Vojtěcha Záleského doposud znali povětšinou pouze čtenáři detektivek. Teď se však vydal i na pole fantastiky a jeho sólová románová prvotina Převzetí skončila ve spárech naší redakce. A protože jsme zvídaví, tak jsme se nebáli položit spoustu otázek – ostatně, kniha sama má v sobě mnoho zajímavých drobností, na které se bude chtít po dočtení zeptat nejeden čtenář.
Co román, to název, který má něco společného s koněm. A nejenom název, celé je to o koních… O kom je řeč? O Věře Mertlíkové, známé autorce historické fantastiky. Kromě toho, že ráda a hodně píše, je také nadšená šermířka, jezdkyně, tanečnice, choreografka, kuchařka a zahradnice. Začala s povídkami a hned zaznamenala úspěch v řadě literárních soutěží (Žoldnéři fantasie, Daidalos, Cena Karla Čapka, Tovaryši kalamáře). Její poslední, v pořadí už čtvrtý román však z naznačeného pravidla vybočuje, i když koně v něm stále hrají významnou úlohu. V názvu se objevuje nový motiv – růže. Proč tato změna? Nezbývalo, než autorku vyzpovídat, abych její nové inspiraci přišla na kloub.
Rád bych tímto rozhovorem představil a přiblížil širší čtenářské obci milovníků tištěné fantastiky a obzvláště hororu, čerstvě se vylíhlou tvář slovenské hororové scény – spisovatelku Naďu Vojtekovou. Čistokrevně hrůzostrašné zjevení, které se vynořilo jen ten nahoře (nebo ještě spíše ten zdola) ví odkud! Autorku, která potenciální čtenáře lusknutím prstů přenese do své Krajiny stínů. Rozhodně se tu od tebe Naďo nečekají stručné odpovědi!
Bloudili jsme ulicemi Bizarropolis a hledali posledního chybějícího obyvatele. Ale byl ve městě pouhým hostem, a tak nám unikl. Nevadí, my to nevzdáme!
Naše cesta ulicemi Bizarropolis se pomalu chýlí ke konci a do ulic se vkradla noc. Ale ještě jeden človíček, kterého jsme potkali u místního motorestu, neunikl našim zvídavým dotazům – e.corché.
Naše tour de Bizarropolis pokračuje. Dnešní cesty redakci a Kristinu Haidingerovou zavály až před podivný mlýn, ve kterém bydlí muž s velmi zvláštními brýlemi. A tak jsme Petra Stančíka rovnou vyzpovídali!
Zdá se, že Bizarropolis místem vhodným pro poety jest. I potkali jsme při toulkách našich dalšího z nich. Mával na nás kapustňákem (ale no tak!), což příliš poetické nebylo, ale přesto jsme spolu s Kristinou Haidingerovou prohodili s Ondřejem Doležalem pár slov. A on se rozhovořil vcelku dalekosáhle!
Na toulkách ulicemi Bizarropolis jsme potkali po celém zástupu mužů i prozatím jedinou obyvatelku tohoto města, ve kterém se fantazii meze nekladou. A ani Michaela Kubíčková neunikla našim zvídavým otázkám!
Při toulkách ulicemi Bizarropolis jsme společně se členy redakce a Kristinou Haidingerovou narazili na podivného muže montujícího prazvláštní cosi. I Bizarropolis má svojí Ikeu a s jejím vedoucím, Vilém Koubkem, jsme si také s chutí popovídali.
Na našich toulkách Bizarropolis jsme potkali i zvláštního muže s krabicí. Ne – moment, on nenese krabici, on JE v krabici… Tedy, to je vážně bizár, jehož autorem je Martin Novák.