. Ještě že mám zlozvyk číst nejdřív komentáře než vlastní text, takhle vím, že si dám s touto recenzí pauzu, než napíšu vlastní pro Martina Š. Ta kniha má své nedostatky, ale na odstřel rozhodně není. Úkolem recenze samozřejmě není nalákat čtenáře, ale taky by neměla dělat opak, pokud si to titul vyloženě nezaslouží. Problém je v tom, že recenze bývají dosti subjektivní a zvlášť v době, kdy celoplošně fungovala vlastně jenom Ikarie (velká část 90. let) mohla jedna taková recenze knize hodně ublížít.

  8. 2Bronec: ceterum autem censeo recensentum esse delendam 😉

  9. Ne auderis delere orbem rigidum meum!
    Samael: Zdá se mi, že delendam je akusativ feminina, takže plurál maskulina by byl delendos; esse je (snad?) pomocné neměnné, ale do deklinace recensent(us??) se pouštět nebudu. (Tak mě napadá, neumí latinsky Regis?)Nebo to měl být singulár (ergo delendum?)? Ano, jak tomu rozumím, Michael Bronec neměl nic proti recenzentům obecně, jenom těm špatným (kteří se poznají tak, že jejich negativní recenze jsou špatné, ááno).Ale stejně dík: když jsem čítával o tom, jak korporace stahují inzerci z nepohodlných médií, kdy bych si pomyslel, že se s tím setkám v českém SF rybníčku!

  10. Hm
    Uz nekolikrat u nas bylo vicero recenzi. Treba bude i zde. Ale necekal bych, ze zrovna Michael se projevi touhle vetou, prijde mi to hodne lacine… (Teda pokud to napsal on, ze? :-)).

  11. “ceterum autem censeo recensentum esse delendam” = “Ostatně soudím, že recensentum musí být zničeno”.Nevím co je recensentum, jestli recenze, nebo recenzant, každopádně ta věda je kravina beze smyslu.

  12. Ale Michaeli, takové věci jsme od tebe opravdu nečekali. Můžeš však být klidný, nakladatelství Straky na vrbě patří mezi naše preferovaná. Díky kvalitě většiny tvé produkce si ty knihy stejně kupujeme, takže recenze budou…

  13. Petr Kotrle
    Problém je v tom, že knihu měl v edičním plánu pan Rampas do své edice, a když a ni vlastní neschopností přišel, náhle nahlédl, jaký je to vlastně škvár a Edita Dufková nezralá autorka.

  14. jaký zase odstřel? zapněte si érkondišn 😉 probohy, jasně, je to věc vkusu (proto také nehodnotím pomocí bodů; to dělá redakce, říkám a volám na sluhu s umyvadlem a ručníkem), ale některé věci jsou obecné: nemůžu psát o vědeckém ústavu jako o mateřské školce a o záchranné akci jako o výletě páté bé, jen proto, že se mi to hodí, nota bene, když se autorka tváří tak vážně. tohle pochopili už v antice, ne-li dříf. mám snad přemrštěné požadavky na českou SF, když v ní chci mít taky trochu té literatůry a ne jen nějakou oddechovku z nedělní přílohy? není SF v tom kejzu právem považována lidmi mimo fandom za pokleslý žánr?jene vaňku: já a latinsky? na to mám lidi 😉

  15. Stirius
    Napsal jsem to já, myslel jsem to tak a prostě nehodlám spolupracovat se serverem, kam se šíří intelektuální svrab z Intercomu.Knihu jsem nevydal a s Editou se vídáme, takže mi těžko přisuzovat zainteresovanost, i když je to samozřejmě možné…

  16. Michael Bronec: to je zajímavé, co člověk, to jiný názor 😉 já slyšel úplně jinou příhodu. a pokud si myslíte, že kdyby Ondra Jireš, Zdeněk Rampas nebo kdokoliv jiný vydal tutéž knihu, že bych nenapsal recenzi, jakou jsem napsal, tak se mýlíte. nemám potřebu rektální speleologie. já jsem nezávislý amatérský škrabal :D, tedy nezávislý a amatérský potud, že mě platí někdo jiný a ne vydavatelé periodik a knižní nakladatelé 😉 já se nenavážím do Edity z plezýru, pokud máte ten pocit, pak jestli to není nějaká freudovská asociace. naopak, Edita má potenciál. co si myslím, že jí škodí, to je absence tvůrčího prostředí, především ze strany redakcí některých nakladatelství; zpětná vazba posunuje vpřed, ne kývalství. jenže, to prachy točí světem, že, ne literatůra?

  17. Hm
    Uz nekolikrat u nas bylo vicero recenzi. Treba bude i zde. Ale necekal bych, ze zrovna Michael se projevi touhle vetou, prijde mi to hodne lacine… (Teda pokud to napsal on, ze? :-)).

  18. Double komentare
    Me uz pekne toci, sakra uz aby byl novy system…

  19. anoo! vytáhněte všechnu zákulisní špínu – kdo s kým, kde, jak, za kolik a polyká? :))

  20. Regisovi
    Bláhový, copak myslíš, že by ti Zloduch Rampas řekl, jak to bylo doopravdy, abys prohlédl a nemohl být nadále manipulován k jeho ďábalským cílům, bwuhahahaha?Tak se těch lidí zkus zeptat: nemůžu se zbavit dojmu, že pokud se delendus skloňuje podle vzoru bonus, znamená to, že Carthago bylo rodu ženského (i když, je to s koncovkou -o možné?), akusativ neutra by byl -um a Garthův překlad by spíš měl bez přihlížení k českému znění být “zničena”. Ale možná je to složitější a já něco přehlédl.

  21. Já se divím…
    Michale, divím se ti, fakt a vážně. Vydavatel si přece nemůže diktovat, kdo a jak o jeho knihách bude psát, stejně jako si Paroubek nemůže diktovat, že o něm bude psát Hekrdla a Vagner, ale Komárek a Zvěřina už ne. Jistě, nikdo tě NENUTÍ posílat recenzní výtisky, stejně jako časopis nic nenutí o tvých knihách informovat. Ruku na srdce: knížek vychází poměrně dost a nakladatel, který neposílá výtisky, významně snižuje šanci, že o nich v daném periodiku cokoli vyjde. (Osobně mě tvá druhá reakce zklamala: to je prosím kádrování, ne polemika.)

  22. Já se musím přiznat, že mám Regisovy recenze ráda. Vím totiž, že když jemu se něco nelíbí, mně se to líbit bude. A také obráceně – co se líbí jemu, mně spolehlivě ne 🙂

  23. Pane Bronec, tak teď jste mě skutečně šokoval. Straky jsem měl vždycky rád, ale když teď vidím, jak se chováte jak malej fracek, co nesnese kritiku, tak mě úplně přechází chuť na vaše knihy. Naštěstí třeba nový Amber nepotřebuju, mám originál a vaše vydání jsem začal kupovat vyloženě ze sympatií k tomu počinu – a po prvním dílu je pořád čas přestat.

  24. Re: Já se divím…
    Viktore, jsi příliš kontaminován “velkou” literaturou a médii. “Nakladatel, který neposílá výtisky, významně snižuje šanci, že o nich v daném periodiku cokoli vyjde” platí asi tam, ale rozhodně ne v SF; respektive i kdyby to platilo, nemá to zdaleka takový vliv na prodejnost.

  25. A to zase ne, mistře Jene
    Ty mechanismy jsou totiž obdobné v MfD i na Fantasyplanet, byť rozdíly se najdou. V MfD je ustavičný převis nabídky hotových článků, stejně tak knížek, které nakladatelé posílají na recenzi – té se jich dočká maximálně třetina. U Fantasyplanet je také nabídka recenzovatelných knížek mnohem vyšší než celkový objem recenzovaných titulů. Pokud by třeba Polaris nedodal recenzní výtisk Anansiho chlapců, titul by byl recenzován tak jako tak – protože je relevantní, spoustu čtenářů zajímá a těší se naň. Ovšem pokud Michal vydá prvotinu českého autora a nedodá výtisk… inu, nikdo se na FP nebude moct zlobit, že se s recenzováním obtěžovat nebude (úplně stačí, že redaktoři pracují zadarmo, ještě aby je někdo nutil kupovat román neznámé kvality).

  26. jene vaňku jr.
    kouknu na to doma, mám po babičce úža latinsko-český slovník a taky moderní česko-latinský. ale latinská gramatika nejni moja kůňa.Ramapsův ďábelský plán: česká SF bude ke čtení? 😉

  27. pro v.: tomu se říká “být protivou” 😉 a funguje to 100%? to by stálo za statistcké vyšetření, nějaký ten test (ne)shodnosti nezavislych souboru…

  28. regis
    Tak jo, pošli test :-))))Ale zatím to docela fungovalo … a že tě sleduju už dooost dlouho 🙂

  29. 2 Valic, Viktor, Vaněk a spol
    Možná se pohybujeme v paralelních komentářích, ale já si to pro jistotu shrnu:1) Michael tu knihu nevydal, takže za ni nebojuje jako vydavatel, ale prostě vyjádřil svůj názor na recenzi.2) Tak co mu proboha vyhrožujete, že už si nebudete kupovat jeho knížky? To už je fakt síla – potrestejte ho za to, že vydává původní českou SF a F a má svůj názor, vy těžcí a přechytralí borci.3) Michael stejně jako 90% normálních SF/F vydavatelů a spisovatelů je zřejmě také znechucen pár rozumprdy, kteří sedí ve vedení českého Fandomu a spolehlivě odstřelují vše, co je české (a to nejen v televizi) a doslova otravují atmosféru v české SFFH.4)To, jestli vydavatel poskytne někomu autorský výtisk, je snad jeho věc – tak si, chlapci, místo keců taky založte vydavatelství a shánějte si “svý” autory a poskytujte si svý knížky komu chcete… Co do toho Michalovi kecáte? Jste snad Übermensch nebo soudruzi z parlamentu ČR?Malý příklad odjinud – Festival Fantazie a Vašek Pravda je pro většinu těchto neblaze známých “rádobyintošů” zcela nepřijatelná realita. Jenže s tím nic nemůžou dělat, než jen jedovatě prskat. Což dělají stále. Věřte, že kdyby mohli, zrušili by celý Festival Fantazie úředním nařízením a myslím, že by se s tím svezla i Ikarie. Tak, já jen, aby řeč nestála, klucííí…A do toho!

  30. v. nemám tvůj emajl 😉 napiš mi na ten můj seznam s plusy a mínusy a já doplním svoje 😉 statistiku zvládne ADSTAT.

  31. Do zakulisi nevidim, ale je fakt, ze kdyz na nekoho chci delat ty ty ty nebo bububu za neco, tak si aspon zjistim, jestli pravem 😉 (aaaano, Michael Bronec tu knihu nevydal…) Regisovy recenze ceskych veci proste neberu moc vazne a knihu mam pripravenou na precteni… navic si fakt nemyslim, ze recenze knihy ktera dostane 5/10 by mela obsahovat snad z 80% vycet toho, co je na knize spatne, vazne to nepusobi dobre 😉

  32. WillBlack: nevydal, ale nejspíš spí s dufkovou. a regis s rampasem. tak už do toho vidím

  33. jwp: tak do toho. za prvé, omyl, M. Bronec nevyjádřil názor na recenzi, ale na recenzenta; tj. místo ad res vydal se rubat ad hominem. takový jemný rozdíl patrně nerozumprdi nevnímají.za druhé, pouze valica reakce pana Bronce překvapila natolik, že ho přechází chuť na jeho knihy. jinak o tom nikdo ani necekl. tak proč ten plurál? ;)proč by kdo rušil FF??? jak jste na to přišel???

  34. Re: A to zase ne, mistře Jene
    Nikolivěk, tovaryšč Viktor; možná bys měl někdy zase zajít do Čáslavské, nebo když před 14 dny Michael Bronec přednášel v KJV o svém vydávání (jakož i o tom, jaký vliv podle něho mají recenze).Ve svých větách o převisech neuvěřitelným způsobem mícháš jablka s hruškami: Ano, vychází u nás mnohem víc knížek, než může MfD zrecenzovat, a dokonce i výtisků posílaných nakladateli je pořád víc, než se vejde do anotační rubriky, a uvedení tam představuje konkurenční výhodu v našem distribučním chaosu. Nicméně SF scéna je menší a uzavřenější. Měsíčně vychází cca 20-30 čistě žánrových titulů, zajímavých pro většinu čtenářstva; a ta je o jejich existenci dobře informována (například zdejší záslužnou databází). FP v principu nemá žádné prostorové omezení, proč by nemohla recenzovat každou, a stejně tak nemá čtenost 100* větší, než činí průměrný náklad.Na druhou stranu FP je čistě amatérská záležitost, takže autoráky mají (bohužel, jak tady vidíme) podstatně sponzorštější podtext. Ano, u neznámého českého debutanta by to MOHLO rozhodnout o tom, zda recenzován bude, nebo aspoň jak brzo. Jenomže jak uvádíš sám na příkladu Gaimana: ty významné tituly (a jak konstatoval Ivo Poledník, Straky na vrbě jich nemají méně než jiná nakladatelství) bude FP recenzovat tak jako tak: 1) nemůže si to nedovolit, protože čtěnáři to očekávají a požadují, viz výše 2) na rozdíl od MfD se fanzinoví recenzenti rekrutují z pravidelných čtenářů, kteří by si knížku sehnali a přečetli tak jako tak, protože prostě významné knihy čtou, viz výše.jwp: Zdravím do paralelní reality (máte tam nebe červené taky tak hezky)? Tady jsme Viktor, já, ba ani žádný “spol” Michaelovi “nevyhrožovali”.Ba naopak, dokud nepřišlo ujištění Ivo Poledníka, hotovil jsem se ke slibu, že kdyby došlo na nejhorší, mohl bych produkci Strak na vrbě kupovat (ona je fakt relativně laciná) a recenzovat sám – počínaje Putováním za jantarovým drakem.

  35. To Regis: Omlouvám se s tím “odstřelem,” možná jsem to trochu přehnal; nechci tu recenzi číst, abych sám nebyl ovlivněný (podle příkladů, které ve své reakci uvádíš, v našem vidění možná za tak velké rozdíly nebudou). To JWP: Kuva, proč zas provokuješ? Mám do Prahy daleko, a tak asi nechápu, proč je třeba vzájemné vztahy vyhrocovat a rozhánět lidi kolem SF do několika zabarikádovaných táborů. (Nic proti FF, ať mu přeje počasí, ale s pravdou Vaška Pravdy mám vlasní zkušenost.)

  36. Mno, chvalabohu nie som autor, vydavatel ani recenzent, proste len fanusik SFaF. Vecsinu poviedok som uz cital bud v inych zbierkach alebo casopisoch, ale PRAVE PRETO som si Editinu zbierku kupil – mam tie poviedky pekne v jednej knihe. A moje hodnotenie ako citatela – 8/10.

  37. Jan Vaněk jr.: tvoje příspěvky (a zejména poslední) zde mi dokonale rozbořily názor který jsem na tebe měl z tvých vystoupení pod nedělními překlady recenzí (kecálek bez chuti něco dělat). Asi jsem se mýlil.jwp: promiň ale jediný kdo tady doopravdy vyhrožuje je Michael, valic jen popisuje svojí momentální náladuMichael Bronec: překvapil jste měRegis: s Tvou recenzí příliš nesouhlasím, knížka je dle mého názoru poměrně čtivá a zaslouží si lepší hodnocení (to ovšem neznamená, že na Tebe půjdu s klackem…což by zřejmě někteří rádi udělali, naopak se těším na další recenze)Viktor: věřím že nenastane doba, kdy se budou zákulisní spory (a o nic jiného zde zřejmě nejde) promítat do recenzí nebo jejich obsahů či snad přímo do hodnocení knih. To by se to pak mohlo rovnou zavřít, protože recenze do kterých se recenzent bojí promítnout svoje názor jsou na nic.

  38. Upuautovi
    Problém je v tom, že doba, kdy mají zákulisní spory přímý vliv na hodnocení knih, podle mě už nastala.Odtud má reakce, na které nehodlám nic měnit.

  39. valicovi:
    Snažím se prostě dělat knihy a baví mě to. Neočekávám, že si je někdo bude kupovat z osobních sympatií ke mně; když si je lidi kupovat nebudou, prostě půjdu dělat něco jiného, třeba překládat.Pro mě je tahle recenze součástí určité zákulisní kampaně, a proto nepřijatelná…

  40. Re: valicovi:
    Aha, tak to stačilo říct hned.*PLONK*

  41. to Michael Bronec
    Muzes nam normalnim ctenarum osvetlit tu zakulisni kampan? Nejsem zbehly jako vetsina zde a opravdu by me to zajimalo. Zatim mi to spis pripada jako byste s panem Marchlikem navstevovali stejny kurs asertivity :))

  42. Též by mě to zajímalo.Michael Bronec: Pak bych ale opravdu čekal spíše věcné “rozstřílení” té recenze. Protože pokud je (poměrně) nepříznivá ze zákulisních důvodů a ta kniha je ve skutečnosti lepší než recenzent uvádí (podle Vaší reakce usuzuji že záměrně) pak v té recenzi musí být řada nepravd a rozporů, na které se dá poukázat…nebo snad ta recenze sedí, ale neměla být uveřejněna opět ze zákulisních důvodů?Recenzent má oproti Vám jednu výhodu, konkrétně a věcně uvádí proč se mu kniha nelíbí, Vy jste se omezil na výhrůžky a to není dobře.Pokud se ukáže že Regis nehodnotí knihy podle obsahu ale podle svých sympatií k někomu/něčemu tak je tu od toho šéfredaktor aby zasáhnul…nebo jeho recenze prostě nebudu číst (a asi nejen já)

  43. Lidicky, neblaznete!
    Regis ma proste nazor a ten se pokusil i VYARGUMENTOVAT. Nekdy se sice dostal na hranici “takhle bych to byl napsal ja, kdybych to byl byval napsal ja”, ale nemyslim, ze v mire “vetsi, nez male”. Hledate-li exaltovane nadsenou recenzi, juknete na Sarden. A treba i na FP se objevi podobne nadsenecky prispevek. Ale tak to uz prece na ty nasi modre kouli je, nemyslite? Copak ona existuje nejaka universalni pravda? Osobne vnimam Regisuv text jako tvrdy, ale nikoliv osobne zaujaty. Upozornuji pritom, ze nikoho ze zainteresovanych neznam a nemam zadny vztah k zadne spiklenecke klice uvnitr jednotneho SF hnuti. (Paneboze, skutecne jsem to posledni souveti napsal?!?!)

  44. Ad Regis
    Regis je “pouhy” novy recenzent (respektive nedavno prijaty, ale zna se jiz delsi dobu s Nerem). Taktez je hodne studovany a mozna i kvuli tomu ma hodne vysoke naroky na literaturu. U nas v redakci jsme to jiz zjistili, ctenari asi az ted. Ale to neznamena ani v nejmensim, ze by recenzoval s nejakym vedlejsim umyslem. Proste jen rad vse do detailu dotahne a popise…Ale myslim, ze sam sebe dokaze obhajit vice nez dobre, tak mu klidne dam prostor :-).Jen chci rict ctenarum, ze mame v redakci take nekoho, komu neni zatezko rict, toto je hnus a neda se to cist a jeho naroky na dobrou knihu nemusi mnoha lidem vyhovovat. Coz ale snad neni trestne, ne? 🙂

  45. čau romi!
    Dlouho ses neukázal. Seznamte se, to je otik, určitě si budete rozumět.

  46. sakra, takovyho rozruchu? ja si kvuli tehle diskusi tu knizku snad i koupim :o)

  47. njn, chudák autorka. Jestli tohle vše čte, tak se asi nestačí divit.

  48. Upuaut
    Jo, takove recenze (o diskusi nemluve) autora umi zabolet.

  49. standa.e: je to ženská, ta je na bolest zvyklá. může to brát jako přípravu na porod

  50. Stirius, no, možná právě prezentace Regise jako “biče božího” je trochu nešťatná. Mimochodem, mezi těmi tisíci knih, co jsem četla, bych se jako o “hnusu” vyjádřila o jedné, možná o dvou, a ani jedna by nebyla z oblasti fantastiky, nebo beletrie vůbec. Nálepka “hnus” patří hyením sborníkům po smrti populárních osobností a tak podobně. Beletrie bývá slabá, průměrná, dobrá, pár kousků možná geniálních, ostatně, “hnus” je označení tak emotivní, že nemá imo v recenzi co dělat.A k tomu vzdělání, tuším, že Regis psal, že je chemik. :)Jeho recenze jsou poněkud nestandardní v tom, že se s autorem konfrontuje, čímž nechci říct, že by proti recenzovaným osobně něco měl. Ovšem recenze by neměla působit dojmem, že recenzent chce udělat z autora vola a to ani kdyby se o to opravdu cíleně snažil 🙂 V recenzi je prostě “slyšána” jen jedna strana a proto by ta strana měla se svou výhodou zacházet uvážlivě. Argumentovat, když nikdo neoponuje, to není těžké.

  51. 2regis, vaněk, stirius, kotrle
    Regis: Ano, máte pravdu, Michael se opřel do vás jako do toho “pána” a nikoli do recenze, tak to jsem si blbě přečetl. Sorry. O antipatiích podstatné části vedení českého fandomu vůči FF a V. Pravdovi se už všeobecně ví několik let. To je na delší debatu, třeba se někdy srazíme u piva, a třeba i s Vaškem Pravdou.Jan Vaněk + Regis: Ten plurál o vyhrožování tam vznikl z původního obecného oslovení. Nicméně, jak píše Petr Kotrle, jistý provokativní účel to splnilo, ne? Parádně se nám rozšířila debata – a není nad to, když spolu lidi komunikují 🙂 Petře, ty barikády fakt nestavím já… Já na ně jen upozorňuju. Zkus někdy Interkom, to je přece jasně vymezená barikáda. Znáš celou The Wall od Floydů? Tak to je přesně ono, příteli. Jan Vaněk: Jestli se chystáš na Jantarovýho draka, tak to jsem na to fakt zvědavej. Je mi jasný, že to odstřelíš (jako odstřelil ZR tu povídku o Nohovi v České fantasy), protože zatím jsi odrovnal vše české, co ti přišlo pod ruku (máš holt dobrého učitele 🙁 Já jen, že recenze by se měla mj. zabývat i zařazením do žánru, jazykem použitým právě pro ten který žánr či podžánr atd. Chytat se jen detailů a tahat autora “za slovo” – to fakt nepovažuji ani za fér hru, ani za dobrou recenzi. Stirius: To je v pořádku, že nabíráte novou krev, aspoň si Regis v recenzích sám nevymýšlí konce povídek a pak na nich nestaví vlastní kostru recenze, jak se tady stává takřka už zvykem. A ještě k Regisovi – argumentačně je dost dobrej. I v odpovědích (nerozumprdi:-), ale třeba poznámka Ondry Jireshe tu recenzi docela vhodně vykolejila, či spíše vyladila směrem, který Regisovi jasně zcela unikl.Tak co, kolik už máme příspěvků? Dobrý…

  52. 2 Alraune
    100% souhlas, holka. Tesat tvá slova do skály!

  53. jene vaňku jr.
    tak jsem se ptal posledního žijícího Římana a je to tak: Carthago je femininum (jako prý většina jmen měst), delendus ~ bonus. Pokud tedy nešlo Samalelovi jen o prvoplánovou kvazifťypnou parafrázi, pak by věta měla znít: Ceterum autem censeo recensorem esse delendum.

  54. …kdyz uz jsem se do toho zapojil…
    …tak asi nejde jen tak odejit. Vcera jsem to mel parkrat napsane, ale pak jsem to vzdy smazal. Mozna kdyby Regis namisto: “je to hloupost” napsal “o dane veci lze smele diskutovat”, nebyl by z toho takovy rozruch. Presto je skoda, ze se podobne poznamky nedostaly k rukam Edity Dufkove jeste pred vydanim knihy. Je dobre mit “sveho Mikovce” a neurazit se. (Tedy nekoho, kdo vasi praci zcela rozcupuje a nebere se to pritom osobne.) Kazdopadne mam ale pocit, ze jedna vec v recenzi zaznit mela durazneji – totiz ze jde v zasade o prehled povidek mlade autorky za pomerne rozlehle casove obdobi. Jde tedy tez o doklad “Edity Dufkove sve doby” a zaslouzi si to jistou velkorysost ctenare, autora i recenzenta. Kazdy kdo neco psal vi, jaky je ten pocit: “Boze muj, to jsem mel napsat jinak” uz minutu po odevzdani prace do redakce…

  55. Alraune
    nejsem “bič boží” a být nechci. nějaké to normální statistické rozdělení braku a literatůry je ve všech žánrech zhruba stejné; také nevěřím, že beletrie mimo žánr je něco an sich lepšího. dokonce mám tendenci se domnívat, že v žánru SF jdou ty dobré věci někdy odvážněji do větší hloubky; to kvůli možnosti experimentovat nejen formálně.formálním vzděláním jsem skutečně chemik, na to mám papíry. ale je všechno vzdělání jen to formální? jak vidím některé naše studenty, ani formální vzdělání ještě nic neznamená, pokud nepronikne do mozku. tu se omezím na sdělení, že neusínám na vavřínech 😀 a sebevzdělávám se dobrovolně v tom, co mne zajímá. je tohle, JWP, už zase vychloubání, nebo přijatelná formulace mého vztahu k celoživotnímu vzdělávání? ;)v recenzi jsem se poctivě (a tak objektivně, jak jsem toho schopen) snažil na díle najít to dobré, ba to skvělé (a ono to tam je). ale považuji za pro autora podstatně důležitější vypíchnout to, co není dobré. příběh musí být napsán tak, aby mu čtenář uvěřil. to je samosebou ovlivněno osobností čtenáře. tak kupř. já bez mrknutí oka uvěřím v kontextu příběhu cestování škvírami se vším všudy, ale vážně nikomu nezbaštím, že záchranná akce probíhá tak amatérsky, jak to Edita popisuje. a nemůže po mně nikdo chtít, abych to bral jako nosnou část příběhu 😉 já tomu osobně říkám realističnost a odlišuji ji od reálnosti. Reálnost je vztahem k tomuto světu, realističnost je míra vnitřní logiky. a já jsem poněkud vysazený na vysokou míru realističnosti 😉 podotýkám, že JL Borges či GG Márquez jsou mí oblíbení psavci; jejich příběhy mohou být značně nereálné, ale jsou zatraceně realistické.recenze, dle mého osobního názoru je určena jak možnému budoucímu čtenáři, tak i autorovi. čtenář by v ní měl zjistit, je-li námět alespoň trochu zajímavý, jaké je asi zpracování. recenze je zase jen přibližné vodítko, oproti reklamě by měla být objektivnější; recenzent není pámbů a psát např. podrobný rozbor 10 povídek ve sbírce je pro toho, kdo se tím neživí, adekvátní pomalé sebevraždě. je třeba vypichovat a pokoušet se o objektivní zobecnění. pro autora je to vyjádření někoho, kdo je zainteresovaný, ale mimo kruh. někoho, kdo má k dílu vztah jako ke knize, k příběhu. vážně nemám úmysl recenzemi někomu ubližovat, své sadistické choutky si vybíjím efektivněji 😉 tož tak. doufám, že jsem se vymáčkl srozumitelně.

  56. Jedna vec je na Regisove recenzi vzdy pozitivni. Pocet komentaru cloveka vzdy vykopne mezi deset nejctenejsich. A co kdybyste vy diskutujici zacali debatovat o kvalitach knihy (pripadne te recenze, ktera by si taky zaslouzila recenzi) a spinave pradlo prali doma?

  57. standa.e: přídám se k prznitelům latiny: errare Regisis est. ano, opomněl jsem zdůraznit časovou osu, mea culpa.jo jo jo jo, podobný canc, jako je tahle recenze, měla dostat Edita do ruky od redaktora nakladatelství Laser před uveřejněním. ubylo by mi práce a mohl bych jen chválit, a jen tu a tam si rýpnout. ale to také v recenzi zmiňuju. moje velkoryrsost jakožto recenzenta končí v okamžiku, kdy sborník povídek vyjde, tak jak vyšel. to by pak každá recenze mohla obsahovat jen onu kultovní větu z Limonádového Joea “nestřílejte na pianistu, dělá, co může.” autor a nakladatel jdou s kůží na trh, mělo by to být profi vystoupení, koneckonců jim za to platíme. ve fandomu to může být něco jiného; taky nekupuju Mloky kvůli nadprůměrné kvalitě obsahu, ale jakožto fan. jenže recenze by s tím neměla mít nic společného; můžu být fan jak poleno, ale co objektivita? chce Edita psát dobře nebo jen pro fany?

  58. 2 regis
    Jo,tohle je docela přijatelná formulace 🙂 Já jen, abych upřesnil: ani jednou jsem vás nenapadl kvůli jakékoliv vaší recenzi. Minule jste mne pobavil výčtem vašich životních zásluh – tak jsem holt reagoval, to nešlo nereagovat. A v tomto případě mě docela naštvalo, jak se někteří lidi postavili proti Michaelovi – který OPRAVDU ví, o čem je řeč a o čem mluví, a za jeho slovy plně stojím.Edito: buď ráda, že se tady hlavně pere jen to prádlo :-)))

  59. jwp: bohové chraň, doufám, že jsem nikdy nikde neřekl, že jste se mne napadl kvůli recenzi.já na žádné spiknutí proti české SF nevěřím. může mne hendikepovat, že neconím a nestýkám se pravidelně s expotenty našeho fandomu. ale čtu, takže si troufám upřímně říci, že česká SF lehce pokulhává za tím, co k nám příchází z venku. z mnoha důvodů: z objektivních; mezi čtvrt miliardou anglofonů se zákonitě najde víc těch zajímavějších spisovatelů než mezi deseti mega těch českých. a ze subjektivních; čeští autoři SF jsou dle mého názoru příliš vázáni na fandom. mně osobně chybí profesionalita; ne, nechci aby se psaním živili, to v téhle zemi skutečně nejde bez šaškování a la Viewegh, chci aby psali co nejprofesionálněji a také zajímavě. v zahraničí někteří současní dobří spisovatelé přišli “zvnějšku” (Neil Stephenson, Steven Erickson, China Miéville…), to je zbavuje okovů kánonu a umožňuje jim pojímat věci nově a zajímavě. osobně dávám přednost novým přístupům než klonům.

  60. edito,
    mám obavy, že tak to nefunguje, mezi deset nejčtenějších mé recenze dostávají jen kontroverze (2005: česká fantasy a Za okraj světa). a ani to neplatí vždy, musí v tom být čeští SF autoři a jako ingredience typu bazalka, musí se tu objevit Michael Bronec, to je 100% záruka raketového nárůstu počtu komentářů a čtenosti, to se vždy spustí bouře. když jsem se tuhle obul do překladu nového Leibowitze, bylo ticho po pěšině; když jsem vychválil Topola, ticho po pěšině. a když jsem zdrbal antologii 2006: česká sci-fi, ticho po pěšině 😉

  61. Přiznám se, že mě má včerejší reakce mrzí, ale ne snad z důvodu, že by mi přišla nepřiměřená nebo proto, že mi snížila osobní popularitu, o kterou jsem stejně nikdy nestál, ale podobné spory člověka zbytečně odvádějí od tvůrčího úsilí, které mě baví víc.Nicméně: když pojedu vlakem a zjistím, že mašinfíra je slepý, urychleně vystoupím a doporučím to i ostatním. A pánům ze správní rady, kteří takovéhle zaměstnance mají, odeberu dotace, ať budou sebevíc křičet o nějakém vydírání.„Regis“ Havliš pro mě svou nekompetenci prokázal už jednou u recenze na Českou fantasy a tady ji ji zopakoval. Respektive – dal si větší pozor, aby neměl směšné a hnidopišské výhrady jako minule. Pročež vidím hlavně spousty slovní ekvilibristiky, myšlenky, až na „jsem fakt drsnej recenzent a tohle se mi nelíbilo, takže bacha!“ mi nějak unikají, nevidím, s čím polemizovat. V minulých letech jsem z obsahu vydané knihy četl tak polovinu povídek a vesměs mi přišly skvělé.No a já osobně se odeberu na nějaké nádraží, kde nemají strojvůdci bílé hole a je tedy méně karambolů…

  62. Regis
    se mi jeví býti hnidopichem typu Vaňka Jr. Sečtělým, lingvisticky výborně vybaveným, leč hnidopichem… Ale flejmvórz k internetovým debatám prostě patří, s tím se nedá nic dělat…

  63. Kniha byla připravena k vydání v Tritonu, byla i po důkladných jazykových korekturách, vysázená, byla hotová obálka. O nevyváženosti povídek s autorkou redaktor opakovaně hovořil a měli jsme snahu, aby byla kniha co nejlepší. Autorka to vyřešila tak, že texty zanesla do Laseru.

  64. Michaelu Broncovi
    Rád bych tě informoval, že mým úmyslem nikdy nebylo komukoliv v SF společenství škodit, natož způsobit krach nějakého nakladatele. SF mě neživí, ale baví a vydávám ji rád.

  65. Regis
    Take nemam na fandom naprosto zadny vztah, vicemene se znam jen s jedinci a se svymi milymi redaktory, kteri mi davaji duveru i velky kus trpelivosti i vlastni prace (Jarda Jiran, Tomas Nemec). Skutecnost, ze je vzdy velke halo kolem “Ceske Fantasy” a v podstate boure ticha kolem “Ceske Sci-fi” mne do znacne miry mrzi i udivuje. Hlavne proto, ze jsem v tech nekomentovanych zastoupen a doufal jsem, ze budu mit sirsi ohlas na svou povidku – at uz pozitivni, nebo negativni (skoro se bojim, abych nebyl verejne lyncovan za predpojatost, vzhledem k tomu, ze se vam ma prace v 2006, tusim, libila ;-D) – proste jsem byl zvedavy jak bude chapana a interpretovana. Berte to mozna jen jako OT poznamku. Proste mi prijde cela tato debata absurdni, stejne jako princip znevazeni recenze skrze znevazeni jejiho autora jako takoveho. Myslim, ze napr. nabizenim lepsich alternativ (kmenove bunky namisto kybernetiky) jste se dostal hodne na pomezi “vymysleni koncu za autora a pak konstruovani recenze k tomu” (pokud jsem spravne pochopil JWP), ale jine postrehy mi prisly byt relevantni. Takze kdyz to dam do kupy: recenze mohla byt napsana jemneji a pritom poukazovat na zminovane problemy. To nema s rektalnim alpinismem spolecneho nic, je to spis vec proste lidskosti. (Kdyz si vzpomenu na ton nekterych svych vlastnich nekdejsich recenzi, dodnes se cervenam.) Ale uz toho asi nechame, ne? Ma nekdo neco k povidkam samotnym? 😉

  66. Diskuze se rozjela tak, že se mi ze všech těch nekompromisních názorů točí hlava. Napíšu to tedy stručně: nesouhlasím s Regisovou recenzí. Kniha Za Okraj světa má spoustu much, způsobených bezpochyby mládím autorky, a obsahuje i jednu dvě slabší povídky, ale jako celek je to velmi solidní čtení, které by si dle mého názoru zasloužilo 7/10 a doporučuji ji všem, kdo hledají zajímavého nového českého autora a emocionálně silné a působivé příběhy.

  67. No, pane Havliši
    konečně jsem si přečetl vaši recenzi a díky ní jsem o sobě zjistil, že jsem idiot, intelektuální zaostalec, retard, který je schopen číst jen odpočinkové přílohy nedělních novin, ale žádnou “literaturu” (kde jsou podle vás hranice? Co podle vás JE a co NENÍ literatura?). Mě se totiž většina povídek v knize, o kterých píšete jako o ne-povídkách (co to je?) nejen líbila, ale dokonce jsem jim věřil. Věřil jsem i Škvírovým příšerám, které jsem si od začátku až do konce užil. Asi je to tím, že jsem v životě nebyl členem posádky záchranářské kosmické lodi, nikdy jsem nepátral na cizích planetách po ztracencích, takže nedokážu rozpoznat, co je profesionální a co je amatérský postup. Dokonce ani nedokážu odhadnout, jaké monitorovací systémy se budou používat v době létání nedprostorem. Ach, já hlupák! Dostanu body aspoň za to, že nejezdím na cony, pouze čtu knihy a vše sleduju “zvnějšku?”

  68. panu Juhaňákovi
    Kniha byla kompletně připravená k vydání včetně sazby a v té chvíli začal redaktor s autorkou “hovořit o nevyváženosti povídek”?Asi žijeme každý na jiné nakladatelské planetě…Nebo možná ten redaktor.Vždyť přece ve chvíli, kdy se začne přepisovat, nemá sazba ani redakce žádný smysl, všechno se musí dělat znova!Filip Pivoňka: Děkuji za názor rozumného čtenáře! 🙂

  69. bronec + staso: dejte si do držky, hoši nebo si srovnejte délku lulánků, já to budu fotit 🙂

  70. Michaelu Broncovi
    Ano, někdy jsme tak rychlí, že jeden neví, co dělá druhej. A možná ke škodě věci pak nemáme čas dělat věci tak pečlivě jako Vy. Smysl mé poznámky byl v tom, že kdyby autorka tak nespěchala, mohla být kniha lepší.

  71. Vážený pane Juhaňáku, obávám se, že tady došlo k jisté deformaci informace. Kniha byla původně připravována k vydání u Tritonu, to je pravda. Válela se tam asi dva roky. Požadovala jsem ale od začátku vkusnou obálku, jinak jsem s vydáním nesouhlasila. Protože se mi vyhovující obálky nedostalo, kniha u Tritonu nevyšla. Sbírka neobsahovala ani Za okraj světa, ani Nezvrácené osudy, tedy povídky, které jako jediné recenzent pochválil. O nějaké nevyváženosti se mnou nikdo nemluvil, povídky měly jít do tisku tak, jak je můžete vidět nyní (ovšem obohacené o dvě lepší a ochuzené o jednu průměrnou). Laser dostal text do ruky několik měsíců poté, co se mnou Triton ukončil jakoukoliv spolupráci. Kniha dostala dobrou obálku, poctivé korektury a během necelých dvou měsíců se ocitla na trhu, za což Laseru tímto děkuji.

  72. standa.e: jak můžete po nebohém Regisovi chtít aby byl lidským? 😉 teď zase vážně, OK, použitá míra ironie je asi vnímána velmi různě; příště to bude bez ní. k tomu “alternativnímu konci”, uznávám, tady to vážně čpí předhazováním vlastních fixních ideí autorovi; nevzdávám se sice myšlenky, že v kontextu tvorby zápletky mi to přišlo trochu samoúčelné, ale nemusel jsem to zmínit, není to závažné. mea culpa.

  73. Regis
    To by bylo skvele, vazne. Bez ironie. Ta kousavost je proste zbytecna a vyvolava broukopytlikovsky dojem, nepatricne emoce a odvadi zbytecne pozornost od jadra problemu. (Priznam se, ze s o to vetsim napetim cekam na recenzi P. Kotrleho.)Jeste jeden drobny postreh: pokud se nekdo identifikuje s necim, co je do jiste miry (treba i jen zdanlive) znevazeno jako “smejd” (zduraznuji uvozovky!), zakonite to budete citit i jako osobni utok na sebe – na vas vkus a na vas prehled. A budete se branit, i kdyz treba jen tim, ze si reknete: “To je ale debil!”. Apriori se tak stavite do opozice a neposlouchate, co vam ten druhy vlastne rika (a muze mit klidne i pravdu).Moc bych chtel umet tyhle drobne nuance vychytat – umet byt vlidny, pritom vecny a i kdyz s mym pohledem lide treba nesouhlasi, akceptuji jej jako nazor hodny uvazeni. Pral bych vam, aby vam se to podarilo.Jo a komentare: lide vetsinou krici kdyz nesouhlasi, mlceni je souhlas – nebo prosty nezajem 😀

  74. staso:
    No někdy ste opravdu rychlí, a spoustě lidí co znám Triton leze pěkně na nervy, protože skupujete co se dá a s prominutím rozeserete některé pěkně vydané edice, viz. Eddings.Classic ho má v novém vydání vytečně udělaný, vázaný, ale jaksi série Elenium jim bude chybět protože to vydává Triton, Forstchen – Prapor Svobody…to mě sere snad nejvíc !!!Co s raději zaměřit na kvalitu a ne na kvantitu ?

  75. dodatek…
    Straky mají knihy “vymazlený”, z Tritonu to padá jak z fabriky, to mi na knižní produkci nevoní.Bohužel těžko to změním, asi už je na to špatná doba.Tak budu raději inklinovat k těm co mají ke knihám vztah ne co to mají jen pro byznis.

  76. inspirující
    Po dlouhé době konečně diskuse, kdy uvažuju, že bych z ní mohl zase vydobýt námět na povídku (u “Autora” se mi to vyplatilo). Ale potřeboval bych, aby ještě chvíli pokračovala. Předem dík.

  77. hehe stejne me dojme, kdyz lide pisi Vazeny pane, kdyz by nejradsi napsali uplne neco jineho ;))

  78. romi: vážený pane, moc mě neser, nebo ti rozhodím sandál :))Herne: ty seš šulínek, viď? 😉

  79. MOje vyjádření
    Nečetl jsem tuto recenzi a nečetl jsem ani žádný příspěvek .Jenom chci napsat ,že knížku jsem si koupil náhodou a můžu býti vděčný ,jelikož kniha je výborná ..Opravdu autorka ,která UMÍ napsat kvalitní povídky.jen tak dále …………(kéž by takových náhod bylo v životě více :-)) )

  80. k povídkám samotným, stando.e?
    Četl jsem myslím jen ty v CKČ, a na těch, které jsem si z nich zapamatoval, se shodnu s Regisem. Věc Elina nevěrohodná a promořená tímtéž strašlivým sentimentalismem, který trápí českou SF a CKČ obzvlášť (srov. Hetešova Jaina oceněná rok předtím). Škvírové příšery napsané méně špatně než většina konkurence a ze začátku celkem zajímavé, jenže to nemůžou udržet a konec je antiklimax: odhalení záhady už jsem četl (přesvědčivěji zasazené do prostředí) v Lupičích mrtvol, hyperskok na špatně vyvážené lodi do nejistoty zamlada ve Švachoučkových Partnerech. Za okraj Světa příjemné překvapení a hodnotil jsem ji celkem vysoko, i když nekončí, ale dojdou jí stránky. Ta dufkovská povídka, co byla v letošním ročníku, je zase propad někam pod Škvírové příšery.A co se vaší obhajoby z 4.7.2006 8:32:00 týče: juvenilie ať se vydávají mladým autorům v mnohasvazkovém sebraném díle, až budou slavní a mrtví. Do té doby holt musejí psát knížky, jak nejlíp umějí; soudí-li, že dnes by to dokázali lépe než při prvním vydání povídky, ať klidně přepisují (jako Edita), anebo si počkají, až to zvládnou hned napoprvé. Proč bychom měli na kohokoli brát zvláštní ohledy, když nás stojí stejné peníze nebo čas na čtení jako zkušení vypsaní autoři?Ale můžete mě veřejně zlynčovat za předpojatost – vaše povídka ve 2101 mi přišla tak nepovedená, že té ve 2006 se na hony vyhnu, byť ji ZR a Regis opěvali sebevíc.

  81. Knihu jsem necetl, ale pan Jan Havlis opet dokazal, ze proste NENI dobry recenzet. Opet se snazi podsouvat vlastni reseni a na jejich zaklade odstrelit autora/povidku. Busi se do prsou jak ON to vi a jaky je autor blb, kdyz to napsal zrovna takhle. V hnidopisstvi dokonce u mne prekonal i Jana Vanka jr., ktery byl v teto kategorii dlouholetym prebornikem. Navic nesouhlasi vyzneni textu s bodovym hodnocenim. Nic proti boji za kvalitni puvodni literaturu, ale pokud hodla FantasyPlanet bojovat pomoci takovychto zbrani (lidi), asi ji prestanu navstevovat 🙁

  82. hmm, zajímavé, sice asi polovině věcí nerozumím, ale co byste chtěli od čtenáře že

  83. Jan Vanek jr.
    ;-D Jasne, vsak ja se taky hadat nehodlam, z toho uz jsem vyrostl ;-D. Jinak dik za info, ze se libila i ZR, o tom jsem nevedel nic. Vazim si kazdeho ctenare, i kdyby byl jen jediny.

  84. jasne decka pojdme kazdou knihu hodnotit 10/10 a pak budou vsichni spokojeny, co vy na to?

  85. jojo otiku pan prezident je fesny a primy chlap ;)) uz od mala touzim byti jako on 🙂

  86. to Petr Caslava
    nesouhlasím s regisovou tvorbou v tom, že duch jeho recenzí je často až tendenčně negativní.Pokud ale tady někdo chce zakázat recenzentovi psaní vydíráním redakce fp, smrdí to Petře Časlavo. Mnohem lepší by bylo, kdyby se našel recenzent, který by argumenty v textu dokázal zavřít Regisovy hubu.Ale to bych chtěl asi po diskutujících mnoho, že?

  87. jinak pro poradek,
    aby to bylo uplne jasne. Edita Dufkova mi jiste promine, kdyz napisu, ze mi jeji veci tak uplne nesednou. A ja se zase nebudu hnevat, kdyz mi rekne “napodobne”, protoze neni clovek ten… Jsem presvedceny, ze v tomhle problem neni, nebo se mylim?Takze byt to pan Vanek junior tak uplne nerozpoznal, s OBSAHEM Regisovych vytek se do jiste miry stotoznuji. V cem se rozchazime, je nahled na zpusob, jakym Regis tyto sve postrehy podava. (Dokonce ani nevedu spor o tom, zda je to ci neni dobra RECENZE jako literarni utvar.)To oc mi slo, je, ze lze svuj postoj sdelit i tak, aby clovek nevyznival jako nafoukany hulvat (i kdyz to tak treba ve skutecnosti vubec nemysli – podstatne je, jak to prijemce vnima). Dokonce mam i pocit, ze to Regis pochopil. Nebo se (zase?) mylim?Ale at to nejak uzavru: Jsem rad, ze Edite ta kniha vysla at uz kdekoliv a at uz je (z meho pohledu) jakakoliv. A preju ji co nejvice “Regisu” jeste driv, nez pristi praci odevzda. Nemusi je poslechnout, ale nazor je to vzdycky cenny.to J.Vanek jr.: vite, jestli me obcasne psani nekdo vyda a jestli se najde nekdo, komu se i libi, mne potesi vzdy. Na stranu druhou je zivot prilis kratky a skryva prilis novych a neprobadanych zakoutich, nez abych hledal jeho smysl v ukajeni vlastniho ega a potrebe uznani ze strany jakekoliv “autority”. Jinymi slovy – pokud ve mne i napriste nekdo vlozi tolik duvery, aby mne vydal, nebo cetl, pokusim se jej nezklamat (a pokud se mu me dilo presto nelibi, je mi to lito, ale ja take nectu vse. I tak si vazim, ze to aspon zkusil.). A pokud bych uz nikdy vyjit nemel… Vazne si myslite, ze budu nestasten?

