Od zapomenutých historek kolem Jaroslava Velinského přes první kulhánkovskou autogramiádu pro pět lidí až po vznik fenoménu jménem Kotleta vede tahle debata přesně tam, kde to mezi knihami a fandomem bývá nejlepší, tedy k lidem, kteří u toho skutečně byli. Komár v rozhovoru vzpomíná na staré časy, literární zákulisí i proměnu české žánrové scény, a mluví tak, jak se na knihkupeckou legendu sluší, bez pózy, s nadhledem, humorem a pamětí, která sahá zatraceně daleko (i přesto, že je to stále mladík :)). A protože knihy nejsou jen zboží, ale taky osudy, přijdou na řadu i Tomáš Němec, Egon Čierny, Neff, Procházka a otázka, proč to všechno člověk vlastně dělá, i když ho to občas stojí víc, než vydělá.

Petr Heteša v rozhovoru mluví o psaní bez iluzí, o slepých uličkách tvůrčího procesu, v nichž nemá cenu zůstávat, i o tom, proč se člověk knihami většinou neuživí, ale může si jimi zachránit rozum. Dojde ale i na Kulhánka, pondělní depky, Facebook, hudbu při psaní a na nové Brno 28, kde místo Jacka Danielse teče Kahan a brutalitu totality ředí studenti, kteří stejně nikdy nic neberou úplně vážně. Nechybí autorův nadhled, životní zkušenost ani chuť dělat si z reality legraci, i když občas stojí za starou belu.
Jo, a není z Prahy.