Rozhovor s Jiřím Sivokem, demaskovaným superhrdinou a literátem chytajícím (nejen) svoji šanci

V rámci vydání hororové novinky Smrt bývá nehezká jsme se rozhodli trochu vyzpovídat jejího autora, Jiřího Sivoka. Dozvíte se nejen o jeho literární cestě od fantasy k hororu (a zase zpátky), ale i mnohé další pikantnosti. Schovejte si svá koťátka, odemkněte skříně plné kostlivců a vyvalte sudy. A taky bacha na klíčky od auta!

Smrt bývá nehezká. Ale to život mnohdy také…

Když prohlížíte staré fotky. Když píšete příběhy. Když opravujete auto nebo když v něm zrovna jedete… Všude tam číhá, může udeřit kdykoliv a zcela nečekaně. A bývá nehezká. Ano, řeč je o smrti. A Jiří Sivok ve své knize ukazuje hned několik tváří smrti, z jejichž líčení vám rozhodně nebude lehko na duši.

Rozpolcení: tak trochu rozpolcená sbírka hororových povídek

Sbírky povídek jsou fajn hlavně proto, že když vás jako čtenáře jedna povídka nebaví nebo není vaším šálkem čaje, nemusíte se bát, že se potáhne celou knihu, a hlavně – hned ta další to může napravit. Přesně takovým počinem jsou Rozpolcení ze společného pera Ondřeje Kocába a Honzy Vojtíška, kteří dali hlavy dohromady a přišli s jednadvaceti hororovými povídkami.

Juraj Červenák: Štrkáč Callahan

Nedozerné prérie, vysoké skaliská a ťažko preniknuteľné lesy. Takto nejako to kedysi vyzeralo v mnohých krajoch USA, v ktorých sa túlal lovec ľudí, Callahan. Sám bol v niektorých štátoch štvancom, no tým sa predvídavo vyhýbal. Načo zbytočne pokúšať Šťastenu a dávať príležitosť konkurencii? Už Štrkáčova profesia prezrádza, že jeho každodenným chlebom sú problémy všetkého druhu. Takže si posuňte klobúk do čela, prípadne si zapáľte (stačí vonnú sviecu) a skontrolujte, či máte zbrane riadne vyčistené a nabité, pretože kone už máme osedlané a nedočkavo fŕkajú. Túžia vyraziť na cestu …

Sága o smůle, aneb klasický i výjimečný Gretti

Vyprávění příběhů je staré jako řeč sama, přičemž je zdrojem nejen zábavy a předávání informací, ale i prvním typem historických dokumentů (přirozeně ústním). Již od úsvitu věků se naši předkové setkávali u hřejivého ohně, aby si vyměnili zážitky dne, kdy v lese viděli něco tajemného a těžce vysvětlitelného. Tak se zrodily legendy a mýty. Když se poté mezi kulturami světa rozmohlo písmo, počali oni staří otcové příběhy zapisovat. Výjimkou nebyli ani obyvatelé Islandu, vikinští osadníci, kteří ostrov počali obydlovat na přelomu tisíciletí, přičemž průběh kolonizace pečlivě zaznamenávali a dokumentovali. Výsledkem je nepřeberné množství takzvaných ság, textů charakteru jak historického, tak dobrodružného. Tyto ságy v drtivé většině popisují konflikty mezi jednotlivými severskými rodinami, jejich spory o území či otázky práva a krevní msty, anebo dobrodružství výjimečných jedinců, z nichž se díky umělecké nadsázce a předchozímu dlouhému orálnímu předávání stali legendární hrdinové. Není tedy divem, když čtenář narazí na reky podobné staroanglickému Beowulfovi, bojujícímu nejen proti desítkám nepřátel, ale i bytostem nadpřirozeného původu.

Válkotvůrci aneb Sonda do literárního zrání Františka Kotlety

Ačkoliv je pseudonym František Kotleta mezi milovníky české brakové fantastiky silnou a zavedenou marketingovou značkou, nyní dostáváme možnost nahlédnout tomuto autorovi pod masku. Pod ní se ukrývá Leoš Kyša, novinář a pro mnohé možná i překvapivě přemýšlivý člověk. A Válkotvůrci jsou sbírkou povídek z jeho literárních počátků, které nabízí na fenomén bruntálského řezníka a jeho literární zrání zcela nový (a především dost odlišný) pohled.

Evoluce potřetí aneb Silnější vyhrává

Cestovatelé v čase se vrací na scénu potřetí – a závěrečný díl série Evoluce Thomase Thiemeyera s názvem Pramen života dá odpověď na otázku, zda se skupina mladých lidí dokáže vrátit zpět do své doby. Ono totiž pouhé nalezení cíle, ke kterému směřovali, nutně nemusí znamenat úspěch. Nikdo nemůže zaručit, že technologicky vyspělé enkláva lidstva a její vědomosti nabídnou řešení problému.

1 2 3 329