  88. sicco: O vydirani redakce FP jsem nerekl ani slovo a nechci se k tomu vyjadrovat. I kdyz pro slovo “vydirani” podle mne nejsou podklady a drobatko tak priostrujes zbytecne debatu. Jen jsem touzil poznamenat, ze s charakterem recenzi pana Havlise jsem velmi nespokojen. Mam na svuj nazor pravo a pokladam za prinosne, to redakci napsat (byt v ramci flamewar). Recenze pana Havlise mi pripominaji filmy Uwe Bolla, ty take sleduji jen proto, abych si pak mohl s kamarady popovidat, jak priserne jsou. Nepodsouvejte mi prosim zadne jine vyroky ci nazory, rikam jen, ze Jan Havlis by se mel venovat sam psani povidek, chemii, pestovani stetinatych prasat… Cemukoliv – krome recenzovani knih. Nebo at alespon redakce FP dava vetsi pozor s bodovym hodnocenim, to prece neni tak tezky. Podle textu recenze by tam melo byt tak 2/10, vzdyt recenzet dokonce odmitl uznat nektere texty za povidky. Tak jak tomu ve vysledu muzete dat prumernych 5/10?

  89. Tak abych se taky přidal – řešením celé téhle situace by snad bylo, kdyby pan Havliš nechal na pokoji české věci, na které je ho stejně škoda, a recenzoval jen nějaké “větší” překladové věci. Čeští autoři si své čtenáře, “kteří jim rozumějí”, nemá smysl jim “šahat” na jejich idoly. Jasně, je to typický politický kompromis, ale je to řešení. Regis (spolu s Lubošem Vachlem) by měl dělat Mievilla, Vandermeera, Reynoldse, Beara, Simmonse, Stephensona, nebudu tu jmenovat celou světovou žánrovou špičku, kdo chce, pochopil. Jsou tu holt různé čtenářské skupiny, které mají “své” knihy a k nim by měly mít i “svého” recenzenta. Tak budou v tom našem malém českém rybníčku spokojení všichni.

  90. oprava – Čeští autoři si své čtenáře, “kteří jim rozumějí”, stejně najdou…

  91. Editě
    Omlouvám se, že jsem rozpoutal takový bengál… :-)Ale mně Zdeněk Rampas taky řekl, že knihu nevydal proto, že jsi nebyla ochotna s texty pracovat. Před čtrnácti dny na dnu KJV, kde jako obvykle “tepal” české autory.Vzhledem k tomu, že jsem věděl, jak dlouho to má Triton v edičáku, přišlo mi to jako lež a nesmysl.Tak jsem rád, žes to tady řekla jasně.Nemyslím si, že by naši autoři nemohli být ještě mnohem lepší, než jsou, ale fakt mě sere, když někdo podobné kampaně využívá jen k vyřizování osobních účtů…

  92. Nevím, co všechno předcházelo vydání této knihy, neznám pozadí celé věci a s níkým jsem o něm nemluvil – to abych nebyl předem zaškatulkován do nějakého tábora. Jedno mi není jasné – Staso tvrdí, že text prošel korekturami, kniha byla vysázená a měla obálku. Nemám důvod mu nevěřit – Triton je jedno ze dvou nejserióznějších vydavatelství, se kterými spolupracuji, JEDINÉ z nich, které se obtěžuje vystavovat smlouvy apod. Navíc jsou to věci, které se asi dají poměrně jednoduše doložit. Je to slučitelné s tvrzením slečny Dufkové, že s ní vydavatel přerušil veškerou spolupráci? V takové fázi přípravy knihy? Kvůli obálce, která je samozřejmě důležitá, ale důležitější by snad měla být kvalita textů uvnitř? Může mi to některá ze stran objasnit?

  93. vysvětlivka
    IMHO Edita svým “poté, co se mnou Triton ukončil jakoukoliv spolupráci” mínila totéž co “Protože se mi vyhovující obálky nedostalo, kniha u Tritonu nevyšla”, tj. že odešla z vlastní vůle.

  94. K vysvětlivce a ke knize
    Ale ten tvůj výklad má přece dosti jiné vyznění než Editina původní formulace. Tedy “odejít z vlastní vůle” jě něco jiného, než napsat “byla se mnou ukončena spolupráce”.IMHO, možná ta kniha ještě nějakou dobu někde ležet mohla, protože pozdější texty jsou o poznání lepší než ty rané, z let 2001-2002. A ještě jedna vysvětlivka, aby nedošlo k nějaké mýlce. Tím druhým vydavatelstvím jsem myslel Polaris.

  95. Petr Kotrle
    Dlouhe cekacky jsou mozna pro Triton normalni, treba kdyz Tomas Nemec daval dohromady sbirku Tvare budoucnosti (jina zde velmi flamovana :-D), trvalo skoro tri roky, nez to vyslo. Mrzelo mne to hlavne z toho duvodu, ze na prelomu let 2004/2005 by ta moje povidka vypadala o poznani jinak, nez v roce 2001/2002. Ale tady byla, myslim, na vine spis chyba na me strane, ja se Tomase tomase stale ptal: “kdy to vyjde?” namisto spravnejsiho: “Muzu udelat jeste nejakou opravu?”.

  96. dodatek
    Aby ale nedoslo k mylce – ze je vydani sbirky beh na delsi trat mi je jasne. (Treba ani ne tak z duvodu technickych, jako spis obchodnich). Takze si nenarikam, jen priznavam vlastni hloupost 😉

  97. Ad čekačky… musím se Tritonu zastat, v únoru letošního roku jsem odevzdala texty a kniha má vyjít v srpnu. Sborníky jsou opravdu jiná písnička,čeká se, až se vykýblují opravdu všichni 🙂

  98. Herne: Co znamenají slova “Co se raději zaměřit na kvalitu a ne na kvantitu ?” Bavíte se pořád o tom jaká je obálka a jestli je kniha vázaná a vymazlená. Čtenáře spíše zajímá kvalita textu uvnitř což vás evidentě nezajímá vůbec. Jinak dávat Classic za příklad je naprosto k smíchu. Není snad na trhu jiné nakladatelství které proslulo tak špatnými překlady knih. Navíc když jsme u té kvality obálek tak takový Amber je od Classicu naprostou “lahůdkou”. Opravdu krása pohledět. Až se nad námi čtenáři slitovalo nakladatelství Straky na vrbě a vydává to znovu . A ty žvásty kolem Tritonu jsou fakt ubohé. Triton můžu obvinit jedině z toho, že úspešně vyprázdňuje moji peněženku díky množství kvalitních titulů které vydává. Tím nemyslím vázaných vymazlených a úžasně udělaných titulů, ale vydávání kvalitních autorů, kvalitní překlady zahraničních titulů a pro mě většinou v příjemné, vzhledné obálce. Triton živí vydávání lékařské odborné literatury a ne SF&F a jak Staso sám říká vydává SF&F, protože ho to baví. Tak bych mu to jeho nadšení nebral, jinak budeme tak o 60 titulů ročně chudší. Vy nemáte vztah ke knihám, ale pouze k jejich obalu a vzhledu, zkuste tu knihu někdy otevřít a přečíst to co je uvnitř a pak suďte.

  99. Edita: Co se týče Vaší knihy rád si ji přečtu, úsudek o knize si udělám sám. Jediný recenzent kterého beru je František Fuka a ten do knih nedělá. Držím palce všem našim autorům ať se jim dostává co nejvíce “kladné” pozornosti.FP by prospěla inspirace z Amazonu. Co takhle hodnocení titulů s komentáři? Mohlo by to prospět lidem kteří zvažují nákup jednotlivých titulů. Tady se většinou mele o všem jenom ne o aktuální knize. A to každou knihu zcela nezaslouženě odsune do pozadí.

  100. pro Ateka
    Jestli se nepletu, tak se Franta Fuka s filmy moc nemazlí. Je vlastně ještě MNOHEM více kritičtější než Regis. Kdyby hodnotil knihy, tak je průměrná známka 4 z 10. A to by potom potrefené husy kejhaly!

  101. 2 Alraune
    Doufám, ty čarodějnice, že po vydání tý tolik očekávaný knížky uděláš nějakej pořadnej sabat! A vem sebou Moire (No, Karla můžeš vzít taky.)Konečně zase nějaká pořádná fantasy…

  102. Ivo: souhlasím to teda nemazlí :). Českou produkci nehodnotí, zaměřuje se na zahraniční tvorbu. Ale jeho žebříček hodnocení začíná nulou a končí 100% což je v našem prostředí neobvyklé. Kvalitních filmů je jako šafránu. Fuka dokáže být velice objektivní. Jeho hodnocení pro mě do jisté míry určuje jestli ten či onen film shlédnout. Pokud je film dobrý dostane dobré hodnocení, pokud je špatný dostane špatné. Hlavně se mu nedá upřít humor kterým recenze dokáže příjemně okořenit a to mi zde chybí. Na Fantasy Planet mi někdy uniká jestli jde o recenzi nebo o zápis inkvizitora :).

  103. Nejdrive budu reagovat na snadnejsi zalezitosti. Tak treba utoky na triton:- Co jsem slysel, tak Eddingse chtel vydat v novem prekladu a nove uprave celeho, ale kdyz se to dozvedel Classic, vyrukoval s vazanym vydanim, aby o tohoto autora neprisel celeho. Na vazane knihy jsou zrovna u eddingse jina prava nez na brozovaneho, proto Classicu nezbylo nic jineho nez pustit se do vazaneho vydani. Muze to byt kec, polopravda, nepravda… nevim. Dozvedel jsem se to totiz od zamestnancu Tritonu.- Forschenova serie o Unie vychazi dal jen diky ochote Tritonu. Poutniku prvni dva dily prodelaly a chtel s tim seknout. Resp. ne a ne se rozhoupat vydat prelozenou trojku. A tak se Triton nabidl, ze to dovyda, aby a) ctenari neprisli o rozjetou, ac ztratovou serii, b) aby krejcova dostala za svuj leta hotovy preklad zaplaceno a aby fibiger dostal zaplaceno za leta hotovy obrazek na obalku, c) aby kolegialne vypomohl Poutniku, kteremu hrozila nasranost vyse uvedenych lidi a skupin. To vsechno samozrejme s primarnim cilem na knize a cele serii vydelat, udelat to proste tak, aby to Tritonu vydelalo, prestoze to Poutniku prodelalo. Jestli se to Tritonu povede, se uvidi. To ze se zmenila obalka: proc by mel Triton platit DTP, aby obsvihlo praci ciziho DTP? Mam rad jednotne upravene serie, nadaval jsem na novou upravu, ale radej se spokojim s jinou upravou nez s zadnou knihou.- O knize Edity nic moc nevim. Neco ale tusim, protoze znam vsechny zainteresovane. Hraje tu roli prilis mnoho faktoru, prilis mnoho veci, ktere kdyz se poskladaji, je z toho pak tohle nadeleni: Triton ma rozdelanych 200 titulu. Rozdelanych. Takze je jasne, ze vice nez tretina titulu nemuze vyjit drive nez za tri roky vzhledem k rocnimu poctu vydavanych titulu. Pokud autor (nebo odpovedny redaktor) jenom koukaji a v editine pripade se dokonce boji vydavatele na cokoliv se ptat, muze se stat, ze kniha nebude lezet dva roky, ale ctyri. Moje antologie projdou tritonem behem jednoho mesice, tak je jasne, ze kdyz ma autor nebo editor zajem, kdyz se zajimaji, co se v danou chvili s knihou deje, jde vsechno v pohode. Co se tyce vydani u Laseru – kniha by tam nejspis nevysla, kdyby Laser nemel diru v edicaku zpusobenou zpozdenim titulu Schismatrix, takze by Edita cekala dal a kdyby se knize sama trochu venovala, vydani u Tritonu by se jiste dockala. Edita je ukazkovy pripad spisovatele (ky), ktera by potrebovala agenta, aby se staral o veci, o ktere by se spisovatel starat nemusel (nechtel). Bohuzel, nas trh je natolik slaby a ceny knih natolik nizke, ze se penize pro agenta v rozpoctu kazde knihy nenajdou. Je opravdu pro takovehoto spisovatele lepsi cekat a spolehat se na kamarady a stastnou nahodu, nez davat 20% ze sveho uz tak nuzneho vydelku editorovi, kterej by to za ten pakatel stejne asi nedelal nijak snazive. Triton proste neni vydavatelstvi typu Strak na vrbe, kde vydavatel krome obalky a korektur udela naprosto vsechno sam, protoze tech knih nedela 100 do roka. Triton je proste tovarna na knihy, jak nekdo uvedl vyse, ale budme sakra radi, ze aspon ne tovarna, ktera by chrlila straslive sracky devastujici nas knizni trh. Klidne se muze stat, ze nekdo zcela prebuduje SFF trh proste tim, ze vyda za rok 200 jakychkoliv kravin, ktere seberou prodeje dobrym kniham, zkrachuji slusni nakladatele a tenhle ledoborec zacne profitovat po par letech, ale uzasne (treba zahranicnim nakl. domum by ztrata z 200 knih zadnou bolistku nenadelala, kdyz by tim ziskaly skoro cely segment trhu pro sebe a pak mu kompletne diktovaly pravidla… atd, nebudu to vic rozvadet, uz jsem hodne OT).

  104. S tim, ze edite chybi agent, souvisi i vec, do ktere se opira regis. U nas v SFF proste nejsou poradni redaktori, kteri by pracovali se spisovateli na knize. Jsou tu schopni redaktori na jazykovou stranu, nekolik spisovatelu si najde odborniky na posouzeni realii (historiky, fyziky…), ale opravdovy redaktor, ktery si sedne se spisovatelem a spolecnymi silami dokopaji text k opravu kvalitnimu vysledku, ty tady nevidim. Kdyz se podivam na Regisovu recenzi, jasne mi z toho vychazi, ze se opira hlavne do neexistence poradneho redaktora, ktery by editiny juvenilie dokopal k profesionalnimu vysledku. Nikde tam nevidim utok vuci autorce, prestoze to tak nekteri diskutujici berou. Proto jsem take recenzi prijal k publikovani. Nejde o zadne osocovani nebo nadavani, ale o argumentaci, proc je podle regise kniha jeden velky nevyuzity potencial, ktery se v edite skryva a na povrch vykoukne v textech, ktery on oznacuje za nejlepsi, i proto, ze to jsou texty, ktere netrpi nedostatkem redakcni prace (jsou to tedy logicky texty, se kterymi by mel redaktor nejmene prace). Rampas se zrejme jako redaktor teto knihy o zlepseni knihy usiloval, ale nebyl toho schopen, kdyz mu autorka radsi utekla za jinym vydavatelem (z cehoz ma jiste puvodni nakladatel ohromnou radost). Edita mela pozadat o jineho redaktora, pokud ji rampas nevyhovoval, nebo se proste aktivneji zucastnit vydavatelskeho procesu (takovy prekladatel Viktor Janis by mohl vypravet), a zaroven at se ted vydavatel nedivi, ze mu zdrhla autorka, kdyz zamestnava redaktora, ktery po dvou letech udela jednu knihu(poláčka) a z druhe sejde kvuli vyse uvedenym problemum.

  105. Pro Editu nakonec zrejme bylo nejsnazsim resenim odejit za vydavatelem, ktery splnuje pro ni dve stezejni kriteria:A – zaridi obalku, ktera se ji bude libitB – prilis se nebude pitvat v povidkach ve vecech, ktere je prilis narocne upravit.Ale pak at se Edita nedivi, kdyz se ozve nastvany recenzent. Timto koncim kritiku Editina pocinani (laxnosti) a opet upozornuji na to, ze editu mam rad, rad s ni mluvim, rad se s ni vidam, rad ctu jeji povidky, velmi se mi libi a stale ji povazuji za nadejnou spisovatelku, ktera uz nekolikrat dokazala, ze opravdu umi. Tahle smirliva douska na konci kritickeho komentare je tady proto, aby vsichni pochopili, ze v tom neni nic osobniho (vetsine to snad doslo hned).

  106. Oprava meho predchoziho komentare: “Velmi se mi” TY JEJI POVIDKY “libi” . To mi z toho nejak vypadlo, velmi nerad bych byl pochopen spatne .)) Hodnoceni fyzickych vyhod nepatri do seriozni diskuze o spisovatelce 🙂

  107. Ondřej Jireš: ale do postele ji po tomhle už nedostaneš… :-/

  108. Rampas? Who is this?
    Myslis toho schopneho redaktora, ktery neustale pomlouva ceske autory a vydavatele- a pak da po dvou letech dohromady jeden jediny sbornik starych povidek? Jo, tak to je on? Aha.Myslis toho slavneho vydavatele, ktery ma doma ve sklepe vsechny vytisky vlastnich vydani svych kamaradu, ktere tolik propaguje – ale on je jaksi nikdo necte? Aha, to je taky on…Rampas? Myslis tim snad toho uspesneho povidkare, jehoz literarni vehlas presel dokonce z jedne souteze (kterou on porada a hodnoti) do druhe , o niz nikdo nevi, ale to neznamena, aby o sve genialni literarni tvorbe nepsal v obrich encyklopediich? Aha, tak to je taky on… Ja jen abych vedel, az zase tenhle pan bude mit kritickou prednasku o ceske sci-fi, jak jsem z komentaru pochopil. To si musim poslechnout. Apropo, a nebude mit nejake sve autorske cteni?

  109. warlock: cítím snad homeopaticky jemnou stopu sarkasmu?

  110. Warloku, knížka ještě není venku, je brzo myslet na sabaty 🙂 Ale nějaký dryják smíchám, to slibuju :)V rámci objektivity… I mě dělal odpovědného redaktora Zdeněk Rampas a i když se náš literární vkus a úhel pohledu na fantastiku dost podstatně liší, naše spolupráce byla klidná, vcelku příjemná a doufám,že i přínosná. Tož tak.

  111. Tedka k Regisove recenzi:Po vlozeni teto jeho recenze do systemu FP jsem si rekl, ze je potreba, abych s nim jeste pracoval. Jeho recenze neni nijak skvela, opravdu se spise podoba redaktorskemu posudku nez recenzi, ale zase na druhou stranu, zadnou jeho kritiku mu brat neminim, stejne jako nezasahuji do vyzneni argumentu jinym redaktorum. Regis je ale pro me stejny zacatecnik, jako jsou vsichni ti, co napsali stejny pocet clanku – nemluvim tedy o jeho vseobecnych zkusenostech, vzdelani nebo treba mire intelektualizmu. S vsemi novacky pracuji tak, ze pokud uznam jejich recenzi za publikovatelnou, zpravidla tam opravim jen zavazna pochybeni, publikuju ji a potom se postupne recenzentovi venuju tak, abych videl, ze se vyviji v lepsiho recenzenta. Pokud ten vyvoj vidim dostatecny bez nejake me “vychovy”, pak redaktora upozornuju pouze na vyrazne prehmaty nebo z jeho recenze vypustim pasaze, ktere mi prijdou nevhodne (je to cenzura jak hrom, ale nikdo si za posledni 3 roky nestezoval – je to totiz bezna redaktorska praxe), ale to samozrejme tak, abych nezmenil vypovedni hodnotu nebo ladeni recenze. Regise se holt budu snazit usmernit tak, abych neotupil silu jeho argumentu, ale aby u jeho recenzi ctenari pokyvali hlavou nebo aby jim otevrely oci, misto aby podesene hykali, ze takovahle recenze musi byt jednoznacne vyrizovanim osobnich uctu nebo ze to je vypotek machyrka, co si leci komplexy natrasanim intelektualniho peri (oboji naznacil Bronec). Jde to resit humpolacky, jako jsem to udelal kvuli usetreni sveho casu v predminulem komentari, kdyz jsem za kritiku dopsal do oci bijici chvalu, aby vyvazil sve hodnoceni a dal najevo, ze i kdyz kritizuji, neznamena to, ze vsechno vidim cerne. Jde to ale resit i mnohem elegantneji. Ctenar by mel mit po precteni recenze pocit, ze se dozvedel klady a zapory knihy a celkove ladeni recenze by melo odpovidat tomu, jaka kniha je. Nelze napsat na stranku kritiku a na dva radky chvalu – tu vetsina ctenaru nevidi, prejde ji, omylem preskoci a zapamatuje si treba jen to, ze “to je ta kniha, co na ni bylo tolik kritiky”, misto aby si prebral v hlave, jestli treba nahodou ta dvojradkova chvala nema vetsi hodnotu nez strankova kritika. Recenzent by tohle mel za ctenare udelat sam a ladit celkove vyzneni recenze tak, aby si cterar zapamatoval to, co si zapamatovat ma (zni to hnusne, ale je to tak). Tohle jde podle me ziskat hlavne praxi, a tu Regis jeste nema. Kdybych na neho nebo na jine novacky vyrukoval se seznamem nedostatku jejich recenzi, vyprdli by se na recenzovani z fleku. Ale kdyz se postupne upozornuje na nedostatky a dava se prostor osobnimu vyvoji, nepotlacuje se styl recenzenta atd., je velka sance, ze tu za rok mame dalsiho slusneho recenzenta. Mym cilem neni ovlivnovat nazor zadneho recenzenta ani ho odpudit, mym cilem je dat zacinajicim recenzentum prostor, nepustit si pritom na FP zadne pitominy, zadne zapisy do ctenarskeho denicku, a ponoukat recenzenty ke zlepseni. Regis je podle mne inteligentni, schopny a nadejny recenzent, jehoz nedostatky casem odejdou. Pokud vydrzi, muze to byt nejlepsi recenzent v nasi SFF sfere. Fantasy Planet je amatersky web a bohuzel si nemuze dovolit zaplatit si profesionalni spickove recenzenty – nejen proto, ze na to nemame penize, ale i proto, ze v nasem state v SFF sfere proste NEJSOU. Ctenari se pak mohou rozhodnout brat na nase recenzenty urcite ohledy (stejne jako je berou na spisovatele nebo vytvarniky), nebo necist ceske recenze. Regisovy recenze se ted libi spise intelektualum typu Vanka a Rampase, proto hned Regise zlanarili i k praci pro jejich fanzin Interkom, ale ted zalezi jen na Regisovi, zda bude chtit psat spise pro hrstku intelektualu s negativistickym videnim sveta, kteri si navic pripadaji hodnotnejsi a vyvoleni, nebo zda chce psat recenze, ktere budou diky jeho vybornym argumentum platne CTENARUM i SPISOVATELUM (prave Interkomem je FP opakovane obvinovana z prostoduche honby za poctem pristupu, coz povazuju za ponekud sverazne oznaceni snahy byt platny). To je zaroven doufam dostatecna reakce i na vetu Michaela Bronce:

  112. Pro me by bylo samozrejme nejsnadnejsim resenim bud regise “vyhodit” nebo mu sverit vyhradne texty od treba Leibowitze nebo VanderMeera, ale ja to neudelam. Ja mu to druhe reseni pouze doporucim, ale pokud ma pocit, ze vedle te chvaly a rozdilneho metru pro ceske autory je treba upozornit take na zjevne nedostatky, coz tady nikdo nedela, dokonce ani ti redaktori v nakladatelstvich, pak jeho snahu urcite nebudu hatit.

  113. Souhlasim s tim, ze by recenzenti meli recenzovat knihy, ktere jsou urcene pro ne jako pro ctenare. Ale vy si opravdu myslite, ze Regis recenzuje ceske autory proto, ze vi, ze to je jistota, ze si bude moci zanadavat? Nebo je recenzuje proto, ze takove knihy CHCE cist, a citi, ze to jsou knihy PRO NEHO, a prave pro by byl nejradeji, kdyby jeho kritika prispela ke zlepseni toho, co ma rad? Formalni stranka recenze ma sve nedostatky, ale pokud na sobe bude Regis pracovat, pujdou postupne pryc. A pokud bude mit dost sily, neotupi se jeho kritika a nebude z neho dalsi pagi nebo frantiska v., kteri pochvali naprosto cokoliv, aby je meli lidi radi.Regisovi preju, aby neztratil chut do dalsi prace, ctenarum jeho recenzi preju, aby se nejdriv rozmysleli, co chce Regis rict, a teprve pak pripadne dali pruchod emocim, jako treba Michael, velmi emocionalni to clovek. Jo a jeho narazky na “slepeho masinfiru” apod. komentovat neminim, stejne jako mnohe jine narazky jinych diskuteru (viz JWPho neustale zbrblani, ze jsem si vymyslel svuj vlastni konec jeho knihy JFK04 a na zaklade toho knihu strhal, z cehoz dokonce tentokrat udelal jev, ktery “se tady stává takřka už zvykem.”)

  114. Ondro, zkus jednoduchý test… Kdyby měla ta recenze 1500 znaků, co by v ní bylo? Postřehy o šroubování a štítcích? To mi jako čtenáři neřekne o literárních kvalitách knihy vůbec nic, navíc, pitomostí tohohle druhu najdeš v každé knize spoustu. Šermíři šílí u popisů soubojů, jachtaři u pirátských knih, já u blbě vymyšlených magických systémů. Jistě, být by to tam nemělo, ale rozhodně to není těžiště beletristické tvorby a většina čtenářů to ani nezaznamená. Odbornou spolehlivost vyžaduju u odborné literatury, ne ve fantastice. Mimochodem, intelektuál a technokrat věru není to samé 🙂

  115. Alraune – jiste, voleni spravnych pripominek naprosto souvisi s tim, co je psano zhruba v polovine meho komentare z 6.7.2006 1:15:00.

  116. Intelektual
    A debata dostava novy nadech a hura, muze dosahnout i druhe stovky prispevku!!! :-DAle vazne: Tusim, ze Aldous Huxley napsal: “Intelektual je clovek, ktery objevil neco daleko zajimavejsiho, nez je sex.” Tim chci jenom poznamenat, ze nerozumim soucasne mode v sf hnuti povazovat slovo “intelektual” za horsi nadavku, nez “osklive kacatko”, ci dokonce “mrkev”! (Chodit s plackou “jsem mimozemstan” jeste neznamena, ze jim doopravdy jste.)Abych byl ale vecny: Nebylo by mozne zridit redaktorum na FP nejake “blogy”, ci ctenarske denicky, kam by si mohli zapisovat sve postrehy nad knihami, aniz by pritom museli uvazovat nad formalni strankou recenze, ci vyvazenosti? Myslim, ze by to mohlo byt velmi zajimave a bezprostredni a nikdo by od toho nic jineho necekal… Proste takovy “ctenarsky denicek”…? No, mozna je to blbost…

  117. Fajn, a kdo nam bude psat recenze? Ty? :)Ja rozhodne slovo intelektual neberu jako nadavku. Pejorativni nadech ziskalo toto slovo pouze v SFF komunite, protoze intelektualismem se ohaneji prave lide kolem vyse jmenovaneho fanzinu, zatimco ostatni se snazi naopak spise stirat rozdily mezi dobre napsanou dobrodruzkou a hoch literaturou.Jestli jsem byl dneska dlouhy, omlouvam se. Mel jsem se radej vypsat nekde v blogu 🙂

  118. Ondrej Jires
    Dostal jste mne 😉 Recenze jsem uz pred drahnou dobou sebekriticky vzdal… Neumim to, sklouzavam bud do emocionalnich vylevu, ci “regisovskych” tonu 😉 (M. Bronec mi ten Klaster slasti asi neodpusti nikdy :-D)blogy: V tech denickach by se stejne objevovaly vicemene podkladove materialy pro budouci recenze :-D) No nic… Ja blogy jako takove nesleduji, jen mne to napadlo vzhledem k tomu, ze se zde v debatach nad knihou resi casto uplne jine (ale ne vzdy zbytecne) veci. Nebo zkusit nejake obecne forum?Jinak s hodnocenim Regisovych praci jsme se asi shodli. I s odhadem, o co mu slo nejvic :-D. Mne se libi, ze nad knihou jednoznacne uvazuje. I kdyz pak neni vysledek treba uplne stoprocentni, nebylo by fer rikat opak. Kdyby napsal bezduchy, ale univerzalne pozitivni, blabol budou vsichni spokojeni a nic se nedeje. Mrzelo by mne, kdyby, kolega Vanek jr. odpusti, prilis “zvankovatel”.

  119. No, Ondřej taky píše recenze do Pevnosti, tak ví, co se vejde do tuším 1500 znaků. Kdo to napsal, o čem to je, jak moc je to dobré, nebo špatné, případně, kdy vyjde příští díl. Pokud mě nějaké zlomyslnosti napadnou (a občas napadají), většinou je vyškrtám, protože by tam zabíraly místo něčemu důležitějšímu.Čtenář není zvědavý na recenzentovo ego, není zvědavý na to, jak jsou Havliš, Jireš, nebo Neomillnerová vtipní, chtějí se dozvědět něco o knize a pokud má být recenze důvěryhodná, nesmí působit dojmem, že kritizuju, protože chci být za chytrou a cool. Kritická recenze neznamená automaticky recenze spravedlivá a dobrá, stejně jako pochvalná recenze neznamená “zbabělá” a “prodaná”. Mmch, Stando, to se snad předpokládá automaticky, že recenzent nad knihou uvažuje.

  120. Standovi
    Standovi: Slo mi spis o to, ze kdyby tu byl blog, redaktori by se mi na nejake recenze vyflakli a venovali by se jen blogu, protoze by jim tam proslo vsechno 🙂 Nemuseli by se patlat s recenzi, ale proste by tam placli prvni, co by je napadlo, a recenze nikde. To kdyby byly recenze honorovane a blog ne, pak by to smysl melo, ale takhle by to akorat snizilo pocet plnohodnotnych clanku.

  121. Alraune
    Jasne. Asi mam preci jen slabost pro ten “smysl pro detail” 😉 (ci technokraticke hnidopisstvi? ;-)). Kazdopadne je zajimave srovnat s textem Jana Kovanice na sardenu k teze sbirce.Kdyz nad tim tak dumam, doplnuji se s Regisem jako skladacka – co jeden prechazi mavnutim ruky s tim, ze je to “v zajmu deje” (copak ale nelze takhle ospravedlnit jakykoliv nesmysl?), druhy tepe nemilosrdne. Kde jeden konci exaltickym zvolanim o zasazenych srdci nas, ctenaru, druhy zavadi kategorii “nepovidka”…Mozna to bude vyznivat divne, ale prave u Regise jsem mel pocit, ze jsem se o povidkach dozvedel neco vic. Neco konkretniho. Byt ne zrovna stastne podaneho.Kazdopadne, kdybych si mel VYBIRAT podle recenzi ke koupi, tak si pockam na tu od Petra Kotrleho.Ale je pravda, ze takhle si uz davno nevybiram. Spis je pro mne rozhodujici zkusenost s autorem, preci jen se domaci scenu trochu sledovat snazim.

  122. Alraune – dodatek
    Na stranu druhou je ale taky pravda, ze negativa se pojmenovavaji vzdycky snaz a presneji (nema-li clovek zmaknuty literarne vedny aparat), nez kdyz ma clovek napsat “Jo, byly tam ulety, ale vlastne mi to vubec nevadilo!”.No, radeji toho necham, preci jen uz je dost hodin 🙂

  123. Ondreji Jiresovi
    Obecně si nemyslím, že by u nás měli literární agenti jakýkoli smysl. Především je nakladatelů, kteří vydávají českou fantastiku, tak na počet jedné ruky. A většina má aktivní vyhledávací politiku. Zrovna případ Editiny knížky ukázal, že konkurence funguje. ZR podle mě evidentně očekával, že autorka vyměkne a po nějaké době se vrátí, netušil, že by ji vydal jiný nakladatel. Další věc jsou samozřejmě peníze. Z toho mála, které autoři mají, by si nikoho nezaplatili. A málo mají i renomovaní autoři, natož začínající. Jasně, deset literárních agentů by mohl mít Kulhánek, ale ten to tak nějak nemá zapotřebí.Navíc – u začínajících autorů je problém především s tím, aby text byl čitelný. Takže iluze o tom, jak agent obchází s dobrým textem neznámého jména a nakladatelé se přeplácejí, jak je je to asi občas v Americe, prostě nefunguje. Agent by do úpravy textu musel sám vrazit tolik sil, že by se mu to nevyplatilo.Samozřejmě by to mohl začít někdo dělat jako koníčka, ale osobně raději jednám přímo než přes prostředníka. Informace mají tendenci mutovat, když procházejí přes více lidí.No, teď naštěstí odjíždím, tak se ta bouře snad už dovyprší beze mě… 🙂

  124. 2 jiresh
    Ty ses nám ale nějak rozpovídal, chlapče… :)No, ale má to výjimečně hlavu a patu a proto s tebou (takřka) ve všem souhlasím. Je fakt, že jestli Regise ukecají “nadlidé” z Interkomu, tak to bude škoda. Ten totiž čte asi 50 lidí, zatímco tady jde o tisíce čtenářů, a hlavně nejrůznějšího věku (i důchodci jako já) a zaměření.Myslím, že to, co už tady řekla Alraune a ty jsi ještě rozvedl o recenzích, by mohlo fungovat jako jakési základní “desatero” recenzenta. A ještě něco – proč odsuzuješ Pagiho nebo Františku za jejich styl recenzování? Mají prostě jiné vidění světa (blízké mému, přiznávám), mají jiný pohled na SFFH a tak ho holt takto prezentují. A jak sám píšeš – FP je dost “široký” web na to, aby vedle sebe v pohodě snesl Střelce, Regise, Nakora nebo Warlocka :-)Tvůj (ne)oblíbený autor, který píše jiné konce, než ty si v duchu představuješ :-))

  125. to Petr Caslava
    No s tim vydíráním mé vyjadřovácí schopnosti jako obvykle přestřelili. Chtěl jsem jen říct, že věty typu:”Nic proti boji za kvalitni puvodni literaturu, ale pokud hodla FantasyPlanet bojovat pomoci takovychto zbrani (lidi), asi ji prestanu navstevovat”jsou určitým tlakem na redakci fp.

  126. Kniha Edity Dufkové měla vyjít v edici Paralelní světy. Tam by měli být postupně představováni čeští autoři a průřez jejich tvorbou. Počítáme s jednou knihou, u výjimečně plodných možná dvěma. Je to sběratelská edice, náklad cca 600-800 výt. a nečekám, že to bude kasovní trhák i když není problém udělat dotisky tam, kde to stojí za to.Kromě editora Zdeňka Rampase četli Editin sborník min. 1-2 další lidé a protože edice má být průřezem toho nejlepšího od autora, měli nejspíš vyšší nároky než kdyby to byl samostatný sborník.Edice má jednotnou grafickou úpravu, měnit se může jen obrázek. To se Editě nelíbilo.ZR nemůže za to, jak často a jak rychle knihy vyjdou. Protože tato edice je v podstatě dotovaná, jsem ochoten vydávat 2, možná 3 knihy ročně.Všem autorům doporučuji to, co sám dělám než publikuji nějaký svůj text – požádám někoho známého, aby jej dal přečíst 2-3 lidem, kteří mě neznají a bez servítek okomentovat. Dostanu tak poměrně dost informací a stojí mě to pár piv nebo lahví vína.——–Práva na knihy neskupuji – vybírám ty nejlepší. Z knih, které mám k posouzení, vracím cca 95 % agentům. Protože jsou to často rukopisy dlouho před vydáním v originále, mám větší možnost výběru a větší šanci objevit dobré knihy.——–Eddings je jediný autor, o kterém jsem si vědom, že jsem jej někomu přetáhl. Bylo to proto, že jej mám rád a chtěl jsem jej vydat v dobrém překladu a úpravě. V tomto případě se Classic ukázal jako zdatnější obchodník, protože zatímco já se spolehl na agenta, který tvrdil, že má všechna práva, oni tomu neuvěřili a část knih skutečně získali od jiného agenta. V každém případě je dobře, že knihy konečně vyjdou v dobré úpravě a důstojně :-)Tento postup považuji za výjimku – raději volím spolupráci a moje zkušenost je, že je to pro zúčastněné výhodnější – kupř. prodeje Lukjaněnkových hlídek se díky různým způsobům distribuce a propagace znásobily. Chystám s Argem celou řadu dalších knih, další vydávám s BB artem, Poutníkem, Netopejrem, Labyrintem, Pragmou a nemyslím si, že by to kdokoliv dělal z jiných důvodů než že to je smysluplné a výhodné.——Původní obálka na Fortschena se mi nelíbila. Nechal jsem tedy udělat takovou, aby se mi líbila víc 🙂 Zato jsem zachoval původní formát i když to bylo skoro o polovinu dražší.——-Mám hodně dětí, příbuzných a zaměstnanců. Musím vydávat hodně knih, abychom nechcípli hlady 🙂

  127. staso
    Paralelni svety: Prozradite, na koho se lze tesit dal? A nepatrili by do teto edice preci jen spis sluzebne starsi autori?

  128. Služebně starší autoři?
    Stando, touto otázkou kálíš nevědomky do vlastního hnízda – respektive do našeho společného hnízda.

  129. Milan Petrák
    Myslim, Milane, ze zatim nikdo z naseho spolecneho hnizda nema na to, aby vydal skutecne reprezentativni (a bilancujici!!!) sbirku. Jeste se stale mame kde zlepsovat. Jeste stale mame jak vyzravat lidsky. A uz vubec nemluvim o uzkem vyberu dosavadni tvorby (kde jsou ty nejlepsi kousky casto stejne jeste blokovany smlouvou).Nehlede na to, ze to nejlepsi chci jeste napsat, pokud vubec neco napisu ;-)Kazdopadne Staso asi vi, co chce vydavat a proc, asi ho moc neovlivnim.Kdyz ale nad tim tak dumam, mlcet jsem mohl. Nevim, jak tahle edice funguje, ale byt pod pismenkem E nas prilis neni (a tech pismen je dost a dost), moc jsem nepocital s tim, ze by byla o Ertla, ml. stejna bitka, jako o Dufkovou ;-). Bylo to ovsem sobecke, promin.

  130. písmena
    Neomlouvej se, Stando, ať je ti přáno. :-)Ta edice je skutečně založená na počátečních písmenkách, takže tvé příjmení je nyní zlatým dolem. Zato já s tím svým zatraceným P se můžu jít zahrabat. Nebo se nechat zahrabat pány Poláčkem, Petrem a Pecinovským. Navíc se mi v noci zdávají hrůzné sny o tom, že i Pamboch, Pulhánek a Pufková začínají na stejné písmeno. Přitom jsem měl Péčko vždycky tak rád.

  131. Milan Petrák
    Tak to abychom zacali psat spolecne pod jmenem Milda Ertlák! 😀

  132. Milan Petrák
    Co udělat takovou maličkou změnu ? Jen o jedno písmeno a hned by byla jistota – takový Milan Qetrák by měl publikaci zajištěnou :-)))

  133. Zatím vyšel jen Jan Poláček: Kyber punk & Heavy; připravuje se:Ivan Kmínek: Utopie, nejlepší verzeVilma Kadlečková: Legendy o argenituSanča Fülle: Strážce nociEva Hauserová: U nás v AgoniiJiří Olšanský: Stroj do lepších časůJosef Pecinovský: Termiti

  134. MM
    Je fakt, ze Qertl zni spis jako rozlozeni klavesnice… 😉

  135. staso
    Dekuji. Tak toz abychom dalsi tri roky psali, stradali velka dila do suplicku, a az nam na dvere zaklepete, zuctujeme spolu! 😉 Ne, vazne, dik za odpoved.

  136. Petrákovi
    A ještě že tam nepočítáš ani Procházku, který začíná na Ž.

  137. Ondřeji, nežvaň
    Intelektualismem se ohánějí lidé PROTI (nebo “kolem” leda ve smyslu dorážející smečky vlků či pusanské kapsy) fanzinu, jemuž Michael Bronec nemůže (doslova) přijít na jméno, když shánějí cokoli, čím by mohli tlouci pod pás ty, kdo mají jiný (pravda, většinou náročnější) názor na to, jak vypadá dobře napsaná dobrodružka.standa.e: Také jsem Zdeňkovi nesčetněkrát opakoval, že by bylo záhodno orientovat edici spíš na dobré autory nežli na současné, ale bez většího úspěchu. (E by mohla obsadit EH, protože JNH tam prostě nemůže chybět.)Alraune, pokud to i po 140 příspěvcích potřebujete říct explicitně – ne, v české SF publicistice se zdaleka nedá předpokládat automaticky, že recenzent nad knihou uvažuje; spíš naopak. V tom je celá potíž.(A mimochodem, jak by se vám líbila SF s takovouto pointou nebo aspoň epizodou: “Pomoc se k mé havarované lodi dostanou za 5 dní. V protrženém zásobníku systémů podpory života zůstal kyslík na 2 dny, ve skafandru na další 2, byl jsem tedy zachráněn.”?)

  138. Re: Ondřeji, nežvaň
    ad Jan Vaněk: Opravdu ne? No vidíte, a člověk by čekal, že nadšený amatér tomu dá větší práci než blazeovaný profík 🙂 Upřímně, myslím, že se zamýšlejí, ale vzhledem ke skladbě recnzenstva máme spíš anotace, než literární kritiky, otázkou je, jestli to čtenář neoceňje víc.Ad nastíněná sci-fi: nelíbila, ovšem mně by se pravděpodobně nelíbila, ani kdyby všechno logicky klaplo, pokud by hrdina nebyl narkoman, v blouznění nevzpomínal na byvší orgie a zachránci ho pak nemučili elektrickým proudem. :)Teď bez ironie, hard sci-fi mě míjí, nečtu ji, nerecenzuju a ani jsem sci-fi v akademii nehlasovala. Jest mi to totiž španělskou vsí. Psychologické pohnutky mají také svou logiku, ale ta se dokazuje o hodně hůř, než v exaktní vědě.

  139. Jan Vanek jr.
    Mozna je problem “intelektualismu” skryt tedy spise ve zpusobu prevazujici komunikace, nez v samotne definici pojmu. Ostatne, asi stejne obtizne je definovat pojem “kvalitni” a (nedej boze ;-)) “literatura” (ve smyslu vseobecnem). Zda existuje jedina mira “kvality” a zda ji doopravdy vidim ja, vy, ci kdokoliv jiny, aby se mohl zakopat a hajit pozice s takovou vasnivosti (Bez ohledu na me psani.)… Ale to sem asi nepatri, to si musi vybrat kazdy sam, zda je dogmatik, ci nikoliv.Kazdopadne si ale vzpominam, ze jste sveho casu take psal. Dva Jimove Dollarove skoro zavazuji, ne? Proc jste toho nechal? Proc v tom boji o literaturu (nikdo nepise s tim, ze chce psat spatne!) nejste na jedne lodi s nami (a tedy i s vlastnim trikem na stite)? Asi nejsem prvni, kdo se pta, ale berte to tak, ze me kontakty na fandom jsou (z meho pohledu nastesti) vazne minimalni…

  140. standa.e: nepřestal náhodou proto, že to stálo za starou bačkoru? 🙂

  141. Jan Vanek jr.
    Naopak, skoro bych rekl, ze se pomalu vracime k otazce mladych autoru, stavu nasi pisatelske obce i urovne a kvality recenzi…

  142. sakra, dočet jsem se do půlky diskuze a nějak mě přešla chut… zkuste se nad sebou zamyslet pánové… jako malé děti…(a ještě k té latině… kdybych tu byl a dali jste mi trochu času tak vám to taky přeložím… a řeknu vám že Carthago je femininum… ale nebyl jsem tu, tak co… poradili jste si i beze mě…)zbožnuju vás…

  143. Carthago
    A já myslel, že je to neutrum… Carthago, vzor město 🙂

  144. 2 incomo
    Taky myslím, že už to stačilo. Je vedro a dusno… Argumenty jsou vyčerpané, a my taky. Tak zase někdy příště…

  145. Myslím, že by bola veľká škoda keby Regis prestal písať pre FP. Jeho recenzie sa mi páčia, lebo su dobrou alternatívou k receziám typu “nie je to nič moc, ale preto že je to domáci autor a jeho prvé dielo, tak ho budeme bezvýhradne podporovať…Pre všetkych čo im vadí Regisova recenzia – máte možnosť, tak ako on na základe faktov vyvrátiť, čo nepísal. Ale kedže to nikto neurobil, tak tá recenzia asi má niečo do seba…

  146. Já mám hlavně rád recenzenty s “postojem”, kteří dokážou zaujmout nějaký jasný a čitelný názor a argumentačně ho podložit. Nesnáším recenze, které z 90 procent sestávají z popisu děje a na konci je přilípnutá věta ve stylu “závěrem lze tuto knihu doporučit všem, kteří mají rádi hezké příběhy.” To bych blil.

  147. to Ajax
    naprostej souhlas. takový recenze jsou k použití akorát místo toaleťáku,teda pardón.Jenže každá recenze je furt jen osobní pohled na věc. Ne že by to vadilo. Ale tím pádem nemá cenu je přeceňovat. Je to prostě jen jeden určitej názor, žádnej návod na spásu nebo jak se má jako psát. Takže si myslím, že recenze, který se stavěj do pozice arbitra veškerý v tomdle případě fantastický literatury jsou stejně mimo jako ty, co jen poklábosejí o ději.Teda takhle, ať se teda klidně do tý pozice postavěj, ale je to jejich věc. Čtenáři by to měli brát s odstupem a autor s nakladatelem s rozmyslem, brát jen to, co se dá uplatnit propříště.

  148. to Ajax
    Nemyslim, ze tva citovana veta a styl recenzi se na FP jeste objevuji. Rekl bych, ze uz dlouho ne… 😉

  149. 2 incomo
    :-))) To už jsem tady někoho dostal přes Urban fantasy, tohle je to samé, ale v bleděfyzikální…

  150. Děti, děti. Původně jsem vám chtěl napsat, že 1) Michale, Interkom se píše s k, ne s c, z čehož je vidět, že ses od nás tím intelektuálním svrabem fakt asi nenakazil, a že 2) neexistuje žádné latinské slovo “recensor”, ostatně letmý pohled na heslo slovesa “recenseo” vás ujistí, že to znamená něco jiného, a že “recenzent” se latinsky řekne, jak jinak, “criticus”.Ale pak jsem si řek, že vás potrestám a nic nenapíšu :-)-rip-

  151. No, kdybys to se, Richarde, napsal, tak bych Ti asi odpověděl, že si těžko vůbec dovedu představit směšnější a nicneříkajícnější argument. Ale když jsi to sem nenapsal, tak budu také mlčet… 🙂

  152. Souhlasím
    Souhlasím s obsahem recenze. Tedy, četla jsem jen pár povídek, ale autor dokonale vystihl to, co jsem si o nich myslela.Přečtěte si, co se o tom píše na “Psu.”Aby bylo jasno, proti autorce nic nemám, neznám ji a naopak bych ji ráda poznala. Také doufám, že zná svoje nedostatky a tohle všechno ji nijak neurazilo. Naopak mě docela pobavil ten slovní souboj výše uvedených pánů, kteří se tu dohadovali, jako malí.Docela ráda bych si přečetla zbytek, ale kupovat to nebudu. Tedy, jsem z Příbrami a kdyby mi tu sbírku mohl někdo půjčit, čestně vrátím.

  153. Ještě k recenzi
    Je to už trochu s křížkem po funuse, ale přečetl jsem vlastní recenzi až teď, a tak se k ní přeci jen chci vyjádřit. Chápu Regisův pohled a místy dokonce smekám před jeho vědomostmi a způsobem argumentace. Problém je v tom, že je to často argumentace nemístná. Edita píše SF&F, ne předpis pro chování na neznámé planětě, návod k obsazování vedoucí funkce ve vědeckém ústavu. Podobné šťourání bych snad pochopil u čtenáře a recenzenta military SF nebo hodně hard SF. Kdyby měl autor uvažovat ve všem tak přísmě logicky, jak si Regis přeje, a nehrát si s tím, že “něco je jinak”, vzniklo by čtení (schválně neříkám literatura), které bych já číst nechtěl. Roubování některých kulturních fenoménů našeho světa na kulturu odlišnou? To přece dělá víc než polovina všech autorů fantasy na světě (proč jenom ten R.S. Bakker má ve svém úplně odlišném světě slova řeckého původu, když tam žádní Řekové nesou a nebyli?). Vadí,že Řekyně umí plynně česky? Stačilo by do fiktivních dat zabudovat, že je příbuzná s jedním z mnoha českých Řeků. Následující pasáž o inventarizaci snad ani nemůže být myšlena vážně. Proboha, vždyť s takovým uvažováním by nemohla vzniknout polovina krásných hříček od Asimova, Heinleina a dalších! Ne, ty povídky mají svoje problémy, ale to, že nejsou pedantické a technokratické, není hlavním z nich.

  154. ad recensor
    2R. Podaný: můj vatikánský česko-latinský slovník doporučuje pro slovo “recenzent”: libri censor či libri existimator, nebo iudex litteratus. vzhledem k tomu, že pro sloveso “recenzovat” umožňuje i “recensare”, dovolil jsem si konstrukt “recensor” jako jednoslovný a nejsromitelnější 😉 ta novodobá latina je stejně conlang a nikdo jím nemluví; hlavně, že si rozumíme 🙂

  155. 2P. Kotrle: tak tady se asi neshodneme; osobně považuji některé věci za vyplývající z obecné zkušenosti, a pokud to není příběhotvorný konstrukt, neměly by se od ní odchylovat. takže, když autor popisuje záchrannou akci za těch okolností jak ji popisuje E. Dufková, čekám, že bude probíhat “standardně”. proč? protože jinak to nemá smysl, příběh ztrácí vnitřní logiku. jak říkám, okem nemrknu, když se mluví o cestách škvírami, nic takové není postaveno na běžné zkušenosti a přesto má autorčin popis vnitřní logiku. autorka není surrealista, ani jinak nenabourává realitu “systematicky”. tož tak. asi jsem pedant, chci aby autor měl svět promyšlený do mrtě, jinak se v něm ztratí sám a utopí v tom i čtenáře. howgh.

  156. Regisi, problém je v tom, že co je důležité pro tebe, může být pro jiného marginální 🙂 Howgh 🙂

  157. alraune, to docela určitě. je to umění a tam platí jen to, že někomu se líbí a jinému ne. umění nemá objektviních kreténií. každý text si najde svého čtenáře; drobná parafráze. jenže, pokud bych na to nahlížel jen takhle, pak k čemu by recenze byly? stačila by anotace děje, nějaká bi(bli)ografie a text buď “to se mi líbilo” nebo “to se mi nelíbilo”. argumenty by byly irelevantní, páč potenciálně marginální jak pro autora, tak i pro budoucího čtenáře či nakladatele 😀 co se po nás vlastně chce jako po knižních recenzentech? reklamní flashe, anotace, dojmy nebo pojmy? z hlediska vyššího principu logického, mé prohlášení, že se mi nějaká kniha líbí (či ne) je zcela a úplně zbytná, páč nejsem ani kultůrní cele-v-řiťa, aby můj názor byl státo-, zisko- či jinak tvorný 😉 psaní knižně recenzních textů je zábávaná forma tříbení osobních postojů, ale… asi půjdu zase psát posudky na vědecké texty, tam vím, co se po mně chce. a nejen, že to vím, tam je dovoditelné a nikdo se do mě nebude navážet, že jsem nekompetentní, aniž by sám věděl, jaké kompetence mi chybí :Dpěkné léto všem přeje Regis.

  158. Re: to jana dvorackova:
    Dobře, tak pak je to v pořádku :).

  159. Takhle to vypadá, když vyjde samostatná knížka? No potěš Pánbu! A to se Edita v Chotěboři ještě zvládla trochu usmívat a bavit. Jak jsem se prokousávala příspěvky, v duchu se mi zjevoval bazének s bahnem a zápasníky. Určitě budu podobné debaty sledovat častěji.

  160. Neboj Aničko
    Pokud tady budou existovat závistíví rozumprdové, kteří dokážou pouze intošky žvanit, chytat autora za slovíčko a cucat si argumenty z palce (chtěl jsem říct z péra, ale tím bych odhalil zdroj jejich inspirace) – a nic v životě nedokázali ani nenapsali (kromě textíků nyní zveřejňovaných i na dosud seriózním serveru FP), tak ty debaty budou hodně časté a o ničem – do té doby, dokud tady nebudou SF psát jen kamarádi pánů typu Rampase (ano, to je ten, který dlohodobě uráží českou SF scénu), Vaňka a Havliše (to jsou jeho sluhové, decentně řečeno). Pak teprve nastane “ráj” české SF podle těchhle samozvanců -nikdo sice ty “geniality” (čti – genitálie) číst nebude, ale recenze na ně budou ještě dokonalejší než ony samy.P.S. Už za pár dnů tady bude zveřejněný odstřel některých “vybraných” autorů v Legendách české fantasy. Už teď je zcela jasné, kdo to bude. Karty jsou rozdány, kostky jsou vrženy.

  161. ….
    Koukám, že na Fantasyplanet se toho moc nezměnilo. Stále tu vládnou /a recenze píší/ pánové, jejichž hlavními vlastnostmi jsou vysoká teoretická inteligence a neschopnost vidět vlastní “drobné” nedostatky, například osobnostní a emoční nezralost a nedostatek empatie.Btw.: zdravím Editu, Alraune a Clarice.

  162. To Hruska
    Tak tebe to jeste nepreslo, mily J.W. Procházko? Dle rad pane Baptisty by sis mel omévat prirozeni chladno vodo.

  163. Sbohem pratele
    !!! Prave mi bylo oznameno z vedeni FP, ze diky mym kritickym komentarum, kde upozornuji na samozvanou skupinu pseudintosu, kteri dlouhodobe dehonestuji ceskou SF, mi bude zablokovan pristup na FP. Jsem docela sokovany – ale holt respektuji toto cenzorske gesto. Konecne se zde muze provalit naplno skupinka kecalu a rozumprdu, protoze ja uz jim oponovat nemohu. Je to ale na vas ostatnich, pratele! Drzte se, dokud vas taky nevyhodi z diskuse. Nedejte se otravit temi par chudaky, co si hraji na neco, na co nemaji…At zije paroubkovsky styl podpory jinych nazoru!!! Vidim, ze Rampasovsko-vankovska klika dosahla dale, nez jsem se odvážil vůbec odhadnout. Sbohem nezavislosti, sbohem objektivito! Sbohem FP, bylo mi tady dobře, i když občas rušno :-)Mějte se fajn! A přijeďte zase na nějaký con, pokecáme… (bez cenzury:-)))Jiří Walker Procházka alias warlock

  164. No jo, já to o tý nezralosti řekla v pravej čas, koukám….Btw.: taky jsem ještě chtěla pozdravit Michaela .-)

  165. O recenzích
    Celá diskuze se změnila na kokrhání kohoutů se všemi patřičnými atributy. Nešlo na začátku spíš o knihu a recenzi? Myslím, že ten prvotní oříšek je pořád hlavní: Chceme se zamýšlet nad knížkou a případně ARGUMENTOVAT proti tvrzením v recenzi. Tady jste moc Editě nepomohli. On se každý autor vyděsí, když se mu vyčte skoro i pozdrav, ale přitom ohlasy potřebuje, aby šel dál. Co lidi kolem oslovilo, co zarazilo, kde četba neplynula hladce, kde byl čtenář bez dechu. Kolik jste sem toho dali? Zadupat něco je snadné, vyjádřit přísnou kritiku možná i obtížné – nebo záměrně provokativní. Kritik je však především od toho, aby ukázal směr nebo alespoň jeho tušení. Mám Editu ráda a její pohledy mne překvapují. Když ji čtu, potkávám se s ní, víc o tom neřeknu. Necítím se povolána šťourat, když sama leccos přepisuju, opravuju a potom se buším do hlavy, co všechno jsem, proboha, přesto přehlédla. Chci poprosit, abyste se všichni, ať ti nabroušení nebo smířliví, snažili především pomáhat. Dnešek přináší takové mršení jazyka a psaného projevu, že je třeba spíš podržet, ne-li hýčkat každou snahu o vyjádření, o sdílení vizí a snů. Rozumět, pochopit, taktně usměrnit. Sama jsem prošla několika útlumy kvůli výsměchu, podivnosti, že něco sepisuju a hlavně v letech před a po dvacítce byly zlé dojmy velmi, velmi drásavé. Bohužel i od těch, ke kterým jsem vzhlížela. Mnoho z vás diskutujících platí za autority. Nejste tudíž pouze mocnými, ale především zodpovědnými. Stejně jako psavci promítáte do názoru vlastní znalosti, ale také nejistoty. A psavci to vycítí, i kdyby vás kolega nepráskl. My neseme svou kůži na trh, ale vy se můžete v běhu let změnit na jakousi smečku nepřejících, kteří jen uštěkali nadaného psavce. Nevíme, čí tvorba za dvacet a více let bude ještě živá, ale zbyde také dojem z prostředí,ve kterém – třeba navzdory- proběhly první krůčky. Já osobně byla před lety možnostmi psaní ve fandomu uchvácená, protože tady byli čtenáři, ať už remcaví nebo uznalejší, ale měla jsem odezvu. Platnou, funkční, prospěšnou. Prosím, poohlédněte se znovu po něčem takovém. Opravdu je toho potřeba. Děkuji A.Š.

  166. No, pokud to není podvrh, tak bych to viděl na docela dobrý důvod, proč přestat s FP ztrácet čas…

  167. Michaeli, neni to podvrh, je to zcela realne. Jirkovi jsem uz hodnekrat rikal, ze kdyz bude stale to same opakovat pod ruznymi pseudonymi, ze tim nejen niceho nedocili, ale je to i proti internetove etikete. Za celou dobu existence FP jsme nesmazali jediny komentar, vyjma jednoho Prochazkova, ktery nas o to sam pozadal, proto jsme udelali vyjimku. My ten komentar mazat nechteli, ale kdyz Jirka vystrizlivel, uvedomil si, ze takove veci ze sebe vypoustet nema. Ted paradoxne mluvi o cenzure, kterou po nas jindy vyzaduje 🙂 Ne, ma se to tak, ze jsem Jirkovi pohrozil, ze jestli se v tech komentarich nezklidni (pro sve vlastni dobro), tak ze mu zablokuju IP (tedy nikoliv ze mu zakazeme prispivat) – aspon by pak neopakoval stale to same a prispel pouze v pripade, ze ma neco k veci, a ne ze si pouze potrebuje anonymne zanadavat. To je cele. Pouze jsem mu kamaradsky napsal, at se uklidni, on to vzal bohuzel velmi osobne a urazil se. CSDD

  168. Michaelovi a Anně
    Ne, Michale, není to podvrh. (Snad tenhle komentář ještě projde…). Já už s FP končím. Milá Anno, mluvíš mi z duše. Je to přesně o těch tzv. “mocných” a namyšlených, kteří psavce srazí jen z principu, aby ukojili své ego. Romi: ahoj synku :), přijeď na Avalcon speciál.

  169. Jirko
    Aha, takze se nic nezmenilo, jenom budes tedka ke kazdemu komentari psat “(Snad tenhle komentář ještě projde…).” :))

  170. Ondreji
    Milý Ondřeji, aspon nelži. Tu sms od tebe mam – a nebylo to kamaradske radeni, ale oznameni o tom, ze mi zablokujete (ne ty, ale vy) moje IP. Proboha, ty už fakt paroubkovatíš, tak mladej a už takhle překrucuje jednoduché věty, to je síla (ale učíš se dobře, intoši a junioři si teď spokojeně mnou mozkové laloky.)To že warlock a JWP byla jedna osoba, ví asi 50 lidí a byla to spíš taková lehká sranda. Vše ostatní je obsaženo v mých komentářích.

  171. Ondro, co ti vadí na Jirkových komentářích ? Teda krom toho, že je píše pod různými nicky ? Jeho slovník tady používá hezká řádka přispěvatelů, takže tím se fakt neliší.

  172. V SMS stoji: “Jestli budes dal psat ty hovadiny do komentaru viz hruska, tak ti zablokujem ip adresu”. Tim jsou vsechny zahady odkryte a at si s tim ostatni nalozi, jak chteji. Byla to normalni vyhruzka, stejne jako od tech, kdo vyhrozuji hlasitym odchodem z fp kvuli tomu, ze FP uz neni seriozni server, jak pises jako hruska v 16.7.2006 22:56:00. Byla to jedna z poslednich moznosti, jak prerusit tlak, ktery na me vyvijis uz delsi dobu. A zaroven podekovani za to, ze me hazis do stejneho pytle s Rampasem, ktereho oznacujes za rozvracece domaci autorske sceny. Tohle na mne, na editora ceskych antologii, opravdu nadherne sedi :)Zbytek probereme telefonicky, pac tuhle vymenu nazoru verejne nemame oba zapotrebi.

  173. Takže snad už konec…
    1. Omluva: Už tě nikdy nebudu srovnavat s Rampasem, protože ty zde opravdu – jako jeden z několika mála jedinců (+ Němec + Ríša + Šust + Pravda + Podaný + Pavlovský) děláš pro českou SFFH moc, na rozdíl od něj a jeho klaky.2. To, že jsi mne tou cenzurskou výhrůžkou upřímně překvapil, zůstává v platnosti. Nečekal jsem, že budu osočen kvůli tomu, že obhajuji českou SF a fantasy – a autory (autorky), které mám rád.3. Hovadiny typu “skupina pseudointošů ve vedení českého Fandomu otravuje celou českou SFFH scénu” budu psát i nadále – vždy však už pod JWP (warlock je mrtev, ostatně bylo to veřejné tajemství) a to do té doby, než se konečně ozvou i ti, kteří dosud mlčky nesouhlasí s tímhle tristním stavem a kterým to vadí úplně stejně jako mě…A teď ti jdu brnknout – a ztiš si hlasitost :-)Howg!JWP

  174. Stručný přehled …
    Pro toho komu se nechce číst celá diskuse přináším stručný veršovaný přehled.Jireš podpořil Regise,že býti neůprosným kritikem sluší se.Michael Bronec :”S FP je konec”A JWP mnohojedinný:”Regis píše kraviny”a ještě jako všude jinde dodává:”Trapas! Trapas! Trapas!””Rampas! Rampas! Rampas!”když Johnymu Walkerovi se oddává.A spisovatelka Edita?Se bohužel nechytá…

  175. Regisi, připadám si trochu jako na klasifikační poradě :))”Je mi jedno, že z češtiny, dějepisu a historie knihovnictví má jedničku, z chemie jí prolézt nenechám.”

  176. Ad hruska
    Přiznám se, že příspěvek – hlavně jeho tón – od “hrusky” v dané fázi této diskuse nechápu. Nebo ho chápu pouze v souvislosti s poněkud pozdní noční dobou. Rampasovec nerampasovec, jsem v této věci za Ondrou. Mimochodem, JWP, má už vaše partička někde vyvěšený seznam rampasovců a pseudoinťoušů? Ať se chudáci normální lidi můžou zorientovat.

  177. Petře Kotrle
    a) ad seznam: Nechci těm šmudlům pořád dělat reklamu, poznáš je podle peří (osobní deník zvaný Interkom a vyhrazené internetové diskuse), jinak hlavní jména uvádím už několik měsíců. Není jich moc, ale stačí to bohatě. b) za Ondrou stojím taky; tak to je fajn, že jsme společně na straně normálních lidí, co si cení práce ostatních (i tvojí). Všimni si, že celou dobu hájím lidi, co něco píšou, co něco dělaj… Je to opravdu tak nepochopitelné? Třeba i pozdě v noci?c) Radim Sypták je nejlepší.(Ondřeji, nezlob se, ale na přímý dotaz musím odpovědět. Jinak už mlčím…)

  178. mazani prispevku
    Pokud bych se na tyto “komentare ke clanku”, jak je toto forum nazyvano, podival z pohledu mederatora internetove diskuze (a ze s tim mam zkusenosti), tak bych musel smazat tak min. 60-70% z nich a s cistym svedomim bych to udelal. Flame a osobni utoky par lidi sem nepatri. Ctenare zajima jake mate zkusenosti z knihou a nechce se prokousavat tim, co tu vyroslo. Ondra to mel utipnout jiz ze zacatku a zridit, treba samotne forum, kde se panove mohou vyradit a hadat dle libosti. Neni to jen u toho fora, je to u kazde 3. knihy apod.Vemte si priklad z Tiscali Games games.tiscali.cz, kde pred vstupem na forum potvrdite nekolik pravidel a jedno z nich si dovlim citovat:”2) nepřijatelné jsou zejména pokusy o osobní napadání, urážky recenzenta či Tiscali a vyvolávání hádek od zakomplexovaných jedinců v rozporu se základními zásadami slušnosti.”

  179. Martin Schovanec nejakeho ustavu:
    takovyhle sulinii jako ty kurvej vsechnu zabavu ;))

  180. ad romi: diky za nazornou ukazku :)Presne takove “komentare” jsem mel na mysli. Zadnou informaci, ktera by mohla ctenare clanku zajimat, nenese, akorate napada pisatele bez zadne argumentace a jeste sproste slova. Tohle je jasny adept na smazani. Kdyz je ve foru takovy prispevek jeden nebo dva, tak to ctenar preskoci, pokud jich je ale vice a musi se timto prokousavat k nejake informaci, tak to obtezuje.Aby muj predchozi prispevek nebyl vylozen spatne, jen jsme ukazoval jak to resi jinde. Komentare jsou pridana hodnota ke clanku a musi si drzet urcitou uroven, jinak to hazi spatne svetlo na cely server.

  181. schovanec: ještě že tu takoví šulíni jako ty nemají mazací pravomoce 😉 nebo jo? řekni že ne, prosím :))

  182. Martin Schovanec: super, už jsi tu vyplodil dva celkem úctyhodně dlouhé bláboly, takže… vítej v klubu! 🙂

  183. s tím mazáním teda trochu kecáš, většinou se to spíš přesune někam do off topicu, alespoň na forech, která respektují svobodu projevu (výjimkou je evidnetní porušení zákona, jako třeba různé rasistické/fašistické výlevy , případě různá obscénnosti (ať už v grafické či textové pdoobě) na forech, kam může kdokoliv apod.). Pokud bys tu smazal 60-70 procent, tak to jenom zavda podnet k dalsim utokum (a mazani) a hlavne pochybnostech, kolik pravdy na tom vsem muze ci nemusi byt. Rozumni admini uz vetsinou chapou ze tudy cesta nevede a nejlepsi je si to nechat lidi v urcitych rozumnych intencich vyrikat. Navic IMHO tady jedine vazne poruseni pravidel diskuze bylo, kdyz JWP vystupoval pod nekolika nicky, které spolu navzájem souhlasily apod. – To se opravdu nedělá, nicméně se za to omluvil a věc je vyřízená, tož si prosím sbal svoje totalitářský praktiky a vypadni…

  184. To Martin:
    Problem je, ze celou FP nikdy nemuzes odmoderovat. Je tu pres 4500 diskuzi, to preci nejde moderovat… Podivej se na takovy iDnes. V porovnani s tamnimi komentari jsou ty zdejsi diskuze jeste pomerne slusne. Samozrejme se pokusime udelat nejake kroky, ktere povedou ke zkulturneni diskuze. Obavam se vsak, ze moderovat tolik diskuzi najednou nepujde a musi se to resit jinym zpusobem. S timhle problemem bojuji vsechny internetove magaziny, at se podivas kamkoli, vsude je situace velmi podobna a moc nesouhlasim s tim, ze kdyz se na serveru objevi v nemoderovane diskuzi cisi dementni nebo vulgarni nazor, ze by to shazovalo server jako celek. Kazdy si preci uvedomi, ze za cizi nazory nemuze brat redakce zodpovednost. To je jako by mela redakce tisteneho casopisu postavat u vsech stanku a kontrolovat, jestli nekdo, kdo drzi jeji casopis v ruce, sproste nenadava, aby si kolemjdouci neudelali spatny obrazek o jejim casopisu. 🙂 Problem s tim, ze jsou komentare na internetu obecne skladistem nadavek, vsak nadale zustava, neni nam to lhostejne, ale reseni je dost problematicke.

  185. Het2 ma navic pravdu v tom, ze pri zevrubnem moderovani diskuzi (v podstate to je synomymum k promazavani nevhodnych komentaru) dochazi k pochybnostem o opravnenosti mazani komentare jednoho a opravnenosti ponechani komentare druheho – z toho pak muze mit moderator peknou schizu 🙂 Serveru, kde moderovani funguje ke spokojenosti ctenaru, je neskutecne malo – a bohuzel to spis odrazuje slusne lidi, kteri se (zbytecne) boji, ze bude jejich nazor smazan, nez sproste, kteri si vzdycky najdou cestu, tak to osolit aspon moderatorovi, kdyz uz ne ostatnim ctenarum.

  186. Z tech 4500 diskuzi nejsou vsechny aktivni. Navstevnici se urcite bavi jen v par aktualnich a to uz se da uhlidat.Pokud budou jasne dana pravidla, jako : drzet se tematu nebo psat jen ke clanku, zadna sposta slova a osobni utoky bez poradne argumentace a take moznost nejake off topic fora O vsem a o nicem, tak verim, ze to uroven komentaru zvysi.Idnes: tohle je uz extrem a uplne bezne tam jsou rasisticke vykriky apod. Kolikrate se divim, ze tam nekdo vubec neco pise, kdyz za hodinu jeho prispevek, treba rozumny, zmizi pod navalem toho zbytku.

  187. jenže tohle není klasiké fórum, jak chceš aby se lidi drželi tématu? vem si třeba naší diskusi u recnze na 3. cislo F&SF, krome magazinu sameho a myslim, ze pro vsechny strany alespon trochu prinosna diskuze, jsme proklepli i veci, ke kterym ta debata tak nejak dospela sama (objednavani knizek ze zahranici, stasovi plany s vydavanim G.R.R. Martina apod.) IMHO by byla skoda tyhle veci zbytecne mazat, protoze pro spoustu lidi muzou byt mnohem zajimavejsi nez 100 prispevku typu (je to dobrej magazín/je to blbej magazín, který jsou sice on topic, ale pokud postrádají argumenty tak na nic).utoky bez poradne argumentace? kdo to bude posuzovat? jako admin dokazes ALESPON TROCHU OBJEKTIVNE posoudit, jetsli osobni utok vuci tvym spolupracovnikum je podlozen poradnou argumentaci?off topic forum + nejakej battleground/arena ci tak neco je pro tyhle pripady samozrejme nejlepsi reseni, jenze dokud bude struktura “fora” takova jaka je, v zajmu objektivity je imho nejlepsi to nechat tak jak to je (s vyjímkou toho, co jsem uvedl výše). Až jednou FP přejde na klasická fóra (jestli se tak někdy stane), každému článku se vygeneruje vlastní topic, budeme mít navíc rozdělené oblasti, vzniknou obecné thready apod. Pak můžeme mluvit o pravidlech, co, kdy a kam je možné psát a zbytek přemýstit pokud budou ta pravidla porušena, ale probůh ne mazat!

  188. ad het2: Dobry, to vysvetleni beru. Udelat poradny forum (neni treba ani nic moc programovat, staci vzit jiz nejake hotove sablony, kterych jsou po netu plno) a napojit to na FP. Asi to nebude zas az tak jednoduche, jak licim, ale myslim, ze ta prace by se vyplatila.

  189. jo v tom s Tebou souhlasim…IMHO prostě FP chtě nechtě přesahuje vymezení “pouhého” internetového magazínu a je to do určité míry už komunitní záležitost a lidi si prostě mají/potřebují/chtějí říct spoustu věcí…je to asi přirozená evoluce, která jakýkoliv obdobný úspěšný projekt provází, teď už jenom záleží, co s tím ty lenoši udělaj:))

  190. Ad moderování: na odborných serverech docela pomáhá nechat uživatele hodnotit kvalitu přispěvku a pak defaultně zobrazovat jenom od nějaké (u registr. uživatelů nastavitelné) kvality výš s tím, že se dá rozbalit i “skrytý” komentář. U nás to dobře funguje třeba na root.cz nebo lupa.cz, jinak výborně je to udělané třeba na digg.com. Na takovém iDnes by to asi nefungovalo, ale na FP by myslím mohlo…

  191. vz: imho zbytecne komplikovaneTi lenosi s tim ted rozhodne nic delat nebudou.;) Vsechno se to spis hodi do jednoho pytle, ktery si rozbalite na Vanoce. Budete-li konecne hodni.:)

  192. “zbytecne komplikovane”: no, je to jediný způsob, jak z diskuzí odfiltrovat balast bez moderátora (čti cenzora, který navíc nestíhá, viz příspěvek OJ), zatím jsem nic funkčního(!) jednoduššího neviděl…

  193. Abych se vyjádřil přesně, nezdá se mi to jako komplikovaný způsob odfiltrování balastu. Rozbalovací bodovaná diskuze (třeba s 200 příspěvky) se mi zdá komplikovaná a nepřehledná. Podle mě není možné, aby se mezi zabalenými příspěvky skrývaly pouze výkřiky do tmy a ne i použitelné názory. Navíc o tom, co bude nebo nebude vidět, rozhodují zase uživatelé…

  194. Lidé se rádi dívají, jak se celebrity hádají :)) Fantasy scéna je malá, má i malý bulvár a malé celebrity, ale jinak to funguje jako všude jinde :))Na striktně korektní fora nikdo neleze a pořád je lepší alternativa FP, než Sarden, kde o komentář takřka nezavadíš.

  195. zabanujte toho vola nebo ho poslete na nyx, tam se mu bude libit, tam by mohl i zalovat ;))

  196. Re: Sarden
    IMO je problém z velké části i v tamním technickém řešení komentářů.A jinak máte naprostou pravdu, musím říct, že zápasy (duševních) trpaslíků v bahně taky zbožňuju…

  197. vano nechces nastoupit taky do ringu? :)) v bahne muze obcas zakopnout i (dusevni) obr ;))

  198. Vaněk džunior: aby ti ta přefouklá duše nepraskla, víš jak 🙂

  199. tedy na vas je pohled :))nevim zda jsou ci nejsou tyto diskuse prinosne, ale jedno me na nich bavi asi nejvic:90% z aktivnich prispevatelu teto diskuse se osobne zna, ale porad jim stoji za to se tady kockovat, misto toho aby zasli na pivko a vyresili to mezi sebou :)bylo by to za a)rychlejsi za b)prijemnejsi za c)Rampasovci by nemohli radoby vtipne reagovat d)normalni smrtelnici by nemuseli procitat spoustu odpovedi na odpovedi odpovedi e)Jirik by nedostal ban :)))

  200. To JWP
    Je pochopitelne, ze hajite sve oblibene autory, koneckoncu taky mam tendence vytahovat kudlu, kdyz mi nekdo saha na me milacky. Ale rekneme si to na rovinu: nezalezi jen na umyslech, ktere muzou byt dobre, ale taky na tom, jak je propaguju, a co se me tyce, delate svym oblibencum medvedi sluzbu – prave infantilni, nekriticke a agresivni komentare lidi vaseho typu mi zprotivili domaci scenu – je to nefer vuci tem spisovatelum, samozrejme, ale nemuzu si pomoct – tenhle postoj, já jsem cech, ty jsi cech, my si spolu rozumime mi pekne smrdi. To je duvod, proc mi Regis prijde tak osvezujici: nektere jeho argumenty jsou prinejlepsim podivne a jejich prezentace, jak receno vyse, muze pokulhavat, ale dobry boze, je to takova uleva videt nekoho, kdo se dokaze podivat na ceskou SF/F kriticky! Myslim si, ze takovi lidi muzou malemu ceskemu rybnicku jen pomoct,koneckoncu, temer fanatickych fandu ucuravajicich blahem nad vsim se znackou czech made je tu porad zatracena presila. P.S. Vzhledem k tomu, ze jste byl vykazan do ilegality a velmi si na teto sve “krivde” zakladate, mi asi neodpovite, ale pres to se, myslim, dokazu prenest.

  201. Styliane, tohle přesně to, co mi na celé věci vadí… Má recenzent rozstřílet Čecha proto, aby to bylo osvěžující? Jako “společenskou objednávku”? Je za to chválen jen pro tu kritiku, bez ohledu na to, jak moc je fundovaná, nebo oprávněná, jak si “z principu”?

  202. 2 Styliane
    Jen pro pořádek – Styliane, poslal jsem Vám maila. Snad se přes to přenesete :)Jen škoda, že nečtete agresivni a infantilni recenze a komentáře lidí, s nimiž tak hluboce nesouhlasím. Nebo je nechcete číst…

  203. Ještě jedna věc, mezi fandou a recenzentem je podstatný rozdíl. Fandové mohou fandit a klidně i učůrávat, ale pokud by recenzenti podlehli “kritickému” trendu, vytvoří velmi rychle mediální obraz, ze kterého radost mít nebudeme. Tolik médií zabývajích se fantasy tady není, aby to nešlo během půl roku uskutečnit. Stačí shodit každou českou knihu o dva body a je, poškodí to zejména nezvavedené autory.Mimochodem, četenáři, to není jen fandom, když si přečtu v recenzi, že má něco 3/10, autora neznám, ja zareaguju? Nejvýš se zeptám známých, jestli je to opravdu tak debilní, rozhodně knihu nepoběžím koupit. Kde vidíte ten prospěch?

  204. Ach jo, Alraune
    V tom, že nebudete plýtvat penězi (časem atd.) na nepovedenou knížku?

  205. Ježiš, já souhlasím s Vaňkem. To až povím doma…

  206. 2JVjr + JV
    A jak poznám, že je nepovedená ? Tím že jí nějaký recenzent dal 3/10 ? Pokud tohle udělá Regis, tak pro mě je to znamení, že bych o koupi dotyčné knížky měla uvažovat, protože by mohl být dobrá. Jenže mi chvíli trvalo, než jsem si tuhle “nepřímou úměrnost” vytvořila. Takže pokud nějaký neznámý recenzent dá knížce jakékoliv bodové ohodnocení, neznamená to pro mě vůbec nic.

  207. to v. Jenomže jde o použité argumenty. Pokud se s nimi ztotožňuju, tak je to OK a beru tu recenzi vážně. Jde-li ale o pseudointlektuálské žvásty, tak je to pro mě spíše doporučuji. V oblasti filmu takto funguje Mirka Spáčilová, naopak věřím Fukovi. Tato kritika v oblasti našeho fandomu není- kritizují se jen ti, s kterýma nekamarádíme. A pak někdo kritizuje všechno, co není dostatečně divné a nepochopitelné pro nás, plebs. Ale to je už jiná pohádka 🙂

  208. To Alraune
    Ježíš, už je to tu zase. Nejsem pro odstřel nikoho, a už vůbec ne proto, že je Čech, koneckonců jsem stejné národnosti a tudíž náchylná k jisté sentimentalitě.Proč vůbec používáte to slovo rozstřílet? Zdá se mi naprosto neadekvátní k situaci, už od začátku téhle neuvěřitelné debaty mě fascinuje, jak na něj vůbec někdo přišel.Četla jsem snad já a Vy a vám podobní každý jinou recenzi? Skoro mi to tak přijde. Budu asi nějaká divná, ale mě Regisova recenze přišla vcelku pozitivní – asi proto, že jsem nezaujatý čtenář a nesnažím se tam za každou cenu najít něco, co bych mohla označit za odstřel a měla tak důvod k spravedlivému rozhořčení a pocitu, že se tu už zase ubližuje neštastné české fantasy. Podle mě Regis Editu označil za talentovano uspisovatelku, která umí dodat příběhu silný emocionální náboj- to je podle Vás odstřel?Po té recenzi jsem dostala chutˇ přečíst si ten cyklus kratších povídek, což je podle mě taky pozitivní výsledek.Co se týká kritiky: i z dalších komentářů tady vyplynulo, že je to knížka nevyvážená a řada povídek by snesla přepracování,zjevně si to nemyslí jen Regis, a jestli je to teda pravda, proč to nenapsat? Co se týká Regisova hnidopišství: jsem asi taky hnidopich, protože většina toho, co on kritizuje, by mi vadilo taky. Potrpím si na to, čemu se říká vnitřní logika příběhu, a jsem těžce alergická na takové laciné berličky, jako jsou deus ex machina, stupidní zločinci dělající neuvěřitelné boty a různé spíše neuvěřitelné dějové zvraty, jenom aby si spisovatel nemusel moc namáhat mozek a vymýšlet něco smysluplnějšího. Je pravda, že po té recenzi bych si tu knížku nekoupila, ale to bych neudělala ani před tím: na mém seznamu je příliš mnoho knížek, u kterých mám jistotu, že si je opravdu užiju, a které musí čekat na zlepšení mé finanční situace, abych si je mohla dovolit.Nicméně jsem zaujatá natolik, abych si tu knížku asponˇ půjčila, a pokud bude Edita psát dál v duchu těch lepších povídek, tak na ni nejspíš obětuju i nějaké ty finanční prostředky. Takže co se mě týče, spíše pozitivní výsledek.Nečekám, že by jsme se my dvě shodly: zdá se až příliš evidentní, že Vy jste až po krk ponořená v tom malém fantasy rybníčku, zatímco já se sluním na pláži, občas si smočím palec a užívám si výhled, a ten v tomhle případě opravdu stojí za to!

  209. to Styliane
    Asi tak nejak. Jako by slova jednoho recenzenta ve svete protkanem draty mela takovou vahu. Jako by na Sardenu nevysly hned dve recenze spokojene…Ona kazda uzavrena komunita ma az prilis casto sklony k “samozerstvi” a “byt dulezitym” je nekdy prilis hezke, nez aby si clovek zachoval odstup.Beru to jako dan za to, ze se u nas nekdo o nas zanr stara. Dan za to, ze mam prostor k publikaci i ja sam. I kdyz kdo vi, treba od teto chvile uz mam utrum ;-D

  210. Vaňku jr., když je kniha špatná, někdo ušetří. OVšem kdo je oprávněný vydat ten verdikt? A hlavně, o tom jsem nemluvila. CO řeším, je ta “poptávka” po negativních recenzích. Pokud je kniha špatná, žádná poptávka být imho nemusí, většina recenzentů na mizerný text dobrou recenzi nenapíše. Ano, někteří jsou laskavější, jiní méně laskaví. Ostatně, to, co napsal Regis, se dá napsat s naprosto stejným obsahem slovy, které nebudou zdaleka tolik kopat.

  211. Styliane, nepovažuju tu recenzi na odstřel, považuji jí za špatně napsanou. Věty typu “Ví vůbec Edita, že…” imho recenzent neužívá, když si nechce trochu štípnout, ale to už jsem napsala o příspěvek výš.Knížku si určitě v dohledné době nepřečtu, jsem ráda, že přečtu to, co mám recenzovat já, a i když pro Pevnost recenzuju “baby”, recenzím “českých bab” se vyhýbám, abych nebyla nařčena ze střetu zájmů :)Pokud jde o namočení – to je holt rozdíl mezi divákem a účinkujícím :)) S tím se nedá nic dělat.

  212. Literatura pro 22. století
    Tak mě napadlo, co ze současné české sci-fi a fantasy bude čteno ještě za 100 let. Upřímně řečeno, nejspíš nic. Ulhánek či Amboch nic nadčasového nenabízí a drobná havěť jako Ufková, Etrák či RTL asi taky ne. Pokud má nějaké dílo přežít, musí obsahovat vášeň, nenávist, přátelství, být okořeněno trochou humoru a špetkou poezie. Nesmí chybět sex – jak v přímých narážkách, tak skrytý mezi řádky. Taky by se to mělo vyzdobit nějakou tou spikleneckou teorií, tvrdým zásahem vyšší moci a příběhem o rozdvojení, ba roztrojení chorobné mysli. Je-li toto kultovní dílo napsáno kolektivem tvůrců, mezi nimiž se vyskytuje sedm (jak jsem napočítal) píšících autorů SFF, tím lépe. Asi budu i já označen za škůdce české sci-fi, ale kvůli té srandě by mě docela potěšilo, kdyby za těch 100 let byla jediným stále čteným textem z naší doby a našeho žánru právě tato diskuse. Ono holt spisovatelství není procházka růžovým sadem… pardon… jwprocházka hruškovým sadem.

  213. Jestli chcete, aby ta diskuse byla čtená ještě za sto let, tak to bude víc než 300.Ale jinak- v podstatě neexistuje současný pop spisovatel, u něhož by se dalo předpokládat, že bude masově čten za 100 let. Osobně o tom pochybuji i u Rowlingové, o třeba Brownovi nemluvě.

  214. Sto let starý brak už je považován za roztomilou kuriozitu :)) Když knížky takovou dobu vydrží, budou nás číst asi jako já “Katušku Jehličku” :)))

  215. SOUTĚŽ O LÁHEV ŠAMPAŇSKÉHO!
    300 komentářů opravdu není moc. Tato diskuse zde zuří už skoro tři týdny a bude mi smutno, až skonči. A proto: Vyhlašuji Soutěž o láhev šampaňského!!! Dostane ji ode mě ten, kdo přispěje do této diskuse jako poslední. Posledním bude ten, kdo jako první dosáhne toho, že 10 dní (240 hodin) po jeho nejčerstvějším komentáři nebude následovat žádný další (sebe nepočítám). Láhev buď předám nebo pošlu poštou. Jinak se mi líbí ten biblický paradox, že poslední musí být první. Ale nějak jsem to musel definovat.

  216. Sympatie
    Zatím do této diskuse píšu samé kraviny (od autora SFF koneckonců nikdo rozumný ani nic jiného neočekává). Teď mi to nedalo, abych nenasadil vážnější tón a nevyjádřil své sympatie člověku, kterého neznám a nic o něm nevím, ale jeho komentáře až neuvěřitelně souzní s mými názory a kromě toho jsou psány velmi kultivovaně. Takže: Zdravím STYLIANE!

  217. to Alraune
    Nemyslim, ze to Milan myslel tak doslova ;-). Ale treba to myslel uplne jinak nez myslim, ze to myslel, takze si nemyslim, ze si mohu dovolit zasvecene psat o tom, jak to myslel. :-Dto Milan Petrak: Skvele! Pobavil jsi mne jako uz dlouho nikdo. Diky!

  218. Milan Petrak
    Moje predchozi poznamka patrila jeste k charakteristice nesmrtelneho dila. Coz ale neznamena, ze budu soutez o sampanske ignorovat! :-DJinak musim rict, ze kdyz jsem si precetl prispevek Stylinae z 20.7.2006 21:24:00, napadlo mne: “Proc sakra nedokazu svoje myslenky napsat takhle jednoduse taky?!” Inu, zavist autorova :-D.Mista s dalekym rozhledem byvaji ta nejkrasnejsi.

  219. to Milan
    Jen bych jeste doplnil, ze se nepocita reakce na sebe sama a vice identit ma povoleno jenom JWP! 😀

  220. Standovi
    Díky za pochvalu.Reakce na sebe sama se počítají. Proto jsem použil slovo “nejčerstvější”. Docela se budu smát, až sem kandidát na šampáňo jwp těsně před dovršením 10. dne v rozčilení vlepí coby Warlock či Hruška příspěvek a sám sebe tím sejme.

  221. 😀
    😀 Mas pravdu, ja zese moc myslel 😀 😀 Ale co bys cekal od autora FSF ;-DJinak on to JWP (tentokrat bez ironie) mysli dobre a bojuje i za nas. Skoda jen, ze mi cela ta “fandomova valka” pripada spis jako vydarene pimprlove divadlo.

  222. Už delší dobu si to tu čtu k obědu a stále víc ve mně hlodá jedna otázka: kdo z vás, co tu tak více či méně vtipně konverzujete, recenzovanou knížku vlastně četl? Jistě v diskusi už od samého začátku nejde o knížku, ale objevují se tu třeba názory jako: “pokud bude Edita psát dál v duchu těch lepších povídek, tak na ni nejspíš obětuju i nějaké ty finanční prostředky” (jinak názorově sympatická Styliane) – ale jak se tedy člověk dozví, co jsou pro něj osobně ty lepší a horší povídky v této knize, když si ji nepřečte? Mně např. recenzentem vychvalované krátké na konci přišly jako zajímavé, ale celkem nanicovaté obrázky. A naopak se mi líbily některé z “ne-povídek”, třeba Křížové hřeby nebo Nebudeš mutantem. Jinak ano, ke všem ostatním povídkám bych i já našla dost výhrad a kdybych se chtěl exhibovat skrze hnidopišství, asi bych si to užila, ale nějak mě to hnidopišství, které mě chytá u děl skoro všech českých autorů mnohem zvučnějších jmen, u Edity nechytalo. A pouze jedinou povídku bych označila za vyloženě špatnou a být editorem, do knihy bych ji nezařazovala.Poznámka ryze technická: fakt, že se kniha po přečtení dvěma osobami rozpadla na prvočinitele, mě ovšem naštval dalece nejvíc.Zdravím všechny známé i neznáméjana Jůzlová

  223. Definujte brak, Alraune
    Třeba Verne a Doyle se dodnes čtou, respektive Wilde inscenuje. A když se výslovně ptáte – vydat verdikt, že kniha je špatná, je oprávněn každý; sám za sebe.Jaguu, v tomto konkrétním případě třeba tím, že si přečetl ty povídky vydané jinde.Milane, asi nějak nerozumím podmínkám soutěže: čím by se to lišilo, kdyby v nich slovo “nejčerstvějším” vůbec nebylo?

  224. nejčerstvější
    Honzo, to slovo je tam pro případ, že by zbyl jediný přispěvatel diskutující sám se sebou. Slovo “nejčerstvější” zdůrazňuje, že při každém novém příspěvku mu 10-denní lhůta běží od začátku. Na obsahu textu to slovo nemění nic, je tam jen pro to zdůraznění.

  225. Jistě, každý sám za sebe, to ovšem nemá obecnou platnost a o ušetřených penězích se nedá hovořit. :)Doyle a Verne jsou dobré příklady, zrovna tak třeba Howard. Imho je to otázka charismatu, který nevyvane ani po letech, spíš dar,než dovednost.

  226. pak je tady taky ještě jistej šejkspír, toho taky hrajou furt dokola..

  227. Milane Petráku
    K tvé soutěži: bylo by ještě lepší, kdyby stejně jako já se přiznalo dalších cca 15 lidí se stejnými IP, kteří zde nyní i v minulosti vystupovali pod různými nicky. P.S. Ohledně mého 3. nicku (1x použitého) – to byl nápad Ondřeje na Festivalu fantazie, když mi řekl, že jsem jako warlock už dost profláklej (říkal jsem to skoro každýmu, to je fakt), ať si vymyslím něco jinýho. Tak jsem ho poslechl :-(Snad jsem si teď neprohrál to šampáňo, do prdele… Nech mi ho dyžtak chladit.

  228. Jistě, každý sám za sebe, to ovšem nemá obecnou platnost a o ušetřených penězích se nedá hovořit. :)Doyle a Verne jsou dobré příklady, zrovna tak třeba Howard. Imho je to otázka charismatu, který nevyvane ani po letech, spíš dar,než dovednost.

  229. Verne dneska neni ctenej, je jen kupovanej a to prevazne prarodici z nostalgie. A sahnete si to svedomi- kdy jste naposledy koupili knihu od Doyla.

  230. Ehm…
    O kupování tady nebyla řeč, ne? Já si Editu taky nekoupil, ale půjčil v knihovně… Ale řekl bych, že jsem jeden z mála, kdo si její povídky doopravdy přečetl…

  231. Myslel jsem pochopitelně Editinu knihu,
    nikoliv ji samotnou 🙂

  232. Jirka Vlček:Tak konkrétně u knih od Verneho se podle mě pleteš, nedávno jsem vyhrabal z knihovny Tajuplný ostrov a Dvacet tisíc mil p. m. a bavil jsem se u toho stejně jako když jsem to četl po prvé…a to už bude dobrých 20 let. Přečetl jsem to jedním dechem.

  233. Už jste to slyšeli? Prý krachuje fantasyshop.cz. Pan Marchlík už nadále nehodlá spolupracovat a platit P.Kramnému za reklamu na FP a zakládá nový web fantasya.cz s R. Weberem. Takže vydavatelé bacha na svý komise!

  234. To nebude špatná kniha, pokud dokázala vyvolat tak vášnivou diskuzi..nebo se pletu?:)

  235. To jpk
    no nevim, jestli sis aspon letem svetem tu diskusi probehl, tak vis, ze o knihu v ni slo tak z 10%, zbytek jsou osobni utoky, urazky, animozity a nenavisti.

  236. Krachující FantasyShop
    Pro TV z neco@nekde.cz. Občas žasnu, kam až lidská závist dokáže zajít… Ano, věřím, že spousta lidí by byla potěšena krachem FantasyShopu, ale takovou radost jim neudělám. FS šlape jako dobře namazaný stroj a není důvod na tom nic měnit.Je až dojemné, kolik “dobrých duší” se už pokusilo vzájemně rozeštvát mne a “Nera” Kramného podobnými “zaručenými” zprávami. Ti vynalézavější dokonce psali různé udavačské maily. Jako za starých dobrých komunistických časů…A jen na okraj – FS žádné komise nemá. Vše se platí předem. Nemáme jich zapotřebí, protože vše bez problémů prodáme…

  237. To TV: ty seš prostě boží udavač 🙂 takové miluju :), zasloužíš si rozžhavený pohrabáč hluboko do anus, enjoy 🙂

  238. Re: Krachující FantasyShop
    Že se necháš vytočit nějakým idiotem

  239. Dreaghnout: a tím žhavým koncem ven, aby si ho nemohl vytáhnout, co? :))

  240. Trochu vody (nebo oleje) do toho ohně
    Tak koukám, že nejsem sám, komu to horko už trochu leze na mozek. Ale vážně – Zajímavá recenze, zajímavá diskuse. Když na to tak koukám, asi si tu Editu taky koupím. Upřímnost nade vše: Nejdřív jsem jí záviděl (jako správný čecháček), že se jí podařilo vydat knížu (potvoře ;-), ale pak jsem si uvědomil (a když to tu vidím), že je to s českou sci-fi asi jako za války na frontě. Já osobně si vážím každého, kdo se zvedne ze zákopu a běží v první linii. Vážím si každého z těch předem odstřelených mužů i žen, za kterými běžíme a krčíme se se svými pokusy pochybné kvality mi ostatní. Takže díky Edito a vy ostatní.Slovy klasika: “Jen tak dál, houšť a větší kapky.” Nikdo přece nikoho nenutí, aby si to kupoval.

  241. Jmeno neuvedeno: opravdu? tak proto po mně chtěl tehdy v hospodě jireš moje míry při ztopoření a ochabnutí. a já myslel, že je za tím čistý láskyplný cit 🙁

  242. Ja myslel tu hlasku s tim obchodovanim osobnich dat 🙂

  243. Víš Ondro, já se ti jenom pokouším zajistit lepší sledovanost v okurkové sezóně 🙂

  244. Soutěže o šampáňo se musím zúčastnit
    Jako všeobecně známý alkoholik u něčeho podobného nemohu přece chybět:D Jen by mě zajímalo, jestli to bude opravdu pravé šampaňské.Jinak k věci – nemýlím-li se, z celé sbírky jsem zatím četla pouze tu povídku o mrtvém koni, která se mi dost líbila. Takže mě mrzí, že ji recenzent označil za jednu z těch horších aniž by uvedl, z jakého důvodu si to myslí. Já osobně jsem v ní žádné do očí bijící nelogičnosti neviděla a dokonce ani můj v tomto směru dost kritický a hnidopišský přítel v ní nic nekritizoval. Ovšem na straně druhé jsem slyšela (a mám dojem, že mi to svého času potvrdila i sama Edita), že právě ten mrtvý kůň se z její povídkové tvorby značně vymyká, takže si nejsem jistá, jestli se mi ty další povídky budou líbit či nikoli. Až si to přečtu, uvidím, co na to jako čtenář řeknu – ale asi to díky Regisově recenzi budu číst trošku více kritičtěji (resp. budu při čtení ustavičně myslet na to, jestli mi to či ono taky připadá nelogické či nikoli a proč), než bych to nejspíš jinak četla. Na straně druhé bych jako autorka vcelku uvítala smečku podobných hnidopichů typu Regise, kteří by byli ochotní si moje věci přečíst ještě před tím, než je někam na veřejnost vypustím, aby v nich podobné věci, jako kritizované nelogičnosti pokud možno nebyly. I tak samozřejmě funguje systém, že “není na světě člověk ten, aby se zavděčil lidem všem”, takže samozřejmě i autor, jehož práce budou z hlediska logiky i reálií ze všech vědních a dalších oborů přímo neprůstřelné, může někomu nesedět kvůli postavám, zápletkám nebo pointám, které si vybírá, případně kvůli stylu psaní, ale proč dejme tomu hned rozčilovat šermíře tím, že (coby nešermíř) budu plácat bohapusté hovadiny na téma, co hlavní hrdina/hrdinka všechno s tím mečem dokáže?Pokud jde o to, co se bude či nebude za 100 let číst, je to otázka, na kterou nikdo odpovědět nemůžeme. Navíc ne vždy to, že se něco čte i po 100 letech znamená, že je ta věc kvalitní – plno věcí, které za moc nestojí, se čte i po tom století pouze tak nějak z piety k autorovi (je to “velikán” v učebnicích), případně nějací rádoby intelektuálští snobi se tím, že toho či onoho čtou, snaží ostatním něco předvádět, eventuálně se nějaký autor může určitému režimu “hodit do krámu” (viz Jirásek za komárů). Navíc existují autoři, po kterých třeba 50 i více let ani pes neštěkl a pak je někdo “objevil” a stala se z toho strašná móda – většinou taky proto, že si určitá skupina, hnutí nebo rovnou ideologie tyto tvůrce kanonizovala jako své “proroky”. Klasický příklad je třeba Lovecraft, do určité míry i Poe, ale v kontinentátní Evropě to byl třeba i nyní “klasik nejklasikovatější” Vilda Šejkspírů, kterého vzal na milost až romantismus 19. století, předtím (zejména v období klasicismu) byla jeho díla považována přímo za hnus. Takže najde-li se za 100 nebo 200 let skupina, jejímuž světonázoru bude odpovídat třeba tvorba Kulhánka nebo Edity, tak tito autoři aspoň hrstkou lidí čteni budou. Ovšem to nejspíš těžko někdo dokáže dnes odhadnout, co za názory budou mít naši prapravnuci, takže lze asi dost obtížně psát záměrně tak, aby se to nějaké budoucí ideologii do krámu hodilo. A navíc jestli se za nějaké to století zrodí určité prapodivné hnutí, kterému moje věci světonázorově sednou na 100%, tak mě to sice může těšit, ale jelikož v té době na 99% už budu tuhá, moc si to nejspíš neužiju:(

  245. Teda, vás tady je…..
    Zdravím ještě všechny známé, které jsem nestihla na posledním conu. :-)))) Milane, o co soutěží ti, kteří nepijou? Já že bych se přidala….. Btw. já bych si tu knížku možná i koupila, leč v Brně u Barviče ji ZASE nemají – oni snad SF ignorujou úmyslně, nebo co. petra purketová

  246. Re: Teda, vás tady je…..
    Proč nezkusíš Arrakis nebo Černou Planetu? Teda existují-li ještě, už jsem z Brna pěkných pár let a při těch občasných (a velmi řídkých) návštěvách se snažím, aby mě rodina znala nejen z fotky, takže na běhání po knihkupectvích nemám čas. Navíc neznám knihkupectví, které je otevřené v sobotu odpoledne;-)

  247. Re: Re: Teda, vás tady je…..
    Pokuď vím, tak v Arrakisu (Veveří 24) byla na začátku července autogramiáda Markuse Heitze a na stránkách Černé planety (www.planetashop.cz) jsou nabízeny nové knížky včetně počinu Edity, tak snad i jejich prodejna v Jezuitské 3 stále funguje.

  248. …a nikdo z těch, kteří tu pobíhají, švitoří ve své malosti a přispívají hojně, už dnes neví, co vlastně bylo na počátku. V čem se ukrývá tajemství stvoření! Zaslechl jsem dokonce z úst jistých bezvěrců, že téhle ochromné diskusi předcházela jen obyčejná recenze. Bláhoví snílci, ubozí bez své víry! Ať už to však bylo cokoli, jedno je jisté! Máme tu dnes rozpravu vskutku rozsáhlou, která ožila svým vlastním životem, vyvýjela se, dospívala a zrála. A nebude to trvat dlouho, přivede na svět nové dítě, ne jedno, ale mnoho dětí z luna nikoli neposkvrněného.A všichni kdo slyšíte má slova, vězte, že celá její existence, nese se už dnes daleko Za okraj světa.(Mrknu do Guinessovky, jestli je tam nějaký zápis o délce internetové diskuse 🙂

  249. PŘEHNANÉ SEBEVĚDOMÍ NENÍ ZDRAVÉ ANI PRO UPÍRY
    Prokousat se alespoň částí zdejšího fóra je dost náročné, diskuse málo se týkající (až na čestné výjimky) knihy a/nebo recenze nevede jako diskuse scholastiků nad možným počtem andělů na špičce jehly k formulacím kvantové fyziky ani k ničemu podobně zajímavému. No leda snad by mohla připomínat chování brouků hovniválů, což je stylové, jelikož jedna povídka sbírky parafrázuje právě Karla Čapka. Zde předkládám svůj příspěvek k tomuto hovniválení, pokus o recenzi recenze:Druhá recenze J.R.Havliše na tomto serveru je podle mého názoru výrazně lepší než první (viz Česká fantasy 2005), v úvodní části a zčásti ještě v odstavci “Posuňme se dále” a na konci – “Sbírka jako celek” obsahuje to, co se obvykle od recenze očekává, tedy popis kladů i záporů knihy. Navíc výsledná známka 5/10 je už zřejmě v mezích tolerance recenzentů, na rozdíl od zcela posunutého měřítka 2/10 pro Českou fantasy 2005.Bohužel tento posun v kvalitě recenze je stále nedostatečný z důvodu soudů uvedených většinou ve střední části recenze, kterou lze analogicky podle Regisových odsudků ne-povídek a ne-příběhů nazvat ne-recenze. Vychýlení začíná napřed mírně v obsáhlé části věnované Škvírovým příšerám: nevadí tolik, nepochopení recenzenta, že nelogické chování postav je atributem žánru vyvražďovacího hororu, kam tato povídka patří a kam patří i většina hororových filmů, béčkových i ceněného Vetřelce – i ten je logikou chování postav mateřskou školkou na výletě v kosmu. Vadí více, že se začíná postupně uvrtávat v nepřesných odsudcích: lehnout si na zem není v bouřce nejnebezpečnější chování (krokové napětí hrozí tak do 20 m od místa úderu blesku, málo pravděpodobné), šroubovat dlaněmi bez palců volný šroub možná jde, ale určitě ne šroub utažený vysokým momentem – na to je potřeba zároveň vyvinout vysoký přítlak a to už bez palce nejde, atd.Tyto nepřesné odsudky se výrazně stupňují v části “Ostatní povídky – tedy vlastně ne-povídky”. Sem, mezi odpadky, zařadil Regis i nejlepší povídky sbírky, kterými podle mne jsou (kromě Za okraj světa) Věc Elina, Křížové hřeby, Nebudeš mutantem a Kamir. Je-li povídka Věc Elina (2. místo CKČ 2002 + nominace na cenu akademie SFFH) ne-povídkou a nesmyslem, je tedy logicky třeba soutěž o CKČ zrušit – jsou-li i vítězné povídky k ničemu, proč se mají porotci probírat ostatními? Má padnout i mnohaleté vydávání Mloků a konečně i pořádání Parconů? No raději zpět k těm odsudkům:1.Antropocentrický pohled na evoluci – jistě, ale na obloze nelétají pterosauři s 18 m rozpětím křídel, ale ptáci a les není zaplněn přesličkami a plavuněmi, ale nahosemennými a krytosemennými – takže dokonalejší nakonec vyhrávají a evoluce dlouhodobě VEDE ke složitějšímu kódu.2.Řekové mluvící plynně česky jsou poměrně běžní, vzhledem k významné pomoci našeho bývalého režimu mnoha Řekům utíkajícím z jejich bývalého režimu3.Pokud Regis ví, jak u člověka spojit přerušenou míchu pomocí kmenových buněk, měl by spěchat do Stockholmu. U Eliny však jaksi druhá část míchy chybí, takže možná jedině akademie VPA MM by ocenila kritiku samoúčelné (?) kybernetizace.4.Kyborg z grantů, inventarizační štítek s kódem, karta… – zde už se Regis vypustil úplně z řetězu a otištění těchto pasáží je podle mého názoru ostudou serveru FP, to nemělo projít.K poslednímu odstavci, který se vrací k recenzi, už jen zmínka o Bukephalovi: tuto transkripci používají koňaři běžně a tohle jméno se obvykle používá pro zdůraznění nějakých mimořádných vlastností koně, takže jméno “nestojí jako zmoklý pes u cesty” a není zřejmě znamením kabaly (???). Leda že by si Regis spletl Bukephala s Bucifalem, strašlivým to drakem – tříhlavou saní – z pohádky z Pekla štěstí :-)Takže můj závěr pro upíra Regise: buď (p)sát pořádně, nebo z rakve raději vůbec nevstávat (návod najde u zřejmě nevysatelné proti upírům imunní Jenny Nowak)

  250. glosa k bodu 1
    Myslim, ze Darwina skutecne interpretujete chybne. Galapazske druhy ptaku urcite nejsou “dokonalejsi” nez jejich pribuzni a naopak. Po obloze se nam skutecne prohaneji dinosauri, stejne jako tvrdit o mamutech, ze byli “mene dokonali”, je urcite odvazne.A k te “slozitosti kodu” – asi zalezi na zornem uhlu pozorovatele. Kazdopadne v souboji s nekterymi viry bych nejspis jen tezko obstal…Ale to vazne jen na okraj. Odbornik by nas rozsoudil jiste lepe. (nakonec, neni to tak davno, co jisty pan take operoval pojmy “dokonalost”, “silnejsi rasa vyhrava” atd… Byl uplne mimo misu, jak historie ukazala.)

  251. Karlovi
    No pokud se pamatuju měl Regis těch recenzí víc (stopro si vybavuju Topola), jen dvě ovšem vzbudily takovýhle flamewar.

  252. Re: glosa k bodu 1
    Ano,dinosauří původ ptáků je jedna z hypotéz.A mnohé jednodušší kódy nevyhynuly a zůstávají.Nicméně trvám na tom, že kód spěje ke složitosti, která dlouhodobě umožňuje dokonalejší adaptaci na změny, a to proboha nemá žádnou souvislost s Hitlerem, jen s tím, že napřed byly (a dosud místy jsou) autotrofní bakterie s krátkým kódem a na konci je, zatím, kód s třemi milardami párů bází.

  253. Ad argumentum ad auctoritatem
    Ano, CKČ by bylo nejlepší zrušit; ale to nijak nesouvisí.

  254. Nevím proč by se měly rušit literarni souteze, i kdyz treba jejich uroven neni takova, jakou bychom (spise byste) si prali.

  255. … nadavejte si, kritizujte, budte ironicti, vyhrozujte si, prehanejte, piste uplne nesmysly, jenom prosim necenzurujte! Vzdyt je to zabava, pohoda, driv se tomu tusim rikavalo “svoboda” :-)… literarni souteze neruste, vzdyt kam bych potom jednou za rok neco posilal? 🙂

  256. karel
    Hitlera jsem zminil jen pro zdurazneni antropogeniho hlediska ve slovech “dokonalost”, “lepsi” a tak..Kazdopadne ocekavat, ze sloziteji system je automaticky uspesnejsi, neni zrovna stastne. Kolik asi tak vazi vsechny mikroorganismy na Zemi v porovnani s nami, “vyssimi”? Jak je to s jejich diverzitou? A nejsme my sami na nich zavislejsi, nez ony na nas? Jednoduse asi nejde videt stromy, travu, ptaky a lidi a zaroven nevzit sklenku morske vody pod mikroskop! (prave to, ze je nevidime, nam vnucuje predstavu, ze jsme “dokonalejsi” – opet antropogeni vnimani stojici mimo misu.Vtip Darwina je proste v tom (jak tomu rozumim ja), ze nehovori o “lepsich” a “dokonalejsich”, ale o “uspesnejsich” a ta uspesnost se zde meri v radech celych druhu, nikoliv jedincu.Ocekavat apriori uspesnost u slozitych organickych systemu proto, ze jsou slozitejsi, neni zrovna stastne, protoze se vzrustajicim poctem casti a vztahu mezi nimi, vzrusta take moznost fatalniho selhani systemu jako celku.Systemove vazby a tedy “slozitost” MUZE vytvorit predpoklady pro preziti v ruznych podminkach, ale prakticky vzdy je to neco za neco – viz komicky neohrabani tucnaci na pevnine. Ale pravidlem to urcite neni, protoze v momente, kdy se prostredi zmeni tak zasadne, ze prevladne JEDEN aspekt, je dosud vyhoda univerzalnosti tucnaka jeho zkazou. Nelze byt dokonaly ve vode, na sousi, ve vzduchu i ve vzduchoprazdnu najednou.Leda snad s velmi vyraznou energetickou podporou – mate tvrde silne tezke kosti, aby vam dovolily skakat po zemi – chcete byt superletci? Asi nezbyde nez mit “superpohon”. A energeticka narocnost superpohonu se tak stane zaroven vasi zbrani i slabinou v pripade, ze se zdroj energie ztenci.Tim nechci rict, ze byt slozity a uzce specializovany je vyhra. Panda velka byl sveho casu na svem miste velmi uspesny druh, co ale nyni, kdyz dramaticky zmizely bambusove haje?Proste – osobne za nejuspesnejsi druh povazuji takovy, ktery je maximalne jednoduchy a zaroven maximalne adaptabilni. Ci presneji, ktery je tak jednoduchy, ze ho vykyvy prostredi moc nerozhazi, ci je se schopen bez vaznych problemu a “dedictvi z minula” prizpusobit podminkam novym.Ale to uz je vazne asi prilis off topic debata vedena navic laiky. Odbornik by se nejspis vysmal jednomu jak druhemu… Tak toho snad radeji nechame… 😉

  257. Re: karel
    Já nevím, ale vyčítat Editě, že věci vnímá z antropocentrického pohledu, mi přijde trochu divné. Antropocentristé větší či menší jsme totiž všichni, jelikož jsme do jednoho větší či menší sobci (a kdo tvrdí opak, lže), kterým se vcelku velmi zamlouvá představa, že svět a vesmír je tu vlastně pro nás. Takže nechápu, proč by spisovatelé měli být nějaká extra výjimka, navíc píší nikoli pro mimozemštany (mořské hvězdice, velryby, dinosaury, viry či cokoli jiné), ale právě a jen pro ty sobecké a antropocentrické lidi. K tomu si ani moc nedovedu představit, že by člověk (jakýkoli) mohl uvažovat jinak, než člověk, a vidět věci z jiného úhlu pohledu, než z lidského. Vždyť když se probereme libovolnou sci-fi, ve které vystupují mimozemšťani, při bližším ohledání zjistíme, že v reálu jsou to tak minimálně z nějakých 60 až 70% svými vlastnostmi (a kolikrát i svým zjevem) vlastně lidé. Takže tohle by fakt bylo to poslední, co bych Editě a její tvorbě vytýkala.Spíš by mě zajímalo, proč si Regis myslí, že to o tom mrtvém koni je špatná povídka. Netvrdím, že je to dílo zrovna na Nobelovu cenu, ale mně se to četlo dobře a pobavila jsem se u toho.A CKČ bych teda vážně ani ve snu nerušila – myslím, že existují daleko méně objektivní literární soutěže (po jejichž zrušení taky nikdo nevolá). Ovšem toto vše by bylo na další – a dost dlouhou – debatu (která jen doufám, že touto mou poznámkou nevypukne).

  258. to Darth Zira
    Ja preci Edite antropocentricky pohled NEVYCITAM a Karel uz vubec ne ;-). Reagovat dal by vsak asi tuto debatu odklonilo k otazkam enviromentalistiky, ekologie, moralky, duchovna, odpovednosti atd. (Cimz nerikam, ze nemam sobecky rad elektrinu a rizek – ale na jatka prave proto sobecky nikdy ani nenakouknu.)Smirim se zde tedy s prohlasenim, ze s vasim pristupem obecne vyjadrenym v prvnim odstavci hluboce nesouhlasim.Mira lidskosti u emzaku je urcite dana mirou fabulacnich a empatickych vlastnosti autora, ale i autorskym zamerem. Ze se presto clovek od lidskosti oprostit nemuze je jasne – protoze nam to nase zkusenost nedovoluje, nemame s cim srovnat, chybi nam slovnik i myslenkove mapy.Kazdopadne rict “Libovolna sci-fi s emzaky” je asi nesmysl. Napada mne treba Solaris. Nemesis z hvezd, Ender… Ale to jsme od Edity zase nekde pryc…Kazdopadne ma teorie rika, ze kazda sci-fi je vicemene bajka. Jenom tu Farmu neprebiraji zviratka, ale zeleni pidizvici. Jak spravne rikate – sf je literatura pro nas, ale hlavne O NAS a o autorovi.Myslim, ze CKC neni soutezi zalozenou na “objektivite”, ale na “zprumerovani” del. Ale souhlasim, opet je to na delsi debatu.

  259. to O.Jires
    Nestalo by za to nastavit debaty tak, aby se zobrazovaly od NEJNOVEJSICH prispevku?Opravdu by se nehodilo nejake obecne forum o cemkoliv? (Protoze jinak si myslim, ze jsme si ho udelali z teto debaty sami :-D)

  260. Nechápu, proč voláte po specializovaných fórech, buďte rádi, že jste se tady sešli a vyměnili si pár názorů, ať už k tomu, či onomu tématu …, to se pokaždé nepoštěstí.

  261. kmenové buňky
    Jen poznámečka k recenzi – nevím kde autro vzal že léčba přerušení míchy pomocí kmenových buněk je “snazší a dnes podstatně pokročilejší” To je možná zbožné přání autora a profesorky Sykové, ale přerušená mícha je stále přerušená mícha…

  262. a tak už přerušte tuto debatu a nechte mě vyhrát ten slibovaný šampus :)))

  263. Kritika
    Je hezké, že do Edity ryjete, ale berte v úvahu, že to je česká autorka působící ve fandomu a píšící pro nás. To neznamená, že jí musíte dovolit psát špatně, ale nemusíte jí urážet.Jinak základní, co můžete udělat, je, tu knihu nekoupit.

  264. To: standa.e
    No tím, že složitost kódu dospěla k těm 3 miliardám párů bází, se přirozený výběr poněkud změnil. Vznikl homo sapiens, který nyní mj. může celý ekosystém ze kterého vzešel kromě nejjednoduších organismů zničit (kód by opět spěl ke složitosti, tvrdím) nebo naopak může přežít totální zkázu svého ekosystému, vytvořit nové vhodné ekosystémy i účelově měnit libovolný i svůj kód. O tom je koneckonců skoro celá SF, že…Ale ještě zpět k povídce Spálení a hořící, ze které vznikla tato polemika: i kdyby její hrdinové tvrdili o evoluci cokoliv absurdního, např. třeba to, že vyšší organismy jsou jen pohodlnou schránkou pro mitochodrie a chloroplasty jako vítěze přirozeného výběru, nevypovídá to nic o kvalitě samotné povídky ani o Regisem zřejmě míněné nedovzdělanosti autorky. Ve skutečnosti kromě citátu v Regisově recenzi tvrdí hlavní hrdina toto: “evoluce je slepá, dovolí přežít jen tomu nejsilnějšímu a nejdravějšímu…” – to už ale Regis asi nedočetl…

  265. Uff tak fajn. Razím do knihkupectví a udělám si vlastní názor.

  266. Uff tak fajn. Razím do knihkupectví a udělám si vlastní názor.

  267. “exaltovaná” – neboli nadšená – recenze
    Pro nezasvěcené: To jsem byl já, co na Sardenu napsal “exaltovane nadsenou recenzi”. http://neviditelnypes.zpravy.cz/recenze-krizove-hreby-edity-dufkove-d7u-/p_scifi.asp?c=A060611_213813_p_scifi_hpeNormálně recenze nepíšu, určitě ne českých současných autorů. (Předtím jsem recenzoval Keplerovu knihu Sen, která vyšla poprvé v roce 1608 – místy dost nezáživné čtení. Ale šlo v té době ještě o mladého a nadějného autora…) Jako český autor bych nemohl zaručit objektivitu. U špatné recenze bych byl podezříván, že chci shodit konkurenci, s dobrou recenzí zase konkurenci podporuju. Ale Editino psaní se mi už dlouhodobě líbí.S Regisovou recenzí souhlasím jen na začátku – než z ní začne být, jak výše bylo psáno – “ne-recenze”. K nedostatkům Editiny knížky jsem napsal možná až moc sametově:”Jako recenzent bych měl zmínit drobné nedostatky, nad kterými jsem se jako čtenář pozastavil a které bych jako tvrdě technický autor napsal jinak. Pochopil jsem však, že oba případy jsou dány potřebou spisovatelky zachovat spád děje. A pokud jsem třetí pochybení tohoto druhu nenašel, pak je to buď proto, že tam už žádná nejsou, anebo jsem byl tak zasažen imaginací textu, že jsem si jich nevšiml. (A to by byl znak velkého autora – protože jen ten dokáže napsat největší hovadinu tak, že mu čtenář uvěří!) A jako autor ještě musím připojit závistivé konstatování, že jsem v textu nenalezl stylistické neobratnosti.”To se tedy týká “Škvírových příšer”. Mnohem horší nedostatky v zabezpečení výsadku na cizí planetě než Edita má však můj idol Heinlein ve Hvězdné pěchotě! A ty Verneovy nesmysle… I Lem ve Fiasku píše kraviny. Ale tihle chybující autoři dokázali přesvědčit čtenáře. Asi začnu psát drsné recenze na ty vyhlášené staré autory… Teď jsem dostal Metuzalémovy děti od Heinleina (teda dostal jsem je od svých dětí ku svátku)- je to slátanina dvou nesourodých novel, která ani jedna by u mně neměla šanci dostat se do pyramidy hodnocení na CKČ! Co by asi o téhle knížce napsal Regis?

  268. to Šaman
    Jenom abych nebyl obvinovanej ze stylistickeho uletu – slovo “exaltovana” jsem pouzil ve smyslu “prepjata” ;-).Cimz ovsem nechci znevazovat vase pocity z cetby.

  269. Re: to Šaman
    Nojo, máte pravdu, omlouvám se, “exaltovaná” je “přepjatě nadšená,…” A jak by se správně napsalo “přepjatě zdrcující”?

  270. To standa.e
    Já měla pocit, že Regis a Vy Editě ten antropocentrický pohled vyčítáte, resp. ještě hůře ji kvůli němu obviňujete z nevzdělanosti, což mi přijde poněkud nefér. On je to vůbec dosti častý a oblíbený zvyk v našich končinách, že pokud má někdo výrazně odlišný světonázor od mého, že ho šmahem obviním z nevzdělanosti. To je ovšem dost podpásovka – my dva bychom se asi světonázorově dost neshodli, což ovšem přece není základním důkazem pro tvrzení, že jeden z nás je výrazně vzdělanější (či naopak nevzdělanější) než ten druhý – situace je prostě a jen taková, že každý z nás si z toho svého vzdělání vzal jako základ pro život něco úplně jiné. Já třeba taky kategoricky nesouhlasím s mnoha názory např. takového pátera Halíka, ale nikdy v životě by mě nenapadlo tvrdit, že ten člověk je málo vzdělaný. Dokonce si myslím, že (pokud bychom se nebavili o Bohu, o morálce a věcech bezprostředně souvisejících) by se našly věci, kde bychom se spolu dokázali docela dobře shodnout. Nedávno se mi to stalo s jedním jehovistou (což je zcela soukromě mezi námi odrůda náboženství, která mi leze na nervy ještě o něco více, než odrůdy jiné – které mi taky lezou na nervy a ne málo), že jsme se dokázali asi hodinu bavit o filmech a zjistili jsme, že (možná poněkud překvapivě) máme poměrně hodně oblíbených filmů společných. Tímto exkursem chci pouze říci, že jiný světonázor neznamená automaticky hloupost nebo nevzdělanost – což bylo Editě tak nějak lehce vyčítáno a proto se mi to hrubě nelíbilo.Pokud jde o literární soutěže, tak snaha o zcela objektivní literární soutěž se mi zdá být tak trochu snahou o kvadraturu kruhu. Když je porotců málo a navíc jsou to pořád ti samí, tak za prvé má každý hlas příliš velkou váhu, takže nepříliš kvalitní věc může docela dobře i zvítězit jenom proto, že se z nějakého (někdy až nepochopitelného) důvodu jednomu či dvěma porotcům bude strašně moc líbit a zbylí porotci budou mít každý úplně jiného favorita, navíc po nějakém čase (jsou-li porotci pořád ti samí lidé) anonymita fakticky neexistuje, protože po pár letech samozřejmě každý z nich podle stylu práci toho či onoho autora pozná – otázkou je, je-li to obecně dobře nebo špatně. Navíc se mohou najít lidé, kteří si “vyčíhnou” jaké náměty a případně i jaký způsob jejich zpracování a jaký literární styl u této poroty “boduje”, takže mohou začít psát věci, kde jim primárně půjde nikoli o kvalitu, neotřelost námětu apod., ale spíš o to, aby se této konkrétní porotě co nejpřesněji “trefili do vkusu”. Na straně druhé příliš mnoho porotců s sebou pochopitelně nese to nebezpečí “zprůměrování”, tedy že vítězit budou věci spíše mainstreamové, které “nikoho neurazí”. Ovšem jak z tohohle ven? K tomu za situace, kdy spousta lidí musí být k porotcování přemlouvána až nucena, zatímco jiní, kteří mohou být považováni za větší či menší odborníky, svou invenci projevují především ve vymýšlení si stále sofistikovanějších výmluv, proč letos rozhodně porotcovat nemohou. Svým způsobem se jim nedá divit, času má každý málo, takže než věnovat desítky ne-li stovky hodin čtení 50 a více povídek, z nichž (v souladu s Gaussovou křivkou) je cca 10 dobrých či dokonce velmi dobrých, dalších 10 naprosto příšerných (někdy tak příšerných, že až pobaví) a ten zbytek je zkrátka průměr – část průměr lepší, část zase mírný podprůměr – tak to dá zdravý rozum, že daleko raději si přece každý ten potencionální porotce přečte něco jiného, třeba nějakou antologii, kde jsou povídky pouze od toho lehkého nadprůměru výše (a taky v nich – zpravidla – nebývá takové množství gramatických hrubek). Vezměte si letošního Vidoucího, kde by se málem dali na prstech spočítat lidé ochotní být členy veřejné poroty a taky kolik odborníků se organizátorům k tomu porotcování nakonec podařilo uprosit (ubrečet, uhrozit či to s nimi vlastně dělali:-D).

  271. Re: To standa.e
    Jestli by v takovém případě nestálo za to vyprdnout se na “odborníky” a zkusit sestavit větší fórum z řad scifi / fantasy veřejnosti (nikoliv však anonymní, každý porotce by samozřejmě vystupoval pod svým jménem). Myslím si že zájem by určitě byl.

  272. Zájem by byl první rok. A ještě jen verbální, protože jako obvykle skutek utek. A kdo vyzkoušel porotcování nějaky soutěže, tak ten utek taky :-)Poznamka: Jsem abstinent, klidně můžete přispět nějakým názorem

  273. souteze
    Popravde, mne se mensi souteze s uzsim a jasnym vyberem porotcu zamlouvaji skoro vic prave proto, ze maji jejich vysledky pak sanci “dostat tvar”. Ano, Franta Vopicka s Pepou Novakem porotcuji soutez o “zlate neutrino”. Oba preferuji carterovky a space opery zlate ery – je tedy jasne, ze uspeji i tyto povidky. Ilja Muromec, Cuk a Gek porotcuji v soutezi o “Fiasko roku” a preferuji spise filozofizujici prace – vitezove se budou samozrejme blizit jejich vkusu.Osobne to povazuji za klad. Dobra space opera si urcite zaslouzi stejne oceneni, jako dobra zavazneji minena prace. A je dobre vedet, ze vitez Fiaska mi (ne)sedne (protoze to vypovida i o porotcich) a vitez “neutrina” naopak.CKC tohle nesplnuje, nebot hleda jakousi “univerzalni kvalitu” bez blizsiho vyhraneni.(Otazku slozeni autoru i jejich rozhodnuti co prodat a co hodit do souteze uz necham stranou uplne).Pak jsou tu jeste oceneni typu cen Akademie. Jsou velmi zasluzna a obtiznejsi, nez “bezna” soutez. Protoze vyzaduje od porotcu schopnost povznest se nad vlastni vkus a orientovat se velmi dobre nejenom v kontextu zanru, ale i v literature jako takove. Vysledky by pak mely byt nejenom jmenovite zverejnene (to se za sve nazory bojime?), ale urcite by mel existovat jakysi soupis, ceho si na dile vlastne vsimat. A co hodnotit. Coz opet vyzaduje sirsi diskusi na tema obsahu, ucelu i smyslu literatury jako takoveho, vcetne debaty na tema pouzite prostredky a autorskeho jazyka vubec. Proste: “Ertlova prace se vyznacuje formalnim manyrismem vydavanym za hru s jazykem (priklad, priklad, priklad). Jeho temata jsou plytka a banalni, vypovidaji nanejvys o jeho doznivajici pubertalni rozpolcenosti. (Priklad, priklad, priklad). O to vice vsak se ctenarem manipuluje, az citove vydira. V posledne jmenovanem si pomaha zdarile smyslem pro detail a kontrast… atd. atd.”Nerikam, ze by mel kazdy porotce psat literarne vedni praci rozebirajici vysla dilka, ale urcite by mel byt schopen se ke kazdemu fundovane vyjadrit. (A jsme u tematu urovne porotcu, kamaradickovani, atd. atd… Proste u FANDOMU se vsim vsudy.)Stejne tak by mel existovat soupis FAKTICKY HODNOCENYCH praci k tomu kteremu roku. Chapeme, ze porotci nemohou precist vse, avsak pokud neni dilo umistene proto, ze nebylo ani zvazovano, je vuci dilu nefer toto nerict a smest je automaticky mezi odpad. (pokud se mylim, omlouvam se).Stejne tak prezentace takoveto ceny by jiste snesla vyssi uroven – vlastni server, komentare porotcu, diskuse ctenaru, kolonka “cena ctenarova”…Atd atd atd.A uz mne, prosim, radeji snad nechte mlcet 😀 Puvodne jsem chtel tuto diskusi dotahnout pro Milana do tri stovek… ;-)(Je mi jasne, ze to vyzaduje od porotcu velke vypeti. Ale nikdo je k tomu nenuti. A nez mizerne HODNOCENOU soutez ci cenu, to uz snad radeji zadnou (coz nijak nesouvisi s kvalitou hodnocenych del)…

  274. Fundovaně se vyjádřit ke každé knize vydané v tom kterém roce? To je utopie. Když nemám favorita, nebo přečteno, tak v té kategorii prostě nehlasuju a je. Navíc, pokud vím, hlasujících v Akademii je halda, ono se to vyruší a zprůměruje 🙂

  275. Alraune
    Ano, “Akademie” se vydala cestou kvantity a laickeho prumerovani.Opravuji svou vetu na “…ale urcite by mel byt schopen se ke kazdemu Z JIM HODNOCENYCH del fundovane vyjadrit”.Veril jsem, ze je tento vyznam zrejmy uz s ohledem na: “Chapeme, ze porotci nemohou precist vse…” Neni. OK, moje chyba.Jinak nebudu-li dal reagovat, neberte to, prosim, jako neuctu k vam, ale zda se mi tu byt uz prestando.eovano… 😉

  276. gratulace
    Gratuluji vsem diskutujicim, ze spolecnymi silami prekonali roztomilou hranici 300 prispevku. Jen tak dal, dalsi mety na vas cekaji. At uz sampanske, nebo 500, 1000 a vice prispevku… Spocital nekdo, kdo vlastne byl ten jubilejni tristy prispevatel?No a potom gratuluji Karlovi, ze si zrejme jako prvni vsiml faktu, ze onu hojne diskutovanou “antropocentrickou vetu chybne interpretujici evoluci” rekl hlavni hrdina te povidky. Takze z antropocentrismu muze byt obvinen jenom on, coz bude pusobit dost divne, kdyz se on sam k lidem uz moc nepocita.

  277. 300
    Tristy byl pravdepodobne Upuaut svou omluvou za zdvojeni prispevku.

  278. Předpokládám, že členové a členky Akademie jsou na požádání schopni říct, proč knihu nominovali, případně pro ni hlasovali, na druhé straně, není to porota soutěže, je to, řekněme, odborná, nebo zainteresovaná veřejnost.

  279. pro nepijany
    Pokud vyhraje abstinent, rád se domluvím na alternativní výhře.

  280. Soutěže
    No, uvidíme, jestli třeba něco nového do scifistických soutěží nepřinese ta nová koncepce hodnocení, se kterou chtějí přijít pro příští ročník organizátoři Vidoucího.

  281. RH a Metuzalémovy děti
    Šaman: Metuzalémovy děti od RH jsem nebyl schopen dočíst, velmi se mi nelíbily.

  282. Zajímalo by mě, co se vlastně Regisovi líbí…
    Mohl bys sem umístit svou TOP 10, prosím?

  283. Re: Zajímalo by mě, co se vlastně Regisovi líbí…
    Už se stalo na redakce.asp, šmudlo.

  284. Ó díky,
    Velký Vaňku, plazím se v prachu před tvým majestátem…

  285. Tak by mě zajímalo
    jestli to třeba nakonec s tímto fórem nedotáhneme do Guinessovy knihy rekordů. Vzhledem k alkoholuchtivosti většiny scifistů (mou osobu nevyjímaje) to považuji za velmi pravděpodobné.

  286. Nedotahnete. I na FP se najdou delsi diskuze 🙂 Navic za nedlouho zmizi tato diskuze z tabulky “Kde to nejvic vre” a lidi zacnou bejt liny nekde to hledat i za flasku “sampanskyho”.

  287. Re: souteze
    K CKČ: “CKC …hleda jakousi “univerzalni kvalitu” bez blizsiho vyhraneni.”Podle mně je CKČ jakousi variantou čtenářské soutěže, protože hodnotí nějakých šedesát lidí! Čili se “nehledá univerzální kvalita”, ale způsob hodnocení vybere povídky (prvních pět, někdy i šestá stojí za to), které jsou z nějakého důvodu nejčitelnější. A nejsou zde diskriminovány povídky jen proto, že jsou nebo nejsou sci-fi anebo fantasy… Velký počet porotců omezuje i “kamarádíčkování” – a též “nepřítelíčkování”…Odbornější a fundovanější pak jsou (měly by být) ceny Akademie – ale tam z kategorií povídky vůbec zmizely!!!

  288. Haf ! Haf ! Jsem uplně namol
    Podle mně je CKČ jen mistrovství amatérů. Jen takový boj o vavříny v druhé lize. Pokud se boje o cenu nezůčastní opravdové hvězdy (Neff, Žamboch, Kulhánek, Procházka, Szalai,Novotný, …) tak to nemuže obsahovat nejlepší povídky Slovensko České scény.

  289. No, myslím, že nejen hvězdy, ale i lidé, kteří normálně publikují v tisku nejsou moc motivováni, aby posílali povídky do soutěže… Je pro ně mnohem jednodužší je bez rizika vydat knižně, nebo v časopise.

  290. To Karelois
    No ale i mnozi tvoji prvoligovi puvodne zacinali v CKC a teprve az si udelali jmeno, zacali publikovat samostatne.

  291. Re: To Karelois
    To za prvé a za druhé má taky pravdu Alraune v tom, že mnozí renomovaní autoři vidí v účasti v (jakékoli) soutěži jisté riziko. Někteří se tak bojí toho, že by jejich povídka mohla skočit poražená dílkem někoho úplně nového a neznámého, že se raději soutěžím všeho druhu vyhýbají. CKČ je pořád ještě považována za soutěž nejprestižnější, takže ji chce vyhrát prakticky každý, kdo se za autora považuje, a pokud ji už jednou vyhraje a poté či mezi tím se proslaví, raději neriskuje, že by příště vítězství neobhájil. Pokud jde o menší a (zpravidla) žánrově vyhraněnější soutěže, tak to už by asi každému známému autorovi připadalo jako příšerná ostuda, kdyby skončil z nějakých 20 nebo i méně povídek na nějakém pátém nebo šestém místě, takže se nezúčastní ani omylem – s nějakým líbivě vypadajícím zdůvodněním typu “musím přece dát šanci těm začínajícím”. Z hojně publikovaných autorů se CKČ pravidelně účastní pouze Jana Rečková – a když si proberete výsledky posledních cca 5 ročníků, tak zjistíte, že několikrát byla její práce “přeskočena úplným amatérem”. A dalších (méně významných) soutěží se z těch, kteří mohou být považováni za známé autory, účastní pouze Šaman – a ten taky vždycky nevyhraje. Takže opravdu nevím, jak přesvědčit známé autory, aby sebrali odvahu jít s kůží na trh. Další věcí ovšem je, že lze mít jisté námitky proti způsobu hodnocení CKČ. Dovolím si nesouhlasit s Šamanem, že tak velké množství porotců (v každé kategorii kolem 60) nevede k jistému “zprůměrování vkusu”. K ničemu jinému to totiž vést nemůže při tak velkém počtu lidí, co každou kategorii hodnotí – z nichž při nejlepší dobré vůli opravdu všichni nemohou být literárními teoretiky nebo podobnými experty, byť se administrátoři soutěže snaží, co jen se dá, aby soutěžní práce nedostával k hodnocení “kdekdo”. Takže CKČ je jistý “kočkopes”, není totiž ani cenou udělovanou odborníky ani klasickou čtenářskou cenou, což je možná taky jedna z věcí, která některé autory od účasti v ní odrazuje.

  292. No tak lidi, mějte rozum…
    To by mě zajímalo, kolik ještě v řece uplyne vody, kolik zim se přežene krajinou, kolik dalších knih vydá Edita Dufková, kolik generací lidského pokolení se tady na tom fóru vystřídá, než konečně vyhraju to šampaňské.

  293. já to budu, já.takže už se přestaňte hádat, ať tato diskuse může skončit… 🙂

  294. to Darth Zira:
    Proč by se autoři měli bát že budou přeskočeni amatéry? To se stát může a není na tom nic špatnýho. Ostatně to, že skoro každý rok vyhraje někdo, kdo byl rok předtím skoro poslední, o něčem svědčí taky, že…. Alraune to nejspíš myslela tak, že pokud má autor odbyt svých povídek jistý, nemá důvod je posílat do CKČ, kde vydají jenom prvních pár a ještě k tomu zadarmo.

  295. Darth Zira
    Tohle je tezka “dojmologie”. Daleko vetsi roli sehrava dosazitelnost publikovani (a take kde a v jakem nakladu, ci formatu), pripadne honorare a kvantita vlastniho psani.Kdyz napisu jednu, dve povidky rocne, ktere jsou dostatecne kvalitni na to, aby byly publikovany a obe udam, neni vubec zadny duvod lezt do CKC.Je nesmysl povazovat psani za jednu z olympijskych disciplin, je nesmysl hledat motivaci neucasti v soutezi ve “strachu z neuspechu”. Protoze stejne tak byste mohla za rok tvrdit, ze si ten “Neff jen honi vlastni triko, kdyz valcuje ostatni “amatery”, to prece nema zapotrebi.”Jednoduse receno: Kdyz podarenou praci udam, jaky ma smysl posilat do soutezi ty kousky nezdarene, ci kousky, ktere jsou natolik specificke, ze budou soutezi typu CKC nutne zprumerovany a NEMAJI SANCI VYHRAT?CKC a souteze obecne preci nejsou smyslem psani. Jsou jenom prostredkem. Jsou urcitou platformou, na niz si clovek srovna co ma sanci ctenarsky uspet a co nikoliv. Na niz se ma sanci srovnat s ostatnimi. Ktera mi muze dat sanci zviditelnit se, ci vubec publikovat. A ted mi reknete, potrebuje neco takoveho treba Mirek Zamboch?

  296. Upřímně a zcela cynicky… Stovka za stránku lepší než nic 🙂 Pro autora má možná smysl získat cenu Trifidu, tj. publikaci knihy a tuším třicet litrů jistých, než dávat kvalitní (nekvalitní se zas neumístí) povídku jen tak do soutěže. Tak to prostě je.

  297. Jasně, kolbištěm profíků je trh. Soutěže, kde se musí práce postlat k posouzení porotou, jsou pro lidi co se snaží prosadit, zviditelnit a nabrat zkušenosti.

  298. To Alraune ad Trifid
    Do CKČ se teď posílá román s max. 300 stranami, a je uveřejněn jen ten 1 vítězný! Trifid je přes 300 normostran a odměněný text musí být tištitelný. Cena (= pevný honorář) činí 20.000 a peknou sošku k tomu. Letos Trifida nikdo nedostal. Vloni byly dva, jeden jsem uchvátil s románem Zapomeňte na Mars! Byly na něj 4 celkom príznivé recenze – jedna taky tady na FP. Ale u té není jediný komentář!!! (Příště si musím objednat nějaký hanopis…:)

  299. Šamane,však vím :)) Ale fakt jsem myslela, že je to 30 litrů, takže 20 a už žádný procenta? :O

  300. Standa – ad soutěže
    Ale pak je zcela mimo mísu tvrdit, že CKČ (nebo jiné soutěže) jsou cosi podřadného a vlastně málem zbytečného, protože v nich nesoutěží “esa” jako Žamboch, Kulhánek, JWP, Neff etc. A že povídky v nich se vyskytující tím pádem automaticky musejí být (velmi slušně řečeno) jen jakási druhá, ne-li třetí (čtvrtá nebo jaká to) liga české fantastiky. Jinak pokud mě má mysl neklame, tak prakticky všichni dnes známí profíci před nějakými deseti či více lety do CKČ nebo jiných soutěží (byť oproti dnešku jich bylo podstatně méně) taky přispívali. Snad jen u toho Neffa si nejsem vůbec jistá, jestli se kdysi dávno v dřevních dobách CKČ taky účastnil či nikoli.Tu teorii o strachu z porážky mi asi před dvěma lety na nějakém conu vykládal Šaman a mám dojem, že připustil, že to není až tak úplně z jeho hlavy – to by si musel vzpomenout on. A připadalo mi to jako jedno z možných vysvětlení ne až tak nepravděpodobné – ješitní jsme přece všichni, tak proč by zrovna profesionální spisovatelé měli být nějaká zásadní výjimka? A že by si Neff či jiný profík “honil triko” porážením amatérů? Myslím, že tak žhavé by to určitě nebylo – třeba Jana Rečková by o tom mohla hodně vyprávět, kolikrát byla v CKČ nebo jiné soutěži předběhnuta úplně neznámými “nýmandy”. Ale fakt je, že se svého času na Sardenu taky objevil jakýsi hlas na téma, že je trapné, aby se profesionálka jako Jana pořád účastnila soutěží a válcovala tam ty nezkušené – ovšem můj názor to nebyl a dokonce se domnívám, že ten “výkřik ze tmy” byl úplně mimo mísu, jelikož Jana ani tu soutěž nevyhrála, ale byla druhá nebo třetí, takže dotyčný prskal vlastně úplně zbytečně. Podle mého je spíš jen dobře, když se aspoň občas zkušený autor v nějaké té soutěži objeví, aspoň se mohou amatéři porovnávat nikoli jen “sami mezi sebou”, ale i s nějakým tím profíkem. Opravdu si Jany jakož i Šamana cením za to, že to dělají – a je mi trochu líto, že to nedělá těch autorů víc. Ovšem nejspíš je to prostě celé o tom, že na našem beztak strašně malém trhu, na kterém se spisovatelé, výtvarníci i nakladatelé tím pádem téměř perou o každou stokorunu zisku, si profíci moc nemohou dovolit plýtvat časem, energií a námahou na psaní zadarmo do soutěží, kde v tom nejlepším případě když to dotyčný/á vyhraje (či se umístí mezi prvními třemi až pěti), tak jeho práce zadarmo vyjde ve sborníku. Sice by se vyhrávání soutěží a (byť bezplatná) publikace soutěžních povídek v dalších a dalších knihách dala taky brát jako svého druhu reklama (které jak známo není nikdy dost), ale při tom doslova boji o obživu v malém rybníčku české (potažmo československé) fantastiky si nejspíš podobnou “frajeřinku” málokdo může dovolit.Ale pokud by Akademie SFFH zase zařadila do oceňování povídky, myslím, že by vůbec nebylo od věci, aby páni akademici brali v potaz taky věci vyšlé v Mloku, případně i ve sbornících z dalších soutěží. Teprve pak by se asi vidělo “kolikátá liga” naší fantastiky CKČ (eventuálně i další “klání amatérů”) vlastně jsou.

  301. Cíl spisovatele je psát pro lidi a publikovat. Ne soutěžit. A možná i soutěžit pokud mu to přinese možnost publikovat. Podle mne je tohle společné pro většinu SF a F autorů u nás. Spisovatel začátečník NEMÁ mnoho možností, jak zveřejnit své dílo většímu počtu čtenářů, tak jde do soutěží, publikuje na webu, kde se dá. Spisovatel, který už prorazil tuto potřebu nemá. Zajímá ho jak bylo dílo přijato čtenáři a kritikou. Pokud chcete přitáhnout populární spisovatele do soutěží, musíte tu soutěž udělat pro spisovatele zajímavou. Podle mne důvod proč populární autoři do soutěží nepíšou je motivace. Soutěž jim nemá co dát.

  302. Ziro, já si naopak myslím, že to, aby renomovaní autoři soutěžili se začínajícími (v mnoha případech takřka dětmi), není zrovna dobrý nápad. Takřka v každém odvětví jsou nějaké “výkonostní třídy” a i když Jana Rečková nebyla první, přece jen snad po tolika publikacích nemá zapotřebí brát tohle sousto mláďatům. Ŕemeslná zručnost množstvím napsaných textů roste, člověk se v tom naučí chodit, atd. Myslím, že není cílem soutěží, aby je vyhrávali padesátiletí autoři románových cyklů :)) Na druhé straně, pokud bude Akademie hodnotit povídky, bylo by imho nesmyslné a nefér vydělit z toho sborníky ze soutěží, ale tuším, že s ničím takovým se ani nepočítá (s diskvalifikací soutěžních podmínek :).

  303. Povídek, samozřejmě, ne podmínek. No nic, jdu spát, už se mi pletou prsty.

  304. Re: Alraune
    Ty “výkonnostní kategorie” mi připadají jako zdvořilejší a diplomatičtější konstatace té druhé (třetí či kolikáté to) ligy. Ve sportu má smysl zařazovat soutěžící do určitých “tříd” podle věku či jiných měřítek (třeba váhy), protože věk někdy může být jistou výhodou a jindy hendikepem (jak příliš nízký tak příliš vysoký) a samozřejmě třeba v boxu nebo zápase střízlík vážící 60 kg i s postelí proti metrákovému chlápkovi nemá šanci. Ale myslím si, že umění je něco trochu jiného, než sprint, tenis či box, a navíc je nejen o řemesle, ale taky (a můžeme se hádat, do jaké míry) o talentu. Samozřejmě “vypsanost”, tedy co nejdokonalejší zvládnutí řemesla, je jistě značné plus, ale na straně druhé může být někdo natolik talentovaný a zároveň mít “od přírody” dán takový cit pro jazyk, že mu k tomu “vypsání se” stačí hodně málo – zatímco jsou samozřejmě i takoví, kteří kdyby se snažili a poctivě psali třeba padesát let, stejně to za moc stát nebude. Vezmi si loňskou CKČ, kde kategorii “povídka” s přehledem vyhrála Jana Jůzlová s dílem, které (jestli nám tedy nelže – a já doufám, že ne) bylo třetí povídkou, kterou v životě napsala. Co se stalo s tou úplně první nevím, ale ta druhá skončila v kategorii “novela-román” na druhém místě, což taky není až tak zlé. Neznám tak dobře dějiny CKČ, takže nemůžu kategoricky tvrdit, že to bylo (či naopak nebylo) poprvé, kdo někdo získal Mloka se svou de facto prvotinou, ale ročníků, kdy nováčci s přehledem poráželi “ostřílené matadory” už bylo dost a dost. Na druhé straně jsou zase ročníky CKČ (jako třeba ten letošní), kde se mezi nejlepšími ve všech kategoriích téměř neobjeví nějaké úplně nové a neznámé jméno, ale všichni finalisté jsou jména dobře nám známá ze “stupňů vítězů” ročníků minulých, případně z vítězství v jiných soutěžích. Ale i tak opravdu nevěřím tomu, že pokud by se slavní autoři soutěží účastnili, že by si veškeré ceny pouze “dělili mezi sebou” a nikdo nový by mezi nimi neměl šanci. Za prvé se čas od času může objevit podobný výrazný talent, jako Jůzlová, a za druhé “i mistr tesař se utne”, tedy i profesionálovi se nějaká věc povede víc, jiná méně a některá skoro vůbec, přičemž i velmi zkušený spisovatel někdy není schopen dost dobře odhadnout (či objektivně posoudit) fakt, že to či ono se mu moc nepovedlo. Nevím, jaká podivnost v lidské duši je za to odpovědná, ale poměrně často se stává ve všech možných oborech lidské činnosti, že někdo patřící ke špičce má čertvíproč neuvěřitelně sentimentální vztah k nějakému svému silně podprůměrnému počinu a odmítá vidět a slyšet cokoli na téma, že se mu to vážně nepovedlo. A za třetí zde působí přece jen trošku i další faktor – pravidla pro psaní dobrých povídek (a zejména krátkých povídek, tak do těch 10 až 15 NS) jsou poněkud odlišná od pravidel pro psaní dobrých románů. A většina těch slavných a uznávaných autorů píše především romány nebo dokonce celé románové cykly, zatímco povídky jsou spíše na okraji jejich zájmu (mj. i proto, že jsou méně prodejné prodejné) nebo je přestávají psát úplně, tedy jinými slovy jejich psaní poněkud “odvyknou” a proto je docela dobře může přestihnout slušně napsaná práce nováčka s nějakým neotřelým nápadem nebo zajímavou pointou.Takže podle mého tématem k zamyšlení pro pořadatele literárních soutěží by spíš mělo být to, co zmínil Radim Sypták, tedy jak příslušnou soutěž natolik zatraktivnit, že by skoro každému známému a uznávanému tvůrci stálo za to do ní přispět aspoň občas – třeba jen jednou za pár let.

  305. A navíc
    si myslím, že z psychologického hlediska máloco může být pro začínajícího autora větším impulsem pro to, aby psal dál, než pocit, že napsal něco lepšího, než Rečková (či jiný uznávaný spisovatel). Ono značným povzbuzením může být i vědomí, že jeho povídka nedopadla zase o tolik hůř, než povídka Rečkové (Šlechty, Kovanice… doplňte dle potřeby).

  306. Alraune,
    ale třeba pro mně je soutěžit s autorama jako je Rečková, Kovanic a podobně právě to, co mě na soutěžích hodně baví… Teď třeba na mfantasy mě to celkem omrzelo, právě proto, že tam bylo hodně píšících puberťáků nebo lidí úplně neznámejch. 🙁

  307. U většiny soutěží je motivací publikace, když tenhle motiv odpadne, co zbyde? Prestiž? To by pak musela být vysoce vážená a graduovaná porota. Profit? Pak by cena musela být vyjádřena okrouhlou sumičkou 🙂 Jinak nevím. Někdo je soutěživý, soutěží rád, někdo ne.PP, Jana Rečková je enormě plodná autorka, proto má co posílat do soutěží :)), ostatní se jí v četnosti produkce nemohou rovnat 🙂

  308. Někteří “profíci”
    mají tak profláknutý styl, že by soutěži bylo po anonymitě hned při prvním čtení. Co se týká JWP, tak pokud vím, psal něco do soutěže vyhlášené Alraune a spol. Že byl jmenován jedním z “patronů” oné vypečené akce jsem mu ale musel říct já, neb organizátorky buďto nebyly dost hlasité, nebo mu to prostě nesdělily:-).Jak jsem dále zjistil v Chotěboři, řada osvědčených autorů nemá pro zakázky nebo rozepsané věci čas na nic jiného, než je práce za účelem obživy a psaní z výše uvedených důvodů.

  309. Že je patron věděl dobře, ale znáš Procházku,ten si všechno zařídí po svém :))Trochu k tématu, nevím,jestli jsem osvědčený autor, ale zasekaná jsem tak, že mě mé sliby děsí každý večer, když začínám psát. Upřímně, editory by asi nepotěšilo, kdyby jim autoři naslibovali texty a pak psali do soutěží. No, co nepotěšilo, spíš nas*alo 🙂

  310. socialismus s lidskou tváří
    “Příliš mnoho psů, zajícova smrt.” ;-)Mám pocit, že dokud tu budou tací, jako je Jp, Darth Zitra, já a mnozí další alkoholici, neschopni zbavit se pomyšlení na ten lahodný třpitivý mok v zelené lahvi, nevyhraje nikdo.Co takhle se dohodnout? Sklenka pro každého je sice malým vítězstvím, ale jinak nám nezbyde než doufat, že ta lahev je archivní (určitě bude mít svůj věk, než tahle debata skončí…)

  311. Ostatně si myslím,
    že tah s šampaňským byl šikovným fíglem, který dopomůže této debatě k nesmrtelnosti 🙂

  312. To o profláknutém stylu
    je pravda….. tak třeba Alraune psát do soutěží anonymně moc nemůže, neb je poznatelná na sto honů. :-)))))

  313. Alkoholici všech zemí spojme se
    Fajn, jsem pro, tak se tady domluvme, že se o ten šampus podělíme. Otázkou je jak se domluvit a hlavně jak pak zajistit, aby někdo ten šampus nevychlastal sám.A pokud jde o to psaní, tak nevím nevím, ale když je někdo přílišná slibotechna a pak nestíhá, tak je to snad jeho problém (či jeho chyba), ne? A pokud Rečková stíhá psát do časopisů, antologií, romány a ještě do soutěží, zatímco jiní nejsou schopní půl roku dodat slíbených pár stránek, tak to holt pouze a jen svědčí o tom, že někteří jsou zkrátka schopnější, než druzí. Neřekla bych, kdyby Rečková kromě psaní neměla jiné povolání, to by se pak dalo vcelku spravedlivě namítat, že to porovnávání není fér, když někdo kromě psaní nemá na práci nic jiného – jenže právě Jana Rečková MÁ na práci ještě něco jiného, než psaní, a navíc to něco je zatraceně náročná práce. Takže pokud stíhá ona, proč nestíhají jiní?

  314. Copak, napsat toho hodně, to jde, to chce hlavně sicflajš, ale psát hodně, dobře a udržet kvalitu dlouhou dobu, to se nedaří ani génium 🙂

  315. darth zira: co tady rozumuješ? každý k psaní přistupuje jinak. z někoho to padá, někdo si to musí vysedět. hlavně aby z člověka nepadaly sračky

  316. to Darth Zira
    Paní Rečková pracuje na zkrácenej úvazek, a to je na psaní vždycky znát, je to určitá výhoda. Ale stejně jí fandím.

  317. Vysedět
    se to musí vždycky. Existují totiž jisté fyzikální zákony, jako např. jaký počet písmen za minutu lze napsat – navíc většina spisovatelů nejsou zároveň rekordmani v počtu úhozů za minutu (jestli je mezi nimi vůbec nějaký takový, co má rychlost psaní profesionální sekretářky). Takže i pokud by někdo sršel nápady tak, že by ho málem každý den napadl nějaký námět na povídku a každý měsíc námět na román, a zároveň by se mu to bleskurychle v té hlavě uskládalo tak, že by měl všechny věty své povídky/románu naprosto přesně a doslovně “v hlavě” už v momentu, kdy si sedne k počítači, takže by jen “přepisoval diktát ze své mysli”, stejně by mohl za hodinu napsat jen určitý omezený počet znaků – tedy jinými slovy i kdyby moc chtěl, ročně deset románů a několik desítek povídek k tomu by nebyl schopen vyprodukovat ani kdyby do práce nechodil vůbec, protože den má jen 24 hodin a taky se musí část dne spát, jíst a páchat další pro život vcelku nutné věci;-)Alraunae – co je to “hodně”? 1 román za dva roky a 5 povídek ročně k tomu? Nebo víc? Či míň? A jen tak mezi námi, s těmi géniy nemáš až tak úplně pravdu – podívej, kolik toho za život napsali takoví pánové Balzac, Dumas nebo Zola. Nebo takový pan Voltaire. A to teda rozhodně nebyl ani jeden z nich žádný asketiký mnich, který by nedělal nic jiného, než od rána do noci psal – většinou žili tihle pánové sakra náročným a bouřlivým společenským životem, míchali se do politiky, někteří z nich byli i velmi zdatní podnikatelé, případně měli kromě psaní ještě hromadu jiných zájmů a ještě k tomu do jednoho všichni stíhali milenky v počtu nikoli malém (a ty by je teda pěkně hnaly, kdyby v té ložnici nebyli ničeho schopni:-D). A to navíc jediný z nich neměl k dispozici ani obyčejný psací stroj, natož pak počítač (na kterém se dají díla tvořit někalikanásobně rychleji, než “ručně”).A hlavně – pokud o sobě někdo ví, že mu psaní trvá hodně dlouho a nejen, že každý nápad musí “vysedět” několik týdnů, ale že občas i několik týdnů trvá, než se mu ten nápad vůbec “vylíhne”, tak je přece hloupost slibovat nakladatelům, že jim bude povídky dodávat každou chvíli. Prostě pokud vím, že toho obvykle za rok nevyplodím víc, než 3 kousky, nemůžu slíbit povídku do jedné antologie, do druhé antologie a ještě k tomu za ten rok několikrát do Pevnosti a Ikárie. A takovýto člověk pak samozřejmě tím méně může soutěžit. Ale nechce se mi pořád věřit tomu, že z našich SFFH profíků pouze Jana Rečková a Šaman jsou schopní toho za rok napsat tolik, že jim něco “zbývá” i do soutěží.

  318. bať, bať..
    Dlouho jsem přemýšlel o tom, co napsala Darth Zira…Ano……někdo napíše desítky románů, nebo třeba celé románové cykly, které se prodávají po milionech a kvůli kterým padne půlka amazonského pralesa, a někdo jiný třeba jen pár povídek. Rozhodující zůstává kvalita a tu prokáže až čas (stejně jako v případě této a další tvorby Edity Dufkové – dovolil jsem si malý oslí můstek a návrat k samotným kořenům této diskuse) A taky bych doplnil, že jsou lidé, kteří napíší třeba jen:”Přišel k řece. A řeka tam byla.” jako pan Hemingway a ono to tam prostě je. Nevím jak je to možné, ale pozná se to i na těch dvou prostých větách….no a já bych si dal to šampaňské…

  319. Darth Zira se mýlí
    Re 25. 8. 18:53 – problém není v tom, jak se domluvit, ale jak zabránit, aby to kartelu překazil někdo zvenku (srov. vězňovo dilema). Ano, Ondřej Jireš 8. 8. ve 14:16 evidentně čtenářstvo FP podcenil (nebo přecenil?).Re dneska 12:27 – existoval jistý Reverend (vážně!) Robert Lionel Fanthorpe, který na přelomu 50. a 60. let publikoval ke dvěma stovkám SF rodokapso-perryrhodano-johnfranciskovářovského formátu, ve vrcholné době tempem jedné týdně. Řešil to co do stylu mnohomluvností a synonymičností, jež je dnes kultovní, co do zápletek např. výpůjčkami ze Shakespeara, a co do fyziky psaní tím, že je diktoval na pásek a pak nechával naklepat na stroji širokým příbuzenstvem. Jediný problém byl, že nebyl s to posoudit, jak blízko už je k pevně stanovenému rozměru, takže některé mají konce ještě useknutější nežli Za okraj Světa a Soliton – kterýžto oslí můstek mi připomněl, že se taky už nějakou dobbu chci vrátit ke kořenům diskuse a poznamenat něco ke sbírce; no, myslím, že si to nechám tak do čtvrtka. (Anebo radši počkat až po Parconu, aby si mě Edita nenašla?)

  320. Ziro, v téhle otázce je mezi námi zásadní nesoulad. Ty myslíš, že je pozitivní,když profesionálové píšou do soutěží, já jsem toho názoru, že profesionálové mají koukat psát slušně to, co je u nich objednáno a soutěže přenechat těm, kteří na sebe teprve potřebují nakladatele upozornit. Pokud Jana Rečková ráda soutěží, je to samozřejmě její věc, ale zrovna v jejím případě imho platí, že méně by bylo více.A k těm géniům, že by zrovna Dumas napsal jen kvalitu, to se mi nezdá :)) Byl to chlebař, bohy nadaný, ale chlebař. To říkám se vším respektem, já si chlebařiny vážím 🙂

  321. Alraune
    Jenže když do soutěží vůbec (tedy ve smyslu ani do některých a ani třeba jen ob rok) nepíšou profíci, tak za prvé můžou jistí kritici (ještě velmi slušně řečeno), kteří se objevují i zde, vyřvávat, že soutěže jsou o ničom, jelikož je to až druhá (třetí nebo ještě horší) liga naší fantastiky a za druhé pokud se vůbec nikde neporovnávají práce “profíků” a “amatérů”, tak jak takový vítěz libovolné soutěže může vědět, že není pouze “jednooký mezi slepými”, tedy že tu soutěž vyhrál ne proto, že je dobrý, ale pouze a jen proto, že ti ostatní amatéři psát neumějí vůbec? Snad částečné rozřešení tohoto problému přinese opětovné zařazení kategorie “povídka” do cen Akademie SFFH – pokud teda do hodnocení budou zařazeny i nejlepší věci z CKČ a případně i z dalších soutěží (namátkou mě napadá třeba Nejlepší fantasy, Vidoucí, Trollslayer, Halmochron). Nejsem si jistá, jestli by se v našich podmínkách dala udělovat i nějaká “velká čtenářská cena”, která by byla určitou protiváhou cen Akademie, když i u cen Akademie se stále řeší problém, jestli by její výsledky nemohly osobní sympatie a antipatie, případně kšeftíčky typu “letos já tobě, napřesrok ty mně” ovlivňovat více, než je zdrávo. A u čtenářské ceny – ať už by se hlasovalo mailem, přes speciální formulář na webové stránce jako ve Vidoucím, anketními lístky (otištěnými třeba v Pevnosti a Ikárii) nebo nějakým jiným způsobem – by se asi dalo ještě méně zabránit tomu, aby se neformovaly různé “klany” fanoušků toho či onoho autora (ve složení příbuzní do x-tého kolena, spolužáci a kamarádi), které by – vzhledem k velikosti (přesněji malosti) českého/československého rybníčka fantastiky – mohly výsledky dost zásadně ovlivňovat.Navíc jak už jsem psala jednou, pro začínajícího autora je určitě velkým povzbuzením, že napsal něco lepšího (nebo i ne zas o tolik horšího) než renomovaný profík.Jinak Dumas byl jen jeden z mnou jmenovaných pánů, o kvalitě (a genialitě) těch ostatních se asi dá těžko pochybovat;-) Navíc si myslím, že snad každý český (i slovenský) autor fantastiky by si mohl jen gratulovat, pokud by byl ještě za sto a více let tak známý, jako je dnes Dumas. Možná se mýlím, ale obávám se, že podobného úspěchu se nedočkají ani Žamboch s Kulhánkem. A abychom se vrátili k Editě, tak můj pocit z její sbírky (už jsem si ji konečně přečetla) je takový divně rozpačitý. Většina těch jejích prací vážně není můj šálek čaje. To samozřejmě není žádný důkaz jejich (ne)kvality, protože bleděmodrá barva taky není špatná barva jenom proto, že já ji nesnáším. Moje hlavní výtka se týká asi toho, že sice existují povídky (a občas i romány), kde po přečtení pár řádků/stránek můžu bez problémů odhadnout pointu a v okamžiku, kdy se v nich objeví jakákoli postava, můžu tak na 90% předpovědět, jak se zachová (což mi do jisté míry pije krev, jelikož pak poněkud nemám důvod číst dál), ovšem u Edity mám přesně opačný problém – zpravidla vůbec nechápu, proč se ta či ona její postava chová tak, jak se chová. Možná je to pouze dáno tím, že Edita (a tím pádem samozřejmě i její postavy) myslí dosti odlišným způsobem, než já (což opět nic nevypovídá o tom, že je to špatně), ale vážně mi to občas trošku připadá – jak to bylo nadhozeno v recenzi – že jediným úkolem většiny jejích hrdinů je “zemřít za každou cenu”. Nemám vůbec nic proti povídkám, které dopadají špatně, spíš naopak, na happy-endy jsem značně alergická. Jenže v poslední době začínám být dost otrávená taky z opačného extrému – z “hrdinů”, kteří dopadají špatně jenom kvůli tomu, že se chovají jako mentálně retardovaní, případně proto, že jim snad úplně schází prostý pud sebezáchovy.

  322. CKČ v ASFFH
    Darth Ziro, už vám to řekli jednou, ale zjevně to nestačilo, tak ještě polopatičtěji: Akademickou povídkovou kategorii jedna práce z Mloka vyhrála, a nominovány bývaly úplně běžně. Hlasovat se mohlo pro všechny povídky vyšlé kdekoli včetně fanzinů. Samozřejmě se (po jejím hypotetickém obnovení) akademie v principu může rozhodnout vyloučit práce vydané ve sbornících soutěží, v časopisech, které mají redaktora (zaslané příspěvk, to je vlastně taková kontinuální soutěž s jedním porotcem, no ne?), anebo třeba takové, jejichž sedmé písmeno je Z, ale nedokážu si představit, kdo (a proč) by to navrhoval, natož že by to prošlo.

  323. Re: CKČ v ASFFH
    Takže ono ještě není úplně jasné, že se povídková kategorie v cenách Akademie obnoví?Jinak záležitost toho, jaké povídky budou či nebudou akademici do hodnocení zahrnovat, jsem zmínila spíše okrajově, podstatou mého sporu s Alraune je něco úplně jiného: já si rozhodně myslím, že je-li to aspoň trochu možné, renomovaní autoři by se měli soutěží účastnit (mimo jiné proto, že jinak nelze účinně zacpat hubu těm, kteří vykřikují, že CKČ – o těch menších a méně prestižních soutěžích ani nemluvě – je úplně na h***o a účastní se jí jen póvl – pardón, druhá liga – české/československé fantastiky) a ona si naopak myslí, že by se naopak známí tvůrci soutěží účastnit v žádném případě neměli, ba přímo decentně naznačila, že podle jejího názoru Jana Rečkové dělá chybu, když soutěží. V této souvislosti mě docela zajímá, co si o tom myslí jiní, třeba Vy.Případně zda si někdo myslí, že je v podmínkách české fantastiky realizovatelná nějaká “velká” čtenářská cena podobná těm zahraničním.A taky jsem dost zvědavá, co si třeba Vy (a možná i někteří další zde přítomní) myslíte o Editině sbírce – když už je to tu hlavní téma. Ale ty soutěže a ceny od toho nejsou až tak daleko, jak by se třeba zdálo, neboť tu už kdosi argumentoval stylem že Editina několikanásobná účast mezi nejlepšími v CKČ přece není žádným důkazem toho, že umí vůbec psát…

  324. Ale Edita umí psát, stejně jako to umíš ty.Akorát máte každá jinej styl.

  325. to Darth Zira
    Myslim, ze podsouvate Alraune neco, co nerekla. Alraune psala o tom, ze zavedeni autori NEMAJI POTREBU ucastnit se souteze a ze vzhledem k pomeru napsane (publikovatelne) / publikovane u tech zavedenych firem by nejspis dochazelo k tomu, ze ti zavedeni autori poslou do CKC atd. az svou vlastni “druhou ligu”. Protoze to nejlepsi jde stejne jinam. Tam, kde to vydela, tam, kde se to dostane k sirsi vrstve ctenaru, ci tam, kde to ma pro dotycneho osobne vyssi hodnotu z hlediska “historie” a vyznamu, chcete-li ;-)Budu ted osobni a konkretni. Napriklad dotaz, zda bych mohl neco napsat pro 2101: Ceska odysea zavinil, ze jsem svou povidku, puvodne planovanou pro Ikara (vazne jsem se s Eliskou nebal obhajovat, byt jsme se s kolegou Vankem nakonec shodli, jak neuveritelne mizerna je;-)) poslal tam. Jinou jsem nemel. A byt by bylo v samotnem dusledku vydani v Ikarii vyhodnejsi, moznost publikovat v KNIZE protoze jsem byl OSLOVEN (nikoliv ve sborniku, protoze jsem se tam protlacil) byla pro mne rozhodujici. Takze ma-li ten zavedeny autor byt seriozni a vypustit jen to, co si vypusteni v jeho ocich skutecne zaslouzi a vi-li, ze co ma doma neni “tak dobre jak by mohlo byt”, proc by mel, pro boha ziveho, to “horsi”, co nikde nevyda, hazet do souteze, aby vylepsoval ego tem ostatnim soutezicim???Skutecnost, ze tito autori uprednostni cokoliv jineho (a vynosnejsiho a jistejsiho), je prece logicka! A ze si sve jmeno “hlidaji” je prece take logicke. Kazda firma si svou znacku hlida.A pokud jde o Janu Reckovou, jejihoz psani si osobne vazim, pochopil jsem Alraune tak, ze lituje PRAVE TOHO, ze Jana Reckova pise PRILIS a vyjde i s tim, co by si ne vzdy oficialni vydani zaslouzilo. Nic jineho. Ze proste Jana Reckova sve jmeno devalvuje. A mne osobne to mrzi, protoze ja chci od Jany Reckove cist ty nejvymazlenejsi kousky!Jinak nevidim opravdu ZADNY DUVOD, proc by mel byt nekdo povinen zachranovat cest nejake soutezi. Pokud krikloun nechape, ze se doba zmenila a CKC a dalsi souteze s ni, spise dokazuje vlastni hloupost. A pokud soutez o takove autory stoji, musi se sama dostatecne zatraktivnit.O Editine sbirce se, myslim, dost z nas uz vyjadrilo vyse 😉

  326. to Darth Zira 2
    Jinak pokud zde zaznela jmena plodnych a presto kvalitnich a historii overenych vautoru, kteri se nevymlouvali na praci a jine aktivity a psali a byli uspesni…S klidnym srdcem verejne priznam, ze je to nejspis tim, ze holt byli “kolegove Dumas a Zola” nadanejsi a schopnejsi nez ja. 😉

  327. Re: to Darth Zira
    Takže se oklikou zase vracíme k tomu, co jsem zmínila už asi před třemi týdny, že totiž by pořadatelé literárních soutěží měli začít přemýšlet nad způsoby JAK zatraktivnit soutěže natolik, že by i zavedenému autorovi stálo za to tam občas něco poslat. Záměrně píšu občas, už jsem to tady zmiňovala taky několikrát, že tím míním třeba jednou za dva či tři roky. Samozřejmě chápu, že pokud někomu “hoří termín” nebo dostal nějakou atraktivní nabídku na umístění své povídky v antologii nebo časopise, tak že toto je pro něj vždycky přednější. Ale pokud je schopen (a hlavně ochoten) si trochu času udělat, tak mu přece vůbec nic nebrání v tom, aby nad nějakou tu “plonkovou” povídku, co má v šupleti a zatím pro ni nemá ani výhledově žádné umístění (a taky ta povídka není ještě tak úplně “ono”) sedl a “vymazlil ji”.Obávám se ale, že v našich podmínkách jsou peníze (ve formě finanční prémie v řádu několika tisíc za první místo a o něco méně – ale pořád ještě nejmíň takové dva tisíce – za další finálová umístění) asi tím jediným, na co by profesionálové slyšeli. Vzhledem k tomu, jak je ten náš rybníček fantastiky malý – a tudíž každý, kdo se o tento žánr trochu zajímá, zná za chvíli všechny české (i slovenské) autory nejen jménem, ale kolikrát i osobně – tady asi ani autorovi ani nakladateli ke zvýšení prodeje knih příliš nepomůže, když bude na obálce něco ve smyslu “kniha od držitele Mloka 2002” (“vítěze Halmochronu 2003”, “dvojnásobného držitele Vidoucího”, “rytíře Řádu fantasy za rok 2001” atd.), protože naprostá většina těch, co se o českou/československou fantastiku zajímají a zejména kupují knihy českých (a slovenských)autorů, to o tom autorovi stejně dávno ví. Snad (to opravdu nevím, nejsem maketingový odborník) by podobné reklamy na knižní obálce mohly mít určitý vliv na “začínající fanoušky”, kteří se v žánru ještě příliš neorientují, případně by možná (zase říkám možná, nevím to) podobná reklama donutila i sem tam nějakého toho čtenáře jiných žánrů, aby si tu knížku (třeba ze zvědavosti) koupil. Ovšem jak velký finanční efekt pro autora i nakladatele by podobná reklama na obálce mohla mít si opravdu netroufám odhadovat. Na straně druhé by ale i tohle nejspíš stálo za zvážení, protože v našich podmínkách každá stovka knih prodaných navíc je lepší, než nic.To medvídek pú: Já přece nic nepsala o tom, že Edita píše špatně (nebo snad nedejpalpy neumí psát). Napsala jsem pouze to, že většina jejích věcí není tak úplně můj šálek čaje (a uvedla jsem ve stručnosti i proč) a že někteří jako argument proti její tvorbě (a dle mého mínění jako argument fakt falešný a vrcholně podpásový) používají kecy o “druhé lize” a o tom, že solidní umístění (byť i několikanásobné) v jakékoli soutěži vůbec neznamená, že dotyčný/á umí psát.

  328. Problém
    je v tom, že některé “staré páky” nestíhají ani pokrývat objednávky (případně termíny), natož aby si “střihly” ještě něco vedle.

  329. Když láhev se otvírá…
    …A možná jen dáma tam v koutě, zalekne se ve své nepozornosti, když špunt z hrdla vystřelí. Ten kousek korku ztratí se kdesi v dáli při své věčnosti bytí. Pak přijde ten nezaměnitelný zvuk mořského příboje za jasné noci, když se bílá pěna s nezaměnitelným šuměním hrne k okraji skleniček a vzduch je plný napětí – zda nepřelije. Když zlatistá hladina se ustálí, vrhá do nedočkavých očí všech přítomných hvězdné záblsky a skleněný povrch se jemně orosí, avšak jen tehdy je-li nápoj správě vychlazen. Přípitek, který následuje za jemného cinkání může být věnován té zvláštní příležitosti, protože chvíle je to vskutku posvátná…BTW: Blíží se výročí dvouměsíční existence zdejšího fóra. 😉

  330. Re: Re: CKČ v ASFFH
    Jak bylo na FP oznámeno, o změnách bude hlasovat valná hromada v sobotu. Podle diskusí na netu tipuji výsledek na obnovení, ale dokud se to doopravdy nestane, jisté není nic.Zvlášť to neřeším, ale přikláním se spíše k obhájcům “profesionálů”, tj. názoru, že není morální povinností autorů (ba ani nijak užitečné), aby se soutěží účastnili.

  331. A zbytky po valne hromade sezereme na kanibalske hostine, ktera nasleduje…

  332. Škoda
    že nás tu nikoho nenepadlo domluvit se na tom šampáňu tak, abychom ho společně vypili na té kanibalské hostině. Teď mě napadá – je lidské maso považované za tmavé nebo za světlé, tedy hodí se k němu více víno červené či bílé? Nebo snad růžové?

  333. barva masa
    Lidské maso je spíš tmavé – barva za syrova jako konina nebo hovězí, chuťově nasládlé vepřové. I když pod kůží se vyskytuje svalovina světleji zbarvená (světle červená – hodně temně růžová).Osobně bych byl pro volbu lehkého červeného.

  334. Nějaké červené
    tam rozléval Slavoj. Jestli bylo lehké nevím, já měla svůj absinth a nechtěla jsem to míchat.Takže rada pro Editu a Františku: jestli ještě někdy tuto bohulibou akci zopakují, měly by zaangažovat i nějakého znalce vína, který by poradil s volbou vhodných nápojů, ať to má patřičnou úroveň (když už nás za to zavřou, tak ať je aspoň za co:-D)

  335. Hele, nestálo by za to nechat sem něco napsat Editu a pak si všichni svázat ruce a vydržet, aby dostala tu lahev právě Edita… aby ONA (jako autorka recenzované knihy) aspoň z této diskuse, jež se její knihy netýká, něco měla?

  336. To zní rozumně! Alespoň mi konečně přestanou chodit příspěvky z téhle diskuse na mejl. Že tahle špatná autorka vyhrála dvě kategorie CKČ mě naplnilo škodolibým nadšením.Edito, napiš sem něco, třeba ostatní zmlknou! 🙂

  337. to MB
    Nechci vam prilis kazit “skodolibe nadseni”, ale je na miste jenom tehdy, akceptuje-li protistrana CKC jako meritko objektivni kvality. V opacnem pripade maji jeji odpurci jen skodolibou radost z toho, ze jim Editino dvojnasobne vitezstvi potvrdilo nizkou uroven souteze jako takove ;-)To ja jen, abychom se hned vsichni bratrsky neplacali po ramenou ;-)On nejde prijem novych prispevku odhlasit?to Jaguuu a Radim Syptak:Jinak si nemohu pomoct, ale hlavni zasluhu na teto diskusi ma Regis. Co se takhle dohodnout a nechat ho to sampanske vyhrat? ;-D

  338. No, a co se dohodnout na strategickém kopromisu – šampańské spolu vypijí Edita s Regisem!

  339. 2 cpt. Flint: nic proti ;)standa.e: CKČ 2006 mě mile překvapilo. co se týče vztahu literární soutěže a objektivních kvalit; literární ceny nejsou IMHO mírou objektivní kvality, ale výslednicí mír porotcovských vkusů 😉 takže teprve tehdy a jen tehdy, budu-li porotcem já, pak bude, samo sebou, mít CKČ i rozměr objetivní 😀

  340. komu šampus
    Tak se mi to nepovedlo, takže znovu:Vzhledem k tomu, že vyhlašovatelem soutěže o lahev šampaňského je Milan Petrák (21. 7. 10:19), měl by se k mému návrhu, standy.e protinávrhu a cpt. Flinta kompromisnávrhu vyjádřit on. Milane, komu mají všichni plkající přenechat poslední slovo – Editě, Regisovi nebo oběma (to si ovšem technicky špatně představuji :-)?

  341. Regisi, neříkej to dvakrát
    nebo Ti někdy v prosinci (asi jako dárek od Ježíška-Milese pod stromeček) doma přistane balík soutěžních prací z CKČ 2007. A až to budeš číst, tak si pak (zejména při čtení obzvláště exportních hrůz, kterých se každý rok najde sakra dost) budeš chtít sám sobě nafackovat, že jsi radši nemlčel, jenže už bude pozdě;-)

  342. to Jaguuu
    Jsem tezce nepochopen – muj navrh o predani sampusu Regisovi byl jen reakci (pravda, lehce ironickou) na podobny navrh ohledne Edity. Predstavte si, ze by Regis napsal obdivny text. Jak dlouho bychom si zde asi povidali? Kazdopadne Milan stanovil jasna a snadno dodrzitelna pravidla. Neni duvod na nich cokoliv menit. To si tedy myslim ja.Technicke reseni Regisovsko-Editina prispevku je jednoduchy. Ti dva se nekde sejdou a prispevek napisi spolecne :-D.

  343. Literární soutěže
    Nečetl jsem bohužel celou diskuzi, protože na to nemám dost času. Rád bych ale reagoval na to, co tu zmínila dívka/žena Darth Zira o pár komentářů výše – účast spisovatelů v literárních soutěžích.Zamysleme se nad tím, co přispěvatelům nabízí. Soutěže jsou především líhní. Jde o to poměřit se s jinými, získat zpětnou vazbu, v ideálním případě si získat jméno. Pokud se vám to podaří, heuréka, můžete začít psát přímo pro nakladatele. Znají vás. Chtějí vaše věci. Na současném trhu je přetlak poptávky po českých autorech – autoři, dokážete si představit lepší situaci? Nemusíte léta čekat na svou šanci, shánět agenty (ti by se na našem trhu stejně neuživili), nemusíte prosit Boha… Stačí jen slušně psát. Pokud byste ale přesto chtěli vytvořit literární soutěž, prestižní podnik do kterého se ve větším zapojí i “zavedení” spisovatelé a autoři, musíte nabídnout nějakou motivaci. Peníze, zlaté cihly, sochu v životní velikosti, štěně labradora,… A nebo třeba jen skvělý kontrakt na povídkovou sbírku. .-)

  344. Začínám mít chuť postavit zajímavou proticenu na pětistý příspěvek 🙂

  345. Re: Literární soutěže
    Milý Pavle, jde právě o to porovnávání. Pokud se jeden začínající amatér porovnává s jinými začínajícími amatéry, tak jakou vypovídací hodnotu o jeho případných schopnostech má takové vítězství? Být nejlepším z 10 (20, 30, 60…) jiných amatérů může klidně znamenat jen to, že je někdo pouhý jednooký mezi úplně slepými. Samozřejmě nemusí – může se taky jednat o výrazný talent. Proto si myslím, že pokud takový začínající má možnost se aspoň občas porovnat s někým již zavedeným a jako autorem uznávaným, tak to pak vypovídá o jeho případných schopnostech daleko více. Takový příklad – vezměte si toho mladého Poláka Kubicu ve Formuli 1: bylo by seriózní říkat o něm, že je dobrý pilot, bez toho, že by změřil síly s těmi nejlepšími přímo na trati? I kdyby v testovacích jízdách dosahoval přímo zázračných časů, tak by to pořád ještě vůbec nic nemuselo znamenat. Podle mého soutěž bez účasti aspoň jedné dvou špiček současné české fantastiky není ničím víc, než jízdou po tom testovacím okruhu – při slušném výsledku se dá usuzovat na existenci schopností, při opakovaném slušném umístění v té samé v několika letech po sobě a/nebo při solidních výsledcích ve více různých soutěžích se mnohonásobně zvyšuje pravděpodobnost toho, že dotyčný/á nevyhrál(a) jenom díky tomu, že ti ostatní konkurenti byli totálně nemožní, ale že v něm/ní opravdu něco je, ovšem pořád ještě tohle není skutečný závod ani omylem.Otázkou je, jak ten “skutečný závod” v našich podmínkách zařídit. Psala jsem už výš – a Ty mi to vlastně potvrzuješ – že motivací pro zavedené autory by asi byly jedině finance. Pokud by se za vítěznou povídku udělovala finanční prémie několika tisíc a i za další finálové aspoň ten tisíc až dva, tak by to bylo určitě zajímavé i pro známé autory, protože ani oni asi za povídku několik tisíc tak úplně běžně nedostanou. Ovšem na tohle nejspíš sci-fi kluby ani samotný Fandom nemají. Sice kdyby se sehnali sponzoři nebo dotace, nebylo by to třeba až tak nemožné… Druhou možností pak je, aby se za prvé organizátoři soutěží nějak dohodli s nakladateli a vydavateli, aby vítězné povídky pravidelně vycházely v časopisech, případně v antologiích (ačkoli jsem slyšela, že povídkové antologie prý nejsou na našem trhu příliš dobře prodejné, ale je to info ze třetí ruky, takže nevím), aby se k nim dostali i lidi mimo ty “nejzarytější” fany, kteří čtou všechny možné weby zaměřené na tento žánr a kdejaký fanzin v nákladu pár kusů, a poté zavést nějakou “velkou čtenářskou cenu”. Kdyby několik set (nebo dokonce tisíc) čtenářů svými hlasy rozhodlo o tom, že povídka XYZ začínajícího autora A je lepší, než povídka PQR renomovaného autora B, tak to by pak už o něčem vypovídalo. Velkým otazníkem ale je, jak v našich podmínkách (kdy vzhledem k malosti naší země těch čtenářů fantastiky není zas tolik) zabránit tomu, aby se udělování podobné ceny nezvrhlo v bitku fan-klubů, případně rodinných klanů, jednotlivých autorů, kde by pak nevítězil ten nejlepší, ale ten, který by měl nejvíce kamarádů a příbuzných ochotných pro něj hlasovat.

  346. Re: Re: Literární soutěže
    Když použiju tvé přirovnání závodění ve formulích, tak soutěže vidím jako tréning. Vyzkoušení toho, jaké mají monoposty zrychlení, jak sedí v zatáčkách, jak funguje elektronika, převodovky. Jsou testem toho, jak pilot dokáže nastavit a připravit svůj vůz pro tu kterou trať (soutěž)… Teprve trh je ten pravý “závod”. Určitě sis všimla, že závod jsem uvedl v uvozovkách. Myslím, že za současné situace, si čeští autoři konkurují omezeně. Celkově bude pro českou fantastiku přínosem, když se objeví co nejvíce kvalitních českých autorů, kteří tím přivedou nové čtenáře, co dříve českou fantastiku nečetli. Zní to možná trošku paradoxně, ale konkurence jednotlivců bude prospěšná pro růst celého trhu a tím i potenciálu každého jednotlivce. Paralela se závody F1 je ale velmi volná. Sice i v závodě F1 nemusí pokaždé vyhrát ten nejlepší (existují týmové strategie, atd.) – dá se ale říct, že to je exaktní disciplína. Při psaní ale jinde jsme… Na trhu rozhoduje vkus čtenářů a nepředvídatelná momentální nálada trhu. Závodění v soutěžích může být zábavné a napínavé, ale je podle mě jen fází, kterou autor projde (a měl by projít). Nevidím ale moc smyslu se k ní vracet. Pokud tedy nemá v šuplíku více textů, než zvládá udat.Věřím, že to platí i v zahraničí. Nejprestižnější zahraniční ceny schopné hýbat trhem (Hugo a Nebula) se udílí za vydaná díla – nejsou to tedy soutěže – a jejich výsledky ovlivňují ten skutečný Závod. Soutěže jsou skvělá věc, ale jak jsem uvedl v minulém komentáři, musí účastníkovi něco přinést (jméno, srovnání,…).

  347. Ziro, už nevím, jak ti to vysvětlit… Sháněla jsi někdy povídky pro placenou publikaci ve sborníku? I když za to autoři dostanou několik tisíc (podle rozsahu), stejně se cukají, každý chodí do práce, není čas. Autorů, píšících na spolehlivé úrovni tolik není, sestavit sborník z nových tváří, o to zas nestojí nakladatelé. Někteří autoři mají naslibováno na léta dopředu, to je prostý fakt, realita, se kterou musíš počítat.Ano, peníze by jistě byly motivací, ale peníze v řádu 500/normo (no, možná už 300 by stačilo;). A pak prostá soutěživost u těch, kteří ji mají… Jenže i pro ty je imho zajímavější soutěžit v počtu prodaných kusů, ne před porotou, z níž minimálně polovinu tvoří lidé, se kterými chodíš ve čtvrtek na pivo. 🙂

  348. Literární soutěže
    Garantuju, že nakladatelé sledují minimálně výsledky významnějších soutěží a jména vítězů si pamatují. V případě, že se nějaké jméno objevuje častěji, začnou se zajímat o další autorovu tvorbu a pokud se jim líbí, nabídnou smlouvu na povídkovou sbírku/román. Já osobně bych vnímal soutěže typu CKČ jako trénink nebo “přípravku” (takovou Formuli 3000), kde se jede naostro, ale jen ti nejlepší postupují k profíkům – agenti stájí Formule 1/redaktoři a nakladatelé jim nabídnou smlouvu. Piloti Formule 1 by taky teoreticky mohli jezdit i Formuli 3000, ale nemají na to čas a ani motivaci. Myslím, že tenhle příměr docela sedí…Mimochodem, Editiny tvorby jsem si poprvé výrazně všiml před několika lety jako porotce CKČ – její povídka “Noční můry” mě fakt dostala.Podle mého názoru je Edita typickým příkladem, jak by literární soutěže měly fungovat.

  349. Dobrá
    přesvědčili jste mě. A doufám, že jste tímto přesvědčili také všechny ty nactiutrhače, kteří Editin talent popírají se zdůvodněním, že vítězství v CKČ vůbec nic neznamená… Takže bychom měli začít plkat o něčem jiném – aby se tato debata svou délkou dostala do Guinessovy knihy rekordů. V této souvislosti mě napadá, jestli se zápisem do guinessovky není spojená nějaká finanční prémie – pokud ano, tak by to stálo za úvahu. Za takovou finanční prémii by se dalo nakoupit tolik šampaňského, že by ho bylo více než dost pro všechny zde se vyskytující zasloužilé alkoholiky:-)

  350. Pokud
    chcete do Guinessovky, je asi třeba informovat agenturu “Dobrý den”, ne? Já osobně v G. ještě nejsem, takže tam chci. :-))A mmch. vzkaz účastníkům jisté neoficiální literární soutěže, pořádané při jisté oficiální soutěži.: já myslim, že stejně vedu, ale do sborníku to nejspíš neprojde. :-DDDDDDDDDDDDD

  351. Re: Pokud
    Nejdřív přece musíme mít jistotu, že je to opravdu nejdelší internetová debata aspoň v Česku, než budeme obtěžovat “Dobrý den”, jinak se nám vysmějí nebo nám vynadají, že si z nich děláme dobrý den:DOstatně, má to už aspoň těch 500 komentářů? Nechce se mi to počítat.

  352. marne lasky snaha, na FP ma agent JFK01 uz 501 komentaru 😉

  353. Komentářů je teď těsně ke 400. Jistá naděje by pořád ještě byla!

  354. No co mi to delate???
    Lidičky, frekvence příspěvků nám natolik poklesla, že nás zlý Jireš vyřadil z Top10 “Kde to nejvíc vře”. Jakpak máme udělat rekord, když se nesnažíte? (na druhou stranu, tímto se mi zvyšuje šance vyhrát šampus, tak si to s tou výtkou ještě rozmyslím)

  355. Editě
    To je teda od Jireše pěkně hnusný, že tahle debata už není v Top ten. Možná bys měla začít uvažovat od další kanibalské hostině a hlavně o tom, kdo se stane její obětí:D

  356. Dojem rize osobní
    Jsem rád, že tahle debata vydržela tak dlouho, že i já jsem našetřil, utratil, četl a přečetl. Takže ke knize samotné (O to tu původně šlo, nebo ne? Pamatujete si to někdo? )Když jsem se (s menšími přestávkami) konečně prokousal až za okraj světa zůstalo mi na duši pár slov. Zhodnotím-li tento vydavatelský počin jednou větou, pak by zněla: „Jsem rád, že jsem si ji koupil.“ Sbírka jako celek ve mně zanechala rozporuplné dojmy. Možná, že si v ní každý našel to své, takže jsem se rozhodl tady provést jakýsi jednoduchý osobní „rozstřel“ jednotlivých povídek:Spálení a hořící – ano, taky mám rád koně a ta evoluční myšlenka mě zaujala především postojem, že bychom my, lidé, nemuseli bezprostředně být ti nahoře.Nebudeš mutantem! – ano, velmi zajímavý pohled na TO (on/ona), co je člověku tak podobné a při tom tak vzdálené. Propadlé světy – ne, tohle mě upřímně nezaujalo ani trochu. Nějak jsem nepřilnul k postavám ani k ději. Ale jak říkám, není na světě příběh ten, aby se zalíbil lidem všem.Škvírové příšery – rozhodně ano. Jedna z nejlepších. Sám vím, že děti opravdu dokáží zlobit!Kamir – tak ani tak, spíš ne. Kamir sám je velmi sympatický chlapík, ale ke dnu ho v mých očích strhávají ty „akční“??? scény. Vymítání andělů – ne, tahle dívka mi nic neřekla. Navíc model „spasitelka“ nemám rád. Věc Elina – tak tady zase autorka boduje. Vztah těla a duše, obzvláště ten narušený beru všemi deseti. Křížové hřeby – pro mě jasný favorit. Dvakrát se mi z něj udělalo zle a to dokáže jen málo lidí (a tady v mých očích snese Edita srovnání třeba s panem Kingem, což je v mém podání posta z nejvyšších). Ten kat mě dostal, málem jsem to četl dvakrát (a jistě se k němu ještě vrátím)Za okraj Světa – ano, na můj vkus sice trochu moc hlodavců, ale nápad originální a navíc jako feminista dávám body k dobru za tu matriarchální společnost.O mrtvém koni – ne, tohle mě moc nebavilo a když jsem se dostal na konec, kontroloval jsem, zda mi někdo nevytrhnul stránky. Tenhle příběh totiž konec neměl.Nezvrácené osudy – ne, tak nějak všechno a nic. Všední podání drobných textů, z nichž měl nezaujal jediný. To co mělo být bonusem u mě vyznělo do ztracena. Sečteno a podtrženo: Ano – Ne v poměru 6 – 5. Rozhodně jsem se místy dobře bavil (místy velmi dobře), ale pak přišli věci kvůli kterým jsem knihu odložil. Nicméně jsem rád, že jsem ji přečetl a doufám, že se Edita zkusí „položit“ do něčeho většího. Kdyby se jí povedla nějaká taková věcička v duchu Křížových hřebů, nebo Za okraj světa, pak bych asi dokázal sáhnout do kapsy.Tolik z mé strany vše, díky za možnost podělit se o názor.

  357. Re: Literární soutěže
    “Garantuju, že nakladatelé sledují minimálně výsledky významnějších soutěží a jména vítězů si pamatují. V případě, že se nějaké jméno objevuje častěji, začnou se zajímat o další autorovu tvorbu a pokud se jim líbí, nabídnou smlouvu na povídkovou sbírku/román…”Ha. Ha. Vidíte, jak se směju? To jsem si myslel vloni, když jsem dostal podruhé Pulce za krátkou, to jsem si myslel letos, kdy jsem měl ve sborníku tři povídky. Jenže – krom pěti povídek v Mloku mi vyšla jen jedna povídka v Ikárii (mimoběžky typu 3. pól nebo Click! či fanziny nepočítám).Nebýt soutěží, nemám (skoro) žádné printy! (Myslím povídek, ne ty tři scifi románky.) Neumím psát do šuplíku. Nejlepší inspirací je pro mne termín uzávěrky. Pokud tedy mám psát povídky, tak aspoň do těch soutěží. Proto prosím všechny, kdo nám to mají za zlé:Nechte nás psát!

  358. Re: Literární soutěže
    “Garantuju, že nakladatelé sledují minimálně výsledky významnějších soutěží a jména vítězů si pamatují. V případě, že se nějaké jméno objevuje častěji, začnou se zajímat o další autorovu tvorbu a pokud se jim líbí, nabídnou smlouvu na povídkovou sbírku/román…”Ha. Ha. Vidíte, jak se směju? To jsem si myslel vloni, když jsem dostal podruhé Pulce za krátkou, to jsem si myslel letos, kdy jsem měl ve sborníku tři povídky. Jenže – krom pěti povídek v Mloku mi vyšla jen jedna povídka v Ikárii (mimoběžky typu 3. pól nebo Click! či fanziny nepočítám).Nebýt soutěží, nemám (skoro) žádné printy! (Myslím povídek, ne ty tři scifi románky.) Neumím psát do šuplíku. Nejlepší inspirací je pro mne termín uzávěrky. Pokud tedy mám psát povídky, tak aspoň do těch soutěží. Proto prosím všechny, kdo nám to mají za zlé:Nechte nás psát!

  359. Re: Dojem rize osobní
    To šampaňský Ti nenechám:DNe, vážně, mně osobně se Za okraj světa líbí asi nejvíc, ačkoli mě (podobně jako toho recenzenta) poněkud štve ten useknutý konec. Ale ta hlavní hrdinka je fakt úplně špičková, jde si za svým zcela bezohledně (ta scéna, jak přikáže podříznout svá vlastní mláďata protože jí momentálně překážejí a ona si přece za rok nebo dva pořídí nová, je vážně úžasná). Škoda, že ze všech Editiných postav jsou takhle životné (či po životě za každou cenu toužící) pouze krysy a pak ještě ta mrtvá zvířátka v “Mrtvém koni” (která jsou sice mrtvá, ale odmítají si jen tak ležet v hrobě a hnít), zato lidé postrádajípud sebezáchovy a většina z nich mi připadá, že snad netouží po ničem jiném, než umřít. Napsané dost dobře, ale je mi líto, osoby obětující své životy pro nějakou ideu (nebo dokonce jenom kvůli chorobnému mesiáškému komplexu), pro lásku nebo dokonce jen tak z vlastní blbosti či proto, že jsou psychicky slaboši (že třeba neunesou to, že pro vlastní přežití museli postřílet pár spratků, kteří byli přece psychicky víc zvířaty než lidmi) vážně nechápu. Takovíhle “hrdinové” nejsou ti, se kterými sympatizuji. To teda fakt zlatý ty krysy! Navíc se většina těch povídek odehrává v po čertech drsných světech (v některých momentech ne nepodobných těm, které tvoří třeba Kulhánek), takže “humanističtí” hrdinové se do nich na můj vkus moc nehodí – zcela logicky vzato osoba, která nepřemýšlí v prvé řadě o tom, jak přežít za každou cenu, by se ve většině Editou stvořených světů vůbec nemohla dožít dospělosti a tudíž by se ani nemohla stát hrdinou příběhu.P.S.: Za tu hrubku se teda styď!!!!

  360. Re: Re: Literární soutěže
    Šamane, hlavně že tu pak někteří (jako třeba Alraune) brečí, jak je strašně těžké sehnat autory pro placenou publikaci ve sborníku, že všichni nemají čas a ani několik tisíc za povídku pro ně nejspíš není dostatečným stimulem k tomu, aby místo sezení v hospodě seděli u kompu a psali. Ale co, ona třeba neví, že Ty taky něco píšeš:))))

  361. Kam se na mě hrabe trpaslík
    Ano, za chybu se stydím tak, že sám trpaslík Stydlím je vedle mě ukecaný a protřelý světák bez zábran. Odvádím pozornost záměrně jinam, protože tady těžko obhájím, že šlo o Rigu, jako hlavní město Lotyšska. To by muselo být asi s velkým “R – Dojem Rize osobní” a navíc, městu jako takovému může jen těžko být něco osobního.Počítám, že o šampaňském se tu ještě bude mluvit dlouho… 😉

  362. Konto Alraune
    Darth Zira:Tak to je mi jí líto. Navrhuji založit nadaci na podporu “Alraune v nouzi”. Každý kdo umí psát a má dobré srdce napíše povídku bez nároku na honorář a pošel ho na email: Alraune@v_nouzi.comA bude mít materiál do sborníku! Tak se seberte a projevte milí autoři trošku toho soucitu…Pozn.: Tato akce je pod patronací Hodné Dáši 😉

  363. Re: Konto Alraune
    To nepůjde, taky Alraune přece psala, že nakladatelé nestojí o nové tváře. Leda že by to byl z Tvé strany apel na ty zavedené, aby místo pravidelného čtvrtečního popíjení s potencionálními porotci (o kterém se taky zmiňuje) a stížností na to, že “chodí do práce a tak není čas”, sem tam něco napsali.Btw – kromě “Rigy” je toho v těch Tvých reakcích podstatně víc…

  364. Vitam v nasi debate pana Brezinu, cloveka, ktery tu knihu (o ktere cela debata a recenze je, ze) nejenom videl, ale i cetl, ba dokonce precetl, utvoril si na ni vlastni nazor a jeste ke vsemu si tu knihu kvuli tomu koupil!! Takovych tu opravdu nedebatuje mnoho.Uz tady padlo par ruznych domnenek a poznamek kolem povidky Za okraj Sveta, tak ja k tomu dodam oficialni prohlaseni. Ta povidka ma pokracovani. Dokonce tak dlouhe, ze by asi vydalo na roman. Ve skutecnosti byla ta povidka jen zkouskou sveta, jestli to opravdu bude fungovat. Jak je videt, funguje. Ten roman je zatim pouze vymysleny, ne napsany, k napsani mi jeste par veci chybi. Hlavne potrebuji informace, resersi na nejruznejsi oblasti, a hledam tedy prislusne konzultanty. Znate-li nekoho z techto oboru, reknete mi: Jizna Afrika a Afrika obecne, socialni a politicka situace, valky a nevrazivosti mezi cernochy i problem rasismu, obchod se zbranemi, Izraelska zbrojovka (nejakeho arabistu asi sezenu)… to pro zacatek staci. Krysy konzultovat nepotrebuju, ty uz jsou v pohode. Tak co vy na to?

  365. to edita
    Na izraelskou zbrojovku si vyhledavat “arabistu”?!?!?!

  366. Zrejme tam chybi carka, tak poskytnu vyklad, aby tomu rozumeli i detailisti: potrebuji nekoho, kdo mi zodpovi par otazek o Izraelske zbrojovce, (carka) take nejakeho arabistu, ale tady vim, na koho se obratit. A i arabista se preci muze dostat k vyrobkum Izraelske zbrojovky…

  367. Škoda
    že se arabisté jakož i jiní díky jistému našemu mírně naivnímu politikovi, který právě oslavil sedmdesátku, nedostávají do důvěrného styku s výrobky českých zbrojovek. Doby, kdy každá pátá na světě prodaná puška pocházela z Československa, měly něco do sebe. Nechtěla bys, Edito, v tom svém románu tuto zašlou slávu naší země obnovit?

  368. Poptám se
    Edito: Já mám černocha v rodině, ale v Africe byl naposledy, když se tam narodil, takže nevím.Další problém je v tom, že si moc nerozumíme. Ne po stránce jazykové, ale spíš proto, že on pochází opravdu a viditelně z jiného světa a některé jeho názory mě dovádějí k zuřivosti, otevírají mi kudlu v kapse. Ale zkusím se ho poptat :), bude se divit.

  369. Re: Re: Literární soutěže
    Tak jste mi, bratře Jene, sebral iluze o soutěžích, ačkoli já bych se mohla chlubit tím, kde jsem byla, v jakém seznamu jaké soutěže, už ne tak moc v jakém sborníčku. Ale věřím, že to přijde.Mimochodem, proč je tak málo, tak zatraceně málo soutěží podporujících SCIFISTY? Nic proti různým Potterovcům, elfím příznivcům a podobným. Já mám fantasy ráda, ale prostě píši sci-fi a CHCI vyloženě sci-fi soutěž. Proč existuje ta “O nejlepší fantasy” a už ne “O nejlepší sci-fi?”Pardon, to byla jen trocha vulkánských emocí.

  370. Re: Re: Re: Literární soutěže
    Neoficiální soutěží “o nejlepší sci-fi” je Stříbřitělesklý halmochron, tam fantasy prakticky nemá šanci. Podobné je to ve Zlaté zebře – nejsem schopná si vzpomenout, kdy se tam naposledy ve sborníku ocitla nějaká fantasy. A mám takový pocit, že v Radegastu (má uzávěrku teď 15. 10.) mají taky daleko raději sci-fi, než fantasy, resp. fantasy je přípustná pouze s náměty z prostředí českého či středoevropského (jak je výslovně psáno v propozicích, elfy střílejí:-))Ostatně podívej se do výsledků libovolné větší soutěže, úplně čistá fantasy (a zejména to, co já osobně nazývám odvarem z Tolkienových či Howardových ponožek) se tam na přední místa moc nedostává. Včera jsem (konečně) dočetla letošního Mloka a podle mého se za fantasy (a to ještě ne úplně klasickou) dá označit pouze ten román Anny Šochové a dlouhá povídka Jany Rečkové, zato v krátkých povídkách a mikropovídkách není nic, co by vedle fantasy třeba jen leželo. Jistou výjimkou z těch významnějších soutěží je snad pouze Vidoucí, kde se poměrně pravidelně na přední místa fantasy dostává. Takže myslím, že klasická scifárna má u porot (teda mimo Trollslayera a Nejlepší fantasy) vcelku slušné šance – proto ji klidně piš dál a případným neúspěchem se nedej otrávit. Btw – kdybys kromě Star Treku měla v oblibě i Star Wars, mohla by ses taky dostatečně vyžívat v psaní SW fan fiction – do roka jsou nejmíň 3 až 4 soutěže.P.S.: Vulkáncům jsou snad emoce cizí, ne? Kdybys napsala “klingonské emoce”, tak to bych Ti i věřila, ti jsou skoro jako my Sithové:-D

  371. Re: Re: Re: Re: Literární soutěže
    Ziro, děkuji, určitě to nevzdám. Zdá se, že jsem zbytečně bláznila, soutěží je dost. Napadlo mě, přecijen, copak se asi děje s Roklí šeré smrti?” Mám takovou obavu, že sborníček asi nebude a dost mě to mrzí. SW mám ráda, moc, ale o fanfiction jsem se nepokoušela. ST je mi přeci trochu bližší.Ano, Vulkánci svoje emoce potlačují, ale někdy dokáží vyletět :). Jejich historie byla trochu divočejší a ještě se z toho, chudáčci, nevzpamatovali.

  372. Vítěz bere flašku
    Tak jak to bude s tím šampaňským??? Deset dní bez reakce je strašně dlouhá doba. Zatím to tu vypadá, že s ním dřív Edita pokřtí svou další knihu, než ho někdo vyhraje 😉

  373. Flaška
    Kdybys sem furt nepsal, tak to už mohlo za tři dny padnout na Dvořáčkovou!

  374. Re: Vítěz bere flašku
    S tou flaškou, resp. s čajíkem pro mě by to bylo tak, že bych ho dostala, kdyby se neobjevil nějaký Milan Březina a nepřerušil týden trvající mlčení. Šmarjááá, Milane (nemyslím autora příspěvku), prodluž ten termín, na čajdu tě zvu já :).

  375. Rokle
    Mně Nelde psal cosi ve smyslu, že sborník bude, jakmile mu korektor dodá korektury. To bylo někdy před letním Festivalem fantazie. Teď máme za dveřmi Speciál a pořád nic…A jestli bude třetí ročník Rokle je taky ve hvězdách…

  376. Re: Rokle
    Tak, než jsi mi odpověděla, poptala jsem se u zdroje. Jsem prostě nedočkavý zvědavec. Inu, korektor má asi hromadu práce, protože podle tohoto opravuje už od bůhvíkdy. O sborníku se bohužel nikdo nezmiňoval. Ačkoli bude jen málo kusů, chci ho a jsem snad i zoufale ochotna přispět na jeho výrobu (pokud je problém zrovna v tomhle a znovu říkám SNAD), mám hromadu jiných výdajů a kdybych v tom neměla dvě povídky… Proč to neříct na plná ústa.Třetí ročník by měl mít někdo jiný, ale bohužel nevím kdo. A teď už mlčím, jen přispívejte.

  377. Mlčeli jsme všichni,takže Jano: blahopřeju k získání šampusu.Na zdraví!

  378. Sorry
    Mojžíš, já si spletl termity tejden a 10 dnů, to jsem ale vůl!Sorry, já nechtěl být tentokrát chamtivý, jak jsem normálně…

  379. Re: Sorry
    A já si říkala, že je to nějaké divné. Chvíli jsem vážně uvažovala nad tím, kolik dní má vlastně říjen :). Ne ne, tak lehké to být nemůže.

  380. Teda Jano
    co bys jako abstinentka s tím šampusem asi tak dělala??? To by od Tebe nebylo fér, vyfouknout ho zasloužilým alkoholikům:-)Jinak pořád čekám, že se tu třeba objeví Nelde a sdělí nám něco o Rokli a on pořád ne a ne… a Ježíšek by (prý – po kolikáté už?;-)) měl mít slavnostní křest na Pragáči. To jsem teda zvědavá – začínám se obávat, že dřív budu v rakvi spát navždy než to vyjde:-(

  381. Re: Teda Jano
    Sakra, bereš tady moje jméno nadarmo. Dělám co mohu.

  382. Re: Re: Rokle
    Jano, je mi to strašně líto, ale korektury jdou opravdu velmi velmi velmi … velmi pomalu. A bohužel to nemohu ovlivnit. Leda bych někde našel třetího korektora. Ne, že bych nevěděl za kým zajít, ale všichni jsou vytíženi prací za peníze (holt to jsou profesionálové).

  383. Pokud vím, ještě to nikdo nevyhrál, aspoň o tom nebyla řeč.

  384. Počkat tři a půl hodiny a bylo by to deset dní. Jenomže takhle? Nevím, můj názor, ale mám dojem, že jedeme dál.

  385. To je Jani pravda. Akorát, že se tady už nějakou dobu vůbec nediskutuje o té knize.

  386. Edita: já to bral tak, že ano. I když někteří sem píší už jen kvůli šampusu.

  387. Kniha=
    Takové to, kde jsou na papíře malé černé pavučinky a dohromady je to spojené v tvrdé desky. Prý se z toho dá načerpat moudrost. Ale tomu nevěř, ve skutečnosti je to dílo Satanovo, která má každý správný věřící do ohně hodit.

  388. *peep*nelde: je třeba jít dál, je třeba zakázat všeobecnou výuku čtení a psaní!

  389. A zrovna o tom, že ta diskuse vlastně už není o knize, jsem přemýšlela dneska cestou do práce (fakt, že vstávám před pátou a ještě stihnu přemýšlet… No, prostě se mi to vybavilo a zůstalo to tam tak dlouho, abych si to stihla uvědomit…Ne, vážně. Chtěla jsem si znovu přečíst povídky, které jsem od Edity četla (tu sbírku nemám), takže jsem asi přišla o to nejlepší (tedy podle toho, co mi říkali ti, kteří ji četli) a prostě se k tomu nějak vyjádřit. Jenomže jednou větou to nejde a na víc vět budu mít čas až… později.Možná bych jen řekla, že částečně musím souhlasit se zdejší recenzí, ačkoli jsem na některé věci trošičku změnila názor.Teď se mi vybavily “Škvírové příšery.” Když jsem je četla, připadaly mi trochu rozporuplné (bohužel jsem si nedokázala ujasnit v čem a až tenhle článek mi v tom udělal trochu jasno. Jenomže mě i ovlivnil. Ano, trochu děsily, ale zároveň jsem nevěděla čím vlastně.Jak kdosi řekl “Strach je jen iracionální reakce na přemíru fantazie.” A asi v době, kdy jsem je četla, jsem se zrovna moc nebála. Možná bych měla, protože v podstatě bylo čeho.No, snad jsem vám nezamotala hlavy.

  390. Škvírové příšery
    mě teda nevyděsily. Ale asi proto, že jsem holt moc otrlá:-)) Ta pointa KDO vlastě těmi příšerami byl mi připadala skvělá, ale ten samotný závěr teda ne. Pochybný “lovec pokladů” (neboli vykradač vraků), který má z toho, že musel zabíjet, aby sám nebyl zabit, takové životní trauma, že nakonec spáchá sebevraždu – to je teda na mě (a hlavně na mou představu o logice) poněkud silný kafe. Kdyby to byl mormon, jehovista či podobný nenásilí vzývající magor, tak prosím, takhle stupidně by reagovat mohl, jenže zcela logicky takový nenásilí vzývající dement by se k vraku nějakého kosmického korábu v životě nedostal. A ostřílený dobrodruh musí mít reflexy žoldáka (stylem “můj život má přednost před tvým životem”), jinak by byl už dávno po smrti, takže zcela logicky určitě v životě nezabíjel kvůli přežití poprvé. Tudíž nechápu, z čeho byl najednou tak těžce mimo. Ale třeba mi to Edita vysvětlí.

  391. dílo ED
    Jestli nemáte Editinu knížku, tak zatím, než vám ji přinese Jéžišek (ale to si mu musíte napsat!), přečtěte povídku Noční můry, jsou tady nahttps://www.fantasyplanet.cz/clanek.asp?id=805V roce 1999 s ní Edita vyhrála krátké v CKČ – a už tehdy to byla klasická Edita!

  392. Volte SNK – ED!
    Výzva platí pro členy Akademie a týká se Sbírky Nejlepších Kousků od Edity Dufkové.

  393. Re: dílo ED
    Ale já třeba dílo i Editu znám. A patřím k těm, co jsou rádi, že vycházejí české knihy. A třeba Jirka Vlček by podle mě měl dostat nějakou cenu za tu jeho Edici Pevnost.

  394. Edito, přihlas se!!!!
    Tak to vypadá, že jsem coby alkoholik největší a nejvytrvalejší tu flašku vyhrála – ovšem jsem slušně vychovaná Sith, takže Tě na ni zvu. Až ji obdržím, dám vědět – a domluvíme se spolu, kdy, kde a při jaké příležitosti ji spolu vyžahneme;-)P.S.: Nelde, když už není sborník loňského ročníku Rokle, bude aspoň vyhlášení letošního ročníku???

  395. Tak jsme se radovala předčasně
    ale za to může tady tento hloupý server, který mi napoprvé (nevím proč) všechny příspěvky nezobrazil:-(((

  396. Noční můry
    Jo jo, Noční můry jsem četla a líbily se mi. A MOC! Takové krásně temně depresivní.

  397. Rokle
    Už dávno mělo být. Musím se zeptat.Ty se mi chodíš jen kvůli flašce?

  398. Re: Re: Teda Jano
    Tak jsem si až dnes všimla měsíc starého příspěvku. Nelde, nesakruj a čti. Já se hluboce a upřímně omlouvám za to, že jsem se vyjádřila tak, jak jsem se vyjádřila. Ne, vážně, myslím to tak.

  399. Nic se neděje. Svůj názor na tebe (veskrze pozitivní) kvůli tomu měnit nebudu.

  400. Konec roku se blíží…
    Silvestr je za dveřmi a já váhám, zda si tu láhev šampusu raději nekoupit. Nevypadá to, že by se o ní rozhodlo ještě letos. (Sorry, Nelde, já vím, už to bylo skoro 240 hodin.)Takže všem přítomným vytrvalcům v této diskusi přeji konzervativní “šťastné a veselé” a také trochu inovativně, avšak rize po česku:”Až bude Jéžíšek poletovat s plným pytel dárků, dej Pán Bůh, ať ho kýla srazí k zemi přímo pod Vašimi okny.”

  401. Neomlouvej se, nemá to cenu. Je zcela jasné, že na letošního silvestra si tu láhev budeš muset koupit. Třeba ale vyhraješ pro ten příští.

  402. Šťastné a veselé!
    Kdybych se sem do neděle nedostala, přeji všem krásné Vánoce.

  403. Posudek z LtN
    A proč ne? Mohli si dát spicha v sobotu dopoledne, nejlépe v netcafé, a láhev předat.Nějaká Edita Dufková se účastnila soutěže Literárních novin Povídka roku 2006. Její příspěvek Každodenní malá smrt je na literarky.cz/povidkaroku2006.php?p=clanek&id=2858 Ve čtenářském hlasování literarky.cz/index.php?p=ankety&anketa=26 byla s odstupem pátá, naopak v hodnocení poroty literarky.cz/povidkaroku2006.php?p=clanek&id=3115 druhá, ovšem “neobdržela dostatečný počet bodů k tomu, aby mohla postoupit do dalšího kola”:MIROSLAV BALAŠTÍK, šéfredaktor literárního měsíčníku a nakladatelství Host25 bodůSympatická povídka. Zajímavě rozehraná a nápaditá. Zvlášť cenné je, že se autorce podařilo ztvárnit téma těžké nemoci s vtipem a bez patosu. Snad jen místy je trochu upovídaná.ERVÍN KUKUCZKA, duchovní Církve československé husitské v Nekoři a Žamberku, básník a publicista12 bodůMá to vtip, svižně psané, dokonce i trošku toho napětí si čtenář užije.MILAN SUCHOMEL, emeritní profesor dějin české literatury na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně12 bodůJak ten život tak jde svou cestou, bez cudných vynechávek, i epileptické záchvaty se berou jako neškodné životní příslušenství. Navozují další pokračování a nové vzruchy a nakonec i rozhodující intriku a vzkaz. Tak to chodí, ale žít se musí.JAN TREFULKA, spisovatel20 bodůVůlí nedat se zdeptat nemocí, která narušuje vztahy s okolím, je hrdinka prózy sympatická, ale také jednostrunná, až nepravděpodobně optimistická. Čtenáři to nevadí, protože autorka umí napsat dialogy.HANA ŽÍŽALOVÁ, středoškolská profesorka českého jazyka a literatury na gymnáziu J. V. Jirsíka v Českých Budějovicích13 bodůTéma lásky a nemoci. Místy naivně a didakticky pojaté. Trochu vadí banální závěr.

  404. Trocha do mlýna
    Tak jsem jen náhodou našel na SARDENu tip na tuhle diskuzi a nestačím se divit – skutečně titánské dílo, všechna čest, stálo by za to svázat a vydat. 🙂 Flašku nechci, jsem abstinent, ale dovolím si pár připomínek, beru to chronologicky:1.) Povídky Edity Dufkové: Knihu ještě nemám, ale po tomhle si ji určitě vypůjčím/koupím/uloupím, prostě přečtu, do té doby se zdržím hodnocení. Ze zde z zmíněných povídek znám pouze “Nebudeš mutantem!” z Ikarie a přišla mi velmi dobrá, tvrdá, naprosto nesentimentální. Pokud jsou i ostatní takové, nebudu mít nejmenší důvod k nespokojenosti.2.) Regisovy recenze: Nelíbí se mi, jsou ne snad příliš kritické, ale hulvátské. Cílem recenze je zhodnocení knihy ne ponížení autora s cílem masírování recenzentova ega, což Regis evidentně nepochopil. A jeho hnidopišství je občas směšné, protože je úplně mimo mísu a ani si to neuvědomuje – jako například v recenzi “2006: Česká sci-fi,” kdy obě jeho poznámky k povídce “Sršeň” jsou chybné a jediné, o čem mne přesvědčil bylo, že ten příběh nejen nepochopil, ale ani pořádně nečetl. Ale až dostane v tomto směru rozum a pár lekcí slušného chování, rád si jeho další recenze přečtu.3.) Osobní vyřizování účtů pánů Bronce, Rampase, Procházky a spol. Všichni by si měli dát studenou sprchu a vzpamatovat se – jediné, komu tou estrádou spolehlivě uškodili je právě ten český fandom, který tak sveřepě brání. Celá ta diskuze mi připomínala jistou scénu z Howardova “Almuriku,” nechť si domyslí kterou. Osobně si jich jako fan-amatér nesmírně vážím a bolí mě, když klesají na úroveň hospodských křiklounů a hulvátů. Jedině snad panu Rampasovi nemohu dodnes zapomenout jeho televizní extempore ohledně JFK. To bylo něco, za co bych se veřejně omluvil a soukromě styděl až k propadnutí, ale pozdě bycha honit, a čas to odvane…4.) Máchání Tritonu. Tak s tímhle opatrně! Nevím a je mi jedno, jaké eskapády provázely vydání knihy Edity Dufkové nebo proč se rozhodně jít jinam – její důvody, její právo, její rozhodnutí, její následky. Také nevím, jestli Triton vydá ročně pět knih nebo padesát a je mi to jedno. Ale z osobní zkušenosti nemohu proti jednání Tritonu říct jediné slovo, stejně jako proti redakci Ikarie a Mladé Frontě. A pokud někdo tvrdí, že knihy Tritonu jsou málo “vymazlené,” nechť mi laskavě poví, jak taková “správná vymazlenost” vypadá. Jen s mým dílem JFK, podle mnohých “expertů” vlastně dost podřadným čtivem, se redaktorka (že máme u nás málo kvalitních redaktorů-inkvizitorů ochotných v zájmu dovedení knihy k dokonalosti sedřít z autora třeba kůži. Prosím! Milena splní všechny Vaše tajné sny i touhy měrou vrchovatou! 🙂 ) a já “mazlíme” už dva měsíce, přičemž další fází “dotahování” bude nejspíš tažení (autora) za sucha. Také musím říct, že je to opravdu neocenitelná škola a užitečná zkušenost a vyzývám každého, kdo tvrdí, že Triton není profesionální nakladatelství, ale “továrna” – DOKAŽ TO!!!!5.) Otázka soutěží. Přiznám se, že tohle téma mne zaujalo asi nejvíc a našel jsem tu nejvíce podnětných příspěvků. Chápu postoje obou stran, ale můj prapor přesto vlaje nad stanem Darth Ziry. Jako každému boji dodává i v literární soutěži vítězství lesk nejen trofej, ale i úroveň protivníků. K čemu je soutěž, kde se střetne dvacet stejných amatérů? Pokud se mezi nimi nenajde opravdu výjimečný talent, mohou si hodit kostkou a vyjde to skoro nastejno, bez ohledu na porotu, výpovědní úroveň pro potenciální nakladatele bude nulová, užitečnost pro žánr žádná. Naproti tomu při účasti známých jmen mají začátečníci motivaci a také žíněnku v případě pádu – z vlastní zkušenosti vím, že když prohraji v soutěži s Rečkovou, bolí to mnohem míň než když přede mnou skončí “Pepík z Hůrky,” a samozřejmě naopak. A jak nahnat “do arény” profesionály, pro které, pravda, soutěže, vážně moc nenabízí? Elementární logika: Když chceš, aby někdo něco udělal, zaplať mu! Možná jsem přízemní, ale prestiž ani Mloci na poličce účty za proud neuhradí, pokud chceme zvýšit úroveň a posílit účast autorů v soutěžích, to první, čím je třeba začít, je finanční odměna finali

  405. Soutěže
    Většina soutěží, včetně CKČ, je postavena na amatérských základech a spoustu peněz stojí vlastní administrace (většinou to táhnou organizátoři ze svého). Nedokážu si představit, že by se někde našla ještě finanční odměna pro autora. To by mohl jedině nakladatel – není mi známo, že by vydávání sbírek z našich soutěží bylo natolik ziskové, aby na to bylo.

  406. soutěže
    Již osmým rokem vyplácím autorům z Drakobijců honorář. 🙂

  407. 2 Nelde
    Jistě, máte pravdu a já to chápu. Ale pokud se bavíme o zvýšení atraktivity soutěží, vidím osobně jen dvě cesty, jak to udělat: Lukrativnější odměny a ceny nebo lepší soupeři. Na oboje budou třeba peníze, ať se nám to líbí nebo ne… anebo to prostě musíme nechat, jak to je.

  408. Já jsem ten zelenáč, který stále zkouší štěstí, ale z mého pohledu, nic proti honoráři, ale je pro mě zadostiučiněním už třeba to, že se moje povídka může líbit natolik, že někde vyjde.Jestli mi za to pak někdo bude chtít zaplatit, rozhodně se bránit nebudu.Souhlasím, je to dosti sporné, ale už fakt, že někdo něco udělá bez toho, aby se mu vrátily náklady, je úžasný a zaslouží si obdiv.Třeba tohle všechno chce prostě jen čas :).

  409. Na Drakobijce se náklady nakonec vracejí, ale tak cca po roce a půl, po dvou letech.

  410. 2 Clarice
    Správná připomínka – vždyť já jsem bez legrace také amatér, povídka teď v lednové Ikarii je teprve má sedmá publikovaná a asi jedenáctá dopsaná. A samozřejmě nejde jen o peníze. Do Ikarose píšu, protože tam mám všechno hezky v jednom – pěknou sošku :-), honorář, balík bezva čtení, otištěnou povídku, už druhý skalp Rečkové na opasku :-))), atd, navíc je soutěž anonymní, takže se tolik nebojím případné ostudy. Ale třeba do CKČ jsem nikdy nic neposlal ne proto, že je to soutěž “zdarma,” ale prostě z toho důvodu, že nemám tiskárnu a opisovat povídku v pěti (nebo kolika) exemplářích na stroji se mi zdálo jako úděsná představa – už proto, že než bych skončil, napadlo by mě tolik úprav a změn, že bych mohl začít znova… 🙂

  411. k soutěžím
    Každý přirozeně považuje za nejlepší tu soutěž, v níž je úspěšný. A každá soutěž má trochu jiná kriteria, což je způsobeno tím, že v porotě sedí různí lidé s různými nároky. Myslím, že je u nás dost široké spektrum soutěží, aby se dobrý autor mohl chytnout alespoň někde. Lepší už to podle mě nebude. Soutěže pořádají jen lidé s lidskou nedokonalostí a subjektivním přístupem a vždycky se najdou autoři, kteří prohrají a pak budou po straně šířit, že ta soutěž je špatná, protože je zmanipulovaná. (Tj. jejich povídka se tam neumístila, a ta je přece geniální! :))Ale samozřejmě – čím více, tím lépe! Jen ať vznikají další soutěže… 🙂

  412. Pár slov k… a přání…
    Já bych to celé předchozí povídání shrnul do dvou vět: “Díky za každou takovou soutěž. Jen houšť a větší kapky.”Sám za sebe jsem moc rád, že se najde vedle té kupy lidí, kteří píší (nebo se o to snaží) stejně nadšená parta lidí, kteří to čtou a hodnotí. Vedle nich mi hroši se svou kůží připadají jako zakázané rachitické modelky po liftingu. A dokud tu tihle organizátoři, administrátoři, porotci a v neposlední řadě také listovní doručovatelky budou a budou stát na naší straně (míněno stranu soutěžících), pak máme vyhráno. A my nespočinem! Dokud naše klávesnice zůstávají funkční, proudí k nám proud víceméně elektrický, dokud továrny chrlí plastikové propisovací tužky a papíru je vůkol víc než tenčících se zásob ropy, dokud i hroty prostých obyčejných tužek jsou drceny v nesmlouvavých svěračích ořezávatek, my nespočinem!(Omlouvám se. Trochu jsem se rozohnil…)BTW – to Michal Bronec:Abych podpořil Vaši teorii, musím rozhodně apelovat na skutečnost, že bezkonkurenčně nejlepší soutěží letošního roku byla Zlatá Zebra. ;-)Slovy(skoro) klasika: “Můžete s tím nesouhlasit, můžete protestovat, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat.”:-)PF – Všem do nového roku přeji upřímně zástupy nadržených múz.

  413. Já věděla, proč se sem mám jít kouknout :). Celý den za nic, ale posledních pár příspěvků mi zvedlo náladu o tisíc procent. Děkuji -:))).BorgDog a ostatní :): Tak to já jsem takový blázen, který minulý rok také neměl tiskárnu, přesto do CKČ poslal čtyři povídky (tři dlouhé) a šel to vytisknout do místního kopycentra. Koukali na mě divně, vyplázla jsem asi čtyři stovky, povídky, až na jednu, byly skoro poslední, ale měla jsem dobrý pocit z toho, že jsem to udělala :). Ale je fakt, že letos jsem tiskla už sama a méně.Jinak na Ikarose si brousím zoubek poprvé, jsem zvědavá.Zebra byla boží. Sedm soutěžících, téma bezkonkurenčně ujeté, ale napsala jsem povídku a těším se na další ročník.Tak vám do dalšího roku přeji, ať jsou vaše prsty hbité, počítače funkční, rodiny ohleduplné a mozky plné skvělých nápadů. Do toho!!!Jů, to rozohnění přechází i na mě :).

  414. 2 Clarice – Ikaros
    Výborně! Tak to se uvidíme na bitevním poli – už mám rozepsané čtyři povídky do dalšího ročníku! Navíc pořád hýčkám svůj sen, dostat do Ikarie “skutečnou” Star Trek povídku a napadl mě námět, který by mohl být dobrý, tak uvidíme… nechceš to taky zkusit, schválně, kdo z nás dopadne líp… :-))Ale myslím, že Ikaros je soutěž celkově vhodnější pro začínající autory než CKČ hlavně proto, že je anonymní. A Ty, pak Pantarei a možná Darth Zira píšete asi nejlepší povídky, jaké jsem na webu četl (i když to je relativní – tolik jich zase nebylo), takže jen do toho!!!A vše nejlepší v Novém roce!!!

  415. anonymita
    Pokud vím, CKČ je právě tak anonymní jako Ikaros.

  416. 2 CKČ
    Opravdu? Tak to mi asi něco uniklo – ale stejně zůstává to opisování…

  417. Anonymita
    Anonymní sice je, ale hodnocení je relativní – povídky vůči sobě a jenom několik. Není možné dát více prvních míst.

  418. CKČ a anonymita
    Více vzrušených diskusí, než kolem anonymity v CKČ, snad proběhlo jen kolem česko-slovenské pomlčky… :-)Nelde: Samozřejmě každý jednotný systém musí mít nějaká omezení, jinak by stěží fungoval. V každém závodě taky vyhrává jen jeden a nikoho to nezaráží…

  419. CKČ
    V CKČ tak, jak je nastavená, může být více vítězů. Ve většině jiných soutěží také. Nevím proč by to mělo vadit – není to o sestavení vlády.Podle mně byla pravidla bodování nastavena dříve, kdy se to nesčítalo počítačově. Co mi vadí, je že hodnocení jednotlivých porotců je relativní (vychází z porovnání jednotlivých děl) a pak se sčítá v absolutním významu. Nedává to hodnotitelům volnost a pokud jsou líní svoje hodnocení měnit s každou přečtenou povídkou, tak nehodnotí objektivně. Osobně bych byl pro systém absolutních známek, které by se průměrovaly (lepší než součet – ten nedovoluje hodnotit jen některá díla). Případně by se ty známky podělily průměrnou známkou.

  420. Re: 2 Clarice – Ikaros
    Mno, tak teď mi zaskočilo :), díky za slova chvály. StarTrekových povídek není nikdy dost -:), ale tou, kterou jsem poslala minule do “Můstku” jsem na rok vyčerpala svoje možnosti, i když… nápad na jednu takovou podivnou by byl. Myslím, že pokud by měl někdo protlačit ST do Ikarie, máš to být ty, to je prostě jasné a k tomu držím palce i u nohou :).

  421. Takhle naivními scifisty
    snad nedisponuje jediná země na světě. A že se to děje zrovna v Čechách (plných lidí vyčůraných na mraky) mě zaráží dvojnásob. Vy všichni, co tu vyjete nad tím že buď nemáte doma tiskárnu nebo že za tištění v copy centrech vyhazujete hříšné peníze, vy mi vážně chcete navykládat, že nemáte jediného příbuzného či kamaráda, který by vám to vaše dílko mohl někde v práci printnout zadara? Tak tomu neuvěřím, to už mi reálnější připadá deset miliónů vesmírných lodí flotily Aštara Šerana na naší oběžné dráze:-D A abyste věděli, jak jsem hodná Sith, pokud fakt nemáte, s důvěrou se na mne obraťte.Btw – Nelde, pokud ten Tvůj korektor pořád nemá čas na sborník Rokle 2, tak se mi podařilo jednoho známého profesionálního korektora zlomit, že by to teda zmákl. Dělala jsem na něj smutný voči… a navíc se mu líbí moje upíří povídky, tak si chce zase nějakou počíst;-) A jak dobře víš, s vytištěním, svázáním a barevnou obálkou by problém nebyl…

  422. Anonymita
    Já jsem tu anonymitu Ikara pochopila tak, že pokud se soutěžící nedostane mezi finalisty nebo aspoň mezi ty hodné otištění v Ikárii, nikde na netu ani v žádném časopise se nikdo nedočte, že osoba XY s povídkou ABC skončila na 49. místě z 53 nebo tak něco, ba dokonce se ani nedozví nikdo nikdy (včetně soutěžícího samého, což zase některé autory štve, protože ani nevědí, jestli naše skvělá Česká pošta jejich dílko do soutěže vůbec doručila), kdo všechno se soutěže neúspěšně účastnil. V tomto je Ikaros v našich luzích a hájích opravdu naprostá výjimka, to i ty soutěže, které uvádějí v oficiálních výsledcích pouze pořadí prvních tří (či pěti) někde (byť třeba jen na vlastních webových stránkách) prozradí, kdo všechno další se v ní o vítězství pokoušel.

  423. “Utajené seznamy” aneb Cibulku na Vás…
    (Darth Zira):S tím nemohu jinak než plně souhlasit. To, že Ikarie vůbec nezveřejňuje seznam soutěžících je rarita (bohužel), která nemá obdoby (bohudík). Apeloval jsem na jistá místa s požadavkem na zveřejnění účastníků, ale bez obezvy. Když to srovnám například s tím, co se povedlo teď v CKČ – tedy, že organizátor zveřejnil pár dní po uzávěrce seznam všech došlých prací – pak bych musel použít jisté staré, ale dobré přirovnání o nebi a dudách. Tímto bych chtěl využít příležitost a letošní (tedy loňskou polistopadovou) práci kolem CKČ veřejně pochválit za všechny účastníky, kteří společně se mnou nemusí až do podzimu trnout hrůzou, zda jejich milovaná dílka vůbec dorazila. Konečně se někdo podíval na soutěž také pohledem nedočkavých autorů. Jen houšť a větší kapky 😉

  424. Ikaros
    Pokud vím (ale mohu se mýlit) Ikaros funguje na principu “totální anonymity”. Jarda Jiran pročte příspěvky a vybere ty, které postupují do druhého kola. Ostatní nejspíš hodí do sběru a ani se nepodívá na autory.

  425. Ach tak…
    Michal Bronec:Pokud to tak je, pak nemám slov. Jen mě trochu mrzí, že nemám žádnou zpětnou vazbu (s jistotou nevím, ani jestli jsem skončil v tom sběru). Kdyby prostě někam vyvěsil tu stovku nepostupujících jmen včetně mého s tím, že “Do finále nepostoupili a ve sběru skončili:”, byl bych vděčen a šťasten. Problém není v tom, že jsem sám v Ikarovi neuspěl, nebyl koneckonců jediný 😉 ale například a jistý pan Bronec a mnozí další organizátoři podobných soutěží mě o mém umístění (nebo častěji spíše neumístění) informovali na webu nebo dokonce osobně na email. Není to o výsledcích, ale o lidském přístupu. A teď nemažu nic nikomu kolem žádného tělesného otvoru.

  426. Ikaros2
    Přiznám se, že já ho docela chápu.Pokud je na to sám a musí přečíst cca 200 povídek, je tohle další práce navíc, kterou už prostě nestíhá. Nezaplatil by mu ji nikdo z časopisu a vzhledem k tomu, že nevím, jak (ne)funguje web Ikarie, určitě by ani nedostal žádné peníze na vyrozumění účastníků – a měl by to snad platit ze svého?Ale radši už se o tom odmlčím, nechci se vyjadřovat k cizím soutěžím, abych nějak nechtě nevyvolal zlou krev. Řekl bych, že Jarda Jiran udělal pro českou fantastiku za ta léta fakt strašně moc a tu soutěž si holt optimalizuje tak, aby ji zvládal…

  427. Re: Takhle naivními scifisty
    Ano, ano, přesně to tu chci navykládat :). Moje psaní totiž nikoho z příbuzných a známých nezajímá. Možná je to divné, ale je to tak. Nebýt netu, nikdo neví, že píši (a možná, že by to nikomu ani nevadilo). Jenomže já dám prostě raději čtyři stovky za jistotu, než bych se měla doprošovat některých mých známých, navíc bez jistoty, že by mi to vytiskli. Co je nezajímá, na to se lehce zapomíná a třeba nedávno mi vyrazila dech babička, která prohlásila něco v tom smyslu “jestli ještě ztrácím čas s tím fantazírováním.” Nebo: “A proč píšeš? Co z toho máš? A on to někdo čte?”Nevím, asi nejsem jejich. Stejně mám už delší dobu dojem, že mě v porodnici vyměnili :).

  428. Umím číst
    Jů, no tak to není nic lehčího, než si na čtení Ikarovských povídek najmout dobrovolníky z řad těch, kteří by za to nic nechtěli a nevadilo by jim číst dvě stě povídek. V CKČ to funguje, ne? Asi by nestáli o amatéry, ale já se kdyžtak hlásím dobrovolně. Kvalifikace:Umím číst

  429. Re: Re: Takhle naivními scifisty
    Jo, že vlastní rodina stojí za …(nebudu sprostá) znám z vlastní zkušenosti, ale snad jsou i nějací kamarádi, ne? A že by ani jeden z nich nepracoval někde, kde by se dalo tisknout zadara…??? Navíc i na některých školách se při troše drzosti taky dají věci vytisknout bezplatně. A kromě toho kde zde mluvil o nějakém doprošování? Nebo spoléhání se na to, že známí nezapomenou – prostě si to nahraju na disketu (vypálím na cédo) k dotyčnému, jež v kanclu tiskárnou disponuje, se nahrnu na návštěvu… vrazím mu to do kompu a tisknu;-)

  430. Re: Ikaros2
    1. porotci nebo admini jiných literárních soutěží jsou snad placení? Že o tom nic nevím… A přitom nějak vyrozumět všechny účastníky zvládají.2. a) dnes má vlastní web (třeba jen formou blogu) každý s prominutím vůl, za b) bez mailu snad ve fandomu není vůbec někdo a dát do mailu přílohu s výsledkovou listinou nebo aspoň soupiskou zůčastněných taky nezabere celý den a za c) pokud někdo nezvládá mít vlastní webový stránky a nechce se mu psát maily, úplně by přece stačilo poslat výsledky na Sarden, sem nebo třeba do Interkomu a příslušný šéfredaktor by se už o zveřejnění postaral…Zkrátka a dobře má pravdu Milan, je to pouze a jen o přístupu a obyčejné lidské slušnosti. I pokud někdo napsal dle mého soudu příšernou slátaninu, tak tomu ten člověk věnoval určitý čas, úsilí atd. (např. taky peníze za poštovné a eventuálně i za rozmnožení) a i když jako autor nestojí za nic, přece jen by si zasloužil aspoň elementární lidskou slušnost vyjádřenou tím, že bude poinformován nějak na způsob “Vaše práce nám v pořádku došla, leč nebyla natolik kvalitní, aby se dostala do finále”.

  431. 2 Darth Zira
    Opět jen krátce:1.) Star Trek povídky: Myslím – bez urážky – že v oblasti ST většina autorů pro stromy nevidí les. Každý trekkie, který obrazně řečeno udrží tužku, se už třese napsat nějakou povídku s Kirkem, Picardem nebo Janewayovou a vůbec si neuvědomuje, jak skvělé a obrovské pozadí skýtá samotný Star Trek vesmír. To je asi největší chyba fanfiction, v podle mě až překvapivě omezeném úhlu pohledu… ale stejně se divím, že podobné povídky jako “Sršeň” někdo nezkusil psát už dávno a líp než já.2.) Kopírování: Budeš se divit (a nemusíš mi věřit), Darth Ziro ale v mém případě by skutečně zbylo jen to copy centrum. Nemám tolik kamarádů a známých a o mém psaní nikdo vyjma mé rodiny ani neví… ostatně ta poznámka Clarice je trefná, zažil jsem též něco podobného. Žiju také v trochu scifistické divočině, neboť v nejbližším cca. třítisícovém městě mají třeba Ikarii jen v jediném obchodě a včetně mě ji tam pravidelně kupuje asi pět lidí. Ale hlavně považuji své výtvory za velmi osobní a nedal bych je kopírovat (a číst) jen tak někomu. Tvoji nabídku jsem si ovšem zapsal a možná Tě jednou vezmu za slovo – mimochodem, hodná Sith, to fakt existuje? A jak si to léčíš? :-)))3.) Anonymita: Skutečně myslím, že systém používaný v Ikarii (ano, Ziro, pochopila jsi ho správně) je v maximální možné míře spravedlivý zejména k začínajícím autorům. Nevím, co se pod pojmem “anonymita” skrývá v CKČ (budu si muset prostudovat pravidla), ale jakmile někdo zná jména autorů každé povídky, pak bez ohledu na to, zda je někde zveřejní či ne, už to pro mne není anonymní soutěž. Zveřejňování názvů neúapěšných povídek by byl dobrý nápad, ovšem také práce navíc, v tom má pan Bronec pravdu… a za soukromí se holt platí. Pro mne je ta cena přijatelná. A ty diskuze o nejvhodnějším matematickém modelu hodnocení se mi zdají mírně směšné. Trochu mi to připomíná film “Společnost mrtvých básníků,” kde studenti také biflovali důmyslný model matematického hodnocení kvality poezie – a první profesor se špetkou rozumu v hlavě jim pak nařídil, aby ten blábol z učebnic rovnou vytrhli. Víc než hrátek s čísly si vážím hodnocení znalých autorit jako je Martin Šust nebo Jaroslav Jiran. Kvalifikace “umím číst” se mi zdá při vší úctě přece jen nedostatečná (takhle nějak Homer Simpson řídil atomovou elektrárnu: Uměl mačkat tlačítko… ) a mimochodem doufám, že Martin Šust zasedne v porotě i napřesrok, ať už dopadnu jakkoliv.

