V rámci vydání hororové novinky Smrt bývá nehezká jsme se rozhodli trochu vyzpovídat jejího autora, Jiřího Sivoka. Dozvíte se nejen o jeho literární cestě od fantasy k hororu (a zase zpátky), ale i mnohé další pikantnosti. Schovejte si svá koťátka, odemkněte skříně plné kostlivců a vyvalte sudy. A taky bacha na klíčky od auta!
Když prohlížíte staré fotky. Když píšete příběhy. Když opravujete auto nebo když v něm zrovna jedete… Všude tam číhá, může udeřit kdykoliv a zcela nečekaně. A bývá nehezká. Ano, řeč je o smrti. A Jiří Sivok ve své knize ukazuje hned několik tváří smrti, z jejichž líčení vám rozhodně nebude lehko na duši.
Český horor žije!
A stará se o to zejména nakladatelství Martina Štefka Golden Dog. Pro pochmurné podzimní večery přináší novinku – knihu Jiřího Sivoka s názvem Smrt bývá nehezká.
A protože nás tahle novinka zaujala, nabízíme vám tiskovou zprávu s ní spojenou.
Sbírky povídek jsou fajn hlavně proto, že když vás jako čtenáře jedna povídka nebaví nebo není vaším šálkem čaje, nemusíte se bát, že se potáhne celou knihu, a hlavně – hned ta další to může napravit. Přesně takovým počinem jsou Rozpolcení ze společného pera Ondřeje Kocába a Honzy Vojtíška, kteří dali hlavy dohromady a přišli s jednadvaceti hororovými povídkami.
Spisovatelé František Kotleta a Kristýna Sněgoňová, nejzářivější hvězdná dvojice naší fantastické edice, spojili své síly v nové sci-fi sérii Legie. Na příběhy z ní se můžete těšit již brzy, první svazek s názvem Operace Thümmel vychází ……
Nedozerné prérie, vysoké skaliská a ťažko preniknuteľné lesy. Takto nejako to kedysi vyzeralo v mnohých krajoch USA, v ktorých sa túlal lovec ľudí, Callahan. Sám bol v niektorých štátoch štvancom, no tým sa predvídavo vyhýbal. Načo zbytočne pokúšať Šťastenu a dávať príležitosť konkurencii? Už Štrkáčova profesia prezrádza, že jeho každodenným chlebom sú problémy všetkého druhu. Takže si posuňte klobúk do čela, prípadne si zapáľte (stačí vonnú sviecu) a skontrolujte, či máte zbrane riadne vyčistené a nabité, pretože kone už máme osedlané a nedočkavo fŕkajú. Túžia vyraziť na cestu …
Vyprávění příběhů je staré jako řeč sama, přičemž je zdrojem nejen zábavy a předávání informací, ale i prvním typem historických dokumentů (přirozeně ústním). Již od úsvitu věků se naši předkové setkávali u hřejivého ohně, aby si vyměnili zážitky dne, kdy v lese viděli něco tajemného a těžce vysvětlitelného. Tak se zrodily legendy a mýty. Když se poté mezi kulturami světa rozmohlo písmo, počali oni staří otcové příběhy zapisovat. Výjimkou nebyli ani obyvatelé Islandu, vikinští osadníci, kteří ostrov počali obydlovat na přelomu tisíciletí, přičemž průběh kolonizace pečlivě zaznamenávali a dokumentovali. Výsledkem je nepřeberné množství takzvaných ság, textů charakteru jak historického, tak dobrodružného. Tyto ságy v drtivé většině popisují konflikty mezi jednotlivými severskými rodinami, jejich spory o území či otázky práva a krevní msty, anebo dobrodružství výjimečných jedinců, z nichž se díky umělecké nadsázce a předchozímu dlouhému orálnímu předávání stali legendární hrdinové. Není tedy divem, když čtenář narazí na reky podobné staroanglickému Beowulfovi, bojujícímu nejen proti desítkám nepřátel, ale i bytostem nadpřirozeného původu.
Ačkoliv je pseudonym František Kotleta mezi milovníky české brakové fantastiky silnou a zavedenou marketingovou značkou, nyní dostáváme možnost nahlédnout tomuto autorovi pod masku. Pod ní se ukrývá Leoš Kyša, novinář a pro mnohé možná i překvapivě přemýšlivý člověk. A Válkotvůrci jsou sbírkou povídek z jeho literárních počátků, které nabízí na fenomén bruntálského řezníka a jeho literární zrání zcela nový (a především dost odlišný) pohled.
Svět už nikdy nebude jako dřív. Neznámí nepřátelé totiž unáší všechny zdravé chlapce ihned po dovršení osmého roku věku. Dvanáctiletý Petr, který trpí netypickou vadou zraku, tak musí čelit strašné skutečnosti: jeho bratr bude mít za pár dnů osmé narozeniny – ale Petr je rozhodnut, že ho zmizet nenechá!
Cestovatelé v čase se vrací na scénu potřetí – a závěrečný díl série Evoluce Thomase Thiemeyera s názvem Pramen života dá odpověď na otázku, zda se skupina mladých lidí dokáže vrátit zpět do své doby. Ono totiž pouhé nalezení cíle, ke kterému směřovali, nutně nemusí znamenat úspěch. Nikdo nemůže zaručit, že technologicky vyspělé enkláva lidstva a její vědomosti nabídnou řešení problému.