Martin Štefko patří k nejvýraznějším postavám současné tuzemské literární scény. Vede nakladatelství Golden Dog, které se soustředí především na hororový žánr, a sám je autorem několika úspěšných knih. Právě on je jedním z lidí, kteří pomohli dostat horor u nás ze zaprášených zákoutí do centra čtenářského zájmu. Martina jsem trochu vyzpovídal v rozhovoru, v němž jsme se bavili nejen o jeho vlastní tvorbě, ale především o fungování nakladatelství Golden Dog.
Z tohohle rozhovoru budete mít pocit, že tihle dva se hledali, až se našli. Ústředním tématem je audiokniha Příběh jednoho kmene a na všetečné otázky odpovídal autor knižní předlohy, Ctibor Ostrý, společně s „hlasem“ audioknihy, Liborem Böhmem.
Michal Dlouhý je autorem, který svojí prvotinou Rozdělené město tak trochu porušil nepsaná pravidla. Uspěl v literární soutěži, nabídnul vydavateli rovnou celou (nakonec čtyřdílnou) ságu a dal do toho všechno. Takže bylo jasné, že našim zvídavým otázkám neunikne, protože příběhy na pozadí vzniku knih mnohé řeknou nejen o výsledném díle.
Engelbert Prim, autor série Boží mlýn s turbem, je samé překvapení. Ačkoliv sám sebe označuje za spisovatelského eléva, ukázalo se, že má co se psaní týká vše promyšlené do posledního šroubku. A rozhodně vůbec není tak pochmurný, jak by se mohlo z jeho knih zdát, ba naopak. Sítem našich záludných otázek proplul Engelbert Prim s nebývalou lehkostí a zdálo se, že si rozhovor snad i užívá. Ostatně, posuďte sami, a čekejte nečekané!
Každý, kdo kdy otevřel sci-fi knihu, ví, že nejlepší příběhy stojí na jedné věci: na otázce co by se stalo kdyby… Kdyby stroje myslely. Kdyby hmota měla paměť. Kdyby šlo zrychlit čas. Jenže tahle otázka není jen doménou autorů. Přesně tak uvažují i vědci, a někteří z nich pracují pár kilometrů za Prahou, v areálu, kde se pomocí jaderného reaktoru simulují desítky let provozu elektrárny během jediného roku. Co včera vypadalo jako stránka z Asimova dnes stojí v laboratoři a zítra možná poběží v elektrárně, která vydrží sto let.
Když už o něčem chcete psát, měli byste mít problematiku nastudovanou. Gina Agatha Renotière je toho důkazem. Nejspíš byste to do ní neřekli, ale na moři je jako doma, snad jen to přepadení piráty ještě nezažila. Ale jinak si z ní neberte rozhodně příklad – v rozhovoru prozradila, že její prvotina Třináct vlajek vznikala z velké části během školní výuky!
Občas se nám na Fantasy Planet podaří kapitální úlovek srovnatelný s fotkou lochnesky nebo piknikem s mimozemšťany. Tentokrát jsme si dovolili vytáhnout na chvíli z jeho introvertní bubliny Petra Rušeba, autora knihy Světelné (k)roky – protože když se jeho kniha dostala na longlist v prestižní ceně Magnesia Litera, určitě musí člověk s trochou té mediální pozornosti počítat. A tak jsme ho pomučili pár všetečnými dotazy…
S editorem polsko-českého sborníku Poslední výstřel Leošem Kyšou jsme mluvili nejen o jeho antologiích, ale i psaní a jeho budoucnosti. A schválně, tipnete si podle které z jeho knih se chystá seriál?
Od dluhů, slepých uliček a nakladatelských omylů až po Brokilon, který si za ta léta vybojoval pevné místo na scéně, vede cesta, na které se člověk naučí, že láska ke knihám sama o sobě nestačí. Robert Pilch v rozhovoru mluví otevřeně o tvrdé realitě nakladatelské profese, o snech, které pořád stojí za to mít, i o tom, proč by autoři i nakladatelé měli hlavně méně blbnout a víc spolu mluvit. A protože u knih se člověk dřív nebo později stejně dostane i k lidem, dojde řeč na Egona Čierneho, Jiřího Kulhánka, Tomáše Němce i na to, co vlastně drží člověka nad vodou, když se všechno začne sypat.
Od úspěšného prvního ročníku přes covidové zákazy až po dnešní vyprodaný fenomén urazil Comic-Con Prague pořádný kus cesty. Pavel Renčín v rozhovoru vzpomíná na jeho začátky, vývoj fanouškovské komunity i na to, proč je tahle akce především o lidech, kteří se tu konečně cítí mezi svými. Také se zamýšlí nad tím, jakou cenu si tahle radost na pořadatelích občas vybírá.