  432. Já myslím, že je prostě fajn, že se Jarda Jiran nespoléhá jen na zavedené autory, kteří by mu číslo v pohodě naplnili, ale snaží se hledat nové tváře…Před pár lety jsem Ikara taky zkoušel a taky se nic nedozvěděl; takový je holt osud… 🙂

  433. Ikaros
    Podle mně to, že se člověk dozví nějaký výsledek, může pomoci se mu zlepšit. Takhle má pocit, že na něj kašlou. A při tom uvedení, že daná práce nepostoupila dál, je jen malinko práce navíc ve srovnání s přečtením celé povídky. A jak už padlo, pokud pošlu soubor ve wordu na Sarden, tak mi zveřejní. Nemluvě o tom, že to mohou zveřejnit sami v Ikárii a získají tím nějaké zaplnění (které navíc na rozdíl od jiných článků nebude kritizováno).

  434. Re: BorgDog
    Ad 2) sorry, já pořád zapomínám, že existují i takoví divní scifisti, kteří nejen, že žijí na venkově (chtěla jsem původně napsat v nějaké děsné díře, kde lišky dávají dobrou noc:-D), ale dokonce ani nemají potřebu studovat v jakémkoli velkém městě či toto velké město pravidelněji navštěvovat. Tak potom je to holt těžký. Ale i na venkově snad existují kanceláře, školy a knihovny, kde dnes všude mají počítače (většinou s tiskárnami) – a fakt se mi nechce věřit, že by člověk ve svém okolí neměl jednoho jediného kámoše či příbuzného, kterému by se mohl nahrnout do práce s disketou a slovy “hele, potřebuju si u tebe něco printnout”. Jinak všichni podléháte propagandě džedájů o zlejch Sithech, jenže podstatou sithství není to, že páchám zlo pro zlo (ba přímo je mou základní povinností páchat zlo kdekoli a kdekoli se objevím), ale že jsem sobec, který si dělá, co se mu zlíbí, takže má-li zrovna chuť být hodný, není jediného důvodu pro to, aby hodný nebyl. V tom je celý ten ftip – světlostraňák může používat jen světlou stranu a musí se vyhýbat tzv. “negativním” emocím, jako vztek, žárlivost, touha po pomstě apod., zatímco my můžeme používat světlou i temnou stranu jak se nám to právě víc hodí a emocím se nemusíme vyhýbat žádným, tedy ani kladným;-)Ad 3) Nevím, v čem je spravedlivé to, že se autor ani nedozví, jestli jeho povídka do soutěže dorazila nebo ji naše úžasná Česká pošta někde cestou ztratila (a ne, že by se to v této zemi, kde je bordel děsný úplně ve všem, občas nestávalo).Něco je samozřejmě věcí osobního vkusu, ale v posledních cca 3 letech na kvalitu povídek v Ikárii slyším stesky ze všech stran, ne od jednoho ani dvou lidí (bylo jich podstatně víc) jsem už slyšela něco na téma že si dotyčný/á kupuje Ikárii pouze z piety nebo ze sentimentality, protože se ty povídky nedají číst, že plno věcí, co projde mezi nejlepší v Ikarovi (a posléze je zveřejněno) by se v Halmochronu či Vidoucím, nemluvě o CKČ, nemělo šanci dostat ani do nejlepší dvacítky, že by některý ty povídky neměly šanci na úspěch ani v Marigoldovi a zveřejnění ve fanzinu je tak maximum, co by si zasloužily, etc. etc. Ostatně asi o něčem svědčí, že tuším předloni Martin Koutný skončil v CKČ druhý s povídkou, se kterou se rok či dva předtím účastnil Ikara a která podle Jirana patřila leda do sběru. A nemýlím-li se, tak něco podobného se před nějakým časem stalo i Honzovi Kovanicovi – a teda řekla bych, že dvojnásobný vítěz CKČ a několikanásobný finalista v této soutěži jakož i v mnoha dalších by musel mít vážně velmi špatný den (a minimálně 3 promile v krvi k tomu), aby napsal něco opravdu špatného.

  435. Já sice taky nechápu že má Jarda Jiran v oblibě některé autory (dokonce zde v diskusi přítomné), ale to je prostě jen věc názoru a vkusu. Každá literární soutěž se holt považuje za nejlepší; pokud skučí na kvalitu povídek v Ikarii autor nepublikový tamtéž – nebo jeho kamarádi – nebral bych to moc za bernou minci. Nehledě na to, že (teď zase do něčeho šlápnu 🙂 )mezi Fandomem a Ikarií svého času panovala značná řevnivost.Nevím, jak je to dnes…

  436. No…
    přece jen se mi zdá, že je něco mírně podivného v případě, kdy se něčí práce líbí kdekomu (skoro všem porotcům a občas i nějakým těm naprostým laikům), pouze Jiranovi nikoli. Když někdo jednu soutěž vyhraje (či aspoň skončí mezi finalisty) a v jiné je šestý, osmý nebo (u soutěží, kde je kolem 50 a více soutěžních prací) třeba klidně i desátý nebo dvanáctý, tak to není nic divného, prostě se mu ta která konkrétní věc až tak nepovedla (a jiným soutěžícím se povedla podstatně více) nebo se porotcům zkrátka jen námětem, zápletkou či něčím jiným netrefil do vkusu. Ale pokud někdo (jako třeba ten zmíněný Honza Kovanic) vyhrává jednu soutěž za druhou (a finálové účasti už málem ani nepočítá) a pouze v Ikarovi úspěch nemá, tak nejspíš hlavní chyba nebude v samotném autorovi… Když někdo psát umí a píše dobře, zpravidla to snadno pozná i naprostý laik (a totéž když naopak někdo psát neumí a píše hrozně). O pravdivosti této premisy např. dost jasně svědčí výsledky Vidoucího, kde v kategorii veřejné poroty (tedy úplných laiků, co prostě jen byli ochotní si na netu soutěžní práce přečíst a hodnotit je) i v kategorii odborné poroty (složené z redaktorů, publicistů a nějakého toho spisovatele, který se nechá překecat, že bude porotcovat) se výsledky na těch předních místech nikdy příliš nelišily – zpravidla se na stupních vítězů umístí v obou kategoriích celkem tak 4 až 5 povídek, pouze je každá z nich v každé z kategorií na trošku jiné příčce: v jedné kategorii první a v druhé třetí apod. (zatím jen jednou v historii této soutěže se podařilo – a propos již zmíněnému Honzovi Kovanicovi – vyhrát obě kategorie). A velmi podobné je to taky na opačném konci žebříčku – laikové i odborníci se tak na 80-90% přesně shodnou na tom, co je nečitelný škvár zasluhující po právu anticenu “Nevidoucí”. Shoda (a především na těch předních místech) mezi odborníky a laiky je tak značná (zatím největší rozdíl v pořadí měl loni Vláďa Němec, který jednu kategorii vyhrál v druhé byl pátý, nejobvyklejší rozdíl je tak jedno až dvě místa), že sama o sobě vylučuje případné podezření, že by v něčí prospěch hlasovali kamarádi a příbuzní (a nebo teda takto agilní kamarády a příbuzné mají pouze dobří autoři:-)))

  437. Re: Ikaros
    S tímhle souhlasím. Nějaká ta výsledková tabulka je ve srovnání s kupou práce, kterou obnáší samotné čtení povídek už prkotina.Navíc člověka povzbudí když ví, jak na tom je. Třeba zrovna v minulém ročníku CKČ mě to povzbudilo. Když jsem zjistila, že ze šesti povídek jedna nedostala ani bod a čtyři byly od devětačtyřicátého místa dál (jen jedna dopadla na můj vkus dobře), nepošlu jich do dalšího ročníku šest, ale třeba jen jednu, dvě, aby to v případě dalšího takového trapasu nebylo vidět :).

  438. Zase jeden můj malý názor
    Hmmm, já třeba nechápu, že se někdo může divit, že někdo další může mít oblíbeného autora, který se tomu prvnímu nelíbí. A hlavně moc nechápu rozdíl mezi lidmi z fandomu a “těmi” z Ikarie. Aha, takže ona tu je nějaká další skupina, která se také zajímá o sci-fi a vše s ní spojené? Hmmm, a kam tedy třeba patřím já, když si kupuji a čtu Ikarii, navíc jezdím na cony a přispívám do soutěží, čtu některé české autory, ale poté, co jsem začala na cony jezdit zase některé lidi nemůžu ani cítit? Že by se založila nějaká další odnož, nebo už s tím věčným “já jsem lepší, než tamten, kterého nemám rád, protože tohle a tamto…” dáte pokoj. Ne, tohle se mi ale vážně protiví a docela nedávno jsem si říkala, proč vlastně na ty cony jezdím, proč píšu a proč se nějak snažím s lidmi komunikovat, když minimálně půlka na mě s…(nepublikovatelné slovo na čtyři písmena).

  439. 500
    Historický okamžik: vkládám k této diskuzi svůj první komentář, s číslem 500 :-))))

  440. Ad No… D.Ziře:
    Protože je zmíněn Honza Kovanic, dovolte mi, abych se ozval:”přece jen se mi zdá, že je něco mírně podivného v případě, kdy se něčí práce líbí kdekomu (skoro všem porotcům a občas i nějakým těm naprostým laikům), pouze Jiranovi nikoli” píše ZiraMám silný pocit, že Jiranovi prostě nesedí můj styl. Ale za druhého mého pokusu v Ikarosu jsem docílil “6.-26. místa” a publikace povídky “Nadechni se a leť”, takže jsem dostal duchovní podporu k dopsání na román (Zapomeňte na Mars – cena Trifid 2006.) Díky, pane redaktore Jirane! A díky pane redaktore Rampasi, kterýs mne dokopal k přepracování původního textu!!! (Jo, za Trifid dostanete pevný honorář 20.000 na ruku – nebo taky čtyřicet, jako teď Mrož za poslední díl Valhaly – teda dostane nejdřív měsíc po vydání). Po dalších třech avšak marných pokusech jsem s Ikarií přestal – a to je důvod, proč se teď v Ikarosu neumisťuji – neposílám tam prostě povídky! Nejvíc mi vadí už zmiňovaná absence zpětné vazby, jestli počta vůbec mé dílo donesla. Mám rád CKČ, ačkoli se tam neplatí, že není hodnocení dáno jedinému odborníkovi, ale fakticky čtenářům (poučeným! a hlavně vícero). CKČ mám rád, protože jsem v druhém pokusu uspěl v kategorii krátká. Ve třetím nula bodov – ale byl jsem sice asi desátý avšak před Rečkovou! Ve čvrtém zase úspěch, ale naposled jsem cenu nezískal – aspoň jsem měl tři povídky ve sbírce Mlok. To potěší, i když je to bez honoráře…Mám rád Vidoucí, protože jsem v prvním ročníku uchvátil vítězství v obou kategoriích – a pak už nic, jen občas třetí místo. Teď mne válcují různé Haniny a Ziry… Vidoucí neplatí – ale dávají moc hezké trofeje – a perníčky.Mám rád Halmochron, protože mne donutil pustit se do zajímavých časovek. Do Zebry jsem psal než jednou – protože bylo téma o spánku, které jsem doufám ještě nevyčerpal.A ještě jednou k Honzovi Kovanicovi. Zira píše výše: “řekla bych, že dvojnásobný vítěz CKČ a několikanásobný finalista v této soutěži jakož i v mnoha dalších by musel mít vážně velmi špatný den (a minimálně 3 promile v krvi k tomu), aby napsal něco opravdu špatného.”Ziro, stalo se to, měl jsem špatné měsíce, a do soutěže Literárek, kde Editě uniklo prvenství v kole jen vinou zabedněnosti soudružky středoškolské učitelky, jsem poslal povídku, jejíž původní verze (před sprdnutím lektorky workšopu) byla tak zoufalá, že ani její vylepšení jí moc nepomohlo. Kolegové autoři – to je ten průser, že při sednutí ke klávesnici se vždy znova a znova začíná znova!!! Že to, že se nám někde někdy něco povedlo nemusí znamenat, že se nám to vůbec ještě někdy povede při dalším lineárně nezávislém pokusu!!!!!!!!!!!!!!Sakra, a teď jsem dostal chuť psát, byl vyhlášen nový ročník Vidoucího, ale bude to muset počkat – dobrou noc!

  441. Janě Dvořáčkové
    Organizuju nějaké literární soutěže už tolik let, že si vážně nepamatuju, kdy jsem s tím začal, a musím říci, že mě každý rok překvapí, kolik nenávisti pociťuju k veškeré byrokracii a papírování s tím spojené. Mám dojem, že je to rok od roku horší. + Vztek na idioty, kteří si neumějí přečíst pravidla, posílají špatné počty kopií, povídky na papírcích velikosti poštovních známek, texty tištěné modře nebo červeně, zapomínají na sebe psát kontakty, paranoidně se snaží ukrývat pod smyšlenými jmény nebo zatajovat vlastní adresy…Každá minuta strávená takovouhle prací se mi jeví ztracená a vždycky se divím, že to nakonec zvládnu. :-)Pokud už mladá generace nezná rozdíl mezi Fandomem a Ikarií, respektive ho nijak nevidí, je to jen dobře… :-))

  442. Re: Janě Dvořáčkové
    Je to jednoduché. Povídky nesplňující pravidla bych hned na začátku ze soutěže vyřadila. Taková bych byla mrcha :). Autorům bych to dala vědět nějakým tím seznamem “natvrdlejších účastníků soutěže” pěkně vyvěšeném na netu. Ne, naopak mě dost mrzí, že ten rozdíl mezi fandomem a Ikarií nevidím a popravdě je škoda, že existuje. Asi jsem sentimentální.

  443. Janě Dvořáčkové
    Mně je to líto. Co když bude nějaká dobrá? Upřímně řečeno, jak říkám: “Génius může dotat text i na svitcích březové kůry, on to nakonec někdo rád přepíše.” Ovšem negeniové nechť se střeží. Loni jsem v Trollslayerovi za vlastní tiskl několik povídek a vyplatil jenu nedoplacenou zásilku. Nakonec jsem sena vymáhání vykašlal, ale letos už budu posílat hnusné mejly!Třeba už žádný rozdíl mezi Fandomem a Ikarií (který, když jsem byl správcem CKČ, byl velmi silný) není! Tím lépe! :-))

  444. Soutěže
    Zajímavý námět k úvaze tahle i třeba neúmyslná “náklonnost” porotců k různým povídkám, autorům nebo jen stylům příběhů. Také mě už párkrát napadlo, jak by asi dopadly mé povídky z Ikarie v jiných soutěžích. Škoda, že to nemůžu zjistit, poslat tam třeba některou starší pod jiným názvem – já vím, nebylo by to fér, ale stejně… Na druhou stranu, možná přišel čas odpálit torpéda i na další cíle, třeba ti Vidoucí… no, uvidím, kolik toho napíšu a hlavně za co to bude stát, v tom má Šaman pravdu. Ale osobně jsem zatím ve finále (resp. na prvních pěti místech) neviděl vyloženě špatnou povídku a některé předchozí reakce se mi tím pádem zdají dost přehnané… dobře, je to věc názoru. Teď budu moc zvědavý na ohlasy mého dílu JFK, se kterým neměl nikdo z Ikarie co dělat.Tohle vyrábění frakcí a bojůvek uvnitř fandomu je dětinská hloupost, nechte už toho!A Sithům se tímto formálně omlouvám, zřejmě jsem vážně podlehl propagandě. 🙂 Tu děsnou díru jsi mimochodem docela trefila, Ziro…

  445. Březová kůra
    Michale, to možná platilo kdysi, když se ještě psalo na strojích. V dnešní době většina píše na počítači, takže1) Vytisknout v požadované kvalitě není problém a jak píše sithská lordka není ani problém někoho sehnat, kdo to může udělat. Navíc malá inkoustová tiskárna nebo starší laser jsou velmi laciné (ve srovnání s cenou počítače).2) Požadoval bych (a požadoval jsem jako administrátor dokonce pouze) dodání povídky elektronicky – tím se vyhneme trapasům kolem nekvalitního tisku, řada porotců to dokonce elektronicky preferovala, nemusí si předávat tištěné výtisky a mohou hodnotit delší dobu. A ušetří se na poštovném. Navíc pro vydání to stejně je potřeba elektronicky.3) Nerozumím lidem, co nechají ve svém díle překlepy, které počítač sám označí. To pro mně znamená, že to autor sám po sobě nečetl a díla si neváží, a tedy bych si ho neměl vážit ani já. Gramatika je věc jiná, tak je leccos docela komplikované – nicméně sám na to užívám trik – když si nevím rady, tak tu větu škrtnu a napíšu celou jinak.4) Docela čekám na malotiskové služby, kde by člověk dodal text v nějakém formátu a oni by mu za cenu knihy v obchodě (+ něco navíc) tu knihu z toho udělali. Něco jako vypálení CD.

  446. Březová kůra 2
    5) Pokud mi přijde povídka emailem, není problém napsat Reply: potvrzuji přijetí + podpis. To je 10 vteřin času, které potěší. Ad pošta, zrovna včera jsem u nás v baráku viděl dopis, který byl na č.o. 28 a nikoli 2a, kam byl doručen. Pošťačka, když nenajde jméno na schránce, tak ani nezkontroluje adresu! A při tom to vypadalo jako docela důležitý dopis – potrvzení o zaplacení pro účely daňového přiznání – tedy dopis, který má adresáta pravděpodobně cenu nějakým 4 až 6 tisíc.

  447. ad Březová kůra a jiné
    Aha.A můžu se zeptat, kdo zaplatí toner za vytištění těch cca 2.000 stran textu, co nám loni prošly Trollslayerem + opotřebení moji tiskárny…? :-)Myslel jsem tím prostě a hlavně to, že literární géniové si mohou dovolit skoro cokoli, ale prostý lid se prostě musí řídit pokyny. :-)BorgDog: Porotci by nebyli lidé, kdyby neměli náklonnost k nějakým stylům psaní a obsahu povídek. Jsem fakt rád, že se teď můžu dělat v klidu Trollslayera, který je čistě na mně; kolem poznatelných stylů autorů a anonymity byly v CKČ vášně po celou dobu mého dělání této soutěže.

  448. PS
    A to ani nemluvím o to, že bych u té tiskárny musel celý den sedět. To fakt radši otevřu 60-70 obálek…

  449. Březová kůra 3
    Jak jsem psal, s výjimkou jednoho porotce to stejně všichni chtěli elektronicky. Takže jsem vždycky všechny povídky vzal a poněkud znormalizoval (fonty, velikost písma, okraje, formát). Tisk jsem dělal až pro korektora a myslím, že se vyplatil. U své soutěže jsem to holt platil sám. Myslím, že ve srovnání s jinými náklady je to maličkost. A čas u tiskárny snad nemyslíš vážně – počítač tiskne na pozadí – v klidu můžeš na tom počítači pracovat. Akorát potřebuješ čas od času doplnit papír a odebrat výtisky. Ale já nejsem proti tomu, aby to posílali vytištěné, jen vřele doporučuji, aby to posílali i elektronicky.

  450. Pokud jde o toner a tiskárnu
    tak já neměla na mysli to, aby to tiskl admin, ale spíš to, aby si každý autor to své vytiskl sám – a těch pár stránek (pokud teda někdo není grafoman non plus ultra) snad tolik toneru nesežere a tolik tiskárnu neopotřebí. Navíc fakt bych se divila, kdyby dotyčný/á neměl ve svém okolí vůbec nikoho, kdo dělá na nějakém státním, místní, městském, polostátním či podobném úřadě, ve škole, knihovně, muzeu apod., eventuálně v nějaké obludně velké firmě ať již státní, polostátní nebo (rádoby) soukromé, stručně řečno na místě, kde se na pár vytištěných stránek nekouká a vzhledem k objemu papíru i toneru, spotřebovaném v této firmě/instituci každý měsíc, se vytištění pár stránek povídky (povídek) ani nedá v tom množství postřehnout. A pak už je to opravdu pouze na drzosti příslušného autora, že se s disketou či cédéčkem k tomuto kamarádovi či příbuznému jednoho dne nahrne jako velká voda a na této státní nebo polostátní tiskárně si to vytiskne (a vlastně je to fér, zaplatil si to přece ze svých daní a pokud je to moloch “soukromý” typu O2, ČEZ, RWE apod., tak si to od nás vybere jinak a ve stonásobné výši, takže tady bych taky výčitky svědomí neměla).A je fakt, že v dnešní době snad jen neandrtálec píše jinak, než na počítači, takže nevidím důvod, proč by do soutěží neměla být dílka zasílána I ELEKTRONICKY (nebo dokonce případně výhradně elektronicky). Někteří porotci jsou už víc zvyklí číst z monitoru a navíc i mezi porotci se určitě najdou lidé, kteří mají přístup k nějakému tomu tisku zdarma v rozsahu takřka neomezeném (takže to můžou eventuálně vytisknout i pro ty porotce, kteří mají přístup pouze k tiskárně své vlastní, do které si musejí kupovat toner za svý krvavě vydělaný prachy). P.S.: BorgDog Halmochron je jediná soutěž, která je neanonymní, takže bys do něj nějakou povídku z některého staršího Ikara klidně poslat mohl. Já to tak loni udělala (přesně s tou, co před dvěma lety nebo kdy to skončila dle Jirana po právu ve sběru) a vyhrála. Teda, teď si uvědomuji, že si zbytečně pěstuji konkurenci v Halmochronu (který je pro změnu mou oblíbenou soutěží, protože hned první sci-fi povídka, kterou jsem kdy v životě napsala – když teda nepočítám Star Wars fan fiction, ale to přece není seriózní tvorba – tam skončila devátá z asi 65 povídek nebo kolik jich bylo).

  451. 2 Zira – Halmochron
    Díky za tip. To možná zkusím – schválně třeba s vůbec první povídkou, která ni v Ikarii vyšla v roce 2001 a byla zároveň první, kterou jsem kdy napsal. Akorát změním název, ten první byl hrozný… díky!!!

  452. Vážně a nevážně o Halmochronu
    Pro Ziru: Povídek v letošním Halmochronu bylo nějakých jedenačtyřicet, z toho na posledním místě se umístilo hned několik “geniálních dílek,” z čehož je jedno moje vlastní. Pro mě je tahle soutěž docela výzvou, protože je první, která mě nakopala do pozadí. NULA bodů jsem jaktěživa nedostala (tedy do té doby). Kupodivu to byl spíš důvod k radosti, než k okusování si nehtů i u nohou. Pořád se můžu utěšovat tím, že to porotě prostě nesedlo, ne že to bylo tak hrozné -:))).

  453. Ad) Halomochron
    Janě: Asi jsi tu mou poznámku s Halmochronem a cca 65 povídkami blbě pochopila, já neměla na mysli letošní ročník, ale Halmochron 2004.BorgDog: pokud máš něco, co Ikarem neprošlo, tak to můžeš uplacírovat i jinde, třeba v CKČ (jako Martin Koutný) nebo někde jinde, třeba ve Vidoucím (sakra, zase konkurence v další mojí oblíbené soutěží – ovšem na straně druhé by pro mě asi bylo snažší vyjmenovat neoblíbené soutěže, kterých je tak minimálně, že si doporučením téměř každé soutěže pěstuji konkurenci… výjimkou je akorát Cena Fantázie, kde jsem zatím jediná Češka, co tam soutěží, a možná ještě dlouho budu, nevím proč, ale většina českých autorů tvrdí, že slovensky psát neumí, nevím proč, mně to tak těžké nepřipadá…;-)P.S.: Nelde, kdy mi už konečně pošleš ty věci z Rokle pro korektury????? Jestli to nestihneme do Pragáče, tak aby pak lidi nenadávali mně.

  454. Jana opět otravuje:
    Ziro: To je možné, já v poslední době blbě chápu úplně všechno :).Když tak nad tím dumám, ani já neumím psát slovensky. Možná je to tím, že jsem se se Slovenčinou setkala coby malá, pak dlouho ne a teď jedině z povídek (třeba na netu).Pokud to pomůže, tak ty svoje dvě povídky z Rokle jsem si opravila sama. Lépe řečeno jsem to krapet upravila. Nic důležitého se nezměnilo, ale vypadá to líp. Asi by to nešlo udělat tak, že bych prohodila lepší verze za horší, i když horší asi nebyly tak špatné, když se umístily.

  455. 8261
    Zkus poslat ty novější verze, pokud nebyly ještě korigované, tak je porovnám a mohu zařadit.

  456. Rokle
    V tom balíku povídek z Rokle, co jsem dostala, jsou starší nebo novější verze Janiných povídek? A jestli je tam část povídek po korekturách, tak já jsem jen při letmém čtení odhalila v tom, co by údajně mělo být opravené, dvě chyby. Jedna je drobný překlep, ale tou druhou je věc závažnější, totiž to, že se na konec právě jedné z Janiných povídek přimotal odstavec, co tam nemá co dělat – je to totiž poslední odstavec z mojí povídky z Rokle 2004.Jinak mám smutnou zprávu, do Pragáče se to nestíhá. Tak tímto prosím zde přítomné autory, aby se když tak vyjádřili k tomu, na kterém následujícím conu by měl být sborník předán. Za sebe oznamuji, že na Elfcon do Havlbrodu na 90% NEJEDU. Budu na Trpasliconu a S-conu určitě (na Trpasliconu na 100% přednáším a na S-conu asi rovněž), na Eroticonu a Taurconu budu nejspíš (tak na 95%) taky a samozřejmě budu na FF (když už tam organizuju linii, bylo by nejspíš slušností přijet:-))

  457. Re: Rokle
    Jů, tak to bylo opravdu o chlup. Ziro: Budou to ty starší, protože ty novější jsem Neldemu teďkonc poslala. Mám je poslat i tobě? Měla bych být na S-conu, na Eroticon se také zajedu podívat. Mám tu smůlu, že nejsem z Prahy, ale určitě se též objevím v Krakatitu. Tam se zásadně zjevuji po boku Haniny Veselé, takže jakmile nebudu mít v práci odpolední a Hanina bude mít čas, tak přijdu.

  458. Rokle
    Jo, tak mi je taky pošli. Když už ty korektury jednou dělá, tak může udělat i těchto povídek. Do Pragáče se to stejně nestíhá.

  459. Rokle
    Ziře to neposílej, stejně by její korektor tyhle povídky nedělal (korektury už jsou). Zkusím je zařadit a hlavně udělám porovnání, jestli tam je opravdu něco navíc ze Ziřiny povídky.

  460. Malá diskusní vložka
    Nelde, neboj, tak daleko snad nezajdu :).A pro ty, které to zajímá, protože mě to zajímalo, tahle diskuse se mi vejde na 98 A4 stránek, písmo Times Nev Roman, velikost 12.

  461. Vydat!
    Abychom začali pomalu hledat nakladatele, který tuto diskusi vydá knižně. O dílo, které společnými silami napsali Jana Jůzlová, Petra Neomillnerová, Jan Kovanic a další autoři bude zájem. Riziko ztráty je nulové. Pokud si knihu koupí autoři (autorské výtisky se z pochopitelných důvodů nebudou poskytovat), jejich příbuzní a přátelé, tak se publikace skoro zaplatí. 🙂

  462. Re: Rokle
    Neldelinde, kdybys nemluvil za mě (a mého korektora). Času máme do S-conu relativně dost a můj korektor je ochotný udělat klidně i korektury těch dvou povídek od Clarice. Že jako cenu za práci chce jeden výtisk sborníku asi víš. Jo, kdybys měl náhodou ještě nějaký sborník Rokle 2004, který bys mohl postrádat, tak bys ho tím velmi potěšil (a svým způsobem si jeho služby předplatil na příští rok;-)). Jinak vzkazuje (a nejen Tobě, ale všem adminům literárních soutěží) že pokud máte šanci vytisknout sborníky v nákladu třeba 100, 200 kusů nebo třeba i víc (jako že konkrétně pokud jde o Rokli, tak tato možnost tady je, nebudu více rozmazávat jak a proč), tak pokud to neděláte, že jste úplní mimoni, protože kdybyste nedělali nic jiného než ty sborníky přidávali k materiálům na některých conech, tak byste tím určitě plno lidí vcelku potěšili (a že on osobně si myslí, že i kdybyste je prodávali na conech za nějakých 20 nebo 30 kaček za kus, tak že by se časem prodaly). Navíc by někteří autoři (že, Šamane) konečně přestali mít pocit, že píšou ty povídky akorát tak do šuplete.Knižní vydání této diskuse není špatný nápad, ale měli bychom ještě chvíli počkat až to bude aspoň těch 200 nebo 300 NS (úplně optimálně až se tato diskuse svou délkou zapíše do guinessovky:-D)

  463. Rokle
    Nemluvím za tebe a tvého korektora, ale ty povídky jsou v první části knihy a tam už je korektura hotová. Pokud je ochoten udělat i korektury nové verze povídek, tak je to fajn, ale nejprve tam musí být zařazeny.Sborník určitě dostane, loňský by se našel.O důvodech proč nechci stávajícím způsobem tištěné sborníky prodávat, ale jen omezeně rozdávat, jsme se bavili. Pokud (až) se najde někdo, kdo zařídí a zaplatí tisk a primitivní vazbu, a ujme se distribuce, tak se většímu počtu nebráním, dokonce si případný zisk může ponechat. Další ročníky ale mají jiného administrátora, tak je třeba se domlouvat s ním, myslím ale, že tuto možnost by přivítal.

  464. ad Zira do šuplíku
    Zdar Ziro,promiň, ale musím tě opravit:Do šuplíku nepíšu nikdy, neumím to. Píšu zásadně do soutěží! A někdy do časopisů. No a když se povídka neumístí nebo ji nevemou, pak teprve ji dám do šuplíku – aspoň mám základ pro svou (nejspíš posmrtnou:) sbírku povídek!(Letos mám 4 printy povídek, vloni jich teda bylo 7, to už se asi nepovede, když jsem práskl 3. pól a Click! konkurenci:))

  465. Bude sleva?
    Omlouvám se všem, kteří četli původní verze mých povídek. Když jsem to po roce opět viděla, jímala mě hrůza. Tohle vidět češtinářka na střední, umlátí mě nějakou extra tlustou knihou.K tomu tisku sborníku: Jednou, asi před dvěma lety jsem se na to ptala tady v tiskárně. Bylo to vyloženě informativní, protože CZ Kontinuum přišlo se skvělým nápadem vydat tvorbu svých členů. Nakonec to padlo na penězích. Mno, vylezlo z nich deset tisíc za dvě stovky stránek, sto kusů. Čím víc, tím je to levnější, což asi víte. Čekala jsem slevu, neboť tam mamina už přes deset let dělá a já tam chodím příležitostně brigádničit (do konce života nezapomenu na čtyři noční za sebou, z nichž na jedné jsme dělali komiks Barbara Conana – velmi barevné, ve čtyři ráno jsem měla duhové mžitky), ale jelikož to bylo pouze informativní, už jsem je v tomhle směru neotravovala.Kdyby někdo potřeboval, můžu se opět poptat, stačí poslat konkrétní údaje.

  466. JFK
    Tak. Sice to sem nepatří, ale musím se pochlubit – právě před pár dny jsem dokončil a odevzdal poslední korektury “svého” JFK. Naneštěstí to byla zrovna ta noc, kdy k nám dorazil orkán, takže jsem úpravy dodělával za kvílející vichřice a potmě, protože vypadl proud. Na kvalitě se to bohužel podepsalo, taky už jsem dostal po právu mírně vynadáno. Představoval jsem si ten konec trochu jinak, ale člověk holt nedostane vždycky to, co si představuje… a tak jako tak je hotovo. Teď se už těším/klepu, co na to řeknou čtenáři a kritika…

  467. Sleva?
    Já jsem předem hledal, kdo by to za slušnou cenu malonákladově vytiskl. A to mě přesvědčilo, že to není možné. A pokud to tiskne kamarád a váže jiný kamarád a jiný kamarád dělá obálku a další ji tiskne, tak bych se styděl chtít za to peníze. Takže to dělám ve velmi malém číslovaném nákladu jen pro ty, co se zasloužili o vydání.

  468. Re: Sleva?
    Nelde, nemíním zde rozpitvávat, kdo a za čí peníze by to tiskl a vázal;-) Že by ses styděl za to v takovémto případě chtít peníze? A proč jako? Že konkrétně tebe to nestálo ani korunu? A co práce, kterou jsi s tím (třeba jako admin, porotce atd.) měl? Ta se jako nepočítá? Navíc když už chceš, aby to bylo úplně “košér”, tak by se z toho zisku (o kterém si nemyslím, že by byl až tak závratný, vidím to v nejlepším případě na nějakých pár stovek, víc těžko) daly třeba financovat věcné ceny pro vítěze soutěže (nebo nejlepší tři) v dalším roce/letech. Případně – když už je ti tak těžce proti srsti na tom vydělat jedinou korunu (byť by stejně nakonec neskončila v tvé vlastní kapse), tak bys ty sborníky mohl přece klidně dávat jako součást materiálů poskytovaných účastníkům těch conů, které PbN pořádá či spolupořádá. Mám-li ti to říct úplně polopaticky, tak každý autor má hlavní zájem na tom, aby jeho věci lidi četli – a aby jich to četlo co nejvíc, to dá přece zdravý rozum. Samozřejmě úplně ideální je, když lidi jeho věci čtou a on z toho má ještě slušný zisk, ovšem když to není možné obojí skloubit, tak ho potěší aspoň vědomí, že jeho věci četlo hodně lidí. A při vší úctě, ostatní “konkurenti” ze soutěže (v počtu cca kolem desítky lidí), porotci, korektoři a pár členů klubu PbN – tedy suma sumárum něco kolem pouhých 25 až 30 lidí – u mě teda “hodně lidí” není. (To je určitá vysvětlivka pro Šamana, jak jsem to myslela: psaní do soutěže je u mě psaní do šuflete, pokud tu soutěžní povídku nečte nikdo jiný kromě porotců a hrstky dalších lidí, co by se dala spočítat na prstech jedné – a to možná ještě neopatrně pod cirkulu strčené – ruky.) Ani 200 nebo 300 (což bývá tak obvyklý počet lidí na běžném víkendovém conu) není zrovna hodně, ale je to furt lepší než drátem do voka (nebo než ta ubohá dvacítka až třicítka potencionálních čtenářů). Nemluvě o tom, že pokud mne má myls neklame, PbN se podílí na programu Pragoconu (návštěvnost každoročně kolem 1000 lidí plus nějaká stovka ne-li více neplatících pořadatelů, přednášejících apod.), Festivalu fantazie (celkový přesný počet návštěvníků neznám, ale tipovala bych to tak na 1500 až 1700 a budu-li počítat i takové, co jsou tam třeba jen na jedno odpoledne či nejvíc tak na jeden až dva dny, tak možná i přes 2000 + k tomu taky nějací ti pořadatelé, kteří by to mohli dostat jako součást odměny) a Festivalu fantazie Speciál (návštěvnost něco kolem 500 lidí). Tahle čísla se nedají samozřejmě sčítat, v mnoha případech na všechny tři tyto akce chodí furt ti samí lidi (takové to “zdravé conové jádro” bych tu odhadovala na 300 až 500 osob), ale řekněme, že se najde aspoň cca 200 až 400 lidí, co jsou na Pragáči a nejedou na FF a obráceně. Takže pokud by se sborníky soutěží (nejen Rokle, tohle tady píšu více méně pro VŠECHNY POŘADATELE LITERÁRNÍCH SOUTĚŽÍ) přidávaly zadarmo ke conovým materálům, dá se počítat, že by za rok ty sborníky mohla “vyfasovat” minimálně taková tisícovka lidiček (možná i 1500 nebo dva tisíce). Sice možná ne všichni, co by ten sborník dostali, by si ho taky přečetli, ale zase se dá předpokládat, že aspoň část (počítám tak třetina až polovina) těch lidí, co by o přečtení sborníku zájem neměla, by ho darovala nějakému kamarádovi (a stejně tak třetina až polovina z těch, co by v průběhu roku dostali těch sborníků několik, by ty přespočetné porozdávala). Když k tomu připočteme fakt, že i někteří z těch, co by o přečtení sborníku zájem měli, by ho po přečtení někomu na přečtení půjčili, vychází nám tu najednou velmi zajímavá čísla, že totiž by autor povídky otištěné v takovémto sborníku rozdávaném na conech měl šanci, že si ji přečte minimálně cca tisíc lidiček – a ve velmi příznivých případech by takhle mohl získat třeba i přes 3 tisíce čtenářů. A to přece vůbec není špatný, ne? Když v tomto státě je desetitisícový náklad knížky už považovaný za velký bestseler, tak mít zaručenou minimálně tisícovku čtenářů ročně je přece sakra dobrý…:-)

  469. A jináč
    Clarice – jestli ještě pořád chcete nějaký ten sborník tvorby členů CZKontinuum vydat chcete, můžeme se na tom domluvit.Nelde – můj korektor by k těm změněným povídkám od Clarice byl ochotný udělat korektury, zálaží pouze na vás, jestli jste ochotní jí do toho sborníku dát staré verze povídek nebo nové. To se spolu domluvte, výledek mi oznamte a v případě, že tam půjde nová verze, tak mi ji sofort někdo z vás pošlete, ať mu to můžu hodit co nejdřív.

  470. Achich ouvej
    Ano styděl bych se, chtít peníze za věc, kterou pro mně jiní dělali zadarmo. Také bych byl pro, aby se sborník dostal, co nejvíce mezi lidi, ale to znamená hodně velký náklad a to už se nedá dělat na koleně u kamarádů. Zejména pokud se bude jednat o 1000 kusů.Pokud si myslíš, že ano, tak to prosím udělej. Pokud má někdo jiný (nakladatel) zájem, tak není problém udělat regulérní tištěnou verzi, tak jako dělal Netopejr Ježíška. Ale neříkejte mi, že mám přesvědčovat, aby se toho zdarma udělalo více.

  471. Tisíc kusů
    By až takovej problém nebyl, akorát by se to nedalo tisknout a vázat naráz, ale vždycky tak cca po 50 až 100 ks (taky nevím, jak bych tisíc výtisků za a unesla a za b i kdybych to unesla, tak jak bych tu bednu nenápadně pašovala přes vrátnici;-)), další týden zase pár desítek kusů… prostě pomaličku a postupně tak, aby do toho příslušného conu bylo po kopě.A jestli se Ti tisícovka kusů na rozdání zdarma zdá moc megalomaská, tak podle mého nějaké tři stovky (předpokládaná účast na letošním S-conu) tak megalomaské nejsou, a navíc by se to i mohlo v pohodě stihnout (tisknout to na třikrát nebo na čtyřikrát v rozmezí 14 dní).A co se týče Ježíška, tak o tom mi ani nemluv:-(( Sborník z roku 2004 měl mít původně křest na loňském Pragáči, pak že prý určitě bude na FF, když ani tam ne, tak že téměř na 100% si můžeme být jistí, že na Speciálu – a za týden je další Pragocon a zase nic, poslední zprávu od Vaška Pravdy mám tu, že snad by ten křest mohl proběhnout v létě na FF. A kdy bude mít křest sborník z roku 2005 je ve hvězdách, abych se toho vůbec ještě někdy dožila.Jako autor ti můžu říct, že když už do soutěže tu povídku (povídky) stejně píšu zadarmo, tak mi přijde z mého hlediska jako podstatně lepší, když se to vydá ve sborníku fanzinoidním způsobem – tedy sborník dělaný u kamarádů na koleně s výrobními náklady v podstatě nulovými, který by se pak na conech rozdával zdarma, jelikož tak se ta moje povídka (povídky) dostane k podstatně většímu počtu čtenářů, než v nějaké sice oficiální antologii, která je udělaná profesionálně a vypadá líp (teda někdy;-)), ale která nakonec vyjde v nákladu 200, 300 nebo maximálně 500 ks.

  472. Re: Tisíc kusů
    Myslím, že je lepší menší a profesionálnější náklad než velký extrémně fanzinový. Ten první má naději dostat se do knihkupectví a tím pádem i k běžným čtenářům, ten první jenom k těm, kteří jsou “uvnitř” – a to už je jednodušší dát povídku třeba sem, na fantasyplanet. Mojí povídku tu svého času četlo něco kolem tisícovky lidí, pokud se nepletu. V čem je pak rozdíl? Podle mě v ničem. Jen že povídka vytištěná amatérsky v Jimovi Dollarovi mi udělala menší radost, než když se objevila tady (a obojí menší radost, než když se pak díky fp dostala až do Fantázie). Takže asi tak.

  473. Re: Tisíc kusů
    Prý tam budou ty starší verze, takže i když se mi ty novější líbí víc, nebudu už do toho strkat nos 🙂 a zbytečně plašit.Ohledně té možnosti pro CZK se zeptám a dám vědět. Nemůžu za ně mluvit, byla jsem jen možný sprostředkovatel. Díky za nabídku.Roggy: Publikace na FP je krásná věc. Také bych moc chtěla. Dvě povídky už měly smůlu a na vyjádření ohledně dalších dvou čekám. Mno, kdo ví.

  474. Re: Re: Tisíc kusů
    Roggy, asi jak pro koho jednodušší. Na Fantasy planet jsem ještě neměla žádnou povídku, pár jich bylo akorát na Sardenu – a tam je určitě tisícovka lidí nečetla. Zato ve sbornících různých soutěží jsem měla už dohromady asi 10 povídek. Takže já osobně bych vůbec nebyla proti tomu, aby si je kromě pravidlených čtenářů Sardenu přečetlo i dalších 700, 800 nebo i více fanů. Navíc pokud by nějaké kusy toho fanzinoidního sborníku zbyly, klidně by se mohly nějakému spřízněnému knihkupci poskytnout (třeba ať si z jejich prodeje nechá celý zisk nebo jeho část – pokud by ten zbytek pro klub pořádající onu soutěž stál vůbec za řeč), myslím si např., že s Tunlářem by v tomto smyslu byla rozumná řeč a asi i s Netopejrem.

  475. Ještě něco, Roggy
    Kolik asi tak těch tzv. “běžných lidí” (tedy takových, kteří nejedou za rok ani na jediný con a ani se třeba jen občas nezajdou podívat sem, na Sarden a na podobné internetové listy,) si v knihkupectví tu antologii z nějaké sci-fi nebo fantasy soutěže koupí? Ještě navíc když vyjde v nákladu pár desítek kusů. Tak kolik takových lidí bude? 10? 20? Jestli moc, tak 30. A odpískat 700 nebo 800 i více jistých čtenářů kvůli potencionálním 30 čtenářům mi jako dobrý kšeft teda nepřipadá.

  476. Knihkupec, zvlášť pokud nemá sklady, si nějakou takovou pofiderní věc nevezme ani zadarmo. Leda tak levný knihy.A možná to bude znít dost hnusně, nicméně si myslím, že to hnusné je, stejně jako je hnusný i život sám – pokud ty povídky nejsou ani tak dobrý, aby byly tady, na internetu (jistá selekce zde probíhá, pokud se nepletu), je to prima reklama pro to, abych to nečetl ani když to vyjde v nějakém sešitku i zadarmo.

  477. Je to hnusné…
    Roggy: Tak to se můžu, coby autor – zelenáč rovnou odstřelit, protože když už ne takové náhody, tak mi nepomůže, než si sednout na Karlův most a psát povídky na počkání, jednu za dvacku 🙂 (že na to lidi budou čekat i hodinu, to je jiná).Život je mrcha, to znám a dokonce na vlastní kůži. Mohla bych ho nazvat i jinak, ale nebudu přeci rovnou předpokládat, že se vše, oč se snažím rovnou nepovede.Ráda bych Vás vyvedla z omylu. Většina povídek na netu nestojí za nic. Proto jsou na netu, ne třeba ve sborníčku, který dejme tomu vyjde v malém, mrňavém, miniaturním nákladu a rozdává se na conech. PRÁVÉ PROTO stojí zato takové sborníčky číst.Krom toho, třeba FP – tady o povídkách rozhodují dva lidé, kteří mají svoje oblíbené, své názory, ale kdo říká, že být já na jejich místě, rozhodnu stejně? Právě o tom je ta odlišnost, ne? Nebo amatérské stránky: Tam si lidi lezou do zadku z kamarádství a nikdy se nedozvědí, že jejich povídka vlastně stojí za prd. A když jim to někdo řekne, neuvěří, protože kamarádi říkali pravý opak. I to znám.Váš názor Vám neberu, ale také nesouhlasím.

  478. Roggy: Ještě jsi zapomněl na drobný detail: současné ,,vedení” sekce amatérských povídek bere jen věci ryze nové – to znamená, že když už to máš někde na netu, i když na ty stránky nikdo nechodí, ač by to bylo sebelepší, smůla. Takže Tvé tvrzení: ,,pokud ty povídky nejsou ani tak dobrý, aby byly tady, na internetu (jistá selekce zde probíhá, pokud se nepletu), je to prima reklama pro to, abych to nečetl ani když to vyjde v nějakém sešitku i zadarmo.” Je teda opravdu hnusné v tom nejhorším slova smyslu:-(A fakt že jedna osoba, případně dvě osoby, prohlásí povídku za totalšit může něco znamenat, ale také to nemusí znamenat vůbec nic. Viz třeba soutěž Ikaros, kde se často stalo, že tam něco neprošlo, autor se ale nenechal odradit, směle to poslal do CKČ a šup, bylo to v Mlokovi.

  479. 2 edita
    To vypadá dobře – gratuluji! :-)) Pokud to není příliš drzá otázka – kolik byl honorář? 🙂

  480. Hej, tak to je paráda! Já bych měla také dotaz. Edito, je vůbec něco, co se ti v životě nepovedlo?

  481. Jak to tu funguje nevím, jen vím, že tu je jistá selekce. Proto jsem nemluvil o “kdekoliv” na internetu, ale “zde” na internetu. Berou povídky neové, nebo jenomautory nové? Pokud platí ta první možnost, pak je nejlepší možnost napsat novou povídku. Pokud to druhé, pak jsem se spletl a omlouvám se. Nicméně je zde možnost nabídnou povídku jako takovou, en do sekce amatérských povídek.Iluze o jakýchkoliv místech jinde na netu si rozhodně nedělám.Nicméně chápu, že plačící nevydávaní autoři budou plakat dál a já teď budu ten odporný, zlý a zákeřný. Tak se raději už odmlčím, abych nevířil emoce dál.

  482. To Jana Dvořáčková
    Zatím nevyhrála šampaňské!

  483. Zato ale vyhrála Turka. Jo, řeknete si, že to není nic moc, ale mě to hrozně potěšilo jednak proto, že jsem to nečekala a pak hlavně proto, že se potvrdilo, že básnické střevo asi fakt mám. Ještě tak to na prózu. Ale na tom se pracuje.

  484. To Roggy
    Hanina má pravdu v tom, že pokud se nějaká povídka nelíbí jednomu nebo dvěma lidem (a třeba zrovna těm lidem, kteří tady na Fantasy planet rozhodují o publikaci) opravdu to ještě nemusí vůbec nic znamenat ve věci její kvality či nekvality (viz již několikrát zde zmiňovaný Ikaros). Navíc si myslím, že pokud něco vítězně projde nějakou soutěží (a zejména soutěží větší, tedy kde bylo soutěžních prací něco kolem 40 i více), tak je snad jistou zárukou, že to nějaká nečitelná šitka nejspíš nebude. Sice se to samozřejmě nemusí líbit úplně každému, jenže úplně každému se nemusí líbit ani povídka, co má Mloka nebo třeba klidně i Huga. A další věcí je, že pro nakladatele a vydavatele je vždycky snazší sáhnout po osvědčeném jméně než po někom novém – kdyby pro nic jiné, tak přinejmenším z jednoho důvodu: u takové Pavelkové, Červeňáka, Rečkové, Mosteckého apod. lze mít téměř 100% jistotu, že sračku nenapíšou (a pokud chce být nakladatel či vydavatel jó poctivý, tak do toho nakoukne a prolistuje to metodou statistické přejímky, což mu zabere pár minut), zatímco u nového neznámého jména si samozřejmě takto jistý být nemůže, takže musí tu povídku pečlivě pročíst a to zabírá poměrně dost času, kterého máme přece všichni strašně málo… Takže ty nakladatele a vydavatele svým způsobem chápu, co do pracovního i časového vytížení je pochopitelně jednodušší tisknout v antologiích a časopisech furt ta samá “osvědčená jména”, než muset ztrácet čas s pečlivým čtením někoho nového (a nebo pečlivě nečíst a hodně riskovat). Ačkoli na straně druhé si myslím, že snad není až takové riziko dát do časopisu nebo antologie vítěznou povídku z nějaké větší soutěže (snad mimo CKČ, protože ta už vyšla ve sborníku Mloka a lidi nemají zájem číst tu samou povídku několikrát – ačkoli kolik čtenářů třeba Pevnosti si sborník Mloka pravidelně kupuje?) a už vůbec ne dát tam vítěznou nebo aspoň finálovou povídku z nějaké větší soutěže od autora, který už těch soutěží vyhrál několik. Když někdo vyhrál jednou, může to být náhoda, ale pokud někdo vyhrává jednu soutěž za druhou (nebo se aspoň v jedné soutěži za druhou umisťuje na předních příčkách), tak to už nebude jenom o tom, že když je štěstí unavený, sedne i na vola, ale asi ten člověk psát vážně umí. A sborník složený z povídek lidí, kteří už několikrát stáli o Parconu na pódiu a/nebo jim první ceny už málem padají z poličky a diplomů za další místa mají plný šuflata, není teda nic “pochybnýho” a pokud ho někdo odmítá číst JENOM proto, že ty věci neprošly Fantasy planet, tak (a tady zas budu pěkně hnusná já) je takový člověk naprosto totální vůl.

  485. Ziro, tak krásně by to nenapsal snad nikdo :).

  486. pro Ziru
    Zdá se, že já o voze a ty o koze. Mám dojem, že zde byla řec o něčem tištěném doma a kopírovaném doma šířeném na conech zadarmo, tedy o žádném Mlokovi, Pevnosti a tak podobně. Také bylo řečeno, že ten “sborník” by byl složen z povídek autorů, kteří v mlokovi nebyli, případně prošli nějakou menší soutěží (a z vlastní zkušenosti vím, že projít soutěží neznamená záruku kvality – na tom skončil kdysi Troll). Pokud se bavíme v těchto intencích (a žádní Mlokové, Ikarosové atd.), potom dám přednost povídce redaktorsky ošetřené tady, třebaže založené na vkusu dvou lidí (což jsem předtím nevěděl, jak už jsem psal jednou, a za což jsem se již omluvil, ale asi málo hlasitě) než bezejmenému sborníku dělaném na koleni a rozdávaném zdarma. Aťsi jsem vůl, pro mě za mě.A druhá věc je, že s odstupem několika let jsem zjistil, že i pro samotného autora je lepší nic než něco polovičatého. Nedávno jsem vzal do ruky sborníček podobného rázu (Soutěž o cenu Jima Dollara 1997 – to už je deset let a strašně to letí), psaném asi ve wordu, kopírovaném na mizerné kopírce a zadarmo (tedy asi prototyp sborníčku, o kterém zde byla řeč), a nejenomže mi je líto, jak to celé vypadá, ale i to, že tam mám povídku. Dodneška si rvu vlasy a doufám, že jebeznadějně ztracený a zmizel ze scény světa. Protože je hrozná a hrozná musela připadat i čtenářům – ale co, umístila se v soutěži, byla zadarmo… ne. Radši nic než něco takového. Takže gratuluji všem, kteří se moc a moc zaradovali nad tím, že jsem vůl, a protže se vážně nerad hádám, tak doufám, že dojde k poněkud většímu pochopení toho, co jsem chtěl říct, než prve, a už se opravdu a nadobro odmlčím.A lahev nechci 😉

  487. Roggymu
    Jak si můžeš být tak jistý, že kvůli tomu, že je něco “domanico delanico”, tak že to co do technické kvality musí být naprosto mizerné? Navíc to, o čem tady mluvím já, by bylo sice dělané zadarmo nebo skoro zadarmo (s náklady vpravdě minimálními, neb kafe, bonboniéru nebo podobnou blbost, co dám někomu za to, že mi to v rozmnožovně na vysoce kvalitních kopírkách rozmnoží a v knihárně nějak inteligentně sváže, za náklady hodné toho jména nepovažuji), ale jinak vlastně profesionálně. Nebudu se tady podrobně rozepisovat kde a proč mám přístup ke kvalitním kopírkám, špičkovým barevným laserovkám (na kterých lze tisknout bez obav i plakáty formátu A3 aniž by utrpěla kvalita) i k profesionálním knihařům, a jak to, že toto všechno mám zdarma (či přesněji za to kafe apod.) prakticky bez ohledu na to, jaké množství tištěného i svazovaného si vymyslím. Navíc bychom měli mít k dispozici i vcelku kvalitní ilustrátory (sice ne profíky, ale lidi, co malovat opravdu umějí), co by byli ochotní k tomu dodat i obrázky – a taky z kamarádství či pro pouhou mrzkou světskou slávu maximálně za flašku (a jen tak mezi námi, kdy jste kdo naposledy viděli ilustrovanou antologii sci-fi, fantasy nebo hororu???) a konkrétně já mám kamaráda profesionálního grafika, který se tím nejen živí, ale má na svém kontě i pár ocenění včetně mezinárodních, a který by byl ochotný ze starého přátelství mi za flašku (takže zase náklad nula celá nic nic) udělat takovou obálku, že se obálky nejedné knihy vydané v oficiálním a naprosto profesionálním nakladatelství budou moci jít klidně zahrabat. Když si vezmu možnosti, co máme k dispozici, tak se klidně vsadím s kýmkoli o cokoli, že ten sborník, co takhle dáme dohromady (a ještě se uvidí, jestli ho budeme nakonec rozdávat úplně zdarma nebo prodávat a když, tak za jakou částku) bude vypadat tak, že takový “Rabbit” nebo “Středověký svět” proti němu bude hotová Popelka se vzhledem fanzinu vydaného na koleně partičkou nadšenců (a ne ať si tohle zas někdo vyloží tak, že snad mám něco proti Michalu Broncovi a jeho nakladatelství, to ani omylem, pouze jde o to, že on jako profesionální nakladatel holt nemá – a asi ani mít nemůže – zadarmo či za pouhý kafe nebo flašku ilustrátory a výtvarníky obálek natož pak barevný tisk a knihařské práce). To za prvé.Za druhé by se mělo jednat právě o povídky autorů, kteří buď už o Parconu na tom pódiu jako finalisté CKČ stáli a nebo sice nestáli, ale stáli tam jako rytíři a lady řádu fantasy, případně vyhráli jiné velké soutěže (a tady se maximálně tak můžeme přít na téma, zda takový Vidoucí, Halmochron, Ježíšek či slovenská Cena Fantázie jsou soutěže naprosto o ničem nevypovídající – já osobně si to nemyslím) a přesto se nakladatelé ani šéfredaktoři časopisů vůbec nehrnou do toho, aby jim tyto vítězné povídky vzali do toho časáku nebo do nějaké připravované antologie, natož pak že by dotyčné autory oslovili s nabídkou, aby jim nějakou povídku přímo napsali. A pokud jde o to, co máme v plánu my, tak by se mělo jednat o povídky právě výše specifikovaných lidí nikoli ty, které už byly přímo v tom Mlokovi (vcelku logicky, ty už přece jednou vyšly, tak nač je vydávat znovu), ale o povídky, které prošly vítězně či aspoň finálově nějakou jinou soutěží a tato jiná soutěž buď ty nejlepší povídky nevydává vůbec nebo je vydává právě jen v takovém ubohém nepříliš kvalitním fanzinoidním sborníčku o nákladu, co by se dal na prstech jedné ruky spočítat, který tím pádem dostanou jen účastníci soutěže, porotci a maximálně tak členové pořadatelského sci-fi klubu a pár jejich kamarádů (zda by tam byly tyto “oceněné” povídky výhradně nebo převážně se ještě uvidí, ale i pokud “pouze” převážně, tak odhadem tak 2/3 textu by měly být právě ty povídky, co skončily v nějaké větší soutěži na stupních vítězů a přesto dosud nikde nevyšly).Za třetí se klidně může stát, že i v soutěži jako Marigold, Trollslayer nebo Ježíšku, já chci plamenomet, které knižní sborníky vydávají, případně i v již zmíněné CKČ nebo Ikarovi, se mezi publikovatelné povídky dostane něco, o čem si autor s odstupem deseti či

  488. to Zira
    Tak o tom, probuh, nemluvte a konejte! To myslim v dobrem.

  489. Darth Ziře
    Držím vám palce! :-)Jen musím říct, že já spoustu věcí taky neplatím, poněvadž nemám z čeho. Obrázky do Drakobijců, ilustrace ke Středověkému světu i k Rabitovi jsou rovněž dělané čistě z kamarádství a za možnost prezentace daných výtvarníků.Já jen, abych to uvedl na pravou míru… :-)Jinak to, co píšeš, zní pro mě trošku divoce v tom, že kvalitní papír, na němž se tiskne, i náplně do laserovek, nemluvě o barevných tiskárnách, musí někde někdo nějak nakupovat, takže dokonce i při ceně materiálu si neumím představit, jak by to mohlo být za kafe. Ale jak říkám, držím palce! 🙂

  490. Díky moc za podporu
    To jsem ani nečekala, že místo nevražení (ve fandomu jevu sithužel dosti obvyklého) se dočkáme něčeho tak pozitivního. Opravdu si toho nesmírně vážím. A jináč mě ten nápad napadl sotva před pár dny (při psaní sem ohledně sborníku Rokle) a teprve jsem začala prozatím dávát dohromady aspoň ty potencionálně vhodné povídky (či spíše jako první jejich autory, co budou ochotní do tohoto dobrodružství jít). Pokud jde o kouzlo “a mám to zadarmo”, tak to prozradím raději až při osobním rozhovoru. O co jde jsem jemně naznačila o několik (desítek?) příspěvků výše a někteří lidé si už třeba i vesele představují… a víc sem k tomu nenapíšu ale už ani slovo;-) Ostatně kdo jiný by měl mít pořádně bujnou fantazii, než scifisti?:-DD Třeba o tom ještě někdo napíše nějakou povídku:-)))

  491. Sborník
    Jsem jeden z těch, kteří vědí a mohou si představovat. Chceš tam něco ode mně, co nevyšlo knižně?

  492. Re: Sborník
    Klidně. Sice jsem od Tebe ještě nic nečetla (je to ostuda, já vím;-)), ale věřím tomu, že píšeš dobře.

  493. Zadarmo 1
    Co se týče fandovství a pomoci, vím, že se mnoho věcí dělá nejen zadarmo, ale samozřejmě i za vlastní peníze. Tohle jsem zažil na vlastní kůži někdy před pětatřiceti lety jako ochotník, dnes to zažívá dcerka ve fandomu. Jde o amatérismus v nejlepším smyslu toho slova, a to míním jako pochvalu i pro profesionála, když se do toho pustí z fandovství.Rozmnožování textů se dělalo přes slabý průklepák na třeba devět kopií. Od té doby tak tluču do klávesnice. A co se týče tištění “někde za flašku”, tak to jsme kdysi taky dělali. Ve škole na školních počítačích, třeba. U maminky v práci. Dnes jsou 3 cesty:Sponzor – to jsem ale ještě nikdy neslyšel o někom takovém. Teda o sponzorství k samostatnému vytištění sborníku, protože sponzoři se jinak spoluúčastní na různých akcích. Pak taky lze získat grant od obce třeba! Na podporu mládeže, aby nefetovala, ale psala… Ale to asi Ziro, v tomto případě, nehrozí.Prakticky zbývají ty druhé 2 cesty: Buďto na škole nebo v úřadě. Což jde do nákladů státní instituce a platíme to pak z daní. Anebo v soukromé firmě, což jde do nákladů soukromníkovi. A jsou to náklady, i když se třeba jedná o firmu velikosti automobilky Škoda. Ani jedna cesta z těchhle dvou posledních není správná!A to neříkám jako vnitřní kontrolor právníkovi, ale jako kamarád kamarádce – pozor na tu temnou stranu!Správné věci se totiž mají dělat jenom správnými způsoby.

  494. Ty džedájský kecy si nech od cesty. Vždycky platilo a stále platí, že účel světí prostředky. Navíc se tady nebavíme o nějakém posílání lidí na hranice pro větší slávu české fantastiky nebo o nájemných vraždách či miliardových tunelech, ale o něčem, co se při všeobecném plýtvání v této zemi (a vůbec v celé západní civilizaci jako celku, ono to ani v těch nejvyspělejších zemích není o moc lepší) ani omylem nepozná. Snad Ti nemusím připomínat, že jak velké firmy tak všechny možné státní a obecní úřady spotřebují ročně možná miliardy možná bilióny či biliardy stránek papíru na všeliké pitomosti, které pak stejně v minimálně 90% případů skončí v koši – různé reklamní ptákoviny, nesmyslné oběžníky, směrnice, nařízení a metodické pokyny, stupidní hlášení, zápisy z rádobydůležitých porad, dementní vnitropodnikové kodexy, písemné podklady pro žvanění o nesmrtelnosti chrousta… výběr je takřka nepřeberný a hlavně neomezený. Nemluvě o tom, že dobrá polovina kancelářských krys (lhostejno zda v institucích státních nebo soukromých) odmítá číst věci z monitoru, takže si kdejakou volovinu, co dostanou poštou, vytisknou. V tom nejlepším možném případě ty desítky a stovky miliard zbytečně vytištěných stránek končí recyklací, takže se z nich ve finále stává nový papír, který se dá na něco rozumného použít. Minimálně v polovině případů (a to když ještě budu velmi opitmistická, spíš to budou – aspoň tady v ČR – tak 3/4 případů) ovšem tento papír končí zcela bez užitku na skládce nebo ve spalovně (kde nám ještě ke všemu znečisťuje životní prostředí, dělá binec nebo zamořuje ovzduší). Tudíž nevidím jediný důvod proč mít nějaké mravní problémy z toho, že by aspoň malinký zlomek promile z toho naprosto nesmyslně vyplýtvaného papíru (který stejně všichni nakonec zaplatíme – buď v daních nebo jako koncoví spotřebitelé v ceně výrobku či služby) byl použit na něco smyslplnějšího, než jsou všechny ty voloviny, co jsem právě vypočítala výš.

  495. Jinými slovy
    Když (stejně jako každý druhý můj kolega) si kdejakou pitomost, kterou můžu v pohodě číst z monitoru, vytisknu a po přečtení zahodím do koše, tak se chovám morálnhě, správně a vůbec košer, jo? Zatímco když tisknu jen nezbytně nutné minimum (to, co je podle vnitřních předpisů nutno mít i v papírové formě) a takto “ušetřené” papíry (které za rok činí tisíce, možná desetitisíce stran) použiju na vytištění sborníku, tak je to vrchol nemravnosti? Podivná logika a podivný svět:-(((

  496. Pokud vím, tak šamanovi takto vytištěný sborník z Halmochronu nevadil – tak jak to, že najednou je problém? Že by se to prodávalo? Ale já měla za to, že důležitý není papír jako takový, ale jeho obsah (za který by případný čtenář něco málo obětoval ze svých úspor; nikoliv tedy za papír) – ale možná, že se mýlím.

  497. Navíc
    I ten sborník z Halmochronu se prodával. Sice za cenu více méně symbolickou, za kterou si dnes člověk nedá v hospodě ani pivo a utopence, ale úplně zadarmo byl pouze pro autory (jako určitá forma autorského výtisku), ostatní za něj těch pár kaček dát museli, když si ho chtěli přečíst.

  498. Soutěž běží…
    Musím pokárat všechny přítomné (diskuse se nám po delší době zase odmlčela) a připomenout pravidla hry. Cituji doslovně pořadatele jisté netradiční soutěže:”Šampaňské dostane ten, kdo přispěje do této diskuse jako poslední. Posledním bude ten, kdo jako první dosáhne toho, že 10 dní (240 hodin) po jeho nejčerstvějším komentáři nebude následovat žádný další (sebe nepočítám).”BTW: Sorry Ziro, ty skleničky můžeš zase uklidit 😉 ale uznávám, že 8 dní 19 hodiny a cca 40 minut je slušnej výkon. A propó… Nevíte, jestli Edita něco v dohledné době vydá?

  499. Re: Soutěž běží…
    I ty alkoholiku jeden! Tak jestli si myslíš, že to šampáňo vyžahneš sám, tak se šeredně pleteš.A jináč na tvou otázku by mě taky zajímala odpověď. Třeba se nám tady Edita vyjádří;-)

  500. V kvetnu diplomku, da-li panbuh… ;-)Jinak semo tamo nejake povidky.Prace na romanu pokracuji, tedy stale jsou ve stavu sberu materialu. A hlavne ve stavu dusevni pripravy. Nemohu prislibiti nic velkeho, ale ma literarni tvorba je nevypocitatelna. Kdo vi, alespon muzete doufat, spekulovat a tesit se…

  501. Tak jsem zvedavej, jestli to tu utahneme aspon rok… To je dalsi meta k prekonani!

  502. Edita
    Stando, kdybys pár dní počkat, tak to mohla Edita vyhrát. Což je můj návrh – nechme Editu, ať to vyhraje. Stejně jsou honoráře za knihy nic moc.

  503. to Nelde
    A neni to trochu skoda? Teda nic proti Edite (ani se nezname), ale jde-li jen o tu lahev, klidne ji ji prenecham…

  504. Drobet nostalgie
    Ale no tak, proč to loučení. Vždyť nás tu potkalo tolik pěkných věcí -:))).

  505. Za okraj světa
    Tak jsem si konečně (brzy, že? 🙂 ) přečetl knihum, která byla na počátku tady toho… někdy velmi, velmi dávno. Je to dobrá kniha a pořád si myslím, že Regisova recenze byla neobjektivní, ale souhlasil bych s jeho kritikou ve dvou bodech: 1.) Povídky jsou buď “zaříznuté” příliš brzy (Spálení a hořící, Vymítání andělů) nebo naopak příliš rozvláčné (Křížové hřeby, Věc Elina, Za okraj světa) 2.) Nejlepší částí knihy jsou vedle povídek O mrtvém koni, Škvírové příšery a Nebudeš mutantem! hlavně “Osudy” – to opravdu umí málokdo, zasáhnout na malém prostoru takto do hloubky. Já osobně bych ty povídky ještě nějaký měsíc piloval… ale přesto je to dobré čtení a gratuluji!Tak, a teď si přečti “Zatmění” a můžeš mi tu kritiku vrátit!!! 🙂

  506. borgdog: neobjektivní? ani ne, jen příliš (a zbytečně) ofenzivní. asi to bude tím, že mne kniha rozhořčila a já psal tenhle pamflet dříf, než jsem vychladl. mea culpa. dneska bych už tuto recenzi nenapsal tak, jak je napsaná, především formou, obsahově bych měnil minimum, za většinou výhrad si stojím dosud.standa.e a alraune tu byli snad jediní, kdo poukázali na skutečné lapsy tohoto mého textu – držkatost a asi dva pokusy bezpředmětně revidovat námět. voila, díky jim za to, protože právě tahle recenze mě někam posunula.šampaňské patří Editě spolu s přáním úspěšné obhajoby diplomky 🙂 /pokud mé infos nejsou autofdejt/

  507. Potlačím jízlivost a zeptám se přímo: “Vy si, Regisi, myslíte, že nějaká recenze může být objektivní?”

  508. Re: Drobet nostalgie
    Nemusíme se loučit, jen si dejme deset dní volna a dejme láhev Editě. Pak můžeme pokračovat bez těch příspěvků, které se týkají jen soutěže o láhev.

  509. regis a Nelde
    Regis: Rado se stalo ;-D.Nelde: A to zas ne. Pravidla jsou jednou dana.

  510. Poslední příspěvek
    Jak “A to zas ne.” Pravidla říkají, že poslední příspěvěk dostane láhev. Poslední ve významu, že 10 dní nebyl další. Tím ale tahle diskuse nekončí.

  511. Nelde2
    Jinak jste ve mne svym “Jak ´A to zas ne.´” probudil zdraveho souteziveho ducha (Vzajemne pokrikovani si ovsem dovolim neopetovat). Jestli je PRO VAS tak dulezite, aby Edita ziskala lahev sampanskeho, muzete ji ji koupit, nebo se na ni slozit. Nebo vyhlasit celonarodni sbirku. To je mi fuk. Mozna i vlada prispeje.Tato konkretni lahev/balicek caje je ale HRA. A jako k takove k ni pristupuju. Edita nepotrebuje, aby za ni nekdo orodoval, ani aby pred ni vsichni srazili podpadky a s hlubokou uklonou ji nechali uctive vyhrat. A popravde, docela mne intenzita i nalehavost vaseho pozadavku prekvapuje.

  512. To neřeš, po tom nepátrej…
    Já bych to tak neřešila. Stejně tu snad není nikdo, kdo vydrží být ticho deset dní. A jestli je, tak pro ten případ jsem tu já -:))).

  513. Michael Bronec: viz Regis 13.4.2006 8:18:00 (u 2005 česká fantasy) – objektivní být při hodnocení uměleckého díla nikdy být nemohu, ani kdybych chtěl; to jaksi není možné z principu; ona totiž žádná objektivní kritéria hodnocení uměleckého díla neexistují. povídka není hypotéza, nelze ji testovat.ovšem, co nemůže být objektivní, nemůže být ani neobjektivní. je věc, která není červená, nečervená? ;)nene, dosti sofizmat. chápu-li objektivitu jako něco absolutního, pak recenze nemůže být nikdy objektivní. chápeme-li objektivitu v recenzi jako snahu o nadhled, neosobnost a důslednost, pak to možné je. dlužno přiznat, že v případě recenze Editiny knihy se mi i to naplnit povedlo nepříliš. no, mýliti se je i upíří.

  514. Regisovi:
    Slovo “objektivní”, stejně jako většina abstraktních pojmů, může mít samozřejmě více různě nahlížených významů.Jsem rád, že nepatříte mezi ty, kdož se domnívají, že literární text lze nějak jasně definovat a vysvětlit, a jednalo se jen o nedorozumění.

  515. standa
    Tahle diskuse je deformovaná tou flaškou. Dokud se najdou lidé, kteří sem budou psát jen pro flašku, tak nikdy ta deformace neskončí. Proto navrhuji dát flašku Editě a pak uvidíme, jak to bude pokračovat.

  516. Objektivita
    Podle mne jediná objektivita je názor čtenářů. Ne nějaké hlasování, ale prodej. Možná to zní hodně komerčně, je tam celá řada dalších faktorů, ale je to jediné “objektivní”. Nemyslím samozřejmě celkový prodej, ale srovnání dvou titulů.Napadá mně ještě jedna věc – tak jako se občas měří skutečná sledovanost rádií podle naladění rádia v autoservisech, tak by se též dalo měřit podle půjčování v knihovnách. Pokud ale existují nějaká centrální data ze všech knihoven.

  517. CITÁT
    Deformovanost je podmínkou existence. Milan Petrák, filosof

  518. Smysl existence
    Deformuji, tedy jsem :).Odpověď učence známého filozofa :).Eeee, a jinak, já nemůžu být ovlivněná flaškou, protože já tu jsem jen na ozdobu :). Sice za takovou mírně zašlou…Kdyby se náhodou stalo, že se nebude probírat Editina sbírka, můžeme se vrhnout na jinou knihu. Nic nám v tom nebrání. Třeba já teď čtu Plástev jedu Josefa Pecinovského. Podle mého soudu je to tedy hdoně dobře napsaná věc. Dokonce bych řekla, že jsem si u českého autora hodně dlouho takhle nesmlsla. Můj názor.

  519. Plástev jedu
    Četl jsem ji už kdysi v Rodokapsu – a souhlasím, většinu dnešních “rádobyOrwellů” vstrčí hravě do kapsy.A četl už někdo to “Zatmění???” :-))

  520. Neoficiální soutěž
    Teda aspoň tvrdí Edita, že neoficiálně, nevyhlášeně a paralelně se soutěží o flašku probíhá i soutěž o největší svini, jejímž účelem je překazit jinému flašku co nejkraší dobu před vypršením lhůty. Asi tuto soutěž nevyhraji, ale mezi finalisty bych být mohla, ne?Btw – “Zatmění” jsem ještě neměla čas přečíst, ale Pecinovského povídky se mi vždycky dost líbily.

  521. Soutěže
    Hlavně byla soutěž o to, kdo bude mít nejdéle aspirující příspěvek. Myslím, že BorgDog vede.Ad Plástev jedu – nemáte pocit, ti co jste četli obě vydání, že došlo k nějaké revizi děje?

  522. potrefena svine vzdycky kvikne
    kvik ;-)3 hodiny 16 minut pred vyprsenim lhuty. Mou obeti byl Nelde a cekal jsem na tu prilezitost dobre tri mesice.

  523. to milan
    Prosim, aby muj predesly, tento a jakykoliv dalsi prispevek do diskuse nebyl bran v potaz a do souteze se nezapocitaval. Ja jsem totiz ted uz mozna daleko vic zvedavy na to, jak dlouho tato diskuse prezije BEZ te vidiny “deformujici lahve”. Budou se mit Nelde s Editou hodne co otacet…

  524. Vidina deformující láhve je motorem této diskuse.
    Nezlob se Stando, ale pravidla jsou pravidla. Šampáňo (či náhradní cenu dle dohody) v případě vítězství dostaneš. Jestli mají ostatní účastníci smysl pro černý humor, nepřidají už žádný příspěvek. 🙂

  525. Vrtím hlavou
    Ve vedle probíhající diskusi Michael B. vehementně odmítá cenu Akademie a tady zase Standa šampáňo. Co je to za trend?

  526. Milan má knihu
    Obě Plástve, pokud jsou dvě verze, jsem nečetla, takže nevím.Ale teď vyšla kniha otci soutěže o flašku a zakladateli neoficiálního klubu věčných přispěvatelů do této diskuse. To víte, ostudy :).

  527. Děkuji Janě za zmínění. :-)Ta kniha se jmenuje “Výrobce diskusí”. 😀

  528. Děkuji Janě za zmínění. :-)Ta kniha se jmenuje “Výrobce diskusí”. 😀

  529. Vážení spoluobdivovatelé Editina díla, možná jste postřehli, že naše Mistryně společně s Velmistryní Františkou Vrbenskou byly za minulý rok jako “Kolektiv lovců lidí” nominovány na cenu Ludvík “za zdravou výživu na Parconu a Fénixconu (Kanibalská hostina)”.Přejme tedy oběma dobrým čarodějkám, aby i dále žily, přežily, vařily a vyhrály!

  530. Re: Milan má knihu
    A je ta kniha “Výrobce diskusí” i o této diskusi? Pokud ne, tak je to vážný nedostatek!Jinak doufám, že jsou si Edita s Františkou vědomy toho, že ohledně jejich zdravé výživy budu taky hlasovat, takže by si mě při příští kanibalské hositně měly náležitě předcházet velikostí porcí:-))))

  531. Zděšení.
    Tato diskuse si zaslouží vlastní diskusi. Výrobce diskusí má příliš málo stránek. :-)Jinak považuji za zvrhlé, když se v rámci soutěže, vyhlášené vegetariánem, propaguje kanibalismus. :-O

  532. 600. komentář:-)))
    at žije diskuse pro diskusi:-)))Milanovi gratuluji k jeho knize, hned jak vydají Acháju, objednám si to u Tritonu v hromadném balíku:)) Eé, objednám si to každopádně;-)

  533. diskudiskudiskudiskuse
    Děkuji za gratulaci a sám gratuluji k dosažení další stovky. :-)Diskuse o diskusi… to je překlep, já chtěl napsat, že tato diskusi si zaslouží vlastní knihu. Ale nápad, že by se někde diskutovalo o této diskusi se mi líbí. 🙂

  534. Poněkud filosofické
    Vést diskusi o nějaké diskusi. V zásadě by mohla být diskuse o této diskusi v této diskusi. Jinak bychom mohli jít rekurzí dále a dále.

  535. Eeee, kam jsme se to dostali? Ale líbí se mi to :).Dokonce to tu je už tak unavené, že mi to namísto obvykle čtyřmístného vygenerovalo jen třímístný kód :). To je mazec.

  536. 2 Clarice
    Copak kód. Horší je, že už začínám mít problémy s natažením téhle stránky – počítám, že ještě tak 200 příspěvků a budete pokračovat beze mě. :-)A k té Plástvi – původní Rodokaps verzi ještě někde doma mám – asi… Bylo by zajímavé je porovnat…

  537. Starší a nová vydání
    Haha, ono je to vůbec všechno zajímavé. Starší a nové verze knih. Jak jsem se dozvěděla z přednášky Jana Kovanice včera na Sconu. Nová vydání knih mají tendenci se přizpůsobovat době. Asi je to dobře, nevím, ale čtenáře to pořádně zmate :), dokonce i po několika letech.Tahle o sci-fi jako literatuře faktu :), jakož i všechny ostatní, které jsem navštívila, byly skvělé a díky za ně.

  538. Re: Zděšení.
    Dobře ti tak. Kdybys nejedl zrní…;-) A vůbec světlostraňáci mohou být vegetariáni, ale pokud jde o nás z temné strany, u nás by se žraní kořínků neslučovalo s naším světonázorem – zato kanibalismus se s ním slučuje výtečně.

  539. Světonázor temné strany
    Pozor, to si myslím, že není správné pochopení temné strany. Stravovací návyky jsou jen jednou ze stránek osobnosti. A spíše než o konzumování se jedná o psychický prožitek. Spojení s kanibalismem je maximálně jednosměrné – příslušník světlé strany by neměl jíst jiné příslušníky světlé strany. A narážíš na jeden problém – nekončí příslušnost ke světlé straně smrtí?A navíc bez bylinek (a kořínků) by ti to nechutnalo. Nebo je někde psáno je temná strana odmítá požitek z jídla?

  540. Re: Světonázor temné strany
    Těch problémů je více:1. Může světlostraňák jíst ty z temné strany?2. Nekončí příslušnost k temné straně smrtí? 3. Pokud ano, tak by je směl jíst pouze zaživa? 4. Nebo naopak když to mrtvé tělo již nenáleží k žádné straně, tak smí jíst mrtvé jak světlostraňáky tak temnostraňáky? Ovšem zabíjet za účelem jídla by tím pádem mohl asi pouze temnostraňáky, zatímco pokud by si chtěl pošmáknout na svém kolegovi ze světlé strany, musel by čekat na to, až tento zhyne přirozenou smrtí (což by teda mezi námi asi nebylo nic moc:-)))Třeba nám tyto vážné filosofické otázky nějaký zde přítomný světlostraňák vysvětlí. Jo, to je ta výhoda temné strany, nemusím vůbec řešit, koho smím sníst a koho ne, jelikož smím sníst cokoli (a kohokoli) na co mám právě chuť. Tím zároveň odpovídám na Tvůj dotaz ohledně kuchyňské úpravy dotyčného – samozřejmě, že jako příslušník temné strany vyhlédnutou oběť sním v úpravě, která mi vyhovuje nejlépe (případně na jakou mám zrovna momentálně největší chuť). Např. já pro ty bylinky a kořínky coby kořenící doplňky jsem všemi deseti, mám ráda ostré (ba přímo hodně ostré – kdo, byl na Trpasliconu a nevěděl to o mně, toho jsem doufám názorně přesvědčila), takže mi kuchyňská úprava liského masa dle Edity a Františky vyhovovala (na můj vkus dokonce některé úpravy mohly být i pálivější) ovšem třeba Darth Richie zase dává přednost masu ochucenému v ideálním případě pouze trochou soli. A vo tom to je – komu šmakuje džedáj na česneku, ten ať si ho dá na česneku, komu šmakuje na kari, ať si ho dá na kari, kdo ho chce mít se zeleninovou oblohou, ať ho má s oblohou – a komu chutná nejlépe nekořeněný a bez zeleninové oblohy, ten nechť se do bylinek a kořínků nenutí;-))

  541. Temná strana
    Ziro, Ziro, tvůj misionářsko-kulinářský zápal začíná strhávat. Totiž, podněcuje zájem o intimní detaily SW vesmíru i u pravověrného trekkera, který tuto sérii považoval až dosud za vhodnou spíše tak pro děti a čtyřprocentní menšinu… :-))))

  542. … a
    … a mimochodem, znáš seriál “V?” Ten byl v tomto směru také docela inspirující… 🙂

  543. “V”
    Borg: Děláš si srandu? No páni -:), já ani netušila, že někdy natrefím na někoho, kdo “V”čko sledoval :). Byla jsem teprve chvíli náctiletá, ale tohle ve mě zanechalo hrozně moc. Tedy nevím, jak popsat to “moc,” ale každopádně to byl jeden z důvodů, proč mě pak začalo zajímat sci-fi. Jen to bylo tehdy poprvé a naposledy, kdy jsem měla možnost to vidět, protože pak už se to nikde neobjevilo. A to jsem do ČT pravidelně psávala. Neodepsali ani jednou, bídáci :).

  544. Jinak mi promiňte, že jsem tu přerušila tak dlouho udržovanou pauzu, ale na tohle jsem prostě reagovat musela. Pardon.

  545. 2 V-fanynka
    Nic se neděje – už jsem se coby abstinent bál, že vyhraju. A je velká úleva zjistit, že tu zbyl ještě nějaký další ještěrkofil. Tenhle seriál jsem sledoval ještě na škole s asi pěti dalšími, kteří dokázali ukecat rodiče, a nemohu zapomenout… ty přezdívky pro učitele… myš a třídní… zlaté časy. 🙂 Máš-li přístup na YouTube, hoď do vyhledávání “Julie,” “Diana,” “V” a “conversion”… a letos se prý začne v USA natáčet pokračování/remake “V,” dokonce opět s Jane Badler coby Dianou. Co dodat? Mimochodem, komu jsi tenkrát držela palce – Dianě nebo Julii a spol.? 🙂

  546. Třeba luxusní kefír
    Připomínám, že abstitenti se mohou dohodnout na alternativní ceně za výhru.

  547. Ať žije Diana
    Borg: Dianě :). Byla to mrcha, ale já mám mrchy ráda :). Mno a někdy mi je jich i líto.Dalo práci přemlouvat rodiče, abych se mohla koukat. Jak na tohle, tak na jiné sci-fi. Oni to moc nemusí. Než zjistili co je to Star Trek, dovolovali mi i to, ale pak to byl boj, který jsem většinou vyhrála. Kdo by chtěl poslouchat vřeštícího pubescenta :). Na “V” se ale později koukala i mamina, takže to šlo lépe, než ST. Na ten jí lákám doteď.

  548. Ať žije!
    Ano, tak to jsme zajedno – my byli taky pěkná banda kolaborantů, ze vzbouřenecké strany jsem “brali” ještě tak Tylera, ten byl nedodolatelně “milý.” Škodal, že ten seriál v naší televizi tak zmršili čteným dabingem, ty elektronicky zkreslené emzácké hlasy byly jedinečné – jen si poslechni Dianu na YouTube! A Tvoji maminu obdivuji – hlavně po scénách kolem narození Elizabeth a epizody, kdy Robin použije jejího otce Briana jako pokusný objekt pro Rudý prach prý mělo hodně děcek s “V” utrum, neb rodiče usoudili, že by další sledování mohlo neblaze ovlivnit jejich morální vývoj. 🙂 Mimochodem, napsal jsem o “V” dost dlouhý článek na Fantasyi.cz a Popiolkovi se celkem líbil, tak se snad někdy objeví…

  549. Blahopřání abstinentovi
    Tak předpokládám, že to tentokrát nezkazím, je 12 hodin po 240 hodinách ticha. Od 24. do 34. dubna je přece 10 dní, ne? Takže blahopřeji nočnímu ptákovi, výherci flašky šampusu – kterej ji nechce!Borgu – připrav si pro vyhlašovatele soutěže značku luxusního kefíru. Zejtra je na Světě knih předávání cen ASFFH, to se asi předání kefíru nestihne, ale snad se najde jiná vhodná příležitost.Ale můžeme tady občas žvatlat dál, ne?

  550. Někdy příííště ě
    Aááá, doprčic, já nestihla záškodničit :). Ale ne, taková mrcha bych asi nebyla…. Blahopřeji vítězi kefíru, který je na tom s alkoholem asi tak jako já. Takže vy všichni, kteří jste chtěli flašku… hodně zdaru pro příště.Borgu, určitě by bylo fajn, kdybys někdy přijel na nějaké to setkání (pokud to bude možné) a pak do konce života zkoušel zapomenout na ty, které jsi do té doby znal jen přes net, mucheche -:).Zatím pá, vy všichni. A povídejte něco.

  551. jani
    to jsme nejmíň dvě, kdo to nestih a teď kouká. .-))) Gratuluju vítězi.. ach jo, škoda že nemůžu být při předání ceny, asi se tam sejde aspoň část partičky z této diskuze…

  552. Ještě někdo
    Borg zatím svůj návrh na cenu za vítězství nepředložil, ale zato navrhl, abych spoluodměnil jednoho z finalistů, který mu svým příspěvkem udělal radost. Takže jeden z vás se může těšit. :-)Já si teď jdu koupit 100 lahví šampaňského a Šamana, Janu a Petru prosím o totéž.

  553. kdepak, Milane…
    šampáńo Ti kupuje jenom Šaman, páč byl prvý, my s Janou už ne. Od nás máš nárok maximálně na štěrchátko pro brouče. :-))

  554. Kdepak, Petro,
    100 flaší kupuje Jana, protože Milan svou sekundární soutěž vyhlásil 4.5. v 16:45 http://neviditelnypes.zpravy.cz/mejlem-soutez-o-lahev-sampanskeho-vyhlaseni-viteze-fh3-/p_scifi.asp?c=A070504_165910_p_scifi_hpekdežto já vložil příspěvek už v 15:29. Retroaktivita neplatí. Ale zase slibuju, že k tomu šampáňu donesu jahody \ :-)I když – penále za pokračování diskuse by mělo bejt vyhlášený na diskusním fóru. I když – není to proti svobodě slova? I když – takovejch sto flašek… I když – játra máme jen jedna (dvě)…Milan Petrák podpořil diskusi, teď se ji pokusil utnout, ale nějak mu to nevyšlo \:-)

  555. Znesvěcení šampáňa
    Šamane, jaká játra? Ty šampaňské piješ, ty zvíře? Já se v něm koupu!

  556. …:-)
    Milane, no nevím, stříbrný štěrchátko ve tvaru činky mi nepřipadá moc výchovný. Přece nechceš mít z dítěte kulturistu. .-)) Není koupání v šampaňským nezdravý na pleť? Já to nikdy nezkoušela. 100 lahví je jedna plná vana nebo víc? No, to vlastně asi záleží na váze člověka, kterej do ní leze, že jo. :-)Btw. A to víno je nějak ohřátý, nebo se koupeš ve studeným? :-DDDD

  557. Koupel
    Na koupání je nejlepší vlažné šampáňo. Musí být kvalitní, protože jinak obsahuje příliš kyselin a oxidu siřičitého a sráží se v něm koupelová pěna. Velmi příjemné je vylepšit ho Glauberovou solí. A teď si představ, že si to takhle hezky připravím a těším se na vykoupání a najednou přijde Šaman, strčí tam ten svůj sosák a vypije mi půlku vany.

  558. Vlažná koupel?
    Ale to eliminuje teplomilný tvory. To je pak lepší, myslím, dát přednost normálnímu červenýmu vínu, to se dá ohřát, ne? Btw. myslíš, že Šaman pije cizí vany? :-DDD

  559. 100 lahví
    Což o to, já bych těch sto flašek i koupila, ale obávám se, že mi na to asi nedají úvěr. Budete muset počkat, až splatím byt. Takže za devět let uvidíme :).

  560. ?
    Zvrhávat? No dovol…. já nevím, na co myslíš ty, ale my tu mluvíme pouze o hygieně.:-))

  561. Copak napsat do předmětu?
    A teď si představte, že si takhle ležíte v té vaně plné šampusu a ono se to celé… zvrhne.

  562. poznamka
    Myslim, ze vic nez na vaze, zavisi na objemu koupajiciho se. Ale jinak cekam na prispevek od Neldeho. Soutez je ukoncena, ukoptena honba za pokladem vinic ukoncena… Tak jsem zvedavy na tu intelektualne nepokrivenou debatu na tema Editina dila…Jo a mimochodem, źadny sampus kupovat nebudu. To by ted mela Edita, ne? Za tu reklamu urcite 😉

  563. Jen něco kecnu a hned zase půjdu
    Proč příspěvek od Neldeho? Že by nám třeba řekl, která povídka z letošního Mloka bude jeho? Jo, no tak to by mě třeba docela zajímalo. Tedy, ono by mě zajímalo víc věcí, ale to by dopadlo blbě…Intelektuální debata na téma? Proč?Naprosto neintelektuálně říkám, že jsem tuhle dočetla minulého Mloka a Editin Soliton, zdál se být tím nejlepším, co v něm bylo. Tedy jeden mikrokrůček za ním byla díla Šamanova. Můj názor, nesouhlasit můžete jen na vlastní riziko :).

  564. To je stara historie tohoto fora… Pravda, mozna jsem byl zbytecne sarkasticky.

  565. Ježíšku, já chci šampónomet
    Málem bychom zamluvili, že tu padl výborný nápad na povídku – o úchylovi, který vtrhává do cizích domácností a vypíjí napuštěné vany.

  566. …:-)
    Bychom ji tu mohli psát na pokračování – každej dá větu. :-))

  567. Kdo vymyslí název?
    Byl to jeden z těch letních večerů, kdy nemáte chuť vůbec na nic. Netoužíte po ničem, než po horké koupeli. A po klidu.Dobrý nápad. Tady je pokus o začátek :).

  568. pokračování 1
    Jenže Erik to měl s koupáním poněkud složitější. Jednak na koleji nebyla vana, ale jen srpchové kouty, druhak se nemohl koupat sám. Nesměl. Byl totiž účastníkem hry “Miss přes palubu”. Pravidla přikazovala, aby vždy, když sepůjde vykoupat, sehnal nějakou dívku, která by do vodní lázně vstoupila spolu s ním. Hrál tu hru teprve několik dní a výsledkem bylo, že začínal vůní připomínat dobře uleželého bezdomovce. :-)))Chachá, a teď jsem zvědavá, kdo bude schopný pokračovat na tenhle blábol.:-) Pánové a Hanino, je řada na vás..

  569. Pokračování 2
    Což o to, správně uleželý pot a další tělesné tekutiny vytvářely podle Erika tu správnou chlapskou vůni, ale rozkrok už fakt děsně svědil – ještě, že v mládí hrál na kytaru a měl vytrénované prsty. Navíc měl pocit, že ta část vagónu, kam nastoupí, bývá nejprázdnější z celého vlaku. Nakonec se rozhodl, pokud se mu dneska nepodaří sehnat společnici, tak zaplatí pokutu a koupel si stejně dá.Také nechápu, proč je někdo zvědavý na nějaké příspěvky od Neldeho. I když jak ho znám, tak odpoví na cokoli, zejména mladým a zvědavým dívkám. Jen po něm nesmíte chtít pravdu.

  570. pokračování 3
    Jak tak šel po chodbě, málem by vrazil do něčeho, co vonělo stejně vábně, jako on sám. Tím ,,něčím“ byla jedna ze studentek posledního ročníku. Právě se připravovala na státní souborné závěrečné zkoušky, skýtající látku zhruba o 10 000 stránkách veskrze nechutného materiálu. To vysvětlovalo její nezájem o vše, co nebylo skriptem, tělesnou hygienu nevyjímaje – kolegyně jí za zády začínaly říkat Glumka… (no coment)

  571. Pokračování 4
    Erik se chytil za nos a pak ho pustil. Díky vlastní vůni byly jeho čichové buňky na dovolené. A najednou se vrátily. Ta holka sice smrděla, ale takovým až dráždivým způsobem. Takhle intenzivní zážitek měl v životě jen jednou.To standa: to je reakce na Janinu, že by jí zajímalo více věcí…

  572. Zcela bokem
    Pripravuju na Avalcon prednasku jmenem Emzakova kucharka, a celkem me zaujala kraticka debata mezi Neldem a Zirou na tema, kdo smi koho za jakych okolnosti sezrat. Myslite, ze bych vas mohla citovat? A ze byste to pripadne rozvinuli? Zajimal by me nazor svetlostranaku, koho a jak mohou zrat (temna strana to rekla dost jasne)

  573. Kuchařka
    Klidně mě cituj. Hlavně bys asi měla citovat dalajlámu: nepamatuji si to přesně, ale v rozhovoru řekl, že pro živé bytosti je požehnáním, pokud je sní dalajlámu! Navíc v krutých podmínkách Tibetu by vegan zemřel na podvýživu. Takže pár mých názorů (rozvinutí pro světlou stranu), spíše daných praxí než nějakou religiziotou:1) Případné omezení v jídle by mělo být dáno vírou/řádem/regulemi a zdůvodněno. Nemělo by být v rozporu s dlouhodobým přežitím skupiny v daných životních podmínkách.2) Nemělo by to být neřešitelné dogma, přežití členů řádu (obecný termín) by nemělo být ohroženo – po příslušném rituálu je možno jíst cokoli. Praktický příklad: židé v nežidovské armádě mohou dostat pardon na vepřové.3) Jídlo by mělo být bráno jako důvod k přežití, nikoli primárně jako požitek – strava by měla být jednoduchá, prostá, součást života. Na druhou stranu by to mělo být i chutné, není-li důvod trestat nebo kát se. Také není obecně důvod k jednotvárnosti a nemožnosti si rozumně vybrat (jsou-li zdroje a čas). Světlá strana by měla podporovat rozmanitost (i ona se potřebuje rozvíjet). Navíc nesmí a priori své adepty odpuzovat (jen málo kdo bude na začátku “vyvolený” natolik, aby to ignoroval).4) Lepší jídlo by nemělo být zakázáno, světlá strana ho může brát jako formu odměny (například oslavná hostina vystrojená na počest něčeho). Tím dochází i k předcházení korupci. S luxusem se to ale nesmí přehánět.5) Žádné jídlo by ale nemělo způsobit, že světlostranník bude dočasně neschopen boje, takže žádné přejídání nebo lukulské hostiny.6) Jsme to, co jíme! V žádném případě by nemělo docházet ke konzumaci temnostraníků (na spolustraníky to ale platit nemusí (-;, za určitých okolností a při dobrovolném sebeobětování…). Může existovat výjimka (třeba pomocí košer rituálu), ale konzumovaný temnostraník nesmí být brán jako temná strana, ale jen jako potrava.