Modely pro scifisty #79: Angel Interceptor (Airfix, 1/72)

Na přelomu loňského roku se na pultech modelářských obchodů objevila stavebnice neznámé proudové stíhačky s lomenými křídly a výrazně protaženou ostrou přídí. Výrobcem modelu je firma Airfix a jedná se o reedici letitého modelu z televizního seriálu Captain Scarlet and the Mysterons z roku 1967.

Ačkoliv byl seriál koncem 60. let velmi populární a běžel ve více než 40 zemích světa, za železnou oponu nepronikl a českému divákovi tudíž mnoho neřekne. Seriál je loutkový (!). Jeho tvůrce, Gerry Anderson, použil techniku zvanou „supermarionation“, při které se pohyb loutek s motoricky ovládanými čelistmi přizpůsobuje předem namluveným dialogům.

Děj seriálu se odehrává v roce 2068 a jde v něm velmi zhruba o následující: Země je ohrožena nepřátelskou rasou tajemných mimozemšťanů (nejspíš Marťanů nebo koho), zvaných Mysteroni. Po jakémsi nedorozumění, při kterém pozemští kosmonauti omylem zničili mimozemskou základnu, vyhlásili Mysteroni Zemi válku a čas od času podnikají odvetné údery. Zemi brání mezinárodní bezpečnostní organizace Spectrum a její nejlepší agent, kapitán Scarlet. Tomu se podaří získat mimozemskou léčebnou technologii „retro-metabolismu“, která mu umožní přežít i fatální zranění a činí kapitána Scarleta prakticky nezničitelným. Organizace Spectrum je řízena z létající základny, zvané Cloudbase – Oblačná základna, která se vznáší 40 000 stop vysoko a je vyzbrojena stíhačkami Viper, nazývané též Angel Interceptor, které dosahují rychlosti Mach 3,9 a jsou vyzbrojeny jedním kanónem a baterií protivzdušných a protizemních raket. Pilotují je výhradně ženy – s výjimkou kapitána Scarleta, zdá se – s volacími jmény Melody, Symphony, Harmony, Rhapsody and Destiny. Stíhačky nemají kolový podvozek, jen jakési lyžiny, protože startují a přistávají kolmo na šikmé plošině.

Vyčerpávající informace o seriálu podá tetička Wikipedie, pro lepší představu lze pár epizod seriálu najít na Youtube.

1. epizoda

Nyní k samotnému modelu. Pevná barevná krabička s působivým obrázkem dvou Andělů ukrývá sáček s celkem 23 díly, což opravdu není mnoho. Formy výlisků jsou původní z 60. let. To znamená pozitivní rytí a spoustu tmelení a lícování, při kterém vezme většina rytí za své.

Interiér pilotního prostoru je spartánský – náznak sedačky, obtisk palubní desky na přepážce, která z druhé strany uzavírá výstřelné otvory raketové baterie, figurka pilota. Figurka je pohříchu standardní, kterou firma Airfix vybavuje vše počínaje dvouplošníky z 1. světové války. Proto lze při bližším zkoumání objevit pod nosem pilota mohutný knír, který sličné pilotky andělských stíhaček určitě nenosily. Modelář má tedy tři možnosti – buď figurku nechat, jak je, a doufat, že to nebude vidět (bude), nebo knír opatrně oholit ostrým skalpelem (přičemž by byla na místě úprava celé figurky, když už), nebo figurku nepoužít a namísto toho vybavit kokpit letounu lépe nějakými díly z vrakoviště.

Rozhodně se hodí lepší sedačka, řídicí páka a pedály. Čirý překryt kabiny je sice poměrně silný, ale je skrz něj vidět nečekaně dobře. Jediným oříškem je odstranění otřepů s nasávacích otvorů na kýlové ploše, což vyžaduje ostrý skalpel, jistou ruku a trochu měření, aby byly oba stejně velké.

Jinak stavba probíhá bez problémů a záludností. Jak už bylo řečeno, tmelení se modelář nevyhne, ale s tím se u takhle archaické záležitosti musí počítat.

Celý letoun je v pololesklé bílé barvě se slušivými červenými doplňky. Velmi pěkně je zpracován obtiskový arch. Kromě velkého písmene A na spodní stranu křídla, taktického čísla, červených linek a výsostných znaků Světových vzdušných sil (+ dva volitelné znaky na spodní plochu křídla, které se použít mohou a nemusí, a dalších dvou znaků sloužících jako náhradní), je na letounu řada drobných popisek, které jsou pod lupou dokonale čitelné. Zdá se, že se u Airfixů poučili a jejich obtisky už drží pohromadě a nepraskají, jako ještě před pár lety.

Retrofuturistické tvary činí z tohoto letounu atraktivní základ pro milovníky what-if. Není třeba držet se u nás prakticky neznámé seriálové předlohy, ale je možné opatřit letoun podvěsnou výzbrojí, kolovým podvozkem a markingem dle vlastního výběru. Na druhou stranu, čtyřicet let stará vykopávka s možností kolmého startu by mohla být jednou z alternativ pro české letectvo, až skončí pronájem Grippenů, státní rozpočet bude zodpovědně vyčerpán a poslední vojenské letiště bude proměněno v solární elektrárnu nebo logistický areál. Takže kdo ví…

Jan Jackvéz Borůvka (redaktor)

xBoruvkaJ@seznam.cz

Přečtěte si i další díly scifistických modelů.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

2 komentáře

  1. Taky to mám v krabici a přemýšlím, jestli by z toho ingotu šlo něco vysochat. Vidím, že to jde…

  2. ale jo, dá se to, i když ty sací otvory na kýlovce mě vvyloženě sraly. Pilníkem se do nich nedá dostat, jsou podložený napevno vylisovanou deskou, aby nebylo vidět do trupu, což je sice chvályhodné, ale dost to komplikuje práci. Vážne jsem dumal, že je úplně zatmelím a jenom naznačím barvou.

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *