Tahle japonská šílenost dokáže i v 17. díle překvapit!

Útok titánů dlabe na titány. Funguje to?

Tahle drsnější série, určená spíše pro mladší, rozhodně patří k tomu podařenějšímu, co náš trh momentálně nabízí a menší počet svazků (původní série má 13 knih) indikuje, že by kvalita mohla vydržet ještě minimálně pár dalších knih. Ta nejnovější noří Kena Kanekiho ještě hlouběji do světa lidožravých ghúlů a nesnaží se o žádné přikrášlování. Je to svět plný zla a nespravedlnosti. A hlavní hrdina si toho je čím dál víc vědom.

Manga Tokijský Ghúl se u nás chytla více než dobře. Příběh plný temnoty, zvrácenosti a lidských emocí zkrátka táhne a lidé se ne a ne nabažit. Za rohem máme vydání šesté knihy (a tou se, alespoň z původní série, dostáváme do poloviny příběhu), ovšem nyní nastal čas probrat, jak si na tom vedou poslední dva svazky, které nadále prohlubují čím dál komplexnější svět nestvůr a monster.

Tolik svazků a furt to stejný… U téhle mangy zkrátka musíte přistoupit na hru, kterou s vámi autor Hiroja Oku hraje. Je jedno, že za sebou máte šestnáct knih, stejně se děj bude posouvat hlemýždím skluzem, a to ještě při troše štěstí. Ovšem… tady chvilka napětí… tahle kniha se příběhově opravdu někam posune! Nekecám! Nemožné!

Dlouho očekávaný okamžik je tady. Naruto vstupuje do své třicáté třetí knihy a v ní se toho děje vskutku požehnaně. Tajné setkání pokračuje, ale místo poklidného získání informací dojde ke konfrontaci, která zapříčiní, že démonská liška, jež žije v hrdinově nitru, vyjde na povrch. A budou se dít věci, přátelé!