Každý autor nosí v hlavě příběhy, které by rád svým čtenářům vyprávěl. Tad Williams nebyl výjimkou, a právě na popud čtenářů a milovníků jeho díla vzniklo Srdce ztraceného – epická fantasy novela o zbytečné válce, ve které jsou jen poražení.
Archiv rubriky: Literatura
Domov, kde ani nemocní nenajdou klid
Každý prostě nemáme na to, abychom se starali o své blízké ve chvíli, kdy je trápí závažná nemoc. Někdy je raději odlifrujeme do speciálních zařízení, která se jim budou moci věnovat dvacet čtyři hodin denně. Jenže co když teprve tam čeká ta pravá hrůza?
CHLAD, VODKA, ZIMA, KALAŠNIKOV, SNÍH A GULAG…
… to jsou slova, která tvoří valnou část ohlasů na knihy Pavla Korněva ze série Příhraničí. A není divu. Jeho romány jsou pěkně drsné, stejně jako svět, ve kterém se odehrávají. Ostatně, když je kolem třicet pod nulou a za zadkem máte partu po zuby ozbrojených týpků a navíc hordu magických monster, kapka něčeho na zahřátí a pár náhradních zásobníků vám vždycky zvedne náladu. Uznává to i sám Korněv, kterého jsme měli možnost vyzpovídat během jeho návštěvy Prahy.
Kdo zastaví stavitele aneb Sejmi bližního svého
Vejde myš, sova, jezevec a francouzsky mluvící hranostaj do baru… Že to zní jako začátek nějakého hloupého vtipu? Ale kdepak! Je to začátek Stavitelů od Daniela Polanského. A kdo by se náhodou chtěl smát, může počítat s tím, že mu tahle povedená parta pořádně upraví fasádu.
Šest vran aneb Bylo nás pět (a krkavec)
Šestice mladých lidí se snaží z dobroty srdce zachránit svět před absolutním zhroucením – další ohraný příběh s větším množstvím postav na papíře; přesto tu něco nehraje. Ona zmíněná šestka to totiž rozhodně nedělá z dobroty srdce a nikdo z nich ani dobrý člověk není. Jsou ti nejhorší z nejhorších, snad nejprolhanější a nejprotřelejší ze všech obyvatel Ketterdamu. Někdy se snaží navzájem zabít, ale víc se snaží spolu vycházet. Koneckonců – co by pro peníze neudělali?
Ocelová šlechta aneb My, předurčení k neúspěchu
Když se ztratí významný a především zatraceně bohatý člověk v obrovském bojovém robotu, je to vážný problém. Záchranná výprava na sebe samozřejmě nenechá dlouho čekat. Ale proč sakra někdo vybral bandu, která má se svojí výbavou šanci na přežití zhruba jako sněhulák na Sahaře?
Zahrada – 2 – Lovec
Záhrada evokuje drinu vo vlhkej hline. Niektorí si ju spájajú s oddychom po dobrom nedeľnom obede. No Zahrada Jany Richterové je všetkým týmto predstavám na hony vzdialená. Teraz prichádza druhá časť, ktorá je nie len o lovcovi, ale najmä o koristi.
Únos aneb jak zdrhají vesmírní vandráci
I s blbým jménem sedá udělat štěstí, nebo aspoň štěstíčko. Jarmil Mařák, pilot bojových robotů, by vám mohl vyprávět. Jenže nebude. Momentálně má totiž tenhle chlapík trochu jiné starosti. Těží vesmírně krápníky na planetě plné nepřátelských tvorů, a během téhle otročiny ještě navíc musí vymýšlet, jak z téhle díry v zadnici vesmíru utéct.
Rozhovor s Haninou Veselou
Když už jsme tu měli recenzi na knihu Krev teče vždycky červená od Haniny Veselé,proč rovnou nepřidat i rozhovor, který nejen o knize prozradí něco navíc? Naše redakční kolegyně Ena neváhala a Haninu Veselou pro vás vyzpovídala…
Krev teče vždycky červená. A vyzkoušejte to třeba tisíckrát!
Telepatka jménem Magnolie z dílny Haniny Veselé je již pro mnohé čtenáře a milovníky světa zvaného Asterion známou postavou. Tentokrát však dostane konečně pořádný prostor k seberealizaci – román Krev teče vždycky červená má totiž 640 stran, takže si téhle zrzavé telepatky užijete opravdu do sytosti.