Nejnovější příspěvky
Petr Rušeb aneb Cesta od knihy o pizze až na longlist Magnesie Litery
Občas se nám na Fantasy Planet podaří kapitální úlovek srovnatelný s fotkou lochnesky nebo piknikem s mimozemšťany. Tentokrát jsme si dovolili vytáhnout na chvíli z jeho introvertní bubliny Petra Rušeba, autora knihy Světelné (k)roky – protože když se jeho kniha dostala na longlist v prestižní ceně Magnesia Litera, určitě musí člověk s trochou té mediální pozornosti počítat. A tak jsme ho pomučili pár všetečnými dotazy…
Dlouhé stíny: Jedenáct mystery povídek o tom, že minulost vás vždycky dožene
Lukáš Vavrečka je nejen skvělý autor, ale také zkušený editor. Má za sebou antologii Hlubiny města (Epocha), kterou sestavil s Kristýnou Sněgoňovou, a také antologii povídek z venkova Osiřelo dítě. Ta vyšla v roce 2024 pod nakladatelskou značkou Kalibr. Tato antologie se vyznačovala nejen společným tématem venkova, ale také tím, že do ní přispěli nejen autoři společenských a krimi románů, ale také autoři a autorky fantastiky. Nejinak tomu je i u v podstatě volného pokračování s názvem Dlouhé stíny, které vyšlo nedávno.
Rozdělit se? Vážně blbej nápad!
Máte pocit, že jet natáčet videa do strašidelného domu je fajn nápad? Dvojice středoškoláků ho měla, a byl to poslední nápad v jejich životech. A tak je tu čtveřice jejich spolužáků, která se rozhodne vzít vyšetřování do vlastních rukou. Takže vzhůru za řešením záhady, protože duchové přece neexistují, že ne?
Petr Brožovský: Luciférovka – Recenze
Luciférovka je přesně ten typ knihy, který se tváří jako odpočinková jízda, ale mezi démonem, paragrafem a pintou dobře vychlazeného piva vám stihne připomenout i to, že lidský život nemá jen cenu, ale i váhu. Petr Brožovský servíruje plzeňský koktejl humoru, akce a advokátního pekla s takovou lehkostí, až má člověk chuť zhasnout svět, rozsvítit lampičku a prostě číst. A když už vám to radí sám autor, byla by skoro škoda odporovat.
Leoš Kyša: Antologie Poslední výstřel ukazuje sílu fantastické povídky
S editorem polsko-českého sborníku Poslední výstřel Leošem Kyšou jsme mluvili nejen o jeho antologiích, ale i psaní a jeho budoucnosti. A schválně, tipnete si podle které z jeho knih se chystá seriál?
I poslední výstřel může být trefa do černého
Leoš Kyša aka František Kotleta je v české (a dávno už nejen fantastické) literatuře silná karta. A když se rozhodne spojit své editorské síly s Jakubem Ćwiekem, podobně známou postavou polské literární scény, lze očekávat opravdu zajímavé věci. Výsledek? pořádně macatá povídková sbírka, ve které řádí ti nejlepší autoři z obou stran česko-polské hranice.
Konec věků: Nová éra: Návrat do Graveholdu v podobě propojených výprav
V ruinách světa, který podlehl náporu bytostí z jiných dimenzí, přežívá poslední lidské město. Gravehold je útočištěm pro ty, kteří dokázali uniknout katastrofě, a zároveň poslední linií obrany proti hrůzám známým jako Bezejmenní. Jen hrstka vyvolených dokáže využívat zvláštní magii proudící skrze prastaré trhliny. Tito mágové stojí mezi městem a úplným zničením civilizace. Desková hra Konec věků: Nová éra přivádí hráče zpět do tohoto světa a rozšiřuje známý systém kooperativního deckbuildingu o nový způsob hraní propojený do delších výprav.
Cizota: Cesta do protivnosti
Teprve druhá americká stopa na českém trhu od Nathana Ballingruda je hrou na ‚co kdyby‘. Co kdyby se lidé dostali na Mars už na sklonku devatenáctého století? Co kdyby tam založili kolonie? A co kdyby se Země zničehonic odmlčela?
Pevnost 04/2025
Je tady další měsíc a s ním i další číslo Pevnosti. Léto je sice ještě pár měsíců daleko, ale určitě neuškodí zahájit menší průzkum a okružní jízdu po knihkupectvích. Jen tak pro inspiraci na nějaké to čtení k vodě. A pokud fandíte hororovým příběhům nebo temné romanci, tak si zaručeně najdete hned několik případných kandidátů, s nimiž trávit volný čas.
Ozvěny Comic-Conu Praha 2026: Robert Pilch
Od dluhů, slepých uliček a nakladatelských omylů až po Brokilon, který si za ta léta vybojoval pevné místo na scéně, vede cesta, na které se člověk naučí, že láska ke knihám sama o sobě nestačí. Robert Pilch v rozhovoru mluví otevřeně o tvrdé realitě nakladatelské profese, o snech, které pořád stojí za to mít, i o tom, proč by autoři i nakladatelé měli hlavně méně blbnout a víc spolu mluvit. A protože u knih se člověk dřív nebo později stejně dostane i k lidem, dojde řeč na Egona Čierneho, Jiřího Kulhánka, Tomáše Němce i na to, co vlastně drží člověka nad vodou, když se všechno začne sypat